 |
|
|
dnes je pátek 3. února 2023 Výstavní síň na radnici 23. února–26. března 2023 vernisáž 23. února 2023 v 16.00 h Lenka Falušiová - NEPATRNÉ SVĚTY   Heroldova síň RG 23. února–23. února 2023 vernisáž 23. února 2023 v 18.00 h Josef Mánes - přednáška  Josef Mánes - národní obrozenec a průkopník moderního umění přednáší Monika Švec Sybolová Nová síň pod Vysokou bránou 9. února–16. dubna 2023 vernisáž 9. února 2023 v 16.00 h Vladimír Svoboda - Moře     Vladimír Svoboda, nar. 1951 v Praze Věčný a neúnavný Ahasver české krajinomalby 20. století, samotář, introvert, otec, manžel a nezdárný syn národního umělce – sochaře Rudolfa Svobody. Milovník psů, zahrad a pohledů do otevřené krajiny, na vodní hladiny a na oblohu, která se v nich zrcadlí. Vyučený letecký mechanik vyloučený ze Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze na Žižkově a tichý aktivista, usilující o zachování krajiny s jejími historickými aspekty a specifiky, krajiny nezdevastované lhostejností společnosti a nestřídmostí developerských zájmů. Vladimír Svoboda je svými, povětšině, velkoformátovými plátny zastoupen v četných soukromých sbírkách i galeriích a mnohokrát vystavoval na společných výstavách i samostatně. 8x vystavoval se svým uměleckým kolegou s podobně nastaveným genetickým kódem, s Michalem Šaršem, se kterým ho už dlouhá léta a stále nově, spojuje pohled na nekonečné variace věčného tajemství života a nahlížení na tajemství jeho polarit. Heroldova síň 9. února 2023 v 19.00 h České saxofonové kvarteto Roman Fojtíček – soprán, alt saxofon Radim Kvasnica – alt, soprán saxofon Otakar Martinovský – tenor saxofon Michal Kostiuk – baryton saxofon
Milan IGLO – 3 BAGATELY Antonín DVOŘÁK – SLOVANSKÉ TANCE Jan NOWAK – STRACH Jaroslav JEŽEK – TMAVOMODRÝ SVĚT Kamil BĚHOUNEK – MÁ LÁSKA JE JAZZ Václav POKORNÝ – ŘÍKEJ MI TO POTICHOUČKU Eduard PARMA – CESTA KE HVĚZDÁM Sláva Eman NOVÁČEK – MÁM ŽIVOT HROZNĚ RÁD Výstavní síně RG 19. ledna–2. dubna 2023 vernisáž 19. ledna 2023 v 16.00 h Viktor Sýkora - Vědecká fotografie     Viktor Sýkora vášnivý fotograf, opustil scénu zobrazování lidského světa. Jeho snímky architektury, portréty, výjevy z ulice, divadelní fotografie z inscenací dosáhly jak technicky, tak výrazově slušné úrovně. Zjistil však, že lidé se stylizují, jakoby zastírali svou skutečnou povahu. Je možné popsat obrazově organizaci práce, fungovaní nádraží, ale proniknout do podstaty lidské existence je úkol na dlouhý běh. I když lidé jsou vlastně stejní a jejich život, v mnoha generacích opakovaný, má známé varianty. Byl překvapen, když položil do zorného pole elektronického mikroskopu různá semínka rostlin, jak jsou rozličná a jakou mají fotogenii. A protože se semínka neumí tvářit jako lidé, dodal jim výraz světlem a barvou. Výstavní síň na radnici 12. ledna–19. února 2023 vernisáž 12. ledna 2023 v 16.00 h Peter Erbák - Zapomenuté světlo     Peter Erbák, fotograf amatér, bez výtvarného vzdělání, povoláním lékař. Nová síň pod Vysokou bránou 15. prosince–5. února 2023 vernisáž 15. prosince 2022 v 17.00 h Jakub Sýkora - Proměnlivá situace     PROMĚNLIVÁ SITUACE Jakub Sýkora (1984) ve své malířské tvorbě spojuje zkušenosti dvou odlišných vizuálních světů, v nichž se dlouhodobě autorsky pohybuje. Systematizovaná, racionální vizualita počítačového světa se tu potkává s intuitivní malířskou citlivostí a přirozenou hravostí. Autor rozkrývá a tematizuje samotný proces vznikání obrazu, to jak se na základě vstupních „dat“ může na plátně tvarovat a formátovat. Zajímá se o to, co všechno se může obrazem v době postinformační a digitální vlastně stát. Klade si otázky spojené se skladebností díla, stejně jako s proměnou této „skladebnosti“ v době křížení různých výrazových médií, vizuality a informatiky. Čím tato „skladebnost“ vlastně je a co všechno unese, když se zredukuje na základní nosný princip? Když se obnaží logika její vnitřní anatomie a překóduje se její funkcionalita? Autor, inspirující se jazykem vizuální komunikace, se často vyjadřuje v tematických řadách, které ve formálních posunech a variantách rozvíjejí předem zvolenou „situaci“, jež se neustále proměňuje, neboť se sama stává malíři výzvou k proměně. |
