 |
|
|
dnes je sobota 23. února 2019 Heroldova síň 20. března 2019 v 17.00 h Zpíváme pro UNICEF dívčí pěvecký sbor Sirény – řídí Hana Prachařová, klavír Milada Nováková dětský sbor Perličky – řídí Barbora Polánková, klavír Radka Dědičová ženský pěvecký sbor Magistrae Raconenses – řídí Miluše Seidlová a Barbora Polánková klavír - Milada Nováková
vstupné je organizátorem stanoveno na 50 Kč, dobrovolně i víc více na www.zpivameprounicef.cz fb.me/zpivameprounicef Nová síň pod Vysokou bránou 14. února – 31. března 2019 vernisáž 14. února 2019 v 16.00 h Vojtěch Horálek – Sluneční lázně       Vojtěch Horálek, narozen 14. 6. 1983 v Praze 2010 – absolutorium AVU Praha, obor malba v ateliéru prof. Michaela Rittsteina Výstavní síň na radnici 24. ledna – 24. února 2019 vernisáž 24. ledna 2019 v 16.00 h Jaroslav Hruška, Svatopluk Šalda – Krajiny vzdálené i blízké     Jaroslav Hruška Mým hlavním fotografickým zájmem je krajinářská fotografie a makrofotografie. Fotografuji rozmanitá místa v naší přírodě i v zahraničí, místa známá i zapomenuté kouty, kde hledám zajímavé vyhlídky, pohledy a detaily, kam se rád vracím a doufám v příznivé světlo k focení. Místa, snad zasluhující i vaši pozornost a popřípadě inspirující k návštěvě krajin, které většinu z nás umí pohladit po duši. Tato výstava prezentuje pouze malou ukázku krajin z Křivoklátska a Třeboňska a tentokrát také makrosnímky z naší zahrady a křivoklátských lesů. Ty nám umožňují podívat se na běžný život drobného, užitečného hmyzu pozorněji, než běžně vnímáme. Příroda tyto tvory vyvinula k dokonalosti pro jejich drobné a nesmírně důležité úkoly pro zachování života na zemi. Chraňme je i celou naši přírodu. V naší přírodě můžeme nacházet i v blízkém okolí domova a i na běžné zahradě stále nová poutavá nádherná místa, objekty focení, které potěší oko a srdce a dávají nám zapomenout na běžný shon života. Stačí se jen pozorně dívat. MUDr. Svatopluk Šalda Fotografuji od dětství. Začínal jsem s aparátem mého otce Leica IIIc, který dodnes obdivuji a pietně uchovávám. Tatínek s ním jako student fotografoval na Václavském náměstí v listopadu 1939 pohřební průvod Jana Opletala a poté, jako účastník 17. listopadu, strávil 4 roky v německém koncentračním táboře Sachsenhausen. Otec pocházel z východních Čech ze zemědělské rodiny a já jsem od dětství jezdil do jeho rodné chalupy na prázdniny. Tam se utvářel můj vztah k přírodě a myslivosti. Se strýcem, myslivcem, jsem chodil na čekanou a na hony. Babička mě brzy ráno za tmy budila, abych stihl svítání na posedu v lese se slovy „... hochu, hochu, že Ti ti zajíci stojí za to…“ Více než pětadvacet let jezdím na Sýkořici. V poslední době zde trávím většinu času a obdivuji zdejší přírodu. Jsem tu členem mysliveckého sdružení a přes včelařství jsem se seznámil s Jaroslavem Hruškou, se kterým máme společný zájem ve fotografování přírody. Toto je již naše pátá společná výstava, moje fotografie jsou z několika cest do úchvatné přírody Norska. V současné době jsem pracující důchodce, a tak mohu věnovat své fotografické zálibě více času. Mým hlavním celoživotním fotografickým tématem byla příroda a myslivost. A to jsou, jak říkám snímky „vychozené a vysezené“ a proto náročné na čas. Tak doufám, že budu moci ještě nějaký čas v přírodě chodit a sedět a že nám ta krásná příroda ještě nějaký čas vydrží. Výstavní síně Rabasovy galerie ve Vysoké ulici 232 17. ledna – 24. března 2019 Mezinárodní soutěž Ex libris – k 37. světovému kongresu F. I. S. A. E.    |
