Rabasova galerie v Rakovníku Heroldova síň 15. června 1995 v 19.30 h
| Jarmila Vrchotová-Pátová – soprán Rudolf Lojda – violoncello Eva Glancová – klavír Antonín Dvořák (1841–1904) – Rondo g moll pro violoncello a klavír op. 94, Čtyři písně na slova Gustava Pflegra-Moravského op. 2 (Vy vroucí písně, Ó, byl to krásný, zlatý sen, Mé srdce často v bolesti, Na horách ticho) Josef Suk (1874–1935) – Balada a Serenáda pro violoncello a klavír op. 3 Vítězslav Novák (1870–1949) – Z písniček na slova lidové poezie moravské (Stesk, Vzkázání, Rozmarýn) Bohuslav Martinů (1890–1959) – Variace na slovenskou lidovou píseň pro violoncello a klavír (Moderato, Poco allegro, Scherzo. Allegretto, Allegro), Písně na slova moravské lidové poezie (Prosba, Rozmarýn, Veselá dievča, Sen P. Marie, Koleda milostná) Josef B. Foerster (1859–1951) – II. sonáta (Allegro moderato, Andante cantabile, Andante, ma non tropo, Lento, Piu presto) Výběr písní – Když jsme prvně sami byli op. 12, Zářivé dni op. 69, Jen víru měj op. 24, Alejemi akátů op. 28, Do hlubin tvé duše op. 186, Pozní láska op. 46/I., Tři notturna pro zpěv, violoncello a klavír op. 163 (Notturno, Měsíčná noc, Všechny smutky pominou)
Jarmila Vrchotová-Pátová profesorka sólového zpěvu na hudební fakultě AMU v Praze, koncertní pěvkyně náleží k předním zpěvačkám svého oboru u nás. Zpěv studovala u profesorů pražské konzervatoře Jarmily Vavrdové a Vojtěcha Bořivoje Aima, hudební výchovu na pedagogické fakultě UK v Praze, kde získala tituly PhDr., CSc. a univerzitní profesuru. Široké kulturní zájmy dokládá její výtvarná a zejména literární činnost. Knižně vyšly její verše i próza, řada textů byla zhudebněna, v literární soutěži získala 1. cenu. Je autorkou velkého množství statí, článků a didaktických publikací z oboru sólového i sborového zpěvu. Jako zpěvačka vychází z romantické tvorby a z hudby našeho století. Zvláštní pozornost věnuje české písňové tvorbě (Dvořák, Foerster, Janáček, Martinů aj.) a vokální tvorbě Lužických Srbů. Za její vynikající interpretaci obdržela Státní cenu J. B. Ćišinského (Něm.). Kritiky hodnotí její oduševnělou interpretaci, bohatý výrazový rejstřík a barevné kvality hlasu, který technicky spolehlivě ovládá. Koncertovala v Německu (NSR, NDR), Polsku, Maďarsku, Francii. Rozhlasové nahrávky v ČSFR a NDR (NSR), gramofonové nahrávky Supraphon, Panton, Eterna, písňový recitál v Čs. televizi 1989. Spolupracovala se symfonickými orchestry a komorními sólisty v ČSFR a zahraničí. Předprodej v pokladně Rabasovy galerie. Vstupné 30 Kč.
|