RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK1667
Helena Veisová a Daniel Veis
Rabasova galerie v Rakovníku
Heroldova síň
21. září 1995 v 19.30 h
Helena Veisová – klavír
Daniel Veis – violoncello

  Program:  
W. A. Mozart – sonáta B dur (Allegro poco maestoso, Andante, Allegro non troppo, ma giocoso)
L. van Beethoven – sonáta D dur op. 102 č. 2 (Allegro con brio, Adagio con molto sentimento d’affetto, Allegro fugato)

  Přestávka  
B. Martinů – sonáta č. 3 (Poco andante, Andante, Allegro, ma non presto)
A. Dvořák – Klid lesa op. 68, Polonéza A dur, Slovanský tanec č. 8 g moll op. 46

Helena Veisová
     Profesionální dráha pianistky Heleny Veisové měla svůj přirozený základ v rodinném prostředí naplněném hudbou. Otec, znamenitý houslista, zasl. umělec Václav Snítil první rozšiřoval a prohluboval vztah mimořádně nadaného dítěte k hudbě. Její první učitelkou byla prof. A. Fišerová, která vedla svou svěřenkyni i k časté soutěžní činnosti. K vítězstvím v pražských i celostátních soutěžích patří i 2. cena v mezinárodní rozhlasové soutěži Concertino Praga ’69 v oboru klavírní trio. Bylo to první předznamenání jejího pozdějšího zaměření a působení. V úspěšném Československém klavírním triu hrála mímo jiné i se svým budoucím chotěm violoncellistou Danielem Veisem.
     Mezníkem v pianistickém a hudebním rozvoji H. Veisové bylo setkání se zasl. umělcem Janem Panenkou. Pod jeho vedením se během studia na pražské konservatoři a AMU naprosto zřetelně vyhranila její osobnost vynikající komorní hráčky se smyslem pro stavební řád s ušlechtilou a tvárnou kulturou úhozu a básnivou poetičností výrazu.
     Svému otci vděčí za uvedení na koncertní podia vlastně již v dětských letech. Později to byla ještě soustavná spolupráce s jejím manželem, jež vedla k vytvoření vskutku osobitého dua, které je oceňováno kritikou již několik let. S oběma partnery hraje Veisová příležitostně i klavírní trio a účinkovala s nimi i v řadě koncertů doma i v zahraničí. Několikrát se objevila na obrazovkách Čs. televize (Hudba z respiria, Hudební kronika aj.) a pořídila i několik nahrávek pro Čs. rozhlas a Radio Saarbrücken.
     
Daniel Veis
     je již od konce sedmdesátých let, kdy vyhrál mezinárodní soutěž Pražské jaro (1976), ale především od r. 1978, kdy ve svých 24 letech získal stříbrnou medaili na mezinárodní prestižní soutěži P. I. Čajkovského v Moskvě, uznávanou absolutní špičkou mezi českými violoncellisty.
     Narodil se v Praze a studoval v Praze u prof. Václava Adamíry a prof. Josefa Chuchra a v Moskvě u prof. Natalie Šachovské na Čajkovského konservatoři, kterou absolvoval po pětiletém studiu v r. 1979. Vrátil se do Prahy jako naprosto zralý umělec, u něhož se pojí přirozená hudebnost, stylová vyhraněnost a hloubka prožitku s neobyčejně krásným tónem a strhujícící nástrojovou virtuositou.
     V té době se začala rozvíjet jeho bohatá koncertní činnost doma i za hranicemi (vystupoval v řadě zemí Evropy, USA a v Japonsku). Je vyhledávaným a spolehlivým sólistou předních orchestrů, s nimiž provedl většinu stěžejní cellové literatury. Ve svých vystoupeních, včetně fesiivalových, spolupracoval s tak vynikajícími dirigenty, jako jsou např. Charles Mackerras, Václav Neumann, Gaetano Delogu, Serge Baudo, Jiří Bělohlávek, Oscar Danon, Libor Pešek, Z. P. Tortelier a další.
     Nahrává pro různé rozhlasové, televizní a gramofonové společnosti. Z poslední doby zaujaly supraphonské nahrávky kompletního díla Mendelssohnova (s britským pianistou Martino Tirimem) i Brahmsova a Schumannova (s Janem Panenkou). Za nahrávku Sommerova cellového koncertu obdržel cenu Pantonu.
     Jeho repertoár je široký a zahrnuje mj. i řadu soudobých skladeb, z nichž některé provedl poprvé nebo mu byly přímo věnovány (Hanuš). Systematicky se věnuje též komorní hudbě ve stálém duu se svou ženou Helenou i jako člen klavírního tria Antonína Dvořáka.
     V roce 1989 se stal sólistou České filharmonie. V současné době pedagogicky působí na pražské Akademii musických umění, příležitostně vede mistrovské kursy a je často zván do porot mezinárodních soutéží (naposledy Čajkovského soutěž v Moskvě).
     Hraje na nástroj G. B. Guadagnini, Milano 1754, ze státní sbírky.
     
     Předprodej v pokladně Rabasovy galerie.
     Vstupné 50 Kč.