RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK1663
Due Boemi di Praga
Rabasova galerie v Rakovníku
nadace Český hudební fond
Heroldova síň
3. listopadu 1995 v 19.30 h
Josef Horák – basklarinet
Emma Kovárnová – piano

  Program:  
lidová píseň – inspirace
anonymus 15/16. st. – Canti boemici profani (krit. real. M. Štědroň)
M. Štědroň – Aušvicata hikher baro
R. Boehm – Fiesta a Due Boemi
R. Schumann – Adagio a Allegro

  Přestávka  
P. Blatný – Adagio a Finale
P. Casals – Španělský tanec, Zpěv ptáků
Z. Zouhar – Duo per Due Boemi „Moravské duo“
J. Novák – Scherzi pastorali

     Due Boemi po třiceti letech
     
     Slavíte v tomto čase třicet let společné práce. To už je velice dlouhá doba! Přitom základ vašeho repertoáru jsou soudobé skladby, většinou napsané pro vás. Nebyla vám ta převaha soudobé hudby někdy na překážku?
     To tedy byla, především u pořadatelů. Ono totiž stačí, když nabízíte duo s basklarinetem, který lidé často vúbec neznají neho si jej pletou se saxofonem. A teď ještě k tomu jsou na programu jména autorů ve světě i u nás zatím většinou neznámých. A nebudeme si nic nalhávat – obecenstvo má z velké části k soudobé hudbě spíše negativní poměr. Pokud tedy nejde vyloženě o festivaly soudobé hudby, řešíme to tak, že naše koncerty začínají většinou hudbou českých anonymů z 15., 16. a 17. století (mnoho velmi úspěšných suit nám realizoval dr. M. Štědroň), zařazujeme také méně frekventované skladby slavných autorů dřívějších epoch, které polohou, charakterem i barvou původního nástroje jsou blízké basklarinetu. A co se týče soudobé hudby, která má v našich pořadech většinou převahu, snažíme se uplatnit skladby hlavně kontrastní a maximálně odlišného stylového zaměření. Tato praxe se nám vyvinula a osvěcičila u obecenstva. Ale i my sami jako interpreti bychom se cítili jaksi jednostranní a ochuzení, kdybychom se zabývali pouze soudobou hudbou, i když se v ní cítíme jako ryby ve vodě. Máme totiž mimo jiné také rádi to veliké dobrodružství odkrývat jako první tvar a život nové skladby – a navíc víme, jak nutně soudobá hudba právě oddanou službu a propagaci potřebuje.
     
     Kde jste hráli?
     Koncertovali jsme na čtyřech kontinentech, a právě v tyto dny probíhá jednání o našich koncertech a mistrovských kurzech na tom pátém – v Austrálii. Natáčeli jsme v 41 rozhlasových stanicích, nahráli na sto titulů na gramodesky nebo CD, při dvojkoncertech nás doprovázelo 38 orchestrů… ale s čísly raději už přestaneme, i když se člověk při jubileu statistice neubrání.
     
     Kolik českých autorů máte v repertoáru?
     Při budování původního basklarinetového repertoáru, který „před Horákem“ u nás, ani ve světě neexistoval, to byli především čeští skladatelé, kteří začali psát pro naše obsazení. Zatím pro nás komponovalo 106 českých skladatelů, a mnozí nezůstali u jediné skladby. Na našich interpretačních kurzech studujeme s adepty sólového basklarinetu převážně tyto české skladby – a je to pak krásný pocit, když nám ze světa chodí nejen programy, ale i desky a CD s těmito skladbami. Jen namátkou Japonec Kimura, Švéd Lundberg, Holanďan Bok, Belgičan Guns a Francouz Bontoux jsou vytrvalými a úspěšnými interprety naší basklarinetové hudby. Také jsme zažívali zvláštní dojetí, když jsme na Mezinárodních basklarinetových dnech v Antverpách, Rotterdamu či Gentu poslouchali české skladby, které byly před léty psány pro nás, hrané basklarinetisty z mnoha států a kontinentů.
     
     Žili jste dlouhá léta napůl u nás, napůl v Německu nebo na toulkách světem. Jak vám při tom bylo?
     Od roku 1969 jsme v německém Biberachu docenty pro soudobou hudbu s úvazkem pravidelných koncertů pro tamější Kulturamt. I když jsme v důsledku této činnosti zažili v minulých letech doma i mnoho nepěkného, byla tato naše činnost velmi prospěšná i české soudobé hudbě. Nejen tím, že jsme ji na těchto koncertech převážně prováděli – i autory, kteří u nás v tu dobu nemohli být hráni – ale uplatňovali jsme ji také v práci s mladými lidmi i ve variabilním komorním souboru „Junges studio für Musik“, které jsme založili a vedeme. Pochopitelně jsme ale nezanedbávali koncerty u nás doma. A bylo vždycky příjemným zjištěním, že i v nejmenších místech byla naše soudobá hudba přijímána s porozuměním. Snažíme se k tomu přispět i krátkými komentáři před zazněním skladby.
     Po našich prvních koncertech v zahraničí – v Drážďanech a v Luzernu – se pozvání do různých států pomalu množila. Můžeme říci, že česká soudobá hudba v našich programech byla téměř vždycky úspěšná. Tak například máme kritiku ze západního Německa, kde se píše: „Neznáme jména žádného z těchto autorů, a přitom bychom byli rádi, kdybychom takové měli.“ Tuto kritiku a jiné – například z vůbec prvního celovečerního basklarinetového koncertu na americkém kontinentě – odmítl náš odborný tisk zveřejnit. Tedy abychom byli přesní, tvrdili nám, že se texty a fotografie ztratily.
     Na svých cestách jsme konstatovali, že v podstatě naše soudobá hudba vždycky reaguje na hudební vývoj ve světě – a to osobitě a inteligentně. I proto jsme rádi, že jí ještě stále můžeme sloužit.
     Ptal se Jan F. Fischer
     
     Předprodej vstupenek v pokladně Rabasovy galerie
     Vstupné 50 Kč (studenti 40 Kč)