RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK2707
Jiří Hošek, Dominika Hošková
Heroldova síň
27. listopadu 2003 v 19.30 h
Jiří Hošek – violoncello
Dominika Hošková – violoncello

  Program:  
Francois Couperin (1668–1733) – Koncert č. 8, G dur, pro dvě violoncella (Prélude, Air, Sarabande, Chaconne légére)
Joseph Haydn (1732–1809) – Duo pro dvě violoncella in D Hob. X: 11 (Allegro molto, Menuet. Allegretto, Vivace)
Antonín Kraft (1749–1820) – Sonáta pro dvě violoncella op. 1, č. 1 C dur (Allegro moderato, Adagio, Rondo. Allegro)
Ernest Bloch (1880–1959) – Jewish Song z cyklu „From Jewish Life“
Jacques Offenbach (1819–1880) – Duo pro dvě violoncella op. 53 (Allegro, Adagio, Rondo, Allegro)
David Popper (1843–1913) – Suita pro dvě violoncella op. 16 (Andante grazioso, Gavotte, Scherzo, Largo espessivo, Marcia. Finale)

Jiří Hošek
     Jiří Hošek je pokládán za jednu z nejvýraznějších postav interpretačního umění současnosti. Hru na violonello studoval u Pravoslava Sádla na Konzervatoři v Praze (1970–1975) a u prof. Miloše Sádla na Hudební fakultě AMU, již absolvoval s vyznamenáním roku 1980. Své umění pak zdokonaloval ještě u prof. Bernarda Michelina při stáži na pařížské konzervatoři a letní akademii v Nice (1981). Jako stipendistka Českého hudebního fondu jej vedli Alexanr Večtomov a Josef Chuchro, absolvoval i Bartókův seminář v Szombathely u prof. Lászlo Mazö. Zúčastnil se 10 mezinárodních soutěží, v nichž byl oceněn mj. jako finalista Casalsovy soutěže v Budapešti, diplomy Bachovy soutěže v Lipsku a dvou Čajkovkého soutěží v Moskvě 1978 a 1982. Stal se laureátem mezinárodní violoncellové soutěže Pražské jaro 1980. Řadu dalších cen a diplomů získal v domácích interpretačních soutěžích, jmenujme z nich absolutní vítězství v interpretační soutěži ČSR roku 1980. Od studenských let pravidelně koncertuje doma i v řadě evropských zemí, nahrává pro rozhlas i na trvalé noiče zvuku. Na CD nahrál nejen jednotlivá slavná díla violoncellové literatury, jako jsou koncerty Schumannův nebo Lalův, ale i významné souborné nahrávky, např. pozdních violoncellových děl Sergeje Prokofjeva, dva soubory židovské hudby a na dvou CD komplet děl Antonína Krafta, Davida Poppera, či soudobých českých autorů. V roce 1999 nahrál na CD oba violoncellové koncerty Bohulava Martinů. Pozoruhodně se uplatnil jako sólista i zanícený vykladač v televizních pořadech o Antonínu Kraftovi, o Davidu Popperovi a o Mikulášvovi Kraftovi, z jejichž tvorby některé skladby i rekonstruoval a nově oživil. Má velmi bohatý repertoár od hudby barokní až po dnešek a je vůbec mnohostranným hudebníkem: byl koncertním mistrem Symfonického orchestru Českého rozhlasu (1991–1996), hrál na violoncello ve filmové roli na obraze. Je docentem Hudební fakulty AMU v Praze, kde pedagogicky působí od roku 1994, v březnu 1998 byl jmenován sólistou Českého rozhlasu. Kritika oceňuje na Hoškově hře zvláště brilantní techniku a oduševnělý výraz. Za propagaci Žižova vyjádřenou zejména hudebním festivalem Nekonvenční žižkovský podzim, který založil a organizuje od roku 1997, byl zapsán v prosinci roku 1999 do knihy cti městské části Praha 3 a následně byl též vyhlášen „osobností Žižkova“ roku 2000.
     
Dominika Hošková
     Dominika Hošková (nar. 1982) se v posledních letech přiřadila mezi naši mladou interpretační špičku. Na violoncello začala hrát již ve čtyřech letech pod vedením svého otce violoncellisty Jiřího Hoška. Dnes je studentkou pražské konzervatoře, kde studovala ve třídě prof. Václava Jírovce, dnes pod vedením prof. Vladana Kočího. Úspěšně se zúčastnila řady violoncellových soutěží: Heranova soutěž v Ústí nad Orlicí (1992, 1996), mezinárodní soutěže v rakouském Liezenu – na soutěži Prague Junior Note získala v roce 1995 čestné uznání 1. stupně. Na základě anonimní nahrávky se probojovala mezi kandidáty mezinárodní violoncellové soutěže Pražské jaro 2000 a stala se nejmladší českou účastnicí této soutěže. Její interpretační kvality ocenila Nadace ČHF udělením stipendia pro nejúspěšnější studenty (v r. 2000 i 2002). Svoji interpretační vyspělost potvrdila již v šestnácti letech recitálem se závažným programem (Bach, Dvořák, Fauré, Saint-Saëns), sólově účinkovala v České televizi, absolvovala řadu koncertních vystoupení na hudebních festivalech. Kritika oceňuje na její hře zejména svrchovanou techniku a oduševnělý výraz. Její současný sólový repertoár již dnes zahrnuje stěžejní skladby světové violoncellové literatury. Společně se svým otcem uvádějí skladby pro dvě violoncella na četných koncertech i na CD (Popper, Sluka, Haydn-Kraft). V roce 2002 získala jednu z hlavních cen na soutěži konzervatoří a v roce 2003 byla přijata ke studiu na Hudební fakultě AMU v Praze.