 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 19 |
Franusův kancionál a jeho doba
Heroldova síň
4. června 1998 v 19.30 h
Hasan El-Dunia, Jiří Hodina, Ondřej Maňour, Martin Prokeš, Stanislav Předota, Jan Štětka, Matouš Vlčinský, Radim Vondráček
| Program: |
– Introitus Terribilis est locus (Toto místo je strašné a vzbuzuje bázeň boží. Není to nic jiného než dům Boží a brána nebes…)
– Kyrie eleison (Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.)
Petrus Wilhelmi de Grudencz – Moteto jacob scalam – Pax etema – Terribilis (Jakub uviděl žebřík s anděli, kteří po něm sestupovali…)
– Zacheus arboris (Zacheus po kmeni stromu se vyšplhal, aby Ježíše, nebes Hospodáře, zřel…)
Doba adventní a vánoční
– „Antiphona ante Rorate“ Ista est speciosa (Tato je nádherná…)
– Introitus Rorate celi (Rosu dejte nebesa shůry…)
– Insignis infantule (Urozené děťátko…)
– Cantio Angelus ad virginem (Anděl k Panně poslán jest…)
– Kyrie „Závišovo“ / cantio Ave trinitatis cubile (Buď zdráva, lůžko nejsvětější Trojice…)
– Cantio Sanctissima mitissima (Přesvatá a pokojná zářící hvězdo mořská…)
– Sequentia Mittit ad virginem / cantio Ave yerarchia (Posílá k Panně… / Buď zdráva, svatá nebes vládo…)
– Cantio In hoc festo Domino (V tomto svátku Pánu všichni píseň prozpěvujme…)
– Prosa Grates nunc omnes / Nobis est natus hodie (Nyní buďme všichni vděčni… / Dnes se nám narodil z čisté Panny Král vítězství…)
– Moteto Unde gaudent – Eya Dei iherarchia – Nostra iocunda curia (Proto se radují andělé i archandělé…)
Velikonoce
– Kyrie Paschale (Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.)
– Cantio Surrexit Cristus hodie (Dnes vstal Kristus z mrtvých…)
– Sanctus / tropus Deus Pater iudex (Svatý… / Bože, Otče, soudče spravedlivý…)
– Sampsonis honestissima (Samsonova nejčestnější proroctví…)
– Lectio Epistolae beati Pauli Apostoli ad Colossenses
– Moteto Cristus surrexit vinctos – Chorus nove – Cristus surrexit mala (Kristus vstal a vyvedl spoutané ze žaláře…)
– Boží tělo
– Sequentia Ave caro Cristi (Buď pozdraveno, Tělo Kristovo…)
– Credo (Věřím v jednoho Boha…)
Petrus Wilhelmi de Grudencz – Moteto Panis ecce – Panis ewus – Pange exul – Patribus veteribus – Tantum ergo (Hle, chléb andělů…)
Slovo k programu
Představme si Hradec Králové na přelomu 15. a 16. století. K předním mužům města tehdy patřil Jan Franus, zámožný soukeník a – jako většina hradeckých měšťanů – stoupenec umírněného křídla husitů. Již před koncem století se stal městským konšelem a později dokonce vykonával funkci purkmistra, tj. nejvyššího městského úředníka.
Franusův odkaz dalším generacím však nespočívá jen v kusých zmínkách análů o jeho veřejné činnosti. „Dne 8. listopadu r. 1505 po Kristově vtělení, pátého dne potom, co se krutý mrazivý Saturn setkává ve znamení lva s hněvivým Marsem, pilný muž, pan Jan, příjmením Franus, občan města Hradec Králové, jehož řemeslem bylo soukenictví, objednal ve své horlivosti vlastním nákladem za 55 kop pražských grošů do kostela Ducha Svatého tuto knihu, která je opravdu pamětihodným a velkolepým dílem.“
Tento zápis je možné si přečíst v latinském originále přímo na jednom z listů dotyčného rukopisu. Slova chvály na toto dílo rozhodně nejsou přehnaná. Již vnější popis ledacos naznačuje: kodex má rozměry 66 × 43 cm, váží několik desítek kilogramů, obsahuje 367 listů a je bohatě iluminován. Pro hudebníka je pak nejcennější hudební obsah pramene, který svědčí o pestrosti a různorodosti duchovní hudby této doby.
Repertoár, jenž také zazní na tomto koncertě, lze v zásadě rozdělit do tří skupin: první skupinu tvoří jednohlasý gregoriánský chorál. Druhou formální kategorií jsou duchovní písně (lat. „cantiones“), většinou jednohlasé, občas i vícehlasé. Tyto písně mohou být zpívány samostatně, v některých případech však mohou fungovat i jako vsuvky či přídavky k jiným chorálním zpěvům. Tímto způsobem jsou například do chorálního Kyrie eleison zakomponovány dvě sloky písně Ave trinitatis cubile. Třetí část repertoáru představují vícehlasé kompozice, například moteta, kde každý z hlasů má svůj vlastní text (Jacob scalam – Pax etema – Terribilis, Unde gaudent – Eya Dei iherarchia – Nostra iocunda curia, etc.) Je zajímavé, že u dvou motet uváděných v tomto programu známe i jméno autora. Je jím Petrus Wilhelmi de Grudencz, vynikající autor polského původu, který patrně přebýval v Čechách v 1. polovině 15. století.
Z nesmírně bohatého materiálu Franusova kancionálu jsme se zaměřili na čtyři liturgická témata: Jako vstup do posvátného prostoru bohoslužby zazní v úvodu zpěvy ze svátku Posvěcení chrámu. Poté následují dva hlavní „sloupy“ církevního roku, a to repertoár doby adventní společně s vánocemi a repertoár velikonoční. Poslední část programu patří svátku Božího těla. Jeho hlavním tématem je úcta k eucharistii (proměněné hostii). Tato úcta byla velmi důležitá nejen pro kališníky, ale pro celý křesťanský svět.
Na závěr dejme ještě jednou slovo písaři rukopisu, který již ve výše citovaném zápisu líčí pohnutky vzniku Franusovy velkolepé knihy: „Nejsilnějším důvodem bylo to, aby se z ní nesmrtelný Bůh a všichni jeho svatí v hojnosti neustále oslavovali a ctili. On (tj. Franus) pak nemohl více přispět k spáse své duše než skrze toto výborné a slavné dílo.“
Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987. Od r. 1990 soubor udržuje blízký kontakt s francouzským sborem Choeur Grégorien de Paris (D. Eben absolvoval na pařížské konzervatoři obor „dirigování gregoriánského sboru“ a v následující sezóně působil jako dirigent Choeur Grégorien de Paris). Schola Gregoriana Pragensis se intenzivně věnuje nahrávání a často koncertuje doma i v zahraničí (Itálie, Španělsko, Francie, Belgie, Nizozemí, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Švédsko, Slovensko, Polsko). Nahrávky souboru na CD získaly již řadu ocenění (Choc du Monde de la Musique, 10 de Répertoire, „Zlatá Harmonie“ za nejlepší českou nahrávku roku).
Práce souboru se soustředí jednak na semiologickou interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstaršich neumatických pramenů z 9.–11. století, jednak na uvádění gregoriánských zpěvů vlastní české chorální tradice včetně rané polyfonie. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů v programech zaznívá i řada unikátních nově objevených skladeb ze 13.–15. století.
Další informace – http://www.vol.cz/SDMUSIC/SGP
Předprodej vstupenek v pokladně Rabasovy galerie. Vstupné 60 Kč, studenti 50 Kč.
