 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 19 |
16. října 2022 v 19.00 h
Andrea Mottlová – klavír
| Program: |
Vincenzo Bellini – Ma rendi pur contento
Ludwig van Beethoven – Sonáta č. 14 cis moll, op. 27/2, Měsíční svit (Adagio sostenuto, Allegretto, Presto agitato), Vincenzo Bellini (Qui la voce sua soave (I Puritani)), Sergej Rachmaninov (Elegie es moll op. 3, č. 1), Francesco Paolo Tosti (Ideale), Francesco Cilea (Io son l’umile ancella… (Adriana Lecouvreur)), Giacomo Puccini (O mio babbino caro), Claude Debussy (Clair de Lune), Ernesto de Curtis (Non ti scordar di me), Ernesto de Curtis (Ti voglio tanto bene), Antonín Dvořák (Měsíčku na nebi hlubokém (Rusalka))
Leona Pelešková
Česká sopranistka žijící v Itálii v poslední době příjíždí stále častěji v rámci koncertní činnosti i do své rodné země. Leona se věnuje intenzivní sólové koncertní a operní činnosti převážně v Itálii a ostatních evropských zemích. Je stálým hostem neapolského divadelního festivalu, pro který nastudovala a provedla několik významných rolí. Patří mezi ně např. ”La voix humaine“ (Lidský hlas) F. Poulanca pod vedením italského režiséra Riccarda Canessy. Spolupracuje s významnými soubory a orchestry – orchestr G. Verdi v Miláně (auditorium Giuseppe Verdi), nadace orchestra ”Pomeriggi musicali“ (Teatro Dal Verme), ”Nuova orchestra Scarlatti“ v Neapoli. Účinkovala na jevištích italských operních domů La Fenice v Benátkách, Carlo Fenice v Janově, Rossini v Pesaru, Lirico v Cagliari, Teatro Politeama v Palermu a ve francouzské Opera Bordeaux. Spolupracovala například s režiséry R. Carsenem, R. Canessou, s dirigenty M. Letonjou, G. Ferro aj. Její operní repertoár zahrnuje role lyrického sopránu. V jihokorejském Soulu se podílela na nastudování Dvořákovy Rusalky, kde byla vybrána pro alternaci hlavní role, navíc pracovala s operním souborem jako poradce pro správnou výslovnost v českém jazyce.
Leona Pelešková je absolventkou Pražské konzervatoře a Hudební akademie múzických umění v Praze pod vedením sopranistky prof. Magdaleny Hajóssyové. Poté byla vybrána do kurzů Hudební akademie pro operní pěvce v opeře La Scala v italském Miláně, kde studovala zpěv pod vedením mezzosopranistky Biancy Marii Casoni a v té době se také do Itálie přestěhovala.
V roce 2003 získala 2. cenu v osmém ročníku mezinárodní pěvecké soutěže pro hudební interpretaci „Cittá di Racconigi“.
Andrea Mottlová
je sólovou klavíristkou se smyslem pro komorní hru, korepetice a také pro hru orchestrální. V současné době se věnuje jak činnosti koncertní, tak i pedagogické. V jejím repertoáru dominují stěžejní díla světových autorů 20. století, např. Dmitrije Šostakoviče, Sergeje Prokofjeva nebo Igora Stravinského a nechybí ani čeští zástupci klavírní i komorní tvorby, např. Leoš Janáček, Bohuslav Martinů nebo Vítězslava Kaprálová.
Komorní hře se Andrea věnuje již od dětství. Spolu s nejvýznamnějším českým hornistou Radkem Baborákem a violoncellistkou Hanou Baborákovou tvoří klavírní Trio Jadin, které vyniká originálním nástrojovým obsazením. Nově je také členkou klavírního kvarteta Ensemble Martinů.
Studia na pražské Akademii múzických umění ve třídě Martina Kasíka a Františka Malého úspěšně završila klavírním koncertem Totentanz Ference Liszta za doprovodu orchestru AKS pod taktovkou dirigenta Marka Šedivého. Zároveň obdržela cenu děkana HAMU za výborné studijní výsledky a za úspěšnou reprezentaci fakulty doma i v zahraničí.
Pražskou konzervatoř vystudovala ve třídě Michala Rezka a Emila Leichnera a v rámci dvoustého výročí školy zakončila absolventským koncertem s Českou filharmonií klavírním koncertem č. 1 Sergeje Prokofjeva pod taktovkou dirigenta Ondřeje Kukala. Jako sólistka se dále představila s Moravskou filharmonií Olomouc koncertem č. 2 Dmitrije Šostakoviče, s Vojenskou posádkovou hudbou Olomouc koncertem Rhapsody in Blue George Gershwina, se Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně druhým koncertem Sergeje Rachmaninova ve spolupráci s dirigenty Petrem Vronským, Gustavem Foretem a Vladimírem Válkem. Za prvotřídní hudební základy vděčí vynikající pedagožce Ludmile Uhlířové, ke které docházela do ZUŠ Iši Krejčího v Olomouci.
Velmi milou kuriozitou v dosavadní kariéře Andrey Mottlové byla spolupráce s oscarovým režisérem Jiřím Menzlem při natáčení jeho posledního filmu Donšajni, v němž ztvárnila postavu veselé a hladové pianistky.
