 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNK | 6 |
Marek Brad
RAKOVNK. Virtuznm vkonem se ve tvrtek veer v Heroldov sni Rabasovy galerie blskl klavrista Roman Fri.
Nvtva recitlu Romana Frie vzbuzovala velk oekvn. Protagonista je toti vkem pomrn mlad a koncertn program si nechal nabt velmi ostrmi nboji. Bohuel, do Heroldovy sn si tentokrte nalo cestu jen mlo poslucha. Odhadem jich mohlo bt okolo ptadvaceti. koda, protoe Friv vkon lze hodnotit v superlativech.
Roman Fri, absolvent AMU ze tdy profesora Ivana Klnskho, m na kont adu interpretanch spch. Za vechny jmenujme vtzstv v Mezinrodn klavrn souti L. van Beethovena v Hradci nad Moravic, v souti Fryderika Chopina v Marinskch Lznch, nebo v Mezinrodn klavrn souti v Annemasse Gaillard.
Fri si vak sv nadn nenechv pro sebe; pedagogicky psob na steck universit Jana Evangelisty Purkyn, kde se vnuje slovm klavristm. Mimochodem, zde tak ovlivnil rakovnickou pianistku Ivanu Rkovou.
Jak u jsme avizovali, pro svj rakovnick recitl si pipravil nesmrn nron program. V jeho vodu se rozehl nijak robustn, spe umenou Mozartovou Sontou D dur KV 311. Posledn v podstat oddechov slo si dopl s Dumkou op. 59 Petra Iljie ajkovskho. Mlo znm romantick dumka, vyzaujc thu nad tkm osudem ruskho lidu, pak Friovi poslouila jako mstek pro stejn kousek prvn poloviny programu.
Tm byly Etudy obrazy virtuznho ruskho klavristy Sergeje Rachmaninova. Trojice etud (es moll, g moll a c moll), pedstavujc pomyslnou nadstavbu vrcholu Chopinovy tvorby, poskytla Friovi dokonalou pleitost pro demonstraci brilantnho zvldnut techniky.
Po pestvce vak Fri z nastaven laky neslevil. Ba dokonce naopak; mlokdy se vd a slch, aby si nkdo troufl zaadit tyi Chopinova Scherza. Roman Fri se vak bhem ptatyiceti minut s interpretan nesmrn nronmi dly vypodal na vbornou. A vzhledem k opravdu extrmn obtnosti partitury se chce skoro za jedniku pidat i hvzdiku.
Nezbv pak ne vit, e stejn hodnocen si 14. bezna v podveer vyslou i obecenstvo, kter doufejme v hojnjm potu zavt na koncert klavru a klarinetu souboru Musica Grata.
Raport, 18. 2. 2003