| ||||||
ÈTYØI LEHY CELLA A KØÍDLA Marek Bradáè RAKOVNÍK. V minulém èísle jsme se z kapacitních dùvodù s koncertem Bohdany Horecké a Kristiny Krkavcové v Heroldovì síni Rabasovy galerie pouze pokádlili. Nyní mu splácíme dluh reportáí v rozsahu, který si zaslouí. Bohdana Horecká a Kristina Krkavcová mají leccos spoleèného. Mladý vìk Kristinì je 22, Bohdana nedávno oslavila tøiadvacátiny. Obì se seznámily v Ostravì bìhem studia Janáèkovy konzervatoøe. Jako tøetí prvek je spojuje lokalita souèasného pùsobení - obì studují na HAMU v Praze. Karlovarská rodaèka Bohdana ve 3. roèníku u prof. Daniela Veise, Kristina, rodaèka z Opavy, ve druhém, u prof. Ivana Klánského. Koneènì za ètvrté, obì uspìly na mezinárodní soutìi Beethovenùv Hradec. Violoncellistka Bohdana se stala laureátkou roku 1997, klavíristka Kristina o rok pozdìji obsadila 3. místo. Z výe uvedeného je jasné, e se reie koncertu nechopili ádní benjamínci. Mimochodem, tím ovem není výèet ukonèen. V roli otáèeèe Kristininých not se objevil Martin Kasík, jeden z naich nejlepích mladých klavíristù, kterého jste mohli naposledy vidìt v TV pøi benefièním koncertì pro Karlùv most, kde si úlohy s Kristinou vymìnil. Jako perlièku dodám, e do Rakovníka pøijel pøímo ze svého turné po USA. Na jednu perlièku se dostane i u Bohdany. Ta se do Rakovníka ráda vrací; s matkou, rakovnickou rodaèkou, za prarodièi. Pak se není co divit, e tento koncert o poslední pøestupný únorový den byl ji její tøetí zdejí. Témìø dvouhodinové pøedstavení bylo koncipováno jako køíenec sólových a spoleèných vystoupení. Úvod obstarala Bohdana natolik výmluvnou interpretací Suity na moravskou lidovou píseò Pavla Helebranda, e vzaly za své vechny pøedsudky, které by vùèi její relativní umìlecké nezralosti leckdo mohl ventilovat. Samozøejmì, RG hostila mnohem vìtí esa, dokonce i v tomto nástroji. Nicménì Bohdana, pøi své citelné plachosti a a panenské èistotì, je velmi vroucí. A to je u hráèù na smyècové nástroje plusem k nezaplacení. Po líbezných èeských tónech zpùsobila ok více jak pùlhodinová adaptace nepøedstavitelnì harmonicky sloité Sonáty d moll, op. 40 Dmitrije ostakovièe, ve které k Bohdanì do svìtel reflektorù usedla u i Kristina. Vitou terminologií pop-music by jej recenzent oznaèil za ryze nekomerèní dílo. Jemné interpretaèní nedostatky úvodních dvou vìt vyváilo bájeènì podané, mimoøádnì ponuré Largo, ve kterém, dluno pøiznat, ji pozornost posluchaèù na nìkterých místech klesala, aby ve vyústilo ve finální, harmonicky daleko èitelnìjí Allegro plné grandióznì ílených minutových sól pro oba nástroje. Po pøestávce Kristina sólovì kompenzovala obtínost pøedelého opusu kvapnou líbivkou Francouzské suity E dur è. 6 J. S. Bacha. Co se týèe ánru, tøetí razantní zmìna. Datem zrodu nejstarí poloka repertoáru se bohuel ukázala jako nejslabí. Pozor, nikoli vinou interpretky, nýbr velmi frekvenènì zúeným kulatým zvukem køídla, a pak také etudovým, prstokladovì masakrujícím drilovém charakteru suity. Vechna úskalí a nástrahy vak KK elegantnì pøekonala. I do ètvrtice zmìna. Závìr koncertu pøinesl modernu s obèasnými, z dneního hlediska ji mírnì popovými prvky tradièního anglického folklóru Koncert pro violoncello a klavír e moll britského autora pøelomu 19. a 20. století Edwarda Elgara byl oproti otakovièovi takøka procházkou rùovým sadem. Chytré a pøíjemné pohlazení na konec. Moná právì ta zdánlivá nedospìlost protagonistek nepøivábila do krmelce sínì více divácké zvìøe. Moná èást stálé klientely podlehla chuti, vùni a zvuku vdy fantastického Spiritual Kvintetu. Ale nás 27 v sále bylo svìdkem sice stylovì znaènì rozháraného, ale v mnohém nespornì velmi inspirativního a osvìujícího veèera. Vùbec mì nemrzelo, e jsem kolegovi váchovi pro ten den Spiritual pùjèil. Raport, 12. 3. 2002 |