RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK1474
Recenze: Sakie Saito, Daniela Oerterová a Aleš Ulrych
STUDENTI ZVLÁDLI GENERÁLKU ÚSPĚŠNĚ
Marek Bradáč

  RAKOVNÍK. Na čtvrteční podvečer přichystala dramaturgie Rabasovy galerie velmi zajímavý hudební zážitek pro všechny milovníky vážné hudby. Nejvíce si užili ti, jimž lahodí zvuk houslí.
  Rakovnické publikum, které síň zaplnilo přibližně ze tří čtvrtin, se ocitlo v poměrně nezvyklé situaci. Dostalo totiž příležitost vyslechnout soutěžní program v podání několika studentů ze třídy prof. Ivana Štrause, patřících ke špičce Hudební fakulty AMU. Těm v současné době vrcholí přípravy jak na závěrečné zkoušky, tak na soutěž, která proběhne 8. až 15. června. Diváci v Heroldově síni se tedy na dvě hodiny transformovali do rolí porotců.
  Soudě dle ohlasu, všichni tři účinkující by ve zkoušce uspěli. Kdyby se však pomyslná soutěž konala právě tehdy a na tomto místě, i medailisty by potlesk svou - sic jen o kapičku rozdílnou - intenzitou rozsoudil.
  První ze tří houslistů, Japonka Sakie Saito, by podle mého obsadila bronzový stupínek. Tato studentka postgraduálního studia (má již ukončeno studium na Tokijské hudební akademii) přednesla jako jediná skladbu za klavírního doprovodu své krajanky Kyoko Harady, a to Sonátu č. 10 G Dur „Slavičí“, jeden z vyzrálých opusů tohoto druhu Ludwiga van Beethovena. Uměleckou kvalitu pak vyměnila za ukázku technického umu v Paganiniho Caprice č. 24 a moll.
  Dílo italského houslového mága zaznělo v síni ještě dvakrát. Nejprve v podání Daniely Oerterové (Caprice č. 5 a moll), která si od diváků vysloužila pomyslné stříbro jak v podstatě bezchybným přednesem tohoto „etudního“ šílenství, tak především citlivým podáním Bachova Adagia a Fugy ze sonáty g moll. Hlediště ocenilo především autenticitu jejího přenosu „varhanního“ ducha skladby.
  Jako poslední ze studentů se představil Aleš Ulrych. Soudě dle ovací, byl by to právě on, kdo by v rakovnické „rozcvičkové“ soutěži zvítězil. Jakoby mimochodem se blýskl interpretačně nesmírně náročnou Sonátou č. 6 E Dur z pera belgického mistra houslí Eugene Ysaye, aby pak síň ochromil úžasným „Paganinim“ (desáté Caprice).
  Byl to pro všechny strany přínosný večer. Studenti si udělali důležitou „generálku“ a Rakovničtí zase měli možnost slyšet to, co často v Heroldově síni neslýchávají.
Raport, 4. 6. 2002