| ||||||
Sympozium povznáí Høedle (zr) Od minulého pondìlka probíhá ve Høedlích sochaøské sympozium Dbán 2002. Ji pojedenácté se sochaøi sklánìjí nad materiálem, který dal obci i celé dbánské oblasti charakter jejich staveb, jeho tìba a zpracování byly a jsou dodnes zdrojem obivy vìtí èi mení èásti zdejích obyvatel. Výtvarníci u pracují naplno, jsou dokonce hotova první díla ze zdejí opuky, èili spongilitu. Jak vidí sympozium lidé, kteøí zde ijí a pracují nejen v dobì jeho konání? Vìdí o nìm? Je to i jejich sympozium? Tyto otázky jsem poloil nìkolika z nich. Je to pro nás tak trochu práce navíc, øíká pan Rudolf míd, kameník z firmy Spongilit PP, která skýtá sochaøùm pracovní prostory a upravuje jim vybraný materiál. Døív nás tady bylo víc, teï jsme tu jen dva chlapi. Jsme ale se sochaøi po celý ten mìsíc ve styku. Pomáháme jim pøenáet rozpracované kusy, pod hotová díla vyrábíme sokle, pomáháme je instalovat pro výstavu, která se v areálu firmy na závìr sympozia uskuteèní. Taky je to zmìna, kdy èlovìk vidí, co z opuky dìlají a mùe jim s tím pomoci. Vdy oni by to bez nás neudìlali, øíká pan míd s nadsázkou. Sympozium pøispívá k zviditelnìní firmy, øíká mistr Václav Pesl. U o nìm dost lidí ví. Kromì prostoru a materiálu poskytla firma sochaøùm také tøeba ta naostøená kladívka, se kterými vichni pracují. To sice není pùvodnì ádný kamenický nástroj, ale nám se to osvìdèilo a jim u taky. Výtvarníkùm vyhovuje i rùznorodost struktury naí opuky. Nachází se tam spousty zkamenìlin a oni toho dovedou výtvarnì vyuít. Lidem se u dostala sympozia pod kùi, míní høedelský starosta Karel Vitner, berou je a vìdí o nich. V poslední den jejich konání se vdy uskuteèní výstava, která trvá jenom ten den. Ale je to svátek. Pøijdou místní i chalupáøi, tøeba Praáci, lidé z irokého okolí. Návtìvníci výstavy by se dali poèítat na stovky. Vak se pøijeïte v nedìli 4. srpna podívat, e je to skuteènì tak. koda jen, e pozornost sympoziu vìnují pøedevím noviny okresní. Mnohokrát u jsme zvali novináøe z Prahy. Poslali jsme pro nì i mikrobus. Ale nakonec pøijela myslím jen Mladá fronta dnes. Pokud se tu nestanou alespoò dva mordy, tak je pro velké noviny nezajímavé sem jezdit. Obec leí na severním okraji okresu, kdyby o tom psali i jiní, mohlo by pøijet daleko víc lidí tøeba od Loun, atce a nebyli by zklamáni.Ta nae opuka, takzvaný dbánský spongilit, je jiná co do tvrdosti, barvy i charakteru, ne tøeba opuka mecká. Vìtí èást budov tady ve vsi je z ní postavena a ty stavby jsou pro cizího návtìvníka velmi zajímavé. Kdo pøijede do Høedel toho ètvrtého, uvidí hezké vìci z opuky nejen na výstavì. Tak tedy vidí sympozium Dbán 2002 lidé pod dbánským høebenem. Jak ho vidí sami sochaøi, jak vidí obec i její obyvatele, o tom napíeme pøítì. Objektiv, 16. 7. 2002 Pracovník Spongilitu pomáhá sochaøce paní Voglerové z Rakouska. Areál Spongilitu s.r.o. hostí est úèastníkù jedenáctého sochaøského sympózia SOCHAØI POPRVÉ DOSTALI STIPENDIUM Marie Procházková HØEDLE. Selost sochaøù ve Høedlích je letos u jedenáctá a posuzováno zvenku by se dalo øíct, e je stále stejná. Nìjací sochaøi pøijedou do Spongilitu s.r.o., ubytují se, zápolí se dbánskou opukou, volí rùzné zpùsoby stravování, vytvoøí dílo a odjedou, aby se u nevrátili. Tak to má být a nakonec je i snaha, aby na sympózium pøijídìli kadý rok stále noví a noví umìlci, ale skuteènost nìkdy situaci sympaticky pozmìní. Jako starý známý, u popáté se do Høedel dostavil pan Jaromír Blaek. Pùvodnì reprodukèní kamenosochaø a restaurátor a nyní u dvanáct let na volné noze. V poslední dobì jsem spolupracoval s profesorem Hanzlíkem, se kterým jsem restauroval sv. Vojtìcha v Roudnici n./Labem a v Pøíbrami na námìstí sv. Václava. Teï dìlám vlastní plastiky a chystám se nahoru na kopec Dbán, e tam z jednoho z bludných balvanù, které tam pøi cestì k lomu naskládal pan Peller, øeditel Spongilitu s.r.o., udìlám sochu. Já tam, díky hostitelùm, bydlím v maringotce. Budu mít víc klidu. iju na kraji lesa, mezi tìma kamenama, øíká Jaromír Blaek, který v minulých roènících proslul jako výborný kuchaø. Dalích pìt úèastníkù sympózia pøijelo do Høedel poprvé. Pan docent Pavel Mizera, nyní (jak øíká) spíe uèitel ne sochaø, uèí na Fakultì uitého umìní a designu pøi Univerzitì J. E. Purkynì v Ústí nad Labem. Sochaøská setkání vítá jako odpoèinek a dovolenou. Opuka je pro nìj pøekvapení, nebo s ní v ivotì nepracoval. Zaujala ho její mìkkost a barva pøipomínající kosti, fosílie. S panem docentem Mizerou bylo velmi zajímavé hovoøit na téma podnikatelské baroko, které dnes èasto prezentuje nae zbohatlíky. Téma vdìèné a a pøíli aktuální. Na jiném místì se k nìmu vrátíme. Kromì toho vyslovil svùj názor na ubytování sochaøù, zejména v tom smyslu, e název penzion by asi podle norem neobstál. Také pochválil pana Pellera za úvodní instruktá na téma bezpeènost práce. Zdùraznil, e to bylo jeho první sympózium, kdy tato informace zaznìla. A pøidal jetì dalí pochvalu smìrem k naemu okresu a kraji za stipendium ve výi 4 000 Kè na mìsíc kadému úèastníkovi. Jsou k nám vichni velmi vstøícní, pochvaluje si Pavel Mizera. Kriticky se vyjádøil k øeení výstavní plochy, doporuèil se poradit se zahradním architektem. Z nìmeckého kantonu výcarska pøijela Beatrice Foglerová, nesmírnì pracovitá, drobnìjí, a køehká ena, má také spongilit poprvé v ruce. Rozhovor byl z mé strany velmi kostrbatý, více o této sympatické sochaøce a k jejím sochám a pøítì. Musím na ni vak prozradit, e kdy u vichni mají hospodské stravy dost, uvaøí svým kolegùm obèas obìd. Ve støedu 24. èervence vaøila rýi, k ní uzené a okurky salátovky. Prý uplatnila svoji zkuenost ze sympózia v Salzburku, kde se ètrnáct úèastnic, bydlících na jednom pokoji, støídalo kadý den ve vaøení. Z mladých sochaøù pøijel David Janouch. Zkouí, co opuka snese, a tvoøí mimo jiné reminiscenci na prehistorické moøské zkamenìliny ivoèiných koster. S ubytováním je spokojen, bydlel nedávno na internátì. Nejmladí z úèastníkù je Hanu Lamr, který AVU absolvoval letos v èervnu. Dosud pracoval se døevem a opuka je pøíjemným pøechodem ke kameni. O jeho díle se dozvíme a v závìreèné zprávì. Panu Hanuovi jsem vdìèná, e mi pomohl se dorozumìt s rakouským sochaøem a malíøem Norbertem Maringerem, který tvoøí svá díla v krajinì. Tady ve Høedlích si moc pochvaluje, e si mùe pøímo z dolu vzít neomezené mnoství kamenù. Kdy jsem se zeptala, jestli po nìm jeho rodina netruchlí, øekl, e aby se tak nestalo, odjede domù u 26. èervence. Ale do Èech se bude vracet mimo jiné proto, e má v Praze pøítele malíøe Zdenka Strouhala, s nim se seznámil na malíøském sympóziu. Raport, 30. 7. 2002 Sympozium Dbán 2002 ukonèila tradièní jednodenní expozice Sochaøi zanechali naemu okresu dalí skvìlá díla Pavel Sklenièka HØEDLE. Sochaøské sympozium Dbán 2002 u to má také spoèítáno. Pìt sochaøù ze tøí zemí plus pár metrických centù opuky krát 28 dnù rovná se nìkolik desítek dìl. A øeditel Rabasovy galerie Václav Zoubek si na konci této rovnice jetì více ne vloni láme hlavu, kam sochaøské výtvory sloit a hlavnì jak a kde je znovu ukázat veøejnosti. Urèitì by si to zaslouila. V nedìli 4. srpna to ve Høedlích ve dvoøe spoleènosti Spongilit vypadalo v podstatì stejnì, jako vloni, pøedloni a pøedpøedloni. Umìlecká díla vystavená na trávníku, grily s peèícím se masem, stánek s kruovickým pivem a pod altánem Brass Band Rakovník. Václav Zoubek jakoto duchovní otec sochaøského setkávání to tak má za veho nejradìji. Kdy se ho prý novináøi pøed sympoziem ptali, èím bude letoní Dbán jiný, vydìsil je odpovìdí, e bude ve pøi starém. Mùe si to dovolit. Staèí toti, kdy v zabìhlém soukolí mezinárodní akce vymìní jedinou souèástku. A toti sochaøe. To jsou samozøejmì kadý rok zcela odliné svébytné osobnosti, jak øíká Zoubek, a tak je i sympozium pokadé úplnì jiné. Letos jsme pozvali dva pány, Mizeru a Maringera (Rakousko), kteøí tu zastupovali starí sochaøskou generaci. Jejich protipólem mìl být mladý divoch David Janouch. Trochu záhadná byla pro nás Beatrice Foglerová (výcarsko), která dìlá drobnou komorní sochaøinu. Dalí osobností byl Hanu Lamr. Pùvodnì jsem pøemlouval k úèasti jeho otce Alee, ale nakonec jsme pøivítali syna. Ten je jako sochaø zajímavý tím, e pouívá barev, a navíc je sochaøský krajináø, co je nìco zásadnì nového, pøiblíil Zoubek vystavovatele na úvod vernisáe i dernisáe. Pak jetì pøipomnìl, e se sympozium letos koná za velkorysého pøíspìvku krajského úøadu a e tradièní zátitu drí pøednosta okresu Ing. Ivan Koleòák. Ten byl samozøejmì na slavnosti pøítomen. Kromì starosty obce Høedle Karla Vitnera a øeditele Spongilitu Ladislava Pelera tu byla k vidìní i delegace mìsta Rakovníka zastoupená místostarostou Ing. Zdeòkem Nejdlem. Jeho pøítomnosti Zoubek vyuil k diskusi o dalí prezentaci dìl. Sochaøskou ízeò prý po celou dobu sympozia spolehlivì hasil kruovický pivovar. V nedìli bdìl nad kvalitou piva sám vrchní sládek Frantiek míd. A vùbec se na sochaøská díla letoního Dbánu pøijelo podívat poehnanì lidí. Desítky návtìvníkù potvrdily, e Dbán není ádnou uzavøenou záleitostí, nýbr vìcí veøejnou, kvitoval Zoubek hojnou úèast. Mezi znalci umìní z Rakovníka jsme zastihli také nìkolik místních obèanù. Jednoho z nich jsme dokonce nachytali pøi náruivém fotografování vekerých exponátù. Nedalo nám se nezeptat, co ho vlastnì na akci pøivádí. Pøestavil se jako Vlastík Kopáèek. Já sem chodím pravidelnì kadý rok. Vìtina exponátù je tu vdycky velmi zajímavá, expozice je vkusnì uspoøádaná, je to tady prostì hezký. Rád se potìím pohledem na vystavená díla a dìlá mi to dobøe. Kadý rok je tady nìco nového k pøemýlení. Vdycky si to vyfotím a doma si snímky zpìtnì prohlíím a hledám v tom nìjakou mylenku, øíká jeden z návtìvníkù a nepøímo tak potvrzuje i Zoubkova slova o smysluplnosti celého podniku. Raport, 6. 8. 2002 |