RABASOVA GALERIE RAKOVNK1
Recenze: Dbn 2002
Sympozium povznáší Høedle
(zr)

  Od minulého pondìlka probíhá ve Høedlích sochaøské sympozium Džbán 2002. Již pojedenácté se sochaøi sklánìjí nad materiálem, který dal obci i celé džbánské oblasti charakter jejich staveb, jehož tìžba a zpracování byly a jsou dodnes zdrojem obživy vìtší èi menší èásti zdejších obyvatel. Výtvarníci už pracují naplno, jsou dokonce hotova první díla ze zdejší opuky, èili spongilitu. Jak vidí sympozium lidé, kteøí zde žijí a pracují nejen v dobì jeho konání? Vìdí o nìm? Je to i jejich sympozium? Tyto otázky jsem položil nìkolika z nich.
  „Je to pro nás tak trochu práce navíc,“ øíká pan Rudolf Šmíd, kameník z firmy Spongilit PP, která skýtá sochaøùm pracovní prostory a upravuje jim vybraný materiál. Døív nás tady bylo víc, teï jsme tu jen dva chlapi. Jsme ale se sochaøi po celý ten mìsíc ve styku. Pomáháme jim pøenášet rozpracované kusy, pod hotová díla vyrábíme sokle, pomáháme je instalovat pro výstavu, která se v areálu firmy na závìr sympozia uskuteèní. Taky je to zmìna, když èlovìk vidí, co z opuky dìlají a mùže jim s tím pomoci. „Vždy oni by to bez nás neudìlali,“ øíká pan Šmíd s nadsázkou.
  „Sympozium pøispívá k zviditelnìní firmy,“ øíká mistr Václav Pesl. Už o nìm dost lidí ví. Kromì prostoru a materiálu poskytla firma sochaøùm také tøeba ta naostøená kladívka, se kterými všichni pracují. To sice není pùvodnì žádný kamenický nástroj, ale nám se to osvìdèilo a jim už taky. Výtvarníkùm vyhovuje i rùznorodost struktury naší opuky. Nachází se tam spousty zkamenìlin a oni toho dovedou výtvarnì využít.
  „Lidem se už dostala sympozia pod kùži,“ míní høedelský starosta Karel Vitner, „berou je a vìdí o nich. V poslední den jejich konání se vždy uskuteèní výstava, která trvá jenom ten den. Ale je to svátek. Pøijdou místní i chalupáøi, tøeba Pražáci, lidé z širokého okolí. Návštìvníci výstavy by se dali poèítat na stovky. Však se pøijeïte v nedìli 4. srpna podívat, že je to skuteènì tak. Škoda jen, že pozornost sympoziu vìnují pøedevším noviny okresní. Mnohokrát už jsme zvali novináøe z Prahy. Poslali jsme pro nì i mikrobus. Ale nakonec pøijela myslím jen Mladá fronta dnes. Pokud se tu nestanou alespoò dva mordy, tak je pro „velké“ noviny nezajímavé sem jezdit. Obec leží na severním okraji okresu, kdyby o tom psali i jiní, mohlo by pøijet daleko víc lidí tøeba od Loun, Žatce a nebyli by zklamáni.Ta naše opuka, takzvaný džbánský spongilit, je jiná co do tvrdosti, barvy i charakteru, než tøeba opuka mšecká. Vìtší èást budov tady ve vsi je z ní postavena a ty stavby jsou pro cizího návštìvníka velmi zajímavé. Kdo pøijede do Høedel toho ètvrtého, uvidí hezké vìci z opuky nejen na výstavì.
  Tak tedy vidí sympozium Džbán 2002 lidé pod džbánským høebenem. Jak ho vidí sami sochaøi, jak vidí obec i její obyvatele, o tom napíšeme pøíštì.
Objektiv, 16. 7. 2002


Pracovník Spongilitu pomáhá sochaøce paní Voglerové z Rakouska.

Areál Spongilitu s.r.o. hostí šest úèastníkù jedenáctého sochaøského sympózia
SOCHAØI POPRVÉ DOSTALI STIPENDIUM
Marie Procházková

  HØEDLE. Sešlost sochaøù ve Høedlích je letos už jedenáctá a posuzováno zvenku by se dalo øíct, že je stále stejná. Nìjací sochaøi pøijedou do Spongilitu s.r.o., ubytují se, zápolí se džbánskou opukou, volí rùzné zpùsoby stravování, vytvoøí dílo a odjedou, aby se už nevrátili.
  Tak to má být a nakonec je i snaha, aby na sympózium pøijíždìli každý rok stále noví a noví umìlci, ale skuteènost nìkdy situaci sympaticky pozmìní.
  Jako starý známý, už popáté se do Høedel dostavil pan Jaromír Blažek. Pùvodnì reprodukèní kamenosochaø a restaurátor a nyní už dvanáct let na volné noze. „V poslední dobì jsem spolupracoval s profesorem Hanzlíkem, se kterým jsem restauroval sv. Vojtìcha v Roudnici n./Labem a v Pøíbrami na námìstí sv. Václava. Teï dìlám vlastní plastiky a chystám se nahoru na kopec Džbán, že tam z jednoho z „bludných“ balvanù, které tam pøi cestì k lomu naskládal pan Peller, øeditel Spongilitu s.r.o., udìlám sochu. Já tam, díky hostitelùm, bydlím v maringotce. Budu mít víc klidu. Žiju na kraji lesa, mezi tìma kamenama,“ øíká Jaromír Blažek, který v minulých roènících proslul jako výborný kuchaø.
  Dalších pìt úèastníkù sympózia pøijelo do Høedel poprvé. Pan docent Pavel Mizera, nyní (jak øíká) spíše uèitel než sochaø, uèí na Fakultì užitého umìní a designu pøi Univerzitì J. E. Purkynì v Ústí nad Labem. Sochaøská setkání vítá jako odpoèinek a dovolenou. Opuka je pro nìj pøekvapení, nebo s ní v životì nepracoval. Zaujala ho její mìkkost a barva pøipomínající kosti, fosílie. S panem docentem Mizerou bylo velmi zajímavé hovoøit na téma „podnikatelské baroko“, které dnes èasto prezentuje naše zbohatlíky. Téma vdìèné a až pøíliš aktuální. Na jiném místì se k nìmu vrátíme. Kromì toho vyslovil svùj názor na ubytování sochaøù, zejména v tom smyslu, že název „penzion“ by asi podle norem neobstál. Také pochválil pana Pellera za úvodní instruktហna téma bezpeènost práce. Zdùraznil, že to bylo jeho první sympózium, kdy tato informace zaznìla. A pøidal ještì další pochvalu smìrem k našemu okresu a kraji za stipendium ve výši 4 000 Kè na mìsíc každému úèastníkovi. Jsou k nám všichni velmi vstøícní, pochvaluje si Pavel Mizera. Kriticky se vyjádøil k øešení výstavní plochy, doporuèil se poradit se zahradním architektem.
  Z nìmeckého kantonu Švýcarska pøijela Beatrice Foglerová, nesmírnì pracovitá, drobnìjší, až køehká žena, má také spongilit poprvé v ruce. Rozhovor byl z mé strany velmi kostrbatý, více o této sympatické sochaøce a k jejím sochám až pøíštì. Musím na ni však prozradit, že když už všichni mají hospodské stravy dost, uvaøí svým kolegùm obèas obìd. Ve støedu 24. èervence vaøila rýži, k ní uzené a okurky salátovky. Prý uplatnila svoji zkušenost ze sympózia v Salzburku, kde se ètrnáct úèastnic, bydlících na jednom pokoji, støídalo každý den ve vaøení.
  Z mladých sochaøù pøijel David Janouch. Zkouší, co opuka snese, a tvoøí mimo jiné reminiscenci na prehistorické moøské zkamenìliny živoèišných koster. S ubytováním je spokojen, bydlel nedávno na internátì. Nejmladší z úèastníkù je Hanuš Lamr, který AVU absolvoval letos v èervnu. Dosud pracoval se døevem a opuka je pøíjemným pøechodem ke kameni. O jeho díle se dozvíme až v závìreèné zprávì. Panu Hanušovi jsem vdìèná, že mi pomohl se dorozumìt s rakouským sochaøem a malíøem Norbertem Maringerem, který tvoøí svá díla v krajinì. Tady ve Høedlích si moc pochvaluje, že si mùže pøímo z dolu vzít neomezené množství kamenù. Když jsem se zeptala, jestli po nìm jeho rodina netruchlí, øekl, že aby se tak nestalo, odjede domù už 26. èervence. Ale do Èech se bude vracet mimo jiné proto, že má v Praze pøítele malíøe Zdenka Strouhala, s nimž se seznámil na malíøském sympóziu.
Raport, 30. 7. 2002

Sympozium Džbán 2002 ukonèila tradièní jednodenní expozice
Sochaøi zanechali našemu okresu další skvìlá díla
Pavel Sklenièka

  HØEDLE. Sochaøské sympozium Džbán 2002 už to má také spoèítáno. Pìt sochaøù ze tøí zemí plus pár metrických centù opuky krát 28 dnù rovná se nìkolik desítek dìl. A øeditel Rabasovy galerie Václav Zoubek si na konci této rovnice ještì více než vloni láme hlavu, kam sochaøské výtvory složit a hlavnì jak a kde je znovu ukázat veøejnosti. Urèitì by si to zasloužila.
  V nedìli 4. srpna to ve Høedlích ve dvoøe spoleènosti Spongilit vypadalo v podstatì stejnì, jako vloni, pøedloni a pøedpøedloni. Umìlecká díla vystavená na trávníku, grily s peèícím se masem, stánek s krušovickým pivem a pod altánem Brass Band Rakovník. Václav Zoubek jakožto duchovní otec sochaøského setkávání to tak má za všeho nejradìji. Když se ho prý novináøi pøed sympoziem ptali, èím bude letošní Džbán jiný, vydìsil je odpovìdí, že bude vše pøi starém. Mùže si to dovolit. Staèí totiž, když v zabìhlém soukolí mezinárodní akce vymìní jedinou souèástku. A totiž sochaøe. To jsou samozøejmì každý rok zcela odlišné svébytné osobnosti, jak øíká Zoubek, a tak je i sympozium pokaždé úplnì jiné.
  „Letos jsme pozvali dva pány, Mizeru a Maringera (Rakousko), kteøí tu zastupovali starší sochaøskou generaci. Jejich protipólem mìl být mladý divoch David Janouch. Trochu záhadná byla pro nás Beatrice Foglerová (Švýcarsko), která dìlá drobnou komorní sochaøinu. Další osobností byl Hanuš Lamr. Pùvodnì jsem pøemlouval k úèasti jeho otce Aleše, ale nakonec jsme pøivítali syna. Ten je jako sochaø zajímavý tím, že používá barev, a navíc je sochaøský krajináø, což je nìco zásadnì nového,“ pøiblížil Zoubek vystavovatele na úvod vernisáže i dernisáže.
  Pak ještì pøipomnìl, že se sympozium letos koná za velkorysého pøíspìvku krajského úøadu a že tradièní záštitu drží pøednosta okresu Ing. Ivan Koleòák. Ten byl samozøejmì na slavnosti pøítomen. Kromì starosty obce Høedle Karla Vitnera a øeditele Spongilitu Ladislava Pelera tu byla k vidìní i delegace mìsta Rakovníka zastoupená místostarostou Ing. Zdeòkem Nejdlem. Jeho pøítomnosti Zoubek využil k diskusi o další prezentaci dìl. Sochaøskou žízeò prý po celou dobu sympozia spolehlivì hasil krušovický pivovar. V nedìli bdìl nad kvalitou piva sám vrchní sládek František Šmíd. A vùbec se na sochaøská díla letošního Dbánu pøijelo podívat požehnanì lidí. „Desítky návštìvníkù potvrdily, že Džbán není žádnou uzavøenou záležitostí, nýbrž vìcí veøejnou,“ kvitoval Zoubek hojnou úèast.
  Mezi znalci umìní z Rakovníka jsme zastihli také nìkolik místních obèanù. Jednoho z nich jsme dokonce nachytali pøi náruživém fotografování veškerých exponátù. Nedalo nám se nezeptat, co ho vlastnì na akci pøivádí. Pøestavil se jako Vlastík Kopáèek. „Já sem chodím pravidelnì každý rok. Vìtšina exponátù je tu vždycky velmi zajímavá, expozice je vkusnì uspoøádaná, je to tady prostì hezký. Rád se potìším pohledem na vystavená díla a dìlá mi to dobøe. Každý rok je tady nìco nového k pøemýšlení. Vždycky si to vyfotím a doma si snímky zpìtnì prohlížím a hledám v tom nìjakou myšlenku,“ øíká jeden z návštìvníkù a nepøímo tak potvrzuje i Zoubkova slova o smysluplnosti celého podniku.
Raport, 6. 8. 2002