RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK 6 Václav Rabas grafika
Rabasova galerie v Rakovníku Malá síň RG květen–srpen 1982	Národního umělce Václava Rabase (1885–1954) známe především jako malíře. Vešel do povědomí širokého okruhu milovníků výtvarného umění svými obrazy krajin ze západního cípu středních Čech, chmelařského kraje, Rakovnicka. Tady, v rodných Krušovicích žil a vytvořil celé svoje dílo. Výběr z jeho nejlepších maleb je nyní vystavován v centru oblasti kde vznikly, v Rakovníku ve stále expozici životního díla V. Rabase Rabasovy galerie.      Ve výstavní síni Rabasovy galerie je pro návštěvníky připravena výstava v níž je představen jako grafik.      Potom, co vo roce 1909 publikoval kritický článek o tehdejších poměrech na pražské Akademii výtvarných umění byl Václav Rabas nucen studium na této škole přerušit a tepúrve za dva rok mu profesor Max Švabinský v nově otevřené greafické speciálce umožnil je dokončit. Ziskem tohoto jinak formálního studia si odnesl hlubokou znalost grafických technik. A od té doby vedle díla malířského roste i jeho dílo grafické. Neveliké počtem, ale Rabasovu tvorbu rozšiřující o polohy jemo monumentalizujícímu pojetí se vymykající.      Vystavený soubr je uveden listy z druhého desetiletí našeho století. Vznikaly příležitostně na okraji Rabasova malířského snažení. S náměty: od portrétu přes drobné žánrové záběry z domova nebo bojiště I. světové války až po první verzi symbolické rozsévačky a alegorické akty „Žní“ jsou realizovány širokou paletou grafických technik, dokazují technickou jistotu, ale zároveň se přesvědčujeme o původu jeho tehdejších alegoricko symblických kompozic v podnětech skutečnosti a doby.      Středem celé výstavy je zajisté cyklus dřevorytů věnovaný matce. Motiv matky je v Rabasově díle velice závažný a v přeneseném významu jím v ustálených znacích obrazech rodinné legendy prochází od samých začátků až k lunetám souboru „Píseň míru“ jako symbol domova nebo země v nejširším smyslu. První list „Na sklonku dní“ přináší znovuhlavní téma obrazu „Vzpomínka na matku“ z roku 1914. Je to souhrn vzpomínek na dětství zosobněný maminkou, bytostí, se kterou malíře poutá nejhlubší pouto. S dalším posunem významu reálného východiska, které vysvětlil ve stati sám „Statečné srdce“ v r. 1938 se setkáváme v listu „Dvojí břímě“. Motiv těhotné rozsávačky, který Rabas opakoval ve stejnojmenné plastice, pozdější suché jehle i obraze „Stará je matka Zem“ z roku 1950 přechází od osudu jediněčné osoby až k metaforickému vyjádření přírodního děje. „Rozsévačka“, symbol naděje věčné obrody, nejhojněji zpracovávaného figurálního motivu v jeho díle čitelnými portrétními rysy nám připomene původní podněty ve skutečnosti. V dynamické kompozici dřevorytu „V svém království“ námětem žní se vracíme zpět k základu celé Rabasovy tvorby, ke krajině, v níž později nalezl nejplnější vyjádření představ světa. 1.    K 32 254 Krušovická krajina I.  akvarel  47 ´ 68 cm  2.    K 34 504 Krušovická krajina IV.  akvarel  40,8 ´ 61,7 cm  3.    R 15 348 Orání v holé krajině  suchá jehla  253 ´ 331 mm  4.    R 15 349 Dvojí břímě  suchá jehla  215 ´ 301 mm  5.    R 15 350 Rozsávačka  suchá jehla  236 ´ 155 mm  6.    R 15 353 Babička  suchá jehla  335 ´ 240 mm  7.    R 15 354 Dvojportrét  mezzotinta  207 ´ 256 mm  8.    R 15 358 Turgeněvův motiv  suchá jehla  216 ´ 289 mm  9.    R 15 359 Cesta se stromořadím  suchá jehla  200 ´ 275 mm  10.    R 15 360 Dva holé stromy v krajině  suchá jehla  240 ´ 317 mm  11.    R 15 361 Výslužka z přátelského večera šedesátin V. Rabase  suchá jehla a vernis mou  146 ´ 210 mm  12.    R 15 362 Útěk do Egypta  suchá jehla  175 ´ 248 mm  13.    R 15 384 Stromy  litografie  412 ´ 529 mm  14.    R 23 495 Měsíčná noc  lept s akvatintou  330 ´ 385 mm  15.    R 23 496 Z vojny  suchá jehla a akvatinta  200 ´ 305 mm  16.    R 23 763 Dvojí břímě  dřevoryt  410 ´ 550 mm  17.    R 23 766 Rozsévačka  dřevoryt  529 ´ 408 mm  18.    R 23 767 Žně  dřevoryt  364 ´ 329 mm  19.    R 24 761 Slovácké děvče  dřevoryt  438 ´ 305 mm  20.    R 126 813 Ve svém království  dřevoryt  383 ´ 465 mm  21.    R 126 814 Na sklonku dní  dřevoryt  585 ´ 451 mm  22.    R 149 781 Svačina  suchá jehla  317 ´ 293 mm  Všechna díla jsou z majetku Národní galerie v Praze.