RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK7
Vilma Vrbová-Kotrbová
serigrafie
Rabasova galerie v Rakovníku
Malá síň RG
16. listopadu–konec prosince 1986
vernisáž 16. listopadu 1986 v 10.00 h




Kresba k obrazu „Před zrcadlem I“


Hrající si Honzík Zachardů


Kresba k obrazu „Kreslící děvčátko“


Kresba k obrazu „Čtoucí“, Novoročenka, 1983


Přítel pes, 40 ´ 60 cm, 1980
     Národní umělkyně Vilma Vrbová-Kotrbová se do kontextu moderního českého umění 20. stol. zapsala figurální tvorbou, zejména dětskou podobiznou, a to nejen malířským dílem, ale také rozsáhlým kreslířským projevem. Malířka si vytvořila osobitým a vyhraněným námětovým okruhem dětí specifickou tvůrčí oblast, ve které se odráží její umělecký vývoj. Dítě není jediným, avšak trvalým námětem autorky, kterému se plně věnuje již 54 let, jež uplynuly od r. 1932, kdy poprvé představila na výstavě Umělecké besedy své obrazy. Od uvedené doby dětskému portrétu věnuje hlavní tvůrčí úsilí umocněné niternou účastí ženy – malířky. Portrét, který v rámci dosavadní tvorby V. Vrbové-Kotrbové dominuje, je v souladu s celou postavou zobrazovaného dítěte. Podobizna, pokud má splňovat požadavek autentického díla kromě nároků na fiziognomickou podobu, vyžaduje především psychologické pochopení. U mladého člověka tvář ještě neodráží výraz prožitků a charakterizačních rysů, a to je těžší zachytit prostředí, v němž se dítě nachází, vyjádřit objektivně situaci a výraz. Trvalou snahou malířky je pravdivě interpretovat bezelstný svět dětí v rámci životních podmínek a doby, kdy obraz vznikal. Vytvořila a vytváří kaleidoskop dětí z města i z vesnice, posmutnělých ve válečném období, nemocných, z domovů, ústavů i děti veselé a bezstarostně hravé, jak právem náleží jejich věku. Nikdy jí nešlo o idealizaci nebo samoúčelnou podobu lidské tváře. Umělecky i osobně si vytyčila náročnější program. Inklinuje k zobrazení psychologického charakteru malého modelu v různých věkových stupních v přirozené, bezprostřední pozici, jednotlivě i ve vícefigurálních kompozicích.
     Zatímco stěžejní pozornost veřejnosti i kritiky je věnována malbě, vytříbená kresba prolínající se celým dílem zabírá v rámci dosavadní tvorby V. Vrbové-Kotrbové výrazné místo v kontextu české kresby 20. století. V. Vrbová-Kotrbová kreslí ráda a soustavně od raného dětství. Kromě tužky, pastelu, rudky si nejvíc osvojila kresbu perem a štětcem. V. Vrbová-Kotrbová je výborná kreslířka, která zachycuje běžné životní okamžiky. Ostré, až kaligraficky formulované lineární kresy dětí, zvířat, pohybových studií jsou jednak osobitým definitivním projevem ve smyslu volné tvorby a jednak předpřípravou k olejomalbám. Vcelku lze kresbu chápat jako adekvátní paralelu k malbě. Charakterizuje ji jistota provedení, lineární čistota, preciznost, smysl pro proporcionalitu a jasnou kompozici. V kresbě se víc než v malbě orientuje na pohyb a gesto vystihující situaci. Typika postavy je zachycena spontánně, lapidárně, ale s citem pro morfologii tvarů. Jemnost a suverenita naznačuje pohotovost i erudici umělkyně v rytmicky přesně vedené linii. V rámci vlastního kreslířského vývoje jí od 30. let vyhovovala kresba perem čínskou tuší. Kresby jsou autorkou nejčastěji chápány z hlediska získání výstižnosti a postřehů i obeznámení s modelem pro finální malbu, kterou realizuje pak bez modelu. Povaha rukopisu odpovídá grafické technice suché jehly, která ji zaujala. V kresbě zachycuje siluety postav ze všech pohledových úhlů. Typizace, gesta, postoj a citové zaujetí dětí v cyklických variacích řeší úsporně. Do přísné linie však vnáší moment překvapení, zaujetí, rozpaky i psychické pohnutí shodně s malbou. Figurální, vesměs lyrické kresby, jsou sjednoceny linií v daném pohybu. Čisté křehké kresby provedené perem se mění uplatněním štětcové techniky (kolem r. 1950), která umožňuje měkký malířštější účin. Kresby štětcem přetrvávají do součastnosti jsou dynamičtější ve střídání síly plynulého tahu, jenž uzavírá vypjatý tvar. Rané kresby mají sklon k detailům, zatímco současná pozdní kresba chápe figuru sumárně s cílem vystihnout chara kter v celku.
     Vystavený soubor serigrafií, který vznikl v letech 1983–85 z kreseb různého vývojového údobí umělkyně, poukazuje na spontánnost a pohotovost štětcové kresby i schopnost maximálně sjednotit postavu. Osobité kvality v kreslířském díle V. Vrbové-Kotrbové jsou v kresebném přehodnocení motivu dosaženém v temperamentním střídání linie.
     Časná, spíše graficky pojatá kresba je později malířštější, objemější v hybnosti štětcového přednesu. Výrazná úspornost definuje čistotu kreseb a velkorysost tělesných objemů. Kresba je charakteristická lehkostí i z těch nejnáročnějších pohledových úhlů od popisnosti k souhrnné podstatě s důrazem na plastičnost. Jsou to malířčiny kresby, které sensibilně respektují výrazové možnosti použité techniky. Kresby tvoří vývojový přehled záznamů se zacílením na figurání, pohybové a situační postřehy. Ve figurální kresbě víc než v malbě se projevuje smysl pro tvarovou nadsázku, místy s humorným akcentem. Tyto kresby jsou nositeli definitivní sdělnosti a právě tak, jak je to v malbě, i kresba má kompoziční řád a záměr obecné výpovědi. Kresba doprovázející dosavadní tvúrčí život umělkyně paralelně s malbou prošla plynulým vývojem, v němž dosáhla kultivovanost a brilanci projevu od verismu přes realistickou impresi až k expresivnímu pojetí celku. Smysl pro lyrickou kreslířskou transkriopci převyšuje přísnou definici reality a řadí klasicky čistou kresbu V. Vrbové-Kotrbové do kontextu moderní kresby se smyslem pro syntézu vidění. Tyto okamžité a letmé studie jsou ukazatelem talentu, zkušenosti i schopnosti výstižně a pohotově zachytit viděný motiv. Umělčina kresba je jasně čitelnou transkripcí reality s obsahovou koncentrací a účastí grafických i malířských prvků.
Irena Stanislavová

Životopisná data
     14. října 1905 se narodila v Kutné Hoře
     1921–1924 studovala na Státní uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesorů E. Dítě a A. Hofbauera
     1924–1930 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. V. Nechleby
     1947 I. cena v soutěži na stokorunovou bankovku
     1949 I. cena IV. třídy České akademie
     1956 Čestná cena Salonu populiste
     1957 I. cena v soutěži na dětskou podobiznu v Sydney
     1963 2. cena v soutěži na padesátikorunovou bankovku
     1975 jmenována zasloužilou umělkyní
     1978 obdržela Národní cenu ČSR
     1979 jmenována národní umělkyní
     
1.  Stojící Maruš kresba tuší  1938–9
2.  Kreslící kresba tuší  1965
3.  Venkovské děvče kresba tuší  1971
4.  Maruška v šátku kresba tuší  1975
5.  Sedící dívka s míčem kresba tuší  1975
6.  Venkovské děvčátko kresba tuší  1975
7.  Pololežící (k cyklu Proměny) kresba tuší  1979
8.  Pískoviště kresba tuší  1979
9.  Dětské hry kresba tuší  1979
10.  Honzíček (k cyklu Proměny) kresba tuší  1979
11.  Čtoucí (k obrazu Rodina s ratolestí) kresba tuší  1979
12.  Tři sedící děti při hře kresba tuší  1979
13.  Ležící (k obrazu Růžový vrch) kresba tuší  1979
14.  V lavici píšící školaěka kresba tuší  1979
15.  Sedící chlapec kresba tuší  1979
16.  Pracující Mařenka kresba tuší  1981
17.  Maruš opřená o židli kresba tuší  1981
18.  Maruš s uvolněnými vlasy kresba tuší  1981
19.  Hrajicí si Honzík Zachardů kresba tuší  1981
20.  První pokusy kresba tuší  1981
21.  Venkovanka v teplákách kresba tuší  1981
22.  Elsa v pantoflích kresba tuší  1981
23.  Sourozenci (Lidka se sestrou) kresba tuší  1981
24.  Sedící opřená o ruku kresba tuší  1982
25.  Honzíček s kuželkou kresba tuší  1982
26.  Před zrcadlem kresba tuší  1982–3
27.  Před zrcadlem (varianta) kresba tuší  1983
28.  Odpočívající kresba tuší  1983
29.  Ležící pasačka s prutem kresba tuší  1984
30.  Sedící chlapec (k cyklu Život v míru) kresba tuší  1984
31.  Chlapec v čepici kresba tuší  1984
32.  Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá) kresba tuší  1983–85
33.  Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá) kresba tuší  1983–85
34.  Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá) kresba tuší  1983–85
35.  Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá) kresba tuší  1983–85
36.  Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá) kresba tuší  1983–85
37.  Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá) kresba tuší  1983–85
38.  Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá) kresba tuší  1983–85
39.  Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá) kresba tuší  1983–85
40.  Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá) kresba tuší  1983–85
     
Serigrafie vznikly z kreseb datovaných v seznamu v letech 1983/85.
Všechny exponáty darovala národní umělkyně Vilma Vrbová-Kotrbová Rabasově galerii.
     
     Výstavu uspořádala Rabasova galérie, katalog vydalo Okresní muzeum a galérie v Rakovníku v nákladu 300 výtisků.
     Text napsala I. Stanislavová. Povolil SKNV Praha pod č. o 320014286
     Vytiskly Tiskařské závody, n. p. Praha, prozoz 64 Rakovník