Zisky 1986–1993 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rabasova galerie v Rakovníku Wintrova síň leden–únor 1994 Vl. Vácha – Krvácející země, 1968 | Soustavná akviziční činnost patří podle dosud platného muzejního zákona k základním úlohám galerie. Není to konečně žádná česká zvláštnost, po ceiém světě je rozšiřování a zkvalitňování sbírek zásadní podmínkou pro to, aby se instituce, která se zabývá uměleckými předměty mohla nazývat muzeem umění neboli galerií. Fond sbírek původně městské, později Rabasovy a pak Okresní galerie, Okresního muzea a galerie v Rakovníku a nakonec znovu obnovené Rabasovy galerie se však od čtyřicátých let, kdy vznikla první výstavní kolekce, příliš pravidelně nerozšiřoval. V průběhu let přibývaly ojedinělé dary, komplet grafiky Václava Rabase, pozůstalost sochaře Josefa Fojtíka, výběr ilustračních kreseb od Radomíra Koláře, nebo cyklus litografií H. Salichové a další. Po obnovení Rabasovy galerie trochu zesílila snaha o zavedení standardních poměrů i ve sbírkotvorné činnosti. Narážela však na zvláštní problém, peníze. Částky, které bylo v Rakovníku možné uvolnit na nákupy, se zdaleka nepodobaly tomu, co vynakládaly galerie v jiných okresech a nestačily na ceny, za které se umělecké předměty prodávají. Postarali jsme se o systematické rozrůstání a zkvalitňování sbírky méně tradičním a poněkud obtížnějším způsobem. Většinu přírůstků získáváme darem, nebo nákupem za víceméně symbolickou cenu. Takže v poslední době se fondy galerie stabilně obohacují así o deset předmětů ročně. I když tyto problémy, které bych označil jako „sběratelsko technické“ mají určitou zajímavost, neznamenají nic proti tomu, co se podařilo nasbírat. Sbírka Rabasovy galerie má od počátku regionální charakter. Každý obraz, grafika, kresba či plastika má nějaký vztah k místům či lidem v našem regionu. Je logické, že i sbírkotvorný program obnovené galerie z toho vychází. Regionální aspekt určuje oblast výtvarného umění, ve které se pohybujeme a podmiňuje i kvalitativní kritéria, podle kterých je možné dokumentovat ve sbírce i problematické a okrajové jevy. Kdo ví, jak je budou hodnotit naši potomci. Rakovnicko bývalo důležitým ohniskem, kde se rodily talentované osobnosti, které se významně zapsaly do naší národní kulturní historie a jejich dílo si zaslouží uchování. Galerie udržuje kontakty s rodinami jejich potomků, nebo držiteli jejich pozůstalosti, pomáhá jim v péči o tento odkaz a příležitostně od nich získává za výhodných podmínek předměty závažné uměleckohistorické hodnoty. Do galerijní sbírky tak přibyly obrazy V. Váchy, grafiky V. Rabase, díla V. Pleinera, P. Kotíka, J. Fojtíka a R. Pucholta. Dík kontaktům s Českým fondem výtvarného umění a ministerstvem kultury jsme získali rozsáhlý soubor soch V. Markupa a M. Pangráce. Naprosto mimořádné ocenění a dík si ale zaslouží soukromí sběratelé, kteří nám věnovali některý ze svých „pokladů“ jen proto že věří, že v galerii poslouží více milovníkům umění. Zvláštní formou obohacování sbírky je pořádání sochařského sympózia DŽBÁN, kdy každý účastník odevzdává Rabasově galerii nejméně jedno svoje dílo. Sbírka jakékoliv muzejní instituce je jakási konzerva, v níž se uchovávají pro naše potomky originální doklady kultury, kterou jsme vytvářeli. Každá sbírka je zvláštní, o tom jaká je rozhodují objektivní okolnosti (finance, prostor pro uložení atd.) i subjektivní podmínky dané aktivitou kolektora a jeho názory. Jak se utvářela sbírka Rabasovy galerie v posledním desetiletí můžete posoudit z výběru našich zisků, který vystavujeme. OBRAZY
GRAFIKY
KRESBY
PLASTIKY
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||