 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 3 |
fotografie
Výstavní síň na radnici
13. května–25. května 1997
vernisáž 13. května 1997 v 15.30 h
Když se přistěhoval do Československa a dovršil klukovská léta, vyučil se elektrotechnikem.
Od mládí se věnoval sportu, zejména dráhové a silniční cyklistice. V klubu, kde jezdil v té době byl později velmi slavný motocyklový závodník František Šťastný. Na roky strávené v sedle byciklu stále rád vzpomíná.
Později se přestěhoval do Mimoně, kde pracoval jako elektrotechnik severočeských elektráren. Tam také našel lásku, která ho provázela po celý život. Turistiku. Poznávání naší vlasti, krásu naší přírody i to, co lidský um a ruce vytvořily. Aby mu vzpomínky a obrázky za očima rychle nevybledly, koupil si první fotoaparát WERRA 4 (posléze japonský aparát PETRY a německý PENTACON SIX) a s těmi válčí dodnes.
Díky dobrým očím, lásce k přírodě, ale i k lidem, se mu fotografie dařila a tak založil v Mimoni fotoklub, který vedl po všechny roky strávené na severu Čech.
Nebylo tomu jinak ani po přesídlení do Rakovníka. Stal se velmi pilným členem fotoklubu AMFORA a nebylo výstavy, které by se nezúčastnil. Obeslal i některé výstavy v zahraniční. Řada čestných uznání i drobných cen je svědkem píle, kterou fotografii věnoval.
Brzy si v Rakovníku našel cestu i do klubu českých turistů, kde v plné míře uplatnil své fotografické umění. V albech turistů je plno jeho obrázků.
Přijdete-li k Erichovi na návštěvu, a on před vámi rozprostře své fotografické výtvory, určitě uslyšíte i „Tato fotka nemá výstavní kvalitu, ale já ji mám rád.“
Asi každý máme svá tenkrát. Zálibně osvěžíme ty dávno prožité chvíle. Prostě fotografie má své kouzlo, ať ji děláte na vyšším stupni umění, nebo jen tak pro sebe a třeba taky pro vás. O Erichovi lze bez nadsázky říci, kdykoliv stiskne spoušť své oblíbené Werry, určitě myslí i na lidi, kteří se rádi na dobrou fotografii podívají.
Miroslav Uher
Co mne přivedlo k fotografii
V roce 1962 mi zemřela manželka, bylo jí 39 let. Abych byl schopen nějak se vyrovnat s nepřízní osudu, začal jsem se intenzivně věnovat turistice. Zapojil jsem do toho i svoji malou dcerku Libuši. Postupně jsem tomu celému propadl a vedl turistický kroužek školních dětí. Byl to tehdy rozsáhlý program, zejména jsme měli možnost jezdit do turistické chaty „Na luži“. Nezapomenutelné večery u táboráku se zpěvem a s kytarou, opékání buřtů, to bylo to, po čem děti moc a moc toužily. Bohužel uvědomil jsem si dost pozdě, že na to nemám žádnou vzpomínku na fotce. A tak jsem se odhodlal zakoupit pěkný fotoaparát – WERRU 4. Tehdy měl všechny moderní prvky a používám ho dodnes s velkým úspěchem. Bohužel nedělal jsem si fotky sám, nechával jsem si je vyvolat u kamaráda, což nebylo zrovna to pravé. Největší zážitky jsem měl až ve své temné komoře. Této vášni jsem zcela propadl. V Rakovníku jsem kopíroval dokonce i pro všechny turisty, kteří byli se mnou. A tak jsem dělal radost nejen sobě, ale i mým přátelům. Mnozí si nechávali dělat fotky z výletů, kam jezdili sami. Byly to tisícovky fotek a já sám mám asi 12 000 fotografií pohlednicového formátu. Po příchodu do Rakovníka v roce 1978 jsem vstoupil do AMFORY, kam mne pozval Karel Koubek, a kde pracuji dodnes. Mé fotografie, af už turistické, sportovní či žánrové jsou velmi známé mezi zasvěcenými. Velmi mne proslavil (a já jeho) žánrovými obrázky „Veksláci“ nebo „Baron“ pan Rejzek. Získal jsem mnohá ocenění zejména v okresním měřítku, ale i v kraji. Jsem rád, když když je moje fotka je přijata na jakoukoli výstavu i bez ocenění, nebo se vyskytuje v mapových okruzích (TURNOVSKÝ, BLATENSKÁ RUŽE, ČESKOBUDĚJOVICKÝ a NEKÁZANKA), kde je AMFORA přihlášena a které obesíláme. Při vyhledávání dobrých fotek pro tyto soutěže mi pomáhají přátelé amforáci, a často žasnou, co jsem toho napáchal. Dnešní výběr vidíte na mé autorské výstavě v Rabasově galerii ve Výstavní síni v radnici. Rakovník, a to při příležitosti mých 80. narozenin a rozloučení s Rakovníkem. Stěhuji se zpět do Mimoně, kde mám své děti, a kde chci dožít v hezkém svůj dost pohnutý život.
Děkuji všem, kteří mi pomáhali. Děkuji i těm, kteří si přijdou prohlédnout mé fotografie a zamyslí se nad tímto výběrem. Sám se chci přičinit i v mém dosti pokročilém věku, aby bylo všem dobře.
Erich KAUFMAN
| 1. | Strážce hradu | ||||
| 2. | Zimní motiv | ||||
| 3. | Dotrhávání | ||||
| 4. | Lomnický štít | ||||
| 5. | Baron (Rejzek) | ||||
| 6. | V Javorné dolině | ||||
| 7. | Cestou ze Sněžky (Moje parta) | ||||
| 8. | Mraveniště pod Sněžkou | ||||
| 9. | Horská idyla II. | ||||
| 10. | Lesy žalují I. | ||||
| 11. | Klínovec | ||||
| 12. | Praděd | ||||
| 13. | Na Polských kamenech | ||||
| 14. | O prázdninách IV. | ||||
| 15. | Stěna – Český ráj | ||||
| 16. | Divous | ||||
| 17. | Ve stěně | ||||
| 18. | Není lopata jako lopata | ||||
| 19. | Výborný pomocník | ||||
| 20. | Ve výběhu | ||||
| 21. | Paradoxy | ||||
| 22. | Dynosaurus | ||||
| 23. | U vody | ||||
| 24. | V oboře | ||||
| 25. | Rybáři | ||||
| 26. | Rybáři | ||||
| 27. | Rybáři | ||||
| 28. | Poslední převozník | ||||
| 29. | Do toho | ||||
| 30. | Kolo dříví | ||||
| 31. | Před žněmi | ||||
| 32. | V Železné Rudě | ||||
| 33. | Jak dál? | ||||
| 34. | V každémm městě | ||||
| 35. | Nedočkavec | ||||
| 36. | Krtci | ||||
| 37. | Cikánská svatba I. | ||||
| 38. | 2 x zásah | ||||
| 39. | Verdikt! | ||||
| 40. | Úspěšný zásah | ||||
| 41. | Na divoké vodě | ||||
| 42. | Rozskok | ||||
| 43. | Vzhůru | ||||
| 44. | Na turnaji – Basket 2 | ||||
| 45. | Křivé zrcadlo | ||||
| 46. | Polední siesta | ||||
| 47. | Zrcadlo | ||||
| 48. | Hezky dolů | ||||
| 49. | Rogal křídlo 5 – start | ||||
| 50. | Klauni – DUNLOP | ||||
| 51. | Herec Lasica | ||||
| 52. | Veksláci II. | ||||
| 53. | Montáž haly 4 – Ve výšce | ||||
| 54. | Sportovní dominanty | ||||
| 55. | A ten míč kulatý – 2 | ||||
| 56. | Na koncertu I. | ||||
| 57. | Na koncertu II. | ||||
| 58. | Na vsi | ||||
| 59. | Na divoké vodě | ||||
| 60. | U moře v Bulharsku | ||||
| 61. | Bez názvu | ||||
| 62. | Bez názvu | ||||
| 63. | Bez názvu | ||||
| 64. | Bez názvu |
