Rabasova galerie v Rakovníku Výstavní síň na radnici 11. února–18. března 1999 vernisáž 11. února 1999 v 16.00 h
| Podnět k výstavě pohledů na pamětihodná místa Rakovnicka dalo letošní výročí Františka Alexandra Hebera, které bude doprovázeno řadou aktivit. Ty by měly přispět ke komplexnějšímu poznání počátků české vědy o hradech ale i litografie, grafiky a veduty vůbec. Po prozkoumání sbírky Rabasovy galerie jsme obsah výstavy, původně omezený jen na region a devatenácté století poněkud rozšířili. Katalog výstavy nakonec zahrnuje všechny Heberovy listy, které vlastní Rabasova galerie a nebo jsou dostupné v rakovnických soukromých sbírkách či ve fondu SOkA Rakovník. K tomuto souboru přiřazujeme veduty míst na Rakovnicku vytvořené v 18. a 19. století jinými malíři, vyjma již dříve publikovaných kreseb K. Liebschera a J. J. Krále.
1. | Karel Brantl, rytec J. Harnisch | G-238 Krakovec roku 1838 | kamenorytina | 132 ´ 184 mm | značení: Aufgenommen v. C. Branlt, J. Hor sch gr., C. W. Medau & Co Prag, legenda: Krakowec in Jahre 1838 | 2. | František Alexander Heber, rytec W. Klimt | G-245 Dražice | kamenorytina | 128 ´ 189 mm | značení: Aufgenommen v. F. A. Heber, W. Klimt Lith., Lith. Inst. v. C. W. Medau Leitmeritz, legenda: Dražic | 3. | František Alexander Heber, rytec W. Klimt | G-249 Hrubá Skála | kamenorytina | 128 ´ 186 mm | značení: C. W. Medau in Leitmeritz, W. Klimt Lith., Aufgenommen v. F. A. Heber, legenda: Gross – Skal von Osten | 4. | František Alexander Heber, rytec W. Klimt | G-244 Kokořín | kamenorytina | 127 ´ 189 mm | značení: Aufgenommen v. F. A. Heber, W. Klimt Lith., Lith. Institut v. C. W. Medau Leitmeritz, legenda: Kokoržin | 5. | František Alexander Heber, rytec W. Klimt | G-248 Hrádek u Úštěka | kamenorytina | 129 ´ 186 mm | značení: Aufgenommen v. F. A. Heber, W. Klimt Lith., Lith. Inst. v. C. W. Medau Leitmeritz, legenda: Hradek bei Auscha | 6. | František Alexander Heber, rytec: Josef Richter | G-241 Jenčov | kamenorytina | 129 ´ 189 mm | značení: Aufgenommen v. F. A. Heber, J. Richter grav., C. W. Medau & Co. Prag., legenda: Ginčow | 7. | František Alexander Heber, rytec: P. Röhrich | Žebrák | kamenorytina | 126 ´ 182 mm | značení: Aufgenommen v. F. A. Heber, Röhrich gr., C. W. Medau & Co. Prag., legenda: Žebrak, soukromá sbírka | 8. | František Alexander Heber, rytec: W. Klimt | První nádvoří zámku Zbiroh | kamenorytina | 129 ´ 188 mm | značení: Aufgenommen v. F. A. Heber, W. Klimt Lith., G. W. Medau in Leitmeritz, legenda: Der erste Schlosshof zu Zbirow, soukromá sbírka | 9. | František Alexander Heber, rytec: neznám | G-228 Pravda – půdorys | kamenorytina | 144 ´ 196 mm | značení: Aufgenommen v. F. A. Heber 1846, C. W. Medau & Co in Prag, legenda: Grundriss, der Burgruine Prawda | 10. | František Alexander Heber, rytec: P. Röhrich | G-235 Zbiroh | kamenorytina | 126 ´ 185 mm | značení: Aufgenommen v. F. A. Heber 1845, P. Röhrich grav., C. W. Medau & Co, Prag, legenda: Zbiroha | 11. | František Alexander Heber, rytec: Josef Richter | G-246 Pravda | kamenorytina | 124 ´ 179 mm | značení: Aufgenommen v. F. A. Heber 1846, J. Richter gr., G. W. Medau & Co in Prag, legenda: Prawda | 12. | František Alexander Heber, rytec: Josef Richter | G-237 Jivno | kamenorytina | 129 ´ 188 mm | značení: Aufgenommen v. F. A. Heber, J. Richter grav., C. W. Medau & Co in Prag, legenda: Hiwna | 13. | František Alexander Heber, rytec: Josef Richter | G-236 Pravda – brána Hradu | kamenorytina | 127 ´ 177 mm | značení: Aufgenommen v. F. A. Heber 1846, J. Richter grav., G. W. Medau & Co in Prag, legenda: Burgthor zu Prawda | 14. | František Alexander Heber, rytec: P. Röhrich | Krašov roku 1845 | kamenorytina | 127 ´ 185 mm | značení: Aufgenommen v F. A. Heber 1845, P. Röhrich grav. C. W. Medau & Co in Prag, legenda: Krassow im Jahre 1845, soukromá sbírka | 15. | neznámý kreslíř, rytec: Josef Fark | Libštejn | kamenorytina | 126 ´ 187 mm | značení: C. W. Medau & Co in Prag, Fark gravirt, legenda: Liebstein, soukromá sbírka | 16. | František Karel Wolf, rytec: Josef Richter | Krakovec r. 1788 | kamenorytina | 125 ´ 183 mm | značení: C. W. Medau & Co in Prag, Jos. Richter grav. Aufgenommen v. F. K. Wolf., legenda: Krakovec im Jahre 1788, soukromá sbírka | 17. | Martin Prusík, rytec: P. Röhrich | Krašov r. 1795 | kamenorytina | 127 ´ 185 mm | značení: Aufgenommen v. Martin Prusík, 1795 P. Röhrich grav., C. W. Medau & Co in Prag, legenda: Krassov im Jahre 1795, soukromá sbírka | 18. | F. A. Heber | Hrady, pevnosti a zámky, 1. díl | | | 1844, Medau Praha, SOkA Rakovník | 19. | F. A. Heber | Hrady, pevnosti a zámky, 5. díl | | | 1847, Medau Praha, SOkA Rakovník | 20. | Vilém Kandler, rytec: A. Fesca | G-234 Krakovec | mědirytina | 120 ´ 162 mm | značení: Wilh. Kandler fecit. Aus der Kunst. Austalt v. C. F. Merkel Leipzig A. Fesca sc., legenda: Krakovec, Rothschloss, vydáváno od kněhkupectví, Herausgegeben v. d. Verlagsbuch handlung. Kober a Markgraf | 21. | Vilém Kandler, rytec: A. Fesca | G-92 Hrádek Křivoklát I. | mědirytina | 129 ´ 170 mm | značení: Wilh. Kandler fecit. A. Fesca sc., legenda: Hrádek Křivoklát (první obraz), Bürglitz (Erste Ansicht) vydáváno od kněhkupectví Herausgegeben v. d. Verlagsbuchhandlung Kober a Markgraf | 22. | Vilém Kandler, rytec: A. Fesca | G-93 Hrádek Křivoklát II. | mědirytina | 133 ´ 176 mm | značení: Wilh. Kandler fecit, A. Fesca sculp., legenda: Hrádek Křivoklát (druhý obraz), Bürglitz (Zweite Ansicht) vydáváno od kněhkupectví Herausgegeben v. d. Verlagsbuchhandlung Kober a Markgraf | 23. | Ferdinand B. Mikovec | Starožitnosti a památky Čech, 1. díl | | | 1860, Kober a Markgraf Praha, SOkA Rakovník | 24. | Karel Eduard Rainold, rytec: K. E. Rainold | Mšeno | mědirytina (lept) | 127 ´ 166 mm | značení: K. E. Rainold del. et. sc., legenda: Mscheno im Rakonitzer Kreis Mšeno w Rakownickém kragi, soukromá sbírka | 25. | Josef Šembera, rytec: Kašpar Horst | G-399/b Rakovník | mědirytina (lept) | 125 ´ 166 mm | značení: Schembera del. Horst sc., legenda: Die Kreisstadt Rakonitz Kragské město Rakownjk | 26. | neznámý kreslíř, rytec: Kašpar Horst | G-152 Beroun | mědirytina (lept) | 125 ´ 171 mm | značení: C. Horst sc., legenda: Beraun, Königl. Kreistadt in Böhmen | 27. | neznámý kreslíř, rytec: neznámý | G-239 Křivoklát | mědiryt (lept) | 128 ´ 172 mm | značení: neznačeno, legenda: Bürglitz im Rakonitzer Kreis, Křiwoklady w Rakownickém kragi | 28. | neznámý kreslíř, rytec: neznámý | Krakovec | mědiryt (lept) | 78 ´ 131 mm | značení: neznačeno, legenda: Rothschloss, soukromá sbírka | 29. | neznámý kreslíř, rytec: neznámý | Křivoklát před požárem | mědiryt (lept) | 78 ´ 133 mm | značení: neznačeno, legenda: Bürglitz vor dem Brand, soukromá sbírka | 30. | neznámý kreslíř, rytec: neznámý litograf | Týřov | litografie | 133 ´ 193 mm | značení: Druck u. Verlag von Witek & Suchy, legenda: Teyřow im Rakonitzer kreis in Böhmen, soukromá sbírka | 31. | neznámý kreslíř, rytec: I. Kolin | G-398/b Rakovník | kamenorytina | 125 ´ 188 mm | značení: I. Kolin sc., legenda: Die Königliche Stadt Rakonitz in Böhmen. | 32. | neznámý autor, rytec: litograf neznám | Zvonice u kostela sv. Bartoloměje v Rakovníku | barevná litografie | 169 ´ 117 mm | značení: Mittag a Wildner v Praze | 33. | neznámý autor, rytec: litograf neznám | Náhrobník z kostela sv. Jiljí v Rakovníku | barevná litografie | 145 ´ 90 mm | značení: Mittag a Wildner v Praze | 34. | neznámý autor, rytec: litograf neznám | Sv. Jiljí v Rakovníku | barevná litografie | 163 ´ 256 mm | značení: Mittag a Wildner v Praze, kniha je ze sbírky SOkA Rakovník | 35. | Bedřich Bernau, litografie podle B. Kutiny, rytec Patočka | Album hradů a zámků království českého, 1. a 2. díl Bratři Butter, Žatec | | | 1881, kniha je ze sbírky SOkA Rakovník | 36. | B. B. Werner | K-108 Rakovník | lavírovaná perokresba, akvarel na papíře | 18,5 ´ 29,5 cm | 20.–30. léta 18. stol., značeno: F. B. Wern. Sily. delin, legenda: Prospect der Uhr alten Creys Stadt Rackonitz im Königreich Böhmen 1. S Rochus 2. SS Trinitas 3. Tilli Thor 4. Das Hohe Thor 5. Rath – haus 6. Luiner Thor 7. Pfarkirch zu S Bartolomae 8. Prager Thor | 37. | B. Wachsmann | K-95 Křivoklát od východu | akvarel na papíře | 28,5 ´ 37,5 cm | značeno: F. Wachsmann 1860 | 38. | B. Wachsmann | K-106 Křivoklát první nádvoří | akvarel na papíře | 28,4 ´ 37,2 cm | značeno: F. Wachsmann 1861 | 39. | B. Wachsmann | K-103 Křivoklát druhé nádvoří | akvarel na papíře | 28,5 ´ 37,4 cm | značeno: F. Wachsmann 1860 | 40. | B. Wachsmann | K-105 Křivoklát kaple | akvarel na papíře | 43,2 ´ 30,8 cm | značeno: F. Wachsmann 1861 | 41. | B. Wachsmann | K-104 Lány | akvarel na papíře | 25,8 ´ 37,7 cm | značeno: F. Wachsmann 1860 | 42. | B. Wachsmann | K-258 Lány – průčelí do parku | akvarel na papíře | 25,7 ´ 37,7 cm | značeno: F. Wachsmann 1860 | 43. | B. Wachsmann | K-107 Obora | akvarel na papíře | 28,5 ´ 37,2 cm | značeno: F. Wachsmann 1861 | 44. | Vojtěch Brechler | K-102 Křivoklát – druhé nádvoří | lavírovaná perokresba na papíře | 25,5 ´ 19 cm | značeno: V. B. | 45. | Jan Renner | K-93 Vysoká brána v Rakovníku | akvarel na papíře | 39 ´ 26 cm | značeno: Renner | č. 1–35 grafiky č. 1–19 Listy z encyklopedie českých hradů „Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser“ vydával Karel Vilém Medau (1791–1866) v Praze a v Litoměřicích od r. 1843 do 1853 (?). Předlohy většinou kreslil F. A. Heber, za předlohy pohledů na starší stav objektů sloužily kresby a rytiny jiných autorů. kreslíři: František Alexandr Heber – nar. 19. 7. 1815 v Jarově u Plas, zemřel 29. 7. 1849 v Náchodě. Jeho kresby vznikaly po roce 1840. Karel Brantl – nar. 14. 9. 1801 v Žamberku, zemřel 1871 ve Vídni. Kresba vznikla 1838. František Karel Wolf nar. 16. 8. 1764 v Praze, zemřel 3. 9. 1836 v Praze. Jeho kresba vznikla 1788, vyšla 1798 v mědirytině (ryl Ant. Pucherna) v albu J. G. Calveho. Martin Prusík – data neznáme – snad totožný s autorem pohledu na Plasy, akvarelu z r. 1802. Předloha datovaná 1795. rytci: W. Klimt – data neznáme – rytec a kreslíř pracoval pro Medaua v Litoměřicích J. Harnisch – data neznáme – litograf v pražské Medauově dílně P. Röhrich – data neznáme – litograf činný v pražské Medauově dílně (kol. 1840) Josef Richter – data neznáme, litograf činný v pražské Medauově dílně ve 30. a 40. letech Josef Fark – data neznáme, litograf Medauovy dílny č. 20–23 Listy alba F. B. Mikovce, Starožitnosti a památky Čech, vydal I. L. Kober v první polovině šedesátých let 19. stol. Vilém Kandler, narozen 28. 2. 1816, zemřel 18. 5. 1896 v Praze. Malíř, žák pražské akademie, 1843 – 50 pobýval v Římě. Vytvořil řadu fresek, oltářních obrazů, městských vedut. Kresby od Viléma Kandlera vznikly možná už v padesátých letech. A. Fesca – rytec, data neznáme, působil v Lipsku č. 24–27 Pohledy na města v Čechách v časopise Hyllos vydávané v letech 1819–1821 vydavatelem Karlem Eduardem Rainoldem v Praze. Předlohy pro rytiny (resp. čárkové lepty) vytvářeli kol. 1820 Kašpar Horst, Josef Šembera a Karel Eduard Rainold. Kašpar Horst – data neznáme Josef Šembera – narozen 23. 4. 1794 ve Vysokém Mýtě, zemřel 8. 8. 1866 v Litomyšli. Studoval polytechniku v Praze – stavitelství, měřičství, akademii v Praze u K. Postla – specializoval se na kresby architektur a veduty. Karel Eduard Rainold – narozen asi 1779 v Gnadenbergu, zemřel 18. 9. 1835. Mědirytec, kreslíř a vydavatel v Praze. Vydával Hyllos (1819–1821) Erinnerungen od r 1822, časopis vycházel i po jeho smrti do r. 1864 u Medaua. č. 28–31 neurčená edice č. 32–34 Ilustrace knihy Matěje Dobromíra Štembery, Žebrák, velký rakovnický zvon a kostelíček Sv. Jiljí u Rakovníka č. 35 publikace č. 36–45 kresby č. 36 Bedřich Bernard Werner – narozen 1690 Rychnov u Kamence, zemřel 1778 ve Vratislavi. Kreslíř a inženýr, procestoval celou střední Evropu – vyryl a vydal sborníky vedut měst a klášterů. č. 37–43 Bedřich Wachsmann – narozen 24. 2. 1820 v Litoměřicích, zemřel 27. 2. 1897. Malíř, litograf a architekt. Studoval na akademii v Drážďanech, Insbruku a Mnichově. Realizoval výzdoby chrámů včetně zařízení, na cestách maloval romantické krajiny a architektury atd. V letech 1860–61 navštívil Fürstenberské panství na Křivoklátsku a vytvořil zde údajně čtrnáct akvarelů. č. 44 Vojtěch Brechler – narozen 1. 4. 1826 v Praze, zemřel 27. 11. 1890. Malíř, studoval pražskou akademii (Ant. Mánes, M. Haushofer), působil jako učitel kreslení v Pešti, Gorici a v Praze. Po r. 1885 kreslil pro Zlatou Prahu a Ottovy Čechy. č. 45 Jan Renner – narozen 15. 5. 1869 v Lašovicích, zemřel 29. 6. 1959. Učitel, správce muzea a archivu v Rakovníku. Jeho kresba vznikla kol. roku 1900 Za ověřená data k tomuto katalogu děkuji panu Oldřichu Doskočilovi z Okresního muzea v Litoměřicích.
|