 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 7 |
svět baletu
Výstavní síně RG
6. května–20. června 1999
vernisáž 6. května 1999 v 15.30 h
Od svých studií na Akademii v Praze, ukončených roku 1954, se malíř Milan Med nepřetržitě věnuje lidské postavě. Jakkoli se zařadil také mezi portrétisty, osobité postavení záhy získal obrazy a kresbami gymnastek a baletek. Do sportovních tělocvičen a zkušebních sálů nebo do zákulisí divadla ho přivedla snaha vystihnout ladnost koordinovaného pohybu ženského těla.
Výstava uspořádaná péčí Rabasovy galerie v Rakovníku se zaměřuje na svět klasického baletu, jenž se v osmdesátých letech stal hlavní náplní Medovy malířské a kreslířské tvorby. Soubor sestává ze dvou částí, jež se odlišují technikou i formou, avšak v úhrnu ukazují jednak kontinuitu se starším dílem včetně monumentálních obrazů, jednak nové směry autorovy umělecké invence a obrazivosti.
Z pomezí malby a kresby je řada pastelů na kartónu. Navazují sice na starší dlouhé serie kreseb v technice pastelu, ale zároveň prohlubují umělecké poznání dynamičnosti baletních kreací. Po ikonografické a výtvarné stránce je spojuje snaha vystihnout drobný příběh postav v různých seskupeních a pozicích. Umisťuje je do neutrálního prostředí baletního studia a vyhledává rozmanité vztahy a kontrasty. Dvojice je vyjímkou; Medovi jde spíše o několik postav rozmístěných od popředí do pozadí. V prvním prostorovém plánu dvojice třeba rámuje průhled ke stěně, při níž sedící postavy přihlížejí baletním figurám odvíjejícím se před nimi. Jinde tvoří protějšek postavy stojící a skloněné. Stěnu v pozadí příběhu autor často oživuje oknem, jímž do studia proniká druhotné světlo. Odstupňování prostoru směrem ke stěně napomáhá silueta klavíru. Iluze hloubky je však namnoze výsledkem rozdílu mezi plasticitou postav a perspektivními zkratkami postav, které se pohybují nebo odpočívají při zadní stěně. V kompozici pak připadá značná úloha souvislostem nebo kontrastům těl a gest, jež scénu spojují nebo rozčleňují. Na živosti kompozici dodává barevná skladba; využívá rozdílů mezi teplým koloritem posilujícím dojem ústupu do pozadí. Syté, hebké barvy doplňují světelné akcenty bílé či v pestré barvě naznačující pleť či trikot. Kultivovaná barevnost pastelů Milana Meda je o to působivější, že podložka, kartón je tónovaný do šeda nebo do modra.
Neméně originální je druhá část souboru, tušové perokresby provedené na orchestrálních partiturách. Také v tomto případě jsou tato subtilní dílka založena na kontrastu pohybů a poloh postav, dvojic a trojic oproti celým skupinám vířícím na pozadí notové osnovy. Všechny se vyznačují neobyčejnou hybností, již umožňuje sama liniová kresba. Autor vymezuje obrysy postav čárovou kresbou plynulou či v náznakových zkratkách a plasticity tvaru podle záměru dociluje vesměs šrafováním. Stupňovité rozlišení tvarů směrem do hloubky dosahuje jednak rozličným umístěním na ploše a zmenšováním, jednak drobnými, lehkými barevnými akcenty pleťových barev opticky vystupujících do popředí a opět modří, jež vzbuzují iluzi odstupňování do pozadí. Kresby Milana Meda jsou nejen virtuózní, ale dospívají i ke znakovosti vyjadřující obdiv k umnému lidskému pohybu. V těchto vysoce emotivních pracích se řád kresby prolíná s řádem baletu a současně s řádem hudby.
Rozdíly mezi seriemi pastelů a kreseb na straně jedné a malbami Milana Meda na straně druhé spočívají v technikách a v podrobnostech rázu námětového. Avšak společně představují jednolité dílo. Společně rovněž prokazují, že Milan Med v ničem neustrnul a v malbách a kresbách z posledních let si otevřel cestu nečekaných možností další výtvarné činnosti.
Jiří Kropáček
Životopisná data:
Milan Med se narodil 21. srpna 1930 v Humpolci. Po maturitě na gymnaziu v Havlíčkově Brodě r. 1949 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, zprvu ve všeobecné škole prof. M. Holého, potom ve speciální škole prof. Vratislava Nechleby. Své vzdělání doplňoval četnými studijními cestami do světových galerií a muzeí.
Studijní cesty: Řecko 1981,'91,'95. Itálie 1984, '90, '91, '95, '97. Velká Británie 1993, '95, '98. Německo 1956, '66, '67, '68, '70, '74, '84, '90, '91, '97. Švýcarsko 1969, '90. Rusko 1981, '82, '88. Polsko 1975. Španělsko 1994. Francie 1990, '91, '93, '96, '97. Holandsko 1991, '93, '96. Belgie 1991, '93. Rakousko 1969, '94, '96. USA 1997, 1998.
Předmětem autorova zájmu byla již od studijních let kresba a malba sportovních výjevů, tance a baletu. Svět sportu doprovázel v novinové kresbě, ilustracích časopisů a knih i ve volné tvorbě, kde uplatnil techniku pastelu a perokresby, v rozměrných figurálních obrazech pak techniku olejomalby. Svá díla představuje na kolektivních i samostatných výstavách.
Samostatné výstavy:
1962 Divadlo v Karlíně, Praha (Úvod Dr. J. L. Nerad)
1965 Diplomatic Service, Praha
1966 Klub Mánes, Praha (Úvod Dr. J. Hlaváček)
1968 Klub Zálesí, Humpolec
1970 Týdny v Atelieru, Praha
1971 Divadlo J. Štibora, Olomouc
1973 Klub Mánes, Praha (Úvod prof. Fr. Dvořák)
1980 Galerie Pardubice (Úvod Dr. J. Boučková)
1981 Muzeum v Humpolci (Úvod prof. Fr. Dvořák a Dr. I. Kostřicová)
1983 Galerie Havlíčkův Brod, (Úvod Dr. J. Boučková)
1983 Kramářova galerie, Praha (Úvod Doc. Dr. J. Mašín)
1985 Museum Strakonice (Úvod Doc. Dr. J. Mašín)
1986 Galerie Na Újezdě, Praha (Úvod Dr. J. Hlaváček)
1988 Musaion, Praha (Úvod Doc. Dr. J. Mašín)
1990 Divadlo hudby, Praha
1992 Janáčkovo Divadlo, Brno
1993 Galerie Pallas, Praha (Úvod Dr. J. Boučková)
1994 Galerie Svitavy (Úvod Dr. J. Boučková)
1994 Galerie Shomaker, Bielefeld, SRN
1994 Galerie Reutlingen, SRN
1996 Tyršovo muzeum, Praha
1998 Galerie Pallas, Mnichov SRN
1998 Milan Gallery, Fort Worth, USA (Úvod doc. Dr. J. Kropáček)
1998 Galerie U Míšků, Třeboň (Úvod Mgr. V. Zelenková)
1998 Tyršovo muzeum, Praha (Úvod Dr. V. Pecharová)
1998 Městské divadlo, Prostějov.
Výstavu děl, zahájenou v Rabasově galerii v Rakovníku dne 6. května 1999, tvoří soubor pastelů na preparovaném kartonu o výšce 39 cm do šířky 52 cm a soubor tušových perokreseb na orchestrálních partiturách: Výběr exponátů pochází z let 1989 až 1999.
