 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 9 |
ze sbírek členů občanského sdružení REDEO
Výstavní síň na radnici
22. února–2. dubna 2000
vernisáž 22. února 2000 v 16.00 h
PYRIT
Disulfid železa, FeS2, soustava krychlová
Německý mineralog J. F. Henckel označil pyrit vtipným názvem „Honza na všech ulicích“. Podnětem k tomu byl jeho hojný výskyt. Tvoří se téměř za všech genetických podmínek a setkáme se s ním proto prakticky všude, ve všech horninách i na rudních žilách. V sedimentech tvoří hlízy nebo vrstvičky s ledvinitým povrchem.
Pyrit krystalizuje nejčastěji v krychlích. Použití pyritu k účelům šperkařským je známé již ze starověku. Přirozený lesk kamene se tím totiž ještě zvyšuje. Nejoblíbenějším se stal zhruba v 18. století. Dnes jeho popularita jako šperkového kamene poklesla. Hlavními světovými producenty jsou Španělsko, Japonsko, USA.
FLUORIT
Fluorid vápenatý, CaF2, soustava krychlová
Obyčejně se vyskytuje v hrubě zrnitých agregátech, ale dosti často i v dokonalých pěkných krychlích nebo v krystalových spojkách. Barva se často střídá v zónách. V přírodě vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se na rudních žilách, ale často tvoří i samostatné žíly nebo vystupuje společně s barytem. U nás se nachází např. v Liticích, Horním Slavkově, Běstvině, Jáchymově, Cínovci a na mnoha dalších lokalitách. Světoví producenti jsou USA, Čína, Anglie.
HEMATIT
Oxid železitý, Fe2O3, soustava klencová
Jménem hematit se obyčejně označují jen odrůdy krystalované a krystalické, kovově lesklé černošedé barvy a také tvrdší než odrůdy známé pod názvem krevel. Hematit krystalizuje v různých podobách. Železná slída je označení pro lístkový hematit. Horninotvorný hematit se nazývá itabirit. Hematit tvořící v dutinách polokulovité agregáty se jmenuje lebník.
U nás se krásné lebníky nacházejí v Krušných horách, hlavně v Horní Blatné a Hradišti u Kadaně.
KŘEMEN
Oxid křemičitý, SiO2, soustava klencová
Křemen je jedním z hlavních nerostů zemské kůry. Křemen je podstatnou složkou mnohých hornin vyvřelých, přeměněných i usazených. Barevné odrůdy jsou: fialový ametyst, hnědá záhněda, žlutý citrín, růžový růženín a černý morión.
Křišťál je nejčistší krystalický křemen, úplně bezbarvý a průhledný. Římané mluvili o zkamenělém ledu, když měli na mysli nádherné sloupce křišťálu z alpských nalezišť. Tato Alpská naleziště jsou proslavená již od starověku. V roce 1719 byl v Bernských Alpách ve Švýcarsku nalezen tzv. křišťálový sklep, z něhož bylo vytěženo přes 100 000 kg křišťálu s krystaly jedinečné krásy. Dnešními nejbohatšími nalezišti křišťálu jsou Madagaskar, jižní Brazílie a Arkansas v USA.
Velmi oblíbenou krystalovou odrůdou křemene je ametyst, zbarvený fialově až purpurově tmavočerveně. Toto zabarvení je způsobeno radioaktivním ozářením a příměsí železa. Při zahřátí na 250oC přechází zabarvení do žlutých tónů. Nejbohatší naleziště jsou Brazílie nebo Uruguay.
Záhněda je krystalová odrůda křemene vyznačující se kouřově hnědou až černohnědou barvou v různých tónech. Černá, téměř neprůsvitná odrůda záhnědy se nazývá morión. Proslulá naleziště jsou v Alpách, největší světová potom na Urale, v Brazílii, na Madagaskaru a v Coloradu v USA.
Pravý citrín je příjemně žlutě zbarvený křemen. Jeho zbarvení způsobuje oxid železitý. V přírodě je vzácný. Nejkrásnější se dovážejí z Brazílie a z Uralu.
Nejoblíbenější kusovou odrůdou křemene je růženín s příjemnou růžovou barvou často s odstínem do fialova. Jeho zbarvení je způsobeno malou příměsí oxidu manganu. Krystalický byl nalezen zatím jen v Brazílii.
Z kusových křemenů dále zaslouží zmínku mléčný a hlavně železitý křemen. Kusový železitý křemen je znám z ložisek železných rud u Hořovic a Rokycan.
Zvláštností je avanturín. Jde o kusový křemen s hojnými šupinkami slíd nebo hematitu, což zvyšuje jeho třpyt.
CHALCEDON
Oxid křemičitý, SiO2
Chalcedony jsou zvláštní skupinou odrůd křemene, která se řadou svých vlastností i způsobem vzniku z rosolovité křemičité hmoty liší od ostatních. V přírodě tvoří obyčejně vrstvy s ledvinitým povrchem, které jsou vždy zakalené a pouze průsvitné. Podle zabarvení rozlišujeme: Karneol, zbarvený krevelem do masově červena, plazma je zbarvena různými chloritickými příměsemi, mechový achát je chalcedon prostoupený dendrity, ať již železa (hnědé) a manganu (černé), nebo chloritických nerostů (zelené). Kašolong je křídověbílá směs chalcedonu a opálu. Posledním z řady je chryzopras, zbarvený vodnatými křemičitany niklu do jablečné zelené.
JASPIS
Oxid křemičitý, SiO2
Jaspis je směs chalcedonu křemene a opálu. Naše nejlepší ukázky pocházejí přibližně z týchž nalezišť jako chalcedony a vynikají pestrostí barev. Proslulá naleziště jsou na Urale, v Indii a v Německu. Zelená odrůda jaspisu nebo chalcedonu s pravidelnými červenými skvrnami se nazývá heliotrop.
ACHÁT
Nerost se skládá z vrstviček jemně vláknitého křemene, chalcedonu a opálu, je beztvarý
Vrstvičky achátu bývají pestře zbarveny a jednotlivé proužky zpravidla vyjadřují průběh tvaru dutiny, ve které se srážel gel oxidu křemičitého. Uprostřed neúplně vyplněných achátů nacházíme často krystalky křišťálu, záhnědy nebo ametystu. Podle barvy dostaly acháty dodatečná jména. Známe obláčkový achát, okatý achát, zříceninový achát, hvězdový achát apod. Samostatný název má achát proužkovaný černě a bíle, tzv. onyx. Achát s proužky červenohnědými a bílými je sardonyx. Jinak jsou další barvy a odrůdy odvozeny od chalcedonu. Světová naleziště jsou Brazílie, Ural, Přední Indie, Čína, Mongolsko.
OPÁL
Vodnatý oxid křemičitý, SiO2·nH2O (obsah vody kolísá od 1 % do 20 %)
Podobně jako u chalcedonu existuje i u opálu množství druhů, které se liší hlavně obsahem různých příměsí. Bezbarvý opál s ledvinovitým povrchem se jmenuje hyalit (opál skelný). Jeho nejhojnější naleziště bylo v dutinách čedičů u Valče v Doupovských Horách. Nejcennějším a nejvyhledávanějším opálem je opál drahý. Je to jediný drahý kámen vynikající podivuhodnou hrou barev neboli opalizací. Tento jev je způsoben právě obsahem vody, na jejichž molekulách se rozkládá světelný paprsek. Nejkrásnější drahé opály pocházejí z Austrálie, Etiopie a donedávna ze Slovenska. Další rozdělení už je stejné jako u ostatních křemičitanů : opál obecný, opál masový, opál voskový, opál dendritický. Výjimkou je ještě opál dřevitý, který vznikl proniknutím opálové hmoty do dřeva při zachování struktury dřeva.
RUTIL
Rutil je oxid titaničitý, TiO2, soustava čtverečná
Rutil je jedním z nejhojnějších titanových nerostů v přírodě, obsahuje kolem 60% titanu. V přírodě tvoří sloupečkovité, podélně rýhované krystaly, často dvojčatně srostlé. Vždy dva jedinci se k sobě přikládají pod úhlem 65o 35´. U nás se nachází na Soběslavsku, u Golčova Jeníkova a na mnoha dalších místech. Pokud rutil vykrystaluje do křemene v podobě vlasových snopků krystalů, mluvíme o sagenitu. Největší ložiska jsou v Brazílii, Rusku a Švýcarsku.
KALCIT
Uhličitan vápenatý, CaCO3, soustava klencová
Kalcit je po křemenu nejrozšířenějším nerostem na zemském povrchu a zároveň nejrozmanitějším nerostem vůbec. Krystaluje nejčastěji v dokonale štěpných klencových krystalech, seskupených zpravidla v úhledné drůzy. Mnohem více se však uplatňují jeho kusové odrůdy hrubozrnné, jemnozrnné až celistvé, vytvářející mohutné horninové komplexy – vápence. Tyto horniny mají nejrůznější názvy: travertiny jsou např. pórovité vápence usazené ze sladkých vod, mramory jsou krystalické vápence různých barev. Nejznámější naleziště krystalového kalcitu jsou kromě Islandu u Joplinu i v USA, v Evropě Bajdar na Krymu, v Anglii ( Alston Moor, Egremont ), Sběrateli zvláště vyhledávaný je tzv. „cvočkovec“, charakteristický pro Příbram nebo Stříbro v Čechách. Tvoří je zajímavě uspořádané rovnoběžné srůsty nízkých klencových krystalů.
ARAGONIT
Uhličitan vápenatý, CaCO3, soustava kosočtverečná
Krystaly aragonitu mají vzhled sloupečkovitý až jehlicovitý. U nás se nacházejí pěkné krystaly v dutinách čedičů u Hořence poblíž Bíliny a Hřídelce u Nové Paky nebo na Vinařické hoře u Kladna. Keříčkovité agregáty pocházejí ze Zbrašovských jeskyní u Teplic nad Bečvou a z Ochtinské aragonitové jeskyně. Perleť v lasturách mnohých mlžů a součást hmoty perel je v podstatě také aragonit. Největší obliby dosáhly obě odrůdy aragonitu známé z Karlových Varů. Jsou to vřídlovec a hrachovec, oba vylučované po tisíciletí z horkých karlovarských pramenů, jejichž voda má v sobě rozpuštěno mnoho nerostných látek, hlavně oxidu uhličitého. Při ochlazování vody u povrchu se nerostné součástky z vody vylučují a usazují. Vzniká vrstevnatý vřídlovec, kterým se zanášejí potrubí lázeňských zařízení a který již v dávných dobách začal vyplňovat údolí říčky Teplé. Hrachovec je mnohem vzácnější. Vznikal hlavně v dobách, kdy vody horkých pramenů vytékaly volně do řečiště říčky Teplé. Tam obalovaly zrnka písku či úlomečky žuly vrstvy aragonitu, stmelovaly se a vznikal hrachovec.
MALACHIT
Zásadité uhličitany mědi, Cu2((OH)2CO3), soustava jednoklonná
Malachit vzniká jako produkt větrání mědi a měděných rud. Není ani jediné ložisko těchto rud, ať již sulfidických či oxidických, na němž by se ve svrchních částech hojně nevyskytovaly. Nejslavnějším nalezištěm malachitu jsou rozsáhlé oblasti na Urale, především okolí Gumeševska, Bogoslovska a Nižního Tagilska. Nejcennějším býval malachit z Gumeševska, charakteristický ledvinitými, krápníkovitými a trubičkovitými útvary. Největší naleziště malachitu jsou dnes v Katanze (Zaire), Tsumebu (Namíbie), Bisbee v Arizoně (USA) a na nalezišti Burraburra u Adelaide (Austrálie)
AZURIT
Zásaditý uhličitan mědi, Cu3((OH)CO3)2, soustava jednoklonná
Azurit má krásně tmavě modrou barvu a v kombinaci s malachitem vytváří líbivé mineralogické vzorky. Největším nalezištěm azuritu je stejně jako u malachitu Tsumeb v Namíbii a další naleziště shodná s nalezišti malachitu. Azurit nevytváří ledvinovité útvary jako malachit, ale krystalizuje ve shlucích krásně modrých krystalů.
SÁDROVEC
Vodnatý síran vápenatý, CaSO4·2H2O, soustava jednoklonná
Sádrovec tvoří krystaly v podobě tabulek připomínajících slídu (mariánské sklo) nebo sloupců. Různé zbarvení je způsobeno příměsmi. Jemně zrnitý, čistě bílý a světle prosvítající se nazývá alabastr, vláknitý pak selenit. Sádrovec můžeme rýpat již nehtem. Nejznámější ložiska jsou v Itálii, Španělsku, USA, Rusku a jinde. Na mnoha místech Sahary se odedávna nacházejí dokonale vyvinuté sádrovcové krystaly, ležící volně v písku, tzv. pouštní růže.
TYRKYS
Vodnatý zásaditý fosforečnan hliníku a mědi, CuAl6((OH)2PO4)4·4H2O, soustava trojklonná
Tyrkys se vyskytuje prakticky pouze skrytě krystalický. Bývá ledvinitý,krápníkovitý, nejčastěji však tvoří povlaky. Nejvíce se cení sytě modré tyrkysy, které bývají dosti vzácné a většinou prostoupené hnědými skvrnami (sloučeniny železa ). Hlavním nalezištěm tyrkysu jsou už od starověku ložiska u Mešhedu a Maadenu u Nišapúru v Iránu. Další významná naleziště jsou v Číně, v Jižní Americe, v Austrálii a v Rusku.
OLIVÍN
Křemičitan železa a hořčíku, (Mg, Fe)2(SiO4), soustava kosočtverečná
Historicky nejznámější ložiska byla na ostrově Zebirget v Rudém moři. Těžba zde byla nejméně 3500 let stará. Odtud také pochází největší olivín na světě, který má rozměry 45 ´ 40 ´ 23 mm a váží 346,5 ct. U nás se nacházejí krásné i když malé olivíny na Kozákově, na lokalitě Rovné u Semil a ve Smrčí u Železného Brodu. Největší kus kozákovského drahokamového olivínu byl nalezen v roce 1910 a váží 15,67 ct. Je uložen v Národním muzeu v Praze. Olivíny se nacházejí takřka na celém světě, ale nejkrásnější a také v současné době největší se nacházejí v pákistánské části Pamíru.
GRANÁT
Je to velká skupina křemičitanů, soustava krychlová
Hlavní druhy:
Pyrop: křemičitan hořečnato–hlinitý, Mg3Al2(SiO4)3, obvykle sytě červený je zbarven příměsí oxidu chromitého. Nejkrásnější pyropy (české granáty) pocházejí z našich nalezišť, hlavně z okolí Podsedic a Třebívlic u Loun. Pyropová zrna dosahují malých rozměrů. U nás se velmi vzácně dají nalézt zrna o velikosti 10mm v průměru obvykle je však 20 až 30 zrn na jeden gram. Větší zrna pocházejí z Afriky, nacházejí se zrna velikosti až 2 cm v průměru.
Almandin: křemičitan železnato–hlinitý, Fe3Al2(SiO4)3, má červenou až červenofialovou barvu. Krystaly almandinu dosahují až několik desítek centimetrů. Nejdůležitější oblastí výskytu a těžby jsou drahokamová rýžoviska na Cejlonu a v Přední Indii. Bohatá naleziště jsou také v Jihoafrické republice. U nás se nacházejí až jako pěst veliké almandiny mezi Zbyslaví a Starkočí na Čáslavsku. Almandinové složení má také granát z Granátové skály v Táboře.
K červeným granátům patří ještě rhodolit, hnědočervený hessonit, vzácnější pak spessartin. Další skupinou granátu jsou granáty zelené, kam patří především tsavorit, grosulár, démantoid, uvarovit, topazolit a andradit. Tyto druhy granátů až na grosulár jsou v drahokamové kvalitě a velikosti nad jeden karát velmi vzácné. Jediným černým granátem je melanit. Toto rozdělení však platí pouze pro specifické kameny pro daný druh, protože barevně se mohou velmi prolínat.
ZIRKON
Křemičitan zirkoničitý, Zr(SiO4), soustava čtverečná
V přírodě je velmi častý, ale jen vzácně tvoří velké, drahokamové krystaly. Nejčastěji jsou neprůsvitné a mají šedohnědou barvu. Drahokamové krystaly jsou menší velikosti, ale nacházejí se zirkony až 7 kg těžké (Renfrew v Kanadě). Zirkon je mnohobarevný minerál, jeho paleta barev jde od světle žluté přes odstíny červené, zelené a modré až po černou. Největší rozsah barev se nachází na nalezištích Srí Lanky (Ratnapur a Matara ). Další naleziště drahokamových zirkonů jsou v Austrálii, JAR, Tanzánii, Brazílii, Rusku a mnoha dalších zemích. U nás se dá nalézt v náplavách řeky Jizery a Otavy ale i v čedičových štěrcích v Českém středohoří.
TOPAZ
Křemičitan hlinitý, Al2(F2SiO4), soustava kosočtverečná
Topaz je jedním z nejznámějších a také nejstarších drahých kamenů. Z hlediska dostupnosti je také pro sběratele nejdostupnější. Krystaly topazu bývají sloupcovité, většinou omezené hranolem s hojnoplochým jehlanovitým zakončením. Krystaly topazu překvapují svou velikostí. Nejsou vzácností 100 kg, ale i 300 kg krystaly. I broušené topazy patří mezi drahokamy k těm největším. Pocházejí většinou z Brazílie a váží až 7700 ct (1 ct = 0,2 g). I u topazu nacházíme různé zabarvení, ale na rozdíl od zirkonu jsou to barvy světlé pastelové. Největší naleziště jsou tedy v Brazílii, a to hlavně ve státě Minas Gerais, dále v oblasti Marambaya, Don Bosco a jinde. Další velká světová naleziště jsou v USA, Rusku, Austrálii, Srí Lance, Pákistánu a několika státech Afriky. Nejznámější evropské naleziště, které už je bohužel vyčerpáno, je v Německu lokalita Schneckenstein.
BERYL
Křemičitan berylnato-hlinitý, Be3Al2(SiO3)6, soustava šesterečná
Beryl je jako minerál samostatně v přírodě velmi nenápadný. Má světle modrou barvu, která přechází místy ve světle zelenou nebo šedou barvu. O to krásnější a barevnější jsou jeho drahokamové odrůdy:
Nejznámější je odrůda s barvou „svěží jarní louky“ - smaragd, který se těšil obrovské vážnosti až pobožného uctíváni již řadu tisíciletí před Kristem. Smaragd byl těžen ve starém Egyptě, zdobil římské císaře a jejich manželky, uctívali jej jihoameričtí Indiáni. V současnosti jsou největšími producenty doly v Kolumbii, Brazílii, Austrálii, dále pak v jižní Africe a Rusku. V Evropě se nacházel v Habachtalu v Rakousku.
Barvu mořské vody má další drahokam ze skupiny berylu, a tou je modrý akvamarín. Není ve srovnání se smaragdem tak ceněný, protože se v přírodě nachází v poměrně velkých krystalech drahokamové jakosti. Největším dodavatelem drahokamových kamenů je Brazílie, zvláště pak státy Minas Gerais a Bahia. Dále se těží v mnoha státech Afriky, Asie, USA a v Rusku. V Čechách se nacházel vzácně v lomu U obrázku u Písku.
Zlatožlutou barvu má minerál s názvem heliodor. První nález tohoto kamene je z Namíbie z roku 1910. Tyto kameny však obsahují slabou příměs uranu a jsou mírně radioaktivní. Největší kameny se nacházejí v okolí Žitomiru na Ukrajině, dále pak na Madagaskaru, v Brazílii a na Srí Lance. V minulosti se nacházel i v Čechách spolu s akvamarínem u Písku.
Poslední dvě odrůdy jsou růžově zbarvený morganit a červeně zbarvený bixbit. Morganit se nachází v USA, v Brazílii, na Madagaskaru a v jižní Africe. Bixbit je znám zatím pouze z USA a je také velmi ceněn.
CORDIERIT
Hlinitokřemičitan hořečnatý, Mg2(Al4Si5O18), soustava kosočtverečná
Cordierit se vyskytuje v podobě zrn, krátce sloupcovitých krystalů, nebo bývá kusový. Pro svůj výrazný pleochroismus byl též nazýván dichroit (dvojbarevný). Naleziště jsou v Brazílii, na Srí Lance, na Madagaskaru, v Tanzánii a Namíbii.
TURMALÍN
Složitý borokřemičitan hliníku, železa, hořčíku, vápníku, alkálií a případně dalších prvků (v jeho barevných odrůdách převažují vždy některé z uvedených prvků ), soustava klencová
Do Evropy byly přivezeny v roce 1703 holandskými mořeplavci ze Srí Lanky pod názvem „turmali“. Byl odedávna používán jako drahý kámen. Je to minerál velmi barevně proměnlivý, podobně jako granát. Barevné rozmanitosti vděčí za poměrně snadné pronikání různých oxidů do krystalické mřížky nerostu.
Rozeznáváme tedy: bílé až červené rubelity, bílé až modré indigolity, nažloutlé až tmavě zelené verdelity, nažloutlé až tmavě hnědé, ale i modré dravity, černé skoryly, bezbarvé achroity, tmavě hnědé uvity. U turmalínu se jako u jednoho z mála nerostů projevuje zcela běžně efekt fantomu, kdy v jednom krystalu jsou jakoby na sobě narostlé barevně odlišné varianty téhož minerálu. Takže po příčném rozříznutí krystalu můžeme vidět různě zbarvené linky kopírující tvar krystalu. Jeden z takto zbarvených turmalínů se jmenuje „ vodní meloun“, který barevně přesně kopíruje dobře známou zeleninu. Největší naleziště jsou Brazílie,Rusko, Srí Lanka a USA. Velká naleziště jsou také v Namíbii a dalších zemích Afriky.
OBSIDIÁN
Vulkanické sklo, amorfní
Lidstvu je znám odedávna. Obsidián těžil již pravěký člověk, který jej díky jeho snadné opracovatelnosti používal jako škrabátka, hroty šípů ale i ozdobné předměty. Obsidián může být v barvě kouřového skla, ale je i proužkovaný, neprůhledný a různě barevný. Nádherně zbarvený je „duhový obsidián“ z Mexika, který má efekt lomu světla podobný jako duha. Obsidián se nachází v sopečných oblastech na celém světě.
ŽIVCE draselné
Skupina hlinitokřemičitanů draselných, soustava jednoklonná nebo trojklonná
Jsou to důležité horninotvorné minerály. Amazonit je znám jako drahý kámen už od časů egyptských faraónů. Draselné živce máme rozděleny do několika skupin: Ortoklas – může být v čiré formě jako samostatný drahý kámen ale je to i horninotvorný nerost.
Plagioklas – v čiré formě a nažloutlý se nazývá slunečním kamenem, namodralý pak měsíčním kamenem. Kameny s tímto označením mají efekt „kočičího oka“, což vypadá tak, že na lesku přechází z jednoho kraje vybroušeného kamene na druhý svítící proužek jako u oka kočky.
Mikroklín – drahokam z této řady se jmenuje amazonit. Má příjemnou zelenomodrou barvu s bílými vrostlicemi.
Drahokamové odrůdy draselných živců se nacházejí takřka na celém světě. Amazonit např. v Jižní Americe ale i v Rusku, ortoklas v Africe ale i Asii atd.
ŽIVCE sodnovápenaté
Skupina hlinitokřemičitanů sodnovápenatých, soustava jednoklonná nebo trojklonná
I tato skupina živců má velký význam coby horninotvorné minerály. Nejznámějšími jsou labradorit a albit. Labradorit vyniká krásnou hrou barev, která se po vyleštění ještě zvýrazňuje. Byl zpracováván odedávna na ozdobné předměty a židé si z něho zhotovovaly náhrobní kameny. Jeho největším nalezištěm je Kanada, dále pak USA, Mexiko, Austrálie a Madagaskar. Do faset se brousí odrůda labradoritu zvaná spektrolit.
KŘEMENNÉ HMOTY
Do této skupiny patří různé železité křemeny, různé typy rohovců, prokřemenělé rostliny a živočichové a jiné, ale přesnější vymezení je dosti problematické. V podstatě jsou to nerosty pro ozdobné zpracování. Rohovec je nerost velmi podobný opálu, ale je tvořen malými krystalky křemene. V přírodě se vyskytuje v různé škále barev. O železitém křemenu jsme se zmiňovali v odstavci „křemen“, jen stojí za zmínku, že největší výskyty jsou v Brazílii, Indii a na Ukrajině.
Mezi zkamenělá dřeva (prokřemenělé rostliny) řadíme tzv. psaronie – což jsou jedny z nejstarších rostlin takto dochovaných. Vyznačují se zřetelnými výživnými kanálky, které jsou pěkně vidět po rozříznutí a vyleštění kamene. Dalším velice rozšířeným typem jsou araukarity. Tyto se vyznačují normální strukturou dřeva a patří sem jak listnaté tak jehličnaté pravěké porosty. Tyto zkameněliny se nacházejí v mnoha zemích světa, nejznámější jsou však z Arizony v USA. U nás se pěkné ukázky dají nalézt v Podkrkonoší, okolí Plzně a na jižní Moravě. V okolí Rakovníka se nacházejí zkamenělá dřeva ve větším množství na Hlavačově a na polích v okolí letiště.
| 1. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 2. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 3. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 4. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 5. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 6. | Křišťál – Brazílie | ||||
| 7. | Křišťál – Brazílie | ||||
| 8. | Křišťál – Brazílie | ||||
| 9. | Křemen – Běstvina | ||||
| 10. | Křišťál – Brazílie | ||||
| 11. | Křemen s dolomitem – Maroko | ||||
| 12. | Křišťál – Banská Belá | ||||
| 13. | Žezlový křemen – Bobrová | ||||
| 14. | Křemen – Jeseníky | ||||
| 15. | Citrín – Českomoravská vysočina | ||||
| 16. | Citrín – Českomoravská vysočina | ||||
| 17. | Citrín – Českomoravská vysočina | ||||
| 18. | Citrín – Českomoravská vysočina | ||||
| 19. | Citrín – Českomoravská vysočina | ||||
| 20. | Citrín – Českomoravská vysočina | ||||
| 21. | Citrín – Českomoravská vysočina | ||||
| 22. | Křišťál – Brazílie | ||||
| 23. | Křemen – Běstvina | ||||
| 24. | Citrín – Českomoravská vysočina | ||||
| 25. | Citrín – Rusko | ||||
| 26. | Citrín – Jihoafrická republika | ||||
| 27. | Záhněda – Telč | ||||
| 28. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 29. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 30. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 31. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 32. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 33. | Křišťál – Madagaskar | ||||
| 34. | Křemen – Těžkov | ||||
| 35. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 36. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 37. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 38. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 39. | Záhněda – Bory | ||||
| 40. | Záhněda – morión – Bochovice | ||||
| 41. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 42. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 43. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 44. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 45. | Záhněda – Českomoravská vysočina | ||||
| 46. | Sagenit – Brazílie | ||||
| 47. | Sagenit – Brazílie | ||||
| 48. | Ametyst – Zambie | ||||
| 49. | Ametyst – Brazílie | ||||
| 50. | Ametyst – Maroko | ||||
| 51. | Ametyst – Rusko | ||||
| 52. | Ametyst – Brazílie | ||||
| 53. | Ametyst – Doubravice | ||||
| 54. | Ametyst – Doubravice | ||||
| 55. | Ametyst – Doubravice | ||||
| 56. | Ametyst – Doubravice | ||||
| 57. | Ametyst – Maroko | ||||
| 58. | Křemen – Maroko | ||||
| 59. | Růženín | ||||
| 60. | Růženín | ||||
| 61. | Růženín | ||||
| 62. | Růženín | ||||
| 63. | Růženín | ||||
| 64. | Růženín | ||||
| 65. | Křemen – Maroko | ||||
| 66. | Ametyst – Bochovice | ||||
| 67. | Baryt – Běstvina | ||||
| 68. | Kalcit – Sýkořice | ||||
| 69. | Pyrit – Peru | ||||
| 70. | Křemen – Běstvina | ||||
| 71. | Kalcit s ametystem – Doubravice | ||||
| 72. | Kalcit – Příbram | ||||
| 73. | Kalcit – Litice v Čechách | ||||
| 74. | Fluorit s barytem – Běstvina | ||||
| 75. | Živec – ortoklas – Radešín | ||||
| 76. | Aragonit – Chorvatsko | ||||
| 77. | Cvočkový kalcit – Litice v Čechách | ||||
| 78. | Pyrit | ||||
| 79. | Kalcit – Slovensko | ||||
| 80. | Aragonit – Sahara, Maroko | ||||
| 81. | Dolomit – Slovensko | ||||
| 82. | Fluorit – Běstvina | ||||
| 83. | Fluorit – Běstvina | ||||
| 84. | Fluorit – Běstvina | ||||
| 85. | Fluorit – Běstvina | ||||
| 86. | Fluorit – Běstvina | ||||
| 87. | Fluorit – Kožlí | ||||
| 88. | Fluorit – Kožlí | ||||
| 89. | Fluorit – Kožlí | ||||
| 90. | Fluorit – Litice v Čechách | ||||
| 91. | Fluorit – Čína | ||||
| 92. | Ametyst | ||||
| 93. | Ametyst | ||||
| 94. | Ametyst | ||||
| 95. | Ametyst |
