RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK 2 Drahé kameny a minerály ze sbírek členů občanského sdružení REDEO
Rabasova galerie v Rakovníku Výstavní síň na radnici 22. února–2. dubna 2000 vernisáž 22. února 2000 v 16.00 h	Drahé kameny doprovázejí člověka od samého počátku lidských dějin. Pro své nápadné vlastnosti, výjimečnost a vzácnost výskytu bývaly a někde dosud i jsou symbolem bohatství a moci. Dříve byly drahé kameny členěny na drahokamy, levnější polodrahokamy a ozdobné kameny. Toto dělení však nemá příliš pevný podklad, protože hranice mezi vlastním drahokamem, polodrahokamem a ozdobným kamenem není možné klást přesně. Těchto pár stránek by vám, vážení návštěvníci, mělo tedy spíše malinko pomoci v orientaci výstavou a popřípadě podat pár odpovědí na otázky, které vás při prohlídce mohou napadnout. Při sestavováni tohoto průvodce jsem použil jako podkladové materiály knihy: Svět drahých kamenů autorů – Rudolf Ďuďa a Luboš Rejl – r. 1996. Atlas drahých kamenů autorů – Vladimír Bouška a Jiří Kouřimský – r. 1985 PYRIT      Disulfid železa, FeS2, soustava krychlová      Německý mineralog J. F. Henckel označil pyrit vtipným názvem „Honza na všech ulicích“. Podnětem k tomu byl jeho hojný výskyt. Tvoří se téměř za všech genetických podmínek a setkáme se s ním proto prakticky všude, ve všech horninách i na rudních žilách. V sedimentech tvoří hlízy nebo vrstvičky s ledvinitým povrchem.      Pyrit krystalizuje nejčastěji v krychlích. Použití pyritu k účelům šperkařským je známé již ze starověku. Přirozený lesk kamene se tím totiž ještě zvyšuje. Nejoblíbenějším se stal zhruba v 18. století. Dnes jeho popularita jako šperkového kamene poklesla. Hlavními světovými producenty jsou Španělsko, Japonsko, USA.       FLUORIT      Fluorid vápenatý, CaF2, soustava krychlová      Obyčejně se vyskytuje v hrubě zrnitých agregátech, ale dosti často i v dokonalých pěkných krychlích nebo v krystalových spojkách. Barva se často střídá v zónách. V přírodě vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se na rudních žilách, ale často tvoří i samostatné žíly nebo vystupuje společně s barytem. U nás se nachází např. v Liticích, Horním Slavkově, Běstvině, Jáchymově, Cínovci a na mnoha dalších lokalitách. Světoví producenti jsou USA, Čína, Anglie.       HEMATIT      Oxid železitý, Fe2O3, soustava klencová      Jménem hematit se obyčejně označují jen odrůdy krystalované a krystalické, kovově lesklé černošedé barvy a také tvrdší než odrůdy známé pod názvem krevel. Hematit krystalizuje v různých podobách. Železná slída je označení pro lístkový hematit. Horninotvorný hematit se nazývá itabirit. Hematit tvořící v dutinách polokulovité agregáty se jmenuje lebník.      U nás se krásné lebníky nacházejí v Krušných horách, hlavně v Horní Blatné a Hradišti u Kadaně.       KŘEMEN      Oxid křemičitý, SiO2, soustava klencová      Křemen je jedním z hlavních nerostů zemské kůry. Křemen je podstatnou složkou mnohých hornin vyvřelých, přeměněných i usazených. Barevné odrůdy jsou: fialový ametyst, hnědá záhněda, žlutý citrín, růžový růženín a černý morión.      Křišťál je nejčistší krystalický křemen, úplně bezbarvý a průhledný. Římané mluvili o zkamenělém ledu, když měli na mysli nádherné sloupce křišťálu z alpských nalezišť. Tato Alpská naleziště jsou proslavená již od starověku. V roce 1719 byl v Bernských Alpách ve Švýcarsku nalezen tzv. křišťálový sklep, z něhož bylo vytěženo přes 100 000 kg křišťálu s krystaly jedinečné krásy. Dnešními nejbohatšími nalezišti křišťálu jsou Madagaskar, jižní Brazílie a Arkansas v USA.      Velmi oblíbenou krystalovou odrůdou křemene je ametyst, zbarvený fialově až purpurově tmavočerveně. Toto zabarvení je způsobeno radioaktivním ozářením a příměsí železa. Při zahřátí na 250oC přechází zabarvení do žlutých tónů. Nejbohatší naleziště jsou Brazílie nebo Uruguay.      Záhněda je krystalová odrůda křemene vyznačující se kouřově hnědou až černohnědou barvou v různých tónech. Černá, téměř neprůsvitná odrůda záhnědy se nazývá morión. Proslulá naleziště jsou v Alpách, největší světová potom na Urale, v Brazílii, na Madagaskaru a v Coloradu v USA.      Pravý citrín je příjemně žlutě zbarvený křemen. Jeho zbarvení způsobuje oxid železitý. V přírodě je vzácný. Nejkrásnější se dovážejí z Brazílie a z Uralu.      Nejoblíbenější kusovou odrůdou křemene je růženín s příjemnou růžovou barvou často s odstínem do fialova. Jeho zbarvení je způsobeno malou příměsí oxidu manganu. Krystalický byl nalezen zatím jen v Brazílii.      Z kusových křemenů dále zaslouží zmínku mléčný a hlavně železitý křemen. Kusový železitý křemen je znám z ložisek železných rud u Hořovic a Rokycan.      Zvláštností je avanturín. Jde o kusový křemen s hojnými šupinkami slíd nebo hematitu, což zvyšuje jeho třpyt.       CHALCEDON      Oxid křemičitý, SiO2      Chalcedony jsou zvláštní skupinou odrůd křemene, která se řadou svých vlastností i způsobem vzniku z rosolovité křemičité hmoty liší od ostatních. V přírodě tvoří obyčejně vrstvy s ledvinitým povrchem, které jsou vždy zakalené a pouze průsvitné. Podle zabarvení rozlišujeme: Karneol, zbarvený krevelem do masově červena, plazma je zbarvena různými chloritickými příměsemi, mechový achát je chalcedon prostoupený dendrity, ať již železa (hnědé) a manganu (černé), nebo chloritických nerostů (zelené). Kašolong je křídověbílá směs chalcedonu a opálu. Posledním z řady je chryzopras, zbarvený vodnatými křemičitany niklu do jablečné zelené.       JASPIS      Oxid křemičitý, SiO2      Jaspis je směs chalcedonu křemene a opálu. Naše nejlepší ukázky pocházejí přibližně z týchž nalezišť jako chalcedony a vynikají pestrostí barev. Proslulá naleziště jsou na Urale, v Indii a v Německu. Zelená odrůda jaspisu nebo chalcedonu s pravidelnými červenými skvrnami se nazývá heliotrop.       ACHÁT      Nerost se skládá z vrstviček jemně vláknitého křemene, chalcedonu a opálu, je beztvarý      Vrstvičky achátu bývají pestře zbarveny a jednotlivé proužky zpravidla vyjadřují průběh tvaru dutiny, ve které se srážel gel oxidu křemičitého. Uprostřed neúplně vyplněných achátů nacházíme často krystalky křišťálu, záhnědy nebo ametystu. Podle barvy dostaly acháty dodatečná jména. Známe obláčkový achát, okatý achát, zříceninový achát, hvězdový achát apod. Samostatný název má achát proužkovaný černě a bíle, tzv. onyx. Achát s proužky červenohnědými a bílými je sardonyx. Jinak jsou další barvy a odrůdy odvozeny od chalcedonu. Světová naleziště jsou Brazílie, Ural, Přední Indie, Čína, Mongolsko.       OPÁL      Vodnatý oxid křemičitý, SiO2·nH2O (obsah vody kolísá od 1 % do 20 %)      Podobně jako u chalcedonu existuje i u opálu množství druhů, které se liší hlavně obsahem různých příměsí. Bezbarvý opál s ledvinovitým povrchem se jmenuje hyalit (opál skelný). Jeho nejhojnější naleziště bylo v dutinách čedičů u Valče v Doupovských Horách. Nejcennějším a nejvyhledávanějším opálem je opál drahý. Je to jediný drahý kámen vynikající podivuhodnou hrou barev neboli opalizací. Tento jev je způsoben právě obsahem vody, na jejichž molekulách se rozkládá světelný paprsek. Nejkrásnější drahé opály pocházejí z Austrálie, Etiopie a donedávna ze Slovenska. Další rozdělení už je stejné jako u ostatních křemičitanů : opál obecný, opál masový, opál voskový, opál dendritický. Výjimkou je ještě opál dřevitý, který vznikl proniknutím opálové hmoty do dřeva při zachování struktury dřeva.       RUTIL      Rutil je oxid titaničitý, TiO2, soustava čtverečná      Rutil je jedním z nejhojnějších titanových nerostů v přírodě, obsahuje kolem 60% titanu. V přírodě tvoří sloupečkovité, podélně rýhované krystaly, často dvojčatně srostlé. Vždy dva jedinci se k sobě přikládají pod úhlem 65o 35´. U nás se nachází na Soběslavsku, u Golčova Jeníkova a na mnoha dalších místech. Pokud rutil vykrystaluje do křemene v podobě vlasových snopků krystalů, mluvíme o sagenitu. Největší ložiska jsou v Brazílii, Rusku a Švýcarsku.       KALCIT      Uhličitan vápenatý, CaCO3, soustava klencová      Kalcit je po křemenu nejrozšířenějším nerostem na zemském povrchu a zároveň nejrozmanitějším nerostem vůbec. Krystaluje nejčastěji v dokonale štěpných klencových krystalech, seskupených zpravidla v úhledné drůzy. Mnohem více se však uplatňují jeho kusové odrůdy hrubozrnné, jemnozrnné až celistvé, vytvářející mohutné horninové komplexy – vápence. Tyto horniny mají nejrůznější názvy: travertiny jsou např. pórovité vápence usazené ze sladkých vod, mramory jsou krystalické vápence různých barev. Nejznámější naleziště krystalového kalcitu jsou kromě Islandu u Joplinu i v USA, v Evropě Bajdar na Krymu, v Anglii ( Alston Moor, Egremont ), Sběrateli zvláště vyhledávaný je tzv. „cvočkovec“, charakteristický pro Příbram nebo Stříbro v Čechách. Tvoří je zajímavě uspořádané rovnoběžné srůsty nízkých klencových krystalů.       ARAGONIT      Uhličitan vápenatý, CaCO3, soustava kosočtverečná      Krystaly aragonitu mají vzhled sloupečkovitý až jehlicovitý. U nás se nacházejí pěkné krystaly v dutinách čedičů u Hořence poblíž Bíliny a Hřídelce u Nové Paky nebo na Vinařické hoře u Kladna. Keříčkovité agregáty pocházejí ze Zbrašovských jeskyní u Teplic nad Bečvou a z Ochtinské aragonitové jeskyně. Perleť v lasturách mnohých mlžů a součást hmoty perel je v podstatě také aragonit. Největší obliby dosáhly obě odrůdy aragonitu známé z Karlových Varů. Jsou to vřídlovec a hrachovec, oba vylučované po tisíciletí z horkých karlovarských pramenů, jejichž voda má v sobě rozpuštěno mnoho nerostných látek, hlavně oxidu uhličitého. Při ochlazování vody u povrchu se nerostné součástky z vody vylučují a usazují. Vzniká vrstevnatý vřídlovec, kterým se zanášejí potrubí lázeňských zařízení a který již v dávných dobách začal vyplňovat údolí říčky Teplé. Hrachovec je mnohem vzácnější. Vznikal hlavně v dobách, kdy vody horkých pramenů vytékaly volně do řečiště říčky Teplé. Tam obalovaly zrnka písku či úlomečky žuly vrstvy aragonitu, stmelovaly se a vznikal hrachovec.       MALACHIT      Zásadité uhličitany mědi, Cu2((OH)2CO3), soustava jednoklonná      Malachit vzniká jako produkt větrání mědi a měděných rud. Není ani jediné ložisko těchto rud, ať již sulfidických či oxidických, na němž by se ve svrchních částech hojně nevyskytovaly. Nejslavnějším nalezištěm malachitu jsou rozsáhlé oblasti na Urale, především okolí Gumeševska, Bogoslovska a Nižního Tagilska. Nejcennějším býval malachit z Gumeševska, charakteristický ledvinitými, krápníkovitými a trubičkovitými útvary. Největší naleziště malachitu jsou dnes v Katanze (Zaire), Tsumebu (Namíbie), Bisbee v Arizoně (USA) a na nalezišti Burraburra u Adelaide (Austrálie)       AZURIT      Zásaditý uhličitan mědi, Cu3((OH)CO3)2, soustava jednoklonná      Azurit má krásně tmavě modrou barvu a v kombinaci s malachitem vytváří líbivé mineralogické vzorky. Největším nalezištěm azuritu je stejně jako u malachitu Tsumeb v Namíbii a další naleziště shodná s nalezišti malachitu. Azurit nevytváří ledvinovité útvary jako malachit, ale krystalizuje ve shlucích krásně modrých krystalů.       SÁDROVEC      Vodnatý síran vápenatý, CaSO4·2H2O, soustava jednoklonná      Sádrovec tvoří krystaly v podobě tabulek připomínajících slídu (mariánské sklo) nebo sloupců. Různé zbarvení je způsobeno příměsmi. Jemně zrnitý, čistě bílý a světle prosvítající se nazývá alabastr, vláknitý pak selenit. Sádrovec můžeme rýpat již nehtem. Nejznámější ložiska jsou v Itálii, Španělsku, USA, Rusku a jinde. Na mnoha místech Sahary se odedávna nacházejí dokonale vyvinuté sádrovcové krystaly, ležící volně v písku, tzv. pouštní růže.       TYRKYS      Vodnatý zásaditý fosforečnan hliníku a mědi, CuAl6((OH)2PO4)4·4H2O, soustava trojklonná      Tyrkys se vyskytuje prakticky pouze skrytě krystalický. Bývá ledvinitý,krápníkovitý, nejčastěji však tvoří povlaky. Nejvíce se cení sytě modré tyrkysy, které bývají dosti vzácné a většinou prostoupené hnědými skvrnami (sloučeniny železa ). Hlavním nalezištěm tyrkysu jsou už od starověku ložiska u Mešhedu a Maadenu u Nišapúru v Iránu. Další významná naleziště jsou v Číně, v Jižní Americe, v Austrálii a v Rusku.       OLIVÍN      Křemičitan železa a hořčíku, (Mg, Fe)2(SiO4), soustava kosočtverečná      Historicky nejznámější ložiska byla na ostrově Zebirget v Rudém moři. Těžba zde byla nejméně 3500 let stará. Odtud také pochází největší olivín na světě, který má rozměry 45 ´ 40 ´ 23 mm a váží 346,5 ct. U nás se nacházejí krásné i když malé olivíny na Kozákově, na lokalitě Rovné u Semil a ve Smrčí u Železného Brodu. Největší kus kozákovského drahokamového olivínu byl nalezen v roce 1910 a váží 15,67 ct. Je uložen v Národním muzeu v Praze. Olivíny se nacházejí takřka na celém světě, ale nejkrásnější a také v současné době největší se nacházejí v pákistánské části Pamíru.       GRANÁT      Je to velká skupina křemičitanů, soustava krychlová Hlavní druhy:      Pyrop: křemičitan hořečnato–hlinitý, Mg3Al2(SiO4)3, obvykle sytě červený je zbarven příměsí oxidu chromitého. Nejkrásnější pyropy (české granáty) pocházejí z našich nalezišť, hlavně z okolí Podsedic a Třebívlic u Loun. Pyropová zrna dosahují malých rozměrů. U nás se velmi vzácně dají nalézt zrna o velikosti 10mm v průměru obvykle je však 20 až 30 zrn na jeden gram. Větší zrna pocházejí z Afriky, nacházejí se zrna velikosti až 2 cm v průměru.      Almandin: křemičitan železnato–hlinitý, Fe3Al2(SiO4)3, má červenou až červenofialovou barvu. Krystaly almandinu dosahují až několik desítek centimetrů. Nejdůležitější oblastí výskytu a těžby jsou drahokamová rýžoviska na Cejlonu a v Přední Indii. Bohatá naleziště jsou také v Jihoafrické republice. U nás se nacházejí až jako pěst veliké almandiny mezi Zbyslaví a Starkočí na Čáslavsku. Almandinové složení má také granát z Granátové skály v Táboře.      K červeným granátům patří ještě rhodolit, hnědočervený hessonit, vzácnější pak spessartin. Další skupinou granátu jsou granáty zelené, kam patří především tsavorit, grosulár, démantoid, uvarovit, topazolit a andradit. Tyto druhy granátů až na grosulár jsou v drahokamové kvalitě a velikosti nad jeden karát velmi vzácné. Jediným černým granátem je melanit. Toto rozdělení však platí pouze pro specifické kameny pro daný druh, protože barevně se mohou velmi prolínat.       ZIRKON      Křemičitan zirkoničitý, Zr(SiO4), soustava čtverečná      V přírodě je velmi častý, ale jen vzácně tvoří velké, drahokamové krystaly. Nejčastěji jsou neprůsvitné a mají šedohnědou barvu. Drahokamové krystaly jsou menší velikosti, ale nacházejí se zirkony až 7 kg těžké (Renfrew v Kanadě). Zirkon je mnohobarevný minerál, jeho paleta barev jde od světle žluté přes odstíny červené, zelené a modré až po černou. Největší rozsah barev se nachází na nalezištích Srí Lanky (Ratnapur a Matara ). Další naleziště drahokamových zirkonů jsou v Austrálii, JAR, Tanzánii, Brazílii, Rusku a mnoha dalších zemích. U nás se dá nalézt v náplavách řeky Jizery a Otavy ale i v čedičových štěrcích v Českém středohoří.       TOPAZ      Křemičitan hlinitý, Al2(F2SiO4), soustava kosočtverečná      Topaz je jedním z nejznámějších a také nejstarších drahých kamenů. Z hlediska dostupnosti je také pro sběratele nejdostupnější. Krystaly topazu bývají sloupcovité, většinou omezené hranolem s hojnoplochým jehlanovitým zakončením. Krystaly topazu překvapují svou velikostí. Nejsou vzácností 100 kg, ale i 300 kg krystaly. I broušené topazy patří mezi drahokamy k těm největším. Pocházejí většinou z Brazílie a váží až 7700 ct (1 ct = 0,2 g). I u topazu nacházíme různé zabarvení, ale na rozdíl od zirkonu jsou to barvy světlé pastelové. Největší naleziště jsou tedy v Brazílii, a to hlavně ve státě Minas Gerais, dále v oblasti Marambaya, Don Bosco a jinde. Další velká světová naleziště jsou v USA, Rusku, Austrálii, Srí Lance, Pákistánu a několika státech Afriky. Nejznámější evropské naleziště, které už je bohužel vyčerpáno, je v Německu lokalita Schneckenstein.       BERYL      Křemičitan berylnato-hlinitý, Be3Al2(SiO3)6, soustava šesterečná      Beryl je jako minerál samostatně v přírodě velmi nenápadný. Má světle modrou barvu, která přechází místy ve světle zelenou nebo šedou barvu. O to krásnější a barevnější jsou jeho drahokamové odrůdy:      Nejznámější je odrůda s barvou „svěží jarní louky“ - smaragd, který se těšil obrovské vážnosti až pobožného uctíváni již řadu tisíciletí před Kristem. Smaragd byl těžen ve starém Egyptě, zdobil římské císaře a jejich manželky, uctívali jej jihoameričtí Indiáni. V současnosti jsou největšími producenty doly v Kolumbii, Brazílii, Austrálii, dále pak v jižní Africe a Rusku. V Evropě se nacházel v Habachtalu v Rakousku.      Barvu mořské vody má další drahokam ze skupiny berylu, a tou je modrý akvamarín. Není ve srovnání se smaragdem tak ceněný, protože se v přírodě nachází v poměrně velkých krystalech drahokamové jakosti. Největším dodavatelem drahokamových kamenů je Brazílie, zvláště pak státy Minas Gerais a Bahia. Dále se těží v mnoha státech Afriky, Asie, USA a v Rusku. V Čechách se nacházel vzácně v lomu U obrázku u Písku.      Zlatožlutou barvu má minerál s názvem heliodor. První nález tohoto kamene je z Namíbie z roku 1910. Tyto kameny však obsahují slabou příměs uranu a jsou mírně radioaktivní. Největší kameny se nacházejí v okolí Žitomiru na Ukrajině, dále pak na Madagaskaru, v Brazílii a na Srí Lance. V minulosti se nacházel i v Čechách spolu s akvamarínem u Písku.      Poslední dvě odrůdy jsou růžově zbarvený morganit a červeně zbarvený bixbit. Morganit se nachází v USA, v Brazílii, na Madagaskaru a v jižní Africe. Bixbit je znám zatím pouze z USA a je také velmi ceněn.       CORDIERIT      Hlinitokřemičitan hořečnatý, Mg2(Al4Si5O18), soustava kosočtverečná      Cordierit se vyskytuje v podobě zrn, krátce sloupcovitých krystalů, nebo bývá kusový. Pro svůj výrazný pleochroismus byl též nazýván dichroit (dvojbarevný). Naleziště jsou v Brazílii, na Srí Lance, na Madagaskaru, v Tanzánii a Namíbii.       TURMALÍN      Složitý borokřemičitan hliníku, železa, hořčíku, vápníku, alkálií a případně dalších prvků (v jeho barevných odrůdách převažují vždy některé z uvedených prvků ), soustava klencová      Do Evropy byly přivezeny v roce 1703 holandskými mořeplavci ze Srí Lanky pod názvem „turmali“. Byl odedávna používán jako drahý kámen. Je to minerál velmi barevně proměnlivý, podobně jako granát. Barevné rozmanitosti vděčí za poměrně snadné pronikání různých oxidů do krystalické mřížky nerostu.      Rozeznáváme tedy: bílé až červené rubelity, bílé až modré indigolity, nažloutlé až tmavě zelené verdelity, nažloutlé až tmavě hnědé, ale i modré dravity, černé skoryly, bezbarvé achroity, tmavě hnědé uvity. U turmalínu se jako u jednoho z mála nerostů projevuje zcela běžně efekt fantomu, kdy v jednom krystalu jsou jakoby na sobě narostlé barevně odlišné varianty téhož minerálu. Takže po příčném rozříznutí krystalu můžeme vidět různě zbarvené linky kopírující tvar krystalu. Jeden z takto zbarvených turmalínů se jmenuje „ vodní meloun“, který barevně přesně kopíruje dobře známou zeleninu. Největší naleziště jsou Brazílie,Rusko, Srí Lanka a USA. Velká naleziště jsou také v Namíbii a dalších zemích Afriky.       OBSIDIÁN      Vulkanické sklo, amorfní      Lidstvu je znám odedávna. Obsidián těžil již pravěký člověk, který jej díky jeho snadné opracovatelnosti používal jako škrabátka, hroty šípů ale i ozdobné předměty. Obsidián může být v barvě kouřového skla, ale je i proužkovaný, neprůhledný a různě barevný. Nádherně zbarvený je „duhový obsidián“ z Mexika, který má efekt lomu světla podobný jako duha. Obsidián se nachází v sopečných oblastech na celém světě.       ŽIVCE draselné      Skupina hlinitokřemičitanů draselných, soustava jednoklonná nebo trojklonná      Jsou to důležité horninotvorné minerály. Amazonit je znám jako drahý kámen už od časů egyptských faraónů. Draselné živce máme rozděleny do několika skupin: Ortoklas – může být v čiré formě jako samostatný drahý kámen ale je to i horninotvorný nerost.      Plagioklas – v čiré formě a nažloutlý se nazývá slunečním kamenem, namodralý pak měsíčním kamenem. Kameny s tímto označením mají efekt „kočičího oka“, což vypadá tak, že na lesku přechází z jednoho kraje vybroušeného kamene na druhý svítící proužek jako u oka kočky.      Mikroklín – drahokam z této řady se jmenuje amazonit. Má příjemnou zelenomodrou barvu s bílými vrostlicemi.      Drahokamové odrůdy draselných živců se nacházejí takřka na celém světě. Amazonit např. v Jižní Americe ale i v Rusku, ortoklas v Africe ale i Asii atd.       ŽIVCE sodnovápenaté      Skupina hlinitokřemičitanů sodnovápenatých, soustava jednoklonná nebo trojklonná      I tato skupina živců má velký význam coby horninotvorné minerály. Nejznámějšími jsou labradorit a albit. Labradorit vyniká krásnou hrou barev, která se po vyleštění ještě zvýrazňuje. Byl zpracováván odedávna na ozdobné předměty a židé si z něho zhotovovaly náhrobní kameny. Jeho největším nalezištěm je Kanada, dále pak USA, Mexiko, Austrálie a Madagaskar. Do faset se brousí odrůda labradoritu zvaná spektrolit.       KŘEMENNÉ HMOTY      Do této skupiny patří různé železité křemeny, různé typy rohovců, prokřemenělé rostliny a živočichové a jiné, ale přesnější vymezení je dosti problematické. V podstatě jsou to nerosty pro ozdobné zpracování. Rohovec je nerost velmi podobný opálu, ale je tvořen malými krystalky křemene. V přírodě se vyskytuje v různé škále barev. O železitém křemenu jsme se zmiňovali v odstavci „křemen“, jen stojí za zmínku, že největší výskyty jsou v Brazílii, Indii a na Ukrajině.      Mezi zkamenělá dřeva (prokřemenělé rostliny) řadíme tzv. psaronie – což jsou jedny z nejstarších rostlin takto dochovaných. Vyznačují se zřetelnými výživnými kanálky, které jsou pěkně vidět po rozříznutí a vyleštění kamene. Dalším velice rozšířeným typem jsou araukarity. Tyto se vyznačují normální strukturou dřeva a patří sem jak listnaté tak jehličnaté pravěké porosty. Tyto zkameněliny se nacházejí v mnoha zemích světa, nejznámější jsou však z Arizony v USA. U nás se pěkné ukázky dají nalézt v Podkrkonoší, okolí Plzně a na jižní Moravě. V okolí Rakovníka se nacházejí zkamenělá dřeva ve větším množství na Hlavačově a na polích v okolí letiště.       1.    Záhněda – Českomoravská vysočina      2.    Záhněda – Českomoravská vysočina      3.    Záhněda – Českomoravská vysočina      4.    Záhněda – Českomoravská vysočina      5.    Záhněda – Českomoravská vysočina      6.    Křišťál – Brazílie      7.    Křišťál – Brazílie      8.    Křišťál – Brazílie      9.    Křemen – Běstvina      10.    Křišťál – Brazílie      11.    Křemen s dolomitem – Maroko      12.    Křišťál – Banská Belá      13.    Žezlový křemen – Bobrová      14.    Křemen – Jeseníky      15.    Citrín – Českomoravská vysočina      16.    Citrín – Českomoravská vysočina      17.    Citrín – Českomoravská vysočina      18.    Citrín – Českomoravská vysočina      19.    Citrín – Českomoravská vysočina      20.    Citrín – Českomoravská vysočina      21.    Citrín – Českomoravská vysočina      22.    Křišťál – Brazílie      23.    Křemen – Běstvina      24.    Citrín – Českomoravská vysočina      25.    Citrín – Rusko      26.    Citrín – Jihoafrická republika      27.    Záhněda – Telč      28.    Záhněda – Českomoravská vysočina      29.    Záhněda – Českomoravská vysočina      30.    Záhněda – Českomoravská vysočina      31.    Záhněda – Českomoravská vysočina      32.    Záhněda – Českomoravská vysočina      33.    Křišťál – Madagaskar      34.    Křemen – Těžkov      35.    Záhněda – Českomoravská vysočina      36.    Záhněda – Českomoravská vysočina      37.    Záhněda – Českomoravská vysočina      38.    Záhněda – Českomoravská vysočina      39.    Záhněda – Bory      40.    Záhněda – morión – Bochovice      41.    Záhněda – Českomoravská vysočina      42.    Záhněda – Českomoravská vysočina      43.    Záhněda – Českomoravská vysočina      44.    Záhněda – Českomoravská vysočina      45.    Záhněda – Českomoravská vysočina      46.    Sagenit – Brazílie      47.    Sagenit – Brazílie      48.    Ametyst – Zambie      49.    Ametyst – Brazílie      50.    Ametyst – Maroko      51.    Ametyst – Rusko      52.    Ametyst – Brazílie      53.    Ametyst – Doubravice      54.    Ametyst – Doubravice      55.    Ametyst – Doubravice      56.    Ametyst – Doubravice      57.    Ametyst – Maroko      58.    Křemen – Maroko      59.    Růženín      60.    Růženín      61.    Růženín      62.    Růženín      63.    Růženín      64.    Růženín      65.    Křemen – Maroko      66.    Ametyst – Bochovice      67.    Baryt – Běstvina      68.    Kalcit – Sýkořice      69.    Pyrit – Peru      70.    Křemen – Běstvina      71.    Kalcit s ametystem – Doubravice      72.    Kalcit – Příbram      73.    Kalcit – Litice v Čechách      74.    Fluorit s barytem – Běstvina      75.    Živec – ortoklas – Radešín      76.    Aragonit – Chorvatsko      77.    Cvočkový kalcit – Litice v Čechách      78.    Pyrit      79.    Kalcit – Slovensko      80.    Aragonit – Sahara, Maroko      81.    Dolomit – Slovensko      82.    Fluorit – Běstvina      83.    Fluorit – Běstvina      84.    Fluorit – Běstvina      85.    Fluorit – Běstvina      86.    Fluorit – Běstvina      87.    Fluorit – Kožlí      88.    Fluorit – Kožlí      89.    Fluorit – Kožlí      90.    Fluorit – Litice v Čechách      91.    Fluorit – Čína      92.    Ametyst      93.    Ametyst      94.    Ametyst      95.    Ametyst