fotografie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rabasova galerie Rakovník Výstavní síň na radnici 27. června–28. července 2002 vernisáž 27. června 2002 v 16.00 h Jak to vidí strojvedoucí Poezie na kolejích Stud. Vltava Vzpomínky Běžecká trať Stožec Jihočeské horizonty 1. Podzim po Jihočesku Sluneční spektrum Prosluněná Studená Vltava | K fotografování jsem se dostal v roce 1953. To mi bylo 13 let. Jednoho dne večer přišel táta z práce, sáhl pod sako do šosu a podával mi jakousi malou, hnědou krabičku se slovy: „tu máš a foť!“ Byl to fotoaparát. Takový maličký, jednoduchý, na svitkový film 4,5 × 6 cm. Vyvolával jsem ho protahováním v misce s vývojkou mezi dvěma válečky a fotky jsem kopíroval. Byly maličké, o to větší byla moje radost, když jsem na nich poznal, že tahle postavička je máma, ta větší táta a ta co stojí na čtyřech je náš pes. O tři roky později, to už jsem byl v učení, mi táta sehnal staršího LJUBITELA. Ten už byl na 6 × 6 cm. Zvětšovací přístroj OPEMUS II A jsem dostal od rodičů k mým 25. narozeninám a já začal dělat zvětšeniny. Moje radost neznala mezí. Oběťmi mého fotografování byli hlavně moji dva synové, manželka, příbuzní, sem tam nějaká ta svatba, rodinné oslavy a protože jsem celý svůj život zasvětil službě strojvedoucího na železnici, hlavně lokomotivy a volná příroda. To už jsem vlastnil foťák na kinofilm, opět ruský ZORKIJ. Dlouho jsem to s ním nevydržel. Protože jsem v té době také fotografoval na barevné diapozitivy, které vyžadovaly přesnou expozici, byl jsem přinucen si pořídit fotoaparát se zabudovaným vnitřním měřením. Jediným takovým přístrojem běžně dostupným byla PRAKTIKA MTL 5B, která jde se mnou podnes. O fotografii jsem se vážněji začal zajímat až zde v Rakovníku, a to díky členům fotoklubu AMFORA, jejichž radami a zkušenostmi se řídím již od června roku tisícího devítistého devadesátého třetího. Zde jsem také poznal, že vůbec není snadné udělat dobrý obrázek. Jsem Jihočech, rodák z malebných Novohradských hor. Dětství a jinošská léta až do sedmadvaceti mi bylo souzeno prožívat uprostřed drsné, leč překrásné, zádumčivé a tajemné šumavské přírody mezi Třístoličníkem a Boubínem. Snad právě proto, že jsem vyrůstal a dlouhá léta žil obklopen touto krásou, rád fotografuji přírodu a volnou krajinu, ke které neodmyslitelně patří dva pásy stříbrných kolejnic a na nich malý, upachtěný vláček. Josef Chrástka 2002 Pan Chrástka mi tvrdil, že se ve fotografickém tvoření moc nevyzná, a že nic nedělá příliš záměrně. Pak tedy má dobré oči a velké štěstí, že se často nachází na správném místě ve správné chvíli a nezapomíná si fotoaparát. Jako většina amforáků rád cestuje, ale jeho území není zas moc veliké, jen Čechy, přesněji Jižní, Střední a Západní a pochopitelně Rakovník. Je tedy krajinář a neautista, ale životní povolání ještě dalo jeden tématický okruh – železnici – zvlášť „mašinky“, o které se teď stará v luženském muzeu. Pokud mu do záběru přijdou lidi, také je neodmítne, ale myslím, že tohle je zatím jen takové koketování. Dnešní výstava má skladbu podle toho. Krajiny převládají. Chrástka fotografuje stejně v zimě i v létě, ve dne i v noci. Má oko pro romantické motivy divokých řek na Šumavě, nebo v Tatrách, přitahuje ho Berounka ale i jihočeské rybníky, vždy je v tom okouzlení nespoutanou přírodou a živly a smysl pro svým způsobem extrémní jevy – třeba východ či západ slunce – červánky jsou dnes tabu, ptal jsem se, nikdo neví proč, ale na Chrástkových fotografiích vypadají dobře a určitě přispívají emotivnímu vyznění snímku. Nevadí mi ani časté využívání barvy, což se amatérům dost vytýká, myslím, že v tomto případě je funkční, škoda jen, že technologie zpracování nedovoluje dotváření snímků do poslední chvíle. Zkrátka Josef Chrástka je pro mně člověk, který má svůj svět, dokáže o něm vypovídat a přeji mu, aby se našlo hodně těch, kdo mu budou naslouchat. V. Zoubek, červen 2002
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||