RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK2
Jarmila Malátová
malované sochy
Rabasova galerie Rakovník
Výstavní síň na radnici
29. května–22. června 2003
vernisáž 29. května 2003 v 16.00 h


Muž a žena






Harmonie


Pohoda








Radostně






     V paměti návštěvníků Rabasovy galerie v Rakovníku jistě zůstala výstava sochařky Jarmily Malátové, uspořádaná v poslední čtvrti roku 2000. Kromě trojrozměrných plastik a sochařských kreseb zde budily pozornost drobné pískovcové sošky, zvláště pak reliéfy. Při jejich tvorbě motivoval umělkyni především obdiv nad vševládnou mocí přírody a jejími skrytými silami.
     Současná výstava je pokračováním této řady malých reliéfů, avšak obohacených o nová poznání – a to jak obsahová, tak formální. Nové řešení představuje kombinaci malby a reliéfní plastiky v přírodní barvě kamene. Už dříve nám sochařčiny nevelké reliéfy připomínaly ušlechtilé šperky – a malba nyní tento dojem značně umocňuje. Z novinek to ovšem není vše, reliéfy většinou ještě doplňují – nejen tvarově a barevně, ale i symbolicky – některé ze šperkových kamenů. „Mají symbolizovat vesmírnou energii,“ říká výtvarnice, jejímž hlavním tvůrčím záměrem je vyjádřit se k tomu, co stále přetrvává.
     Tyto nové, více než dříve klenotům podobné reliéfy znamenají poněkud i návrat k mýtům. Už v pradávnu se stalo zvykem, že výtvarná díla, mající souvislost s projevy lidského ducha, byla zdobena drahými kameny. často jde o díla mistrovská, která obdivujeme v evropských muzeích a chrámech. Drahokamy na nich jakoby tiše a tajuplně září barvami, z nichž každá má svou symboliku. Tu ostatně vlastní i každý ze šperkových kamenů. V dávných Čechách přitom bývala dávána přednost rozličným drahokamovým odrůdám křemene. V raném středověku zaujímal mezi nimi přední místo křišťál, upravovaný do potřebných tvarů z přírodních krystalů, nalézaných ve výšinách hor. Křišťál je čistý a také čistotu vždy symbolizoval, je čirý a tají v sobě jasné světlo.
     V nové části tvorby Jarmily Malátové vidíme tento kámen vícekrát, působivě kupříkladu na reliéfu Láska. „Křišťál mi připomíná slzy stromů, má křehkost, jasně svítí a představuje krůpěje čiré energie,“ říká autorka.
     Součástí jejích výtvarných kompozic jsou však často acháty – pro svou značnou různobarevnost a zvláštní vnitřní kresbu. Například tmavé acháty efektně vynikají v kontrastu s působivým orámováním zlatou či stříbrnou barvou. Na reliéfu příznačně nazvaném Hlubina se volně tvarované vlny soustřeďují kolem zeleného achátu. Reliéfu Temné slunce dominuje achát s tmavým středem, obklopený jakoby modří nebes. Na reliéfu Matka země symbolizuje achát s černým pruhem původní tmavou mateřskou zemi, kterou obepíná zlatý kruh jako tvůrčí vesmírná záře. Podobné téma ostatně obsahuje i reliéf Zvěstování, který však zdobí čirý křišťál. Pozornost rozhodně věnujeme i reliéfu nazvanému Duchovní srdce, jehož plochou stoupá jakoby zkamenělé proudění – s ponecháním původní barvy pískovce – a dosahuje vzhůru k tmavému achátu na výrazně zlatém pozadí.
     Jasný radostný cit je obsahem okruhu reliéfů s půvabně plynoucími tvary, doplněnými kameny výrazných barev. Například červeným karneolem v Květu radosti. Pod názvem radostně si pak všimneme dívčího těla s honosným gestem zdvižené paže, citlivě doplněného jasnou červení – a završeného živě modrým achátem. Zelený malachit na bílém podkladu pak jakoby korunuje plochu reliéfu Orchidej, což je bizarní kamenný květ, zdánlivě se nořící z hlubiny zelené tůně.
     Na některých z těchto drobných plastik však kameny nenajdeme, záměru autorky tu bohatě postačila kombinace sochařských tvarů a malířsky pojednaných barevných ploch. Příkladem může být pozoruhodný – a trochu tajemný – reliéf Aura. Od výrazného lidského profilu se na něm šíří stupnice barev od studené modři po teplou červeň.
     Umělkyni se podařilo prozářit tato jen rozměry nevelká díla zvláštním světlem. K vyjádření svých myšlenkových záměrů vytvořila z pískovce a z opuky sochařské tvary a linie, neobvykle doplněné jak barevnými plochami, tak barvami a svitem drahých kamenů. Reliéfy ztvárňují energetickou řadu, kterou podle slov autorky lze vyjádřit pojmy: příroda – pnutí – harmonie – vesmírná energie. A to vše v jejím díle pocitově nalézáme.
PhDr. Anna Bauerová

Jarmila Malátová
sochařka
     
     nar. 13. 4. 1931 v Praze
     
Studia: UK Praha pedag. fakulta
     prof. K. Lidický, C. Bouda
     absolutorium 1953
     
Samostatné výstavy:
     1960 Příbram, Dobříš
     1968 Praha, Divadlo E. F. Buriana
     1969 Praha, Týdny v atelieru, Voršilská
     1987 Praha, galerie Zlatá lilie
     1990 Praha, galerie Centrum
     1994 Žďár nad Sázavou, konvent kláštera
     1995 Litoměřice, galerie Salva guarda
     1996 Poděbrady, galerie Ludvíka Kuby
     1999 Plzeň, galerie x centrum
     1999 Semily
     2000 Rakovník, Rabasova galerie
     2001 Praha, Ledeburské terasy
     
Účast na výstavách
     1962 Kolektiv deseti, Alšova gal., Praha
     Výstava 3. OP SČSVU, Praha
     1963 Výstava 3. OP SČSVU, Praha
     1965 Výstava KO SČSVU v Krakově
     Výstava k výročí ČSSR, Praha
     1966 Výstava mladých v Brně
     1967 I. Pražský salón Praha
     1970 Výtvarní umělci k výročí ČSSR
     Mánes, Praha
     1971 II. Pražský salón, U hybernů, Praha
     1975 Výtvarní umělci k výročí ČSSR
     Mánes, Praha
     1976 Žena v současné tvorbě, Galerie U Řečických, Praha
     1979 Výtvarní umělci dětem, Mánes, Praha
     1980 Výtvarní umělci k výročí ČSSR
     Mánes, Praha
     1985 Výtvarní umělci k výročí ČSSR Mánes, Praha
     1987 Malíři a sochaři – členové SČVU
     Mánes, Praha
     1988 Pražský salón, Bruselský pavilon
     1989 Bienále komorní plastiky, Trenčín
     1990 Čes. komorní plastika, Mánes, Praha
     1991 Art club Burgwedel, SRN
     1992 Grafika a komorní plastika, Karolinum, Praha
     1993 Intercontakt graphig, Souč. české sochařství, Mánes, Praha
     1996 Socha v myšlenkách St. a Nov. zákona, Strahovský klášter, Praha
     1999 Týnské dvorky
     Salon obce architektů
     2000 Salon Litoměřice
     2001 Salon obce architektů
     Muzeum Říčany, skupina Femina
     2002 Zámek Kozel, skupina Femina
     Salon Litoměřice
     2003 Zemědělské muzeum Praha, skupina Femina
     
Realizace v architektuře:
     1975 „Rodina“ – Kladno, pískovec; Památník rev. hnutí v Českých Budějovicích, komplex. exter. řešení; 1978 reliéf do sport. haly v Kladně, um. kámen; reliéf pro kult. dům v Táboře, pískovec; 1979 plastika pro krematorium v Českých Budějovicích, pískovec; 1980 dětské sousoší pro mateřskou školu v Kutné hoře, pískovec; 1982 reliéf pro obřad. síň v Lounech, opuka; dětské sousoší pro Západočeskou galerii Klenová, mramor; 1983 reliéf pro sport. halu v Kouřimi, um. kámen; 1984 „Rodina“ – sídliště Lužnice – Tábor, pískovec; 1987 plastika „Lužnice“ – sídliště Tábor, pískovec; 1989 paměť. deska K. Konrádovi, Louny, bronz; plastika „Plamen“ pro rozptylovou louku hřbitova v Nymburce, pískovec; 1991 plastika pro rozptylovou louku hřbitova v Lounech.
     
1.  Duchovní srdce kombinovaná technika, pískovec 22 × 16/40 × 32 cm 
2.  Láska kombinovaná technika, pískovec 22 × 16/37 × 32 cm 
3.  Hlubina kombinovaná technika, pískovec 9 ´ 15/25 × 31 cm 
4.  Muž a žena kombinovaná technika, dřevo 25x 23/46 × 43 cm 
5.  Zvěstování kombinovaná technika, pískovec 14 × 20/30 × 37 cm 
6.  Něžné vztahy kombinovaná technika, opuka 14 × 16/31 × 34 cm 
7.  Naděje kombinovaná technika, pískovec 18 × 15/34 × 28 cm 
8.  Vesmírné energie kombinovaná technika, pískovec 22 × 15/40 × 33 cm 
9.  Aura kombinovaná technika, pískovec 15 × 10/31 × 24 cm 
10.  Tajemné květy kombinovaná technika, pískovec 16 × 13/31 × 26 cm 
11.  Modlitba kombinovaná technika, pískovec 18 × 12/36 × 29 cm 
12.  Slzy stromu kombinovaná technika, pískovec 24 × 18/40 × 35 cm 
13.  Květ radosti kombinovaná technika, pískovec 22 × 18/40 × 33 cm 
14.  Pocta Úprkovi kombinovaná technika, pískovec 14 × 22/29 × 35 cm 
15.  Harmonie kombinovaná technika, pískovec 12 × 24/28 × 40 cm 
16.  Radostně kombinovaná technika, pískovec 18 × 15/33 × 31 cm 
17.  Pohoda kombinovaná technika, pískovec 15 × 13/32 × 30 cm 
18.  Tajemství kombinovaná technika, pískovec 14 × 12/29 × 27 cm 
19.  Touha kombinovaná technika, opuka 16 × 14/32 × 30 cm 
20.  Akt kombinovaná technika, pískovec 15 × 11/29 × 26 cm 
21.  Slunečná pohoda kombinovaná technika, pískovec 13 × 17/26 × 34 cm 
22.  Zřítelnice mého oka kombinovaná technika, pískovec 13 × 19/31 × 33 cm 
23.  Požehnání kombinovaná technika, pískovec 18 × 18/34 × 32 cm 
24.  Křídla kombinovaná technika, pískovec 14 × 22/38 × 31 cm 
25.  Orchidej kombinovaná technika, pískovec 15 × 15/34 × 29 cm 
26.  Nostalgie kombinovaná technika, pískovec 26 × 13/43 × 29 cm 
27.  Sladké nicnedělání kombinovaná technika, pískovec 15 × 20/27 × 33 cm 
28.  Temné slunce kombinovaná technika, pískovec 15 × 21/32 × 36 cm 
29.  Matka země kombinovaná technika, opuka 14 × 14/30 × 32 cm 
30.  U moře kombinovaná technika, pískovec 14 × 29/29 × 47 cm 
31.  Součásti přírody kombinovaná technika, opuka 12 × 17/34 × 28 cm 
32.  Zrození tvaru volná plastika, pískovec, polychromie 46 × 18 × 18 cm 
33.  Příroda volná plastika, pískovec, polychromie 54 × 28 × 14 cm 
34.  Měkké tvary volná plastika, pískovec 42 × 25 × 26 cm 
35.  Naděje kresba, kombinovaná technika 17 × 10 cm 
36.  Snění kresba, kombinovaná technika 19 × 16 cm 
37.  Snové květy kresba 30 × 20 cm 
38.  Sny kresba, kombinovaná technika 20 × 25 cm 
39.  Měkké tvary kresba, kombinovaná technika 23,5 × 16,5 cm 
40.  Svítaní 2 kresba, kombinovaná technika 18 × 20 cm