| ||||||
Výstavní síň na radnici 7. dubna–8. května 2005 vernisáž 7. dubna 2005 v 16.00 h Topič Severýn Siesta Z noční směny Strojmistr Hůlka Koniklec otevřený | Jan Lisý je rodilý Rakovničák (1937), a kdo ho nepamatuje z parní lokomotivy, tak rozhodně z kabiny řidiče motoráku nebo z velocipédu, kterým dodnes celoročně křižuje Rakovník. Čeho jste si ale možná nepovšimli, je fotoaparát, který ho provází od dětských let a pak od strojní průmyslovky, letních brigád, prvého zaměstnání na hnědouhelném lomu Medard v Sokolově a po celou vojnu a hlavně na dráze až do současných důchodových dnů. První foťáček mu věnoval v pětačtyřicátém strýček Josef Zelenka, jinak profesionální fotograf v Kolíně. Jmenoval se SIDA a měl zajímavý formát 24×24. Následoval ALTIX na kinofilm a Praktina FX, která mu slouží dodnes, a ještě dvě Praktiky a kompakt. Vyzkoušel i Mikromu a zkušenosti sbíral, kde se dalo. Od otce, v strejdově kolínském ateliéru a laboratoři, na kursech Karla Koubka, z odborné literatury a z časopisů věnovaných fotografii. Jen členství v některém fotoklubu mu nepřetržitá pracovní doba na železnici odepřela. Fotí všechno. Kamarády, školu, výlety, koupaliště, rodinu, přírodu, nejraději koniklec, dráhu a svět kolem ní, Rakovník, dovolenou, moře. Vypruboval si i portrét, to když mu náčelník dal za úkol vyfotit 170 železničářů. Koníček tak Janu Lisému pomalu přerostl v pořádného koně. Archivuje 20 tisíc negativů, stovky zvětšenin černobílých, barevných diáčků a fotek, dnes už i digitálních. Před časem dokonce vyprovokoval spisovatele Františka Švarce ke spolupráci na knize o lánské koněspřežce. Ta ho láká stále. Fotek k ní má na dvě tisícovky a stále přibývají. Pro tuto první samostatnou výstavu vybral autor ze své tvorby to nejlepší. Věřme, že nezůstane jen u ní. | |||||