Výstavní síň na radnici 30. června–28. srpna 2005 vernisáž 30. června 2005 v 16.00 h
| V létě 2003 vznikaly na Příbramsku první kresby prvních výletů do malých a nejmenších obcí Středočeského kraje. Co rok - to okres. Co rok - to výstava. Než všechny okresy „oběhám“, bude mi 72 let… Rakovnicko bylo druhé v pořadí. Počet obcí určuje nejen počet kreseb. Nejdůležitější je výstavní prostor - ten určuje celý rozsah práce i případné pojetí. Co říci k výletům do malých a nejmenších obcí Rakovnicka? Že podléhám hlavně dešti se právě ukázalo vloni. V říjnu začalo pršet a kreslení skončilo… 3× jsem jel do obce Drahouš a třikrát pršelo. Janov jsem nakonec vzdal úplně… „První kolo“ návštěv v obcích jsem uskutečnil již v únoru, abych věděl, co mě čeká a nemine. Užil jsem si i padání na zledovatělých cestách. Hlavně jsem chtěl vědět, co budu kreslit, až jaro zaťuká… To jsem si však jen myslel. Co ještě v zimě existovalo, na jaře už nebylo… Člověk ale není kouzelník, aby nakreslil co zmizelo. Ale ukazuje se, jak rozmanitý je český rok… Hlavním motivem výletů není ani propagace obcí, ani jejich historie, ale mizející venkov. Z každé obce většinou najdete 3 - 4 kresby, protože pásy A3 jsou doplněny psanými texty a zvětšovaným písmem psacího stroje. Přeloženo do počítačové řeči , jde o písmo Czech Typewritter… Kresba, i když je téměř hlavním smyslem výletu jako takového, přeci jen je pouze jeho součástí. Už od dětství skrývá v sobě výlet malé i větší dobrodružství, které je sice časově ohraničené, ale vždy jedinečné. Výlety do malých a nejmenších obcí Rakovnicka jsou počtem obcí i kreseb zatím nejmenší, ale jsou doplněny aktuální výtvarnou zpovědí a navíc předkládám asi své poslední publicistické dílo - maketu ročenky …ta naše identita česká… Měla sice velké naděje a podporu ředitele tiskárny, ale … „Výtvarná zpověď“ zahrnuje právě období, kdy se rodila idea výletů a ukazuje, co tomu předcházelo. Svůj penzijní čas bych ještě rád naplnil dalším seriálem - „Co mně cvrnklo do nosu v Praze…“ Zatím nejsem rozhodnutý, z kterého konce Prahy začít. V zimě jsem prochodil Prahu 22, jenže… Chci dělat - především - kreslené a psané stránky o malých objevech a zázracích, které leckomu mohou uniknout při současném konzumním trendu života. Ladislav Hojný, ak. malíř nar. 30. 7. 1944 v Praze, ale bohužel v porodnici na Štvanici… 1958/1962 - úplně vzorným žákem na Střední odborné škole výtvarné, až na ten závěr… 1962 - pomocný dělník v sazárně… 1963/1969 - Vysoká škola uměleckoprůmyslová, ateliér užité a propagační grafiky prof. A. Strnadla. Při studiu graficky upravuje UK, spolupracuje s Čs. televizí na písmových pracích. 1969/1989 - grafik, specialista v redakci Ahoje na sobotu, připravil řadu soutěží pro čtenáře, ilustruje, kreslí cestopisné dvoustrany. 1989/1993 - “vystřídal“ několik redakcí „posametových“ časopisů 1993/2004 - grafikem v redakci Veřejné správy. Oživuje soutěže pro malé i velké čtenáře, kreslí v obcích. Získal zvláštní cenu v soutěži ČSN za grafickou úpravu časopisů, byl odměněn za ilustrace, za grafické listy (k 100. výročí ND). Publikován v knížce Současná česká typografie (Odeon). Za 20 let práce v redakci Ahoje na sobotu mu byla udělena čestná medaile Jiřího Melantrycha z Aventýnu. Externí grafická spolupráce s Gramorevue a Scénou (dříve) - nyní s Kurierem Praskim. 10 let kreslil (1993-2002) drobné satirické kresby pro Playboy. Již několik let ilustruje úvodní slovo ve Slovenských Dotycích.
|