RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK 14 Herbert Kisza
Výstavní síně Ranasovy galerie ve Vysoké ulici 232 1. listopadu–30. ledna 2008 vernisáž 1. listopadu 2007 v 16.00 h Hřbitovní noc Červená koule Modrá panna Brodce Krušná noc Rujánský kostel Cesta do ráje Parovod Dobro Zlo Noc vysvobození	Jen málokomu se zdají tak neobyčejné až fantaskní sny jako Bertovi Kiszovi, a pokud snad ano, pak málokdo je dovede převést po probuzení do obrazů. Ale když se na ně díváš blíž, dáš si čas, najednou zjistíš, že té fantazie tam až zas tolik není, že jde o osobitý filozofický pohled na vesmír a matičku zemi, o hmatatelnou obavu o její existenci. Za snovou krásou, za ostrůvky zeleně a života vystupuje o to brutálněji hrozba stále se zesilující devastace přírody, v případě Kadaňska a vůbec severních Čech charakterizovaná především měsíční krajinou kolem povrchových dolů a umírajícími lesy Krušných hor vdechujícími s jejich životem neslučitelný sirnatý dým z prunéřovské a tušimické elektrárny. A sebezničující dílo člověka se pro život vezdejší zdá být náhle větším nebezpečím než tsunami, sopky nebo zemětřesení.      Symboly a kontrast jsou trvalým mottem Kiszova díla. Sen a skutečnost, přítomnost a vzpomínka, den a noc, život a smrt, peklo a ráj, tajuplno, ale také láska, lodička ukotvená za měsíční noci u ostrůvku s náhle vyrašeným stromem-srdcem-majákem ukotveným dvěma kmeny. Bárky, voda, větve schraňující hnízdo – budoucí život, Kadaň ve všech ročních obdobích, Klášterec nad Ohří, Doupov, Ohře, Krušnohorsko, nebe, ale také odraz vzpomínek na zcestovalé světadíly.      Těžko říct, čím je tento udělaný chlapík víc: malířem, grafikem, sochařem, fotografem či galeristou?      Dny dělí poctivě pro štětec, rydlo a sochařské dláto nebo špičák, jen je těžké si ho představit, jak po tvrdé práci s kamenem či dřevem dokáže zasednout k titěrnému a technicky dokonalému exlibris. A když pocítí absenci reprezentativní knihy o Kadaňsku, vezme fotoaparát, rok jezdí, chodí a fotografuje a pak svým nákladem vydá „Kadaň a okolí – Zpráva z posledního roku druhého tisíciletí (2000)“. Organizuje řadu ročníků sochařských sympózií, jejichž výsledek zdobí Kadaň a okolí, s jeho dílem se kromě desítek českých a moravských měst již setkalo Německo, Belgie, Holandsko, Švýcarsko a s exlibris na společných výstavách snad celý svět.      Rodák z Těšínska (1943), z Podobory (své prvé obrazy podepisuje proto HKP - Herbert Kisza Podoborský), absolvent Školy uměleckých řemesel v Brně a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze se do Kadaně trvale stěhuje v roce 1972. Usazuje se ve starobylém domě v těsném sousedství kadaňských hradeb, s výhledem na řeku a stolovou horu, opraví a pro tvorbu využívá i jednu z dochovaných bašt. A od roku 1991 uprostřed kadaňského náměstí otevírá v někdejším měšťanském domě sochařskou dílnu a zároveň Galerii U netopýra, kam zkoncentruje dosavadní tvorbu.      Někdejší ředitel rynholecké základní školy Vladimír Valeš v publikaci „Kadaňsko výtvarné (1900–2000)“ uzavírá kapitolu o Herbertu Kizsovi slovy: „Herbert Kisza patří k nejvýraznějším výtvarníkům našeho regionu. Má pověst velmi pracovitého a pilného člověka. Stal se vizuálním kronikářem svého kraje a především města Kadaně se schopností ozvláštňovat jejich realitu silnou imaginací, vidět jejich magickou i tragickou podobu.“      Rakovničtí milovníci umění měli možnost seznámení s grafickým dílem Herberta Kiszy již před lety v Galerii na Pražské a ve Wintrově síni Rabasovy galerie, současná výstava tak rozšiřuje poznání jeho díla o obrazy a plastiky.      Ivo Mička 1.    Hřbitovní noc    112 × 75,5  1975 2.    Červená koule    91 × 64,5  1970 3.    Modrá panna    111 × 76  1973 4.    Brodce    91 × 105  1976 5.    Krušná noc    111 × 76  1987 6.    Rujánský kostel    101 × 86  1980 7.    Cesta do ráje    122 × 108  1981 8.    Parovod    74 × 73  1999 9.    Dobro  javor  v. 225, š. 70  1992 10.    Zlo  polychrom. javor  v. 255, š. 82  1992 11.    Noc vysvobození    111 × 76  1984 12.    Požár na Želině    91 × 64  1975 13.    Závěs v krajině    67 × 90  1974 14.    Nevěsta z Kamenné    112 × 88  1978 15.    Předjaří    111 × 70  1973 16.    Brontosauři u Tušimic    76 × 102  1974 17.    Boží muka    74 × 73  1999 18.    Devátá vlna    81 × 65  1983 19.    Jeskyně    100 × 97  1980 20.    Jaro na Želině    148 × 100  1978 21.    Víkend u Tušimic    100 × 121  1979 22.    Cesta do ráje    122 × 108  1981 23.    Vzpomínka    122 × 108  1981 24.    Noc věčných proměn    111 × 76  1985 25.    Noci žeh stravující    111 × 76  1985 26.    Levitace    70 × 48  1970 27.    Zelený palouk    91 × 100  1980 28.    Stydlík  šamot  v. 63  1992 29.    Královna  šamot  v. 53  1993