Kateřina Piňosová, Přemysl Martinec, Lucie Hrušková, Jan Kohout, Andrew Lass | ||||||
Nová síň pod Vysokou bránou 17. ledna–9. března 2008 vernisáž 17. ledna 2008 v 16.00 h Slovo „Mantichora“ označuje bájné zvíře, které se rodí v poušti a které řecký učenec Plinius starší ve svém díle Přírodověda popisuje takto: „Má tři řady zubů nahoře spojených na způsob hřebene, lidskou tvář a uši, modré oči, lví tělo krvavě červené barvy a ocas zakončený ostnem jako u štíra. Je nesmírně rychlé a rádo si pochutnává na lidském mase. Hlasem připomíná píšťalu, kombinovanou s trubkou...“ Jde tedy o jakousi zoologickou koláž, a právě koláž patří – jak známo – k oblíbeným výtvarným metodám surrealismu – vždyť spojením dvou či více věcí dohromady získáváme věc novou, s novou tváří, vlastnostmi i příběhem. Myslíme si, že tato dnešní pomyslná potvora, vzešlá z našich podprahových kabinetů, řve, píská a troubí dostatečně líbezně také o tom, že surrealismus nejenže nehyne, ale naopak v souběhu s dobou mile košatí, nově kvete a vydává zajímavé plody. Kateřina Piňosová Kateřina Piňosová – Džungle, 2006–2007, akrylátová tuš a pastel na papíře, 70?×?100 cm Kateřina Piňosová – Soucestí, 2006–2007, akrylátová tuš a pastel na papíře, 70?×?100 cm Přemysl Martinec Přemysl Martinec – Kde ses to naučila? 2005, pastelky na papíře, 70?×?50 cm Přemysl Martinec – Bílá,2006, glazovaná keramika, 14,5?×?17,5?×?16,5 cm Lucie Hrušková Lucie Hrušková – Maková panenka, 2007, tuš, pastel, křída na papíře, 60?×?40 cm Lucie Hrušková – Isis, 2005, tuš, pastel, křída na papíře, 80?×?40 cm Jan Kohout Jan Kohout – Elektrifikované ostatky Sv. Drozda, 2007, asambláž, výška 116 cm Jan Kohout – Studie komiksu č. 6, 2007, asambláž, 47×?35 cm Andrew Lass Andrew Lass – Hlavsová bez hlavy, 2007, foto, 24,5?×?16,4 cm Andrew Lass – Osel a stín, 2007, foto, 17,7?×?17,7 cm | Kateřina Piňosová Kateřina Piňosová se narodila v roce 1973 v Prostějově. Od roku 1996 je členkou Skupiny českých a slovenských surrealistů. Kreslí, staví objekty, píše, vyrábí keramické šperky a živí se výukou angličtiny. Přemysl Martinec o sobě: Přišel jsem na svět císařským řezem v roce 1957 ve znamení Štíra. Bydlím v Praze, žiji však ve své rodné vísce Kadlín, kde jsem doprovázel svého otce, venkovského řezníka, na zabíjačkách. Abych ze svého pobytu na nejlepším ze všech možných světů zcela nezešílel, kreslím, maluji, fotím a tvořím objekty. Lépe řečeno, přesvědčiv se, že Já je opravdu někdo jiný, nechávám to na Něm. A snažím se mu do toho moc nekecat. Dalo by se s nadsázkou říci, že jde vlastně o mediumní práce, kdy jsem sám sobě médiem. Od poloviny 90. let spolupracuji se Skupinou českých a slovenských surrealistů, do které jsem časem přirozeně vplynul, protože taková je halt moje cesta. Howgh! Lucie Hrušková se narodila v měsíci září v Prostějově. Dnes žije v malé vesnici Ondraticích, poblíž Brodku u Prostějova. Ve své tvorbě používá kombinovanou techniku – tuše, tužky, pastel a křídu. Má ráda jednoduchou a přímou linii, kterou vyjadřuje své „patvary“, jak sama říká. Stěžejní je pro ni barva, která prošla mnoha změnami z ostrých a sytých k tlumenějším a tmavším odstínům. K námětům, které ve svých pracích vyjadřuje, se autorka dostává přes meditace, v nichž se dané samo projeví, nebo přes části čehokoli, co ji zaujme. „Kreslení je pro mne forma relaxace a svým způsobem mne i naplňuje. Je to způsob, jak sdělovat své ideje a jak komunikovat s vlastním okolím,“ říká autorka. Jan Kohout narozen 5. 7. 1960 v Praze, v roce 1978 vyučen zahradníkem. V roce 1986 emigruje na venkov, kde žije dodnes. Prošel řadou dělnických profesí (výhybkář, poštovní doručovatel, uklízeč, topič, hrobník, příživník apod.) Autodidaktickou cestou omylů vyzkoušel nejrůznější výtvarné techniky a materiály a v letech 1987–1999 uspořádal v jižních Čechách řadu výstav, převážně regionálního dosahu. Se Skupinou českých a slovenských surrealistů spolupracuje od r. 2000 a prezentuje se zde též jako básník. Publikuje v revui Analogon. Andrew Lass (1947, New York). Vyrostl v Praze a žije v Massachusetts, USA. Členem pražské surrealistické skupiny se stává v roce 1968. Kromě fotografování píše eseje a čmárá perokresby. Je autorem básnických sbírek. Mandala a Hra na slepou bábu, psaných česky (Praha, 1995). Samostatná výstava: Pražské Anonce (Galerie Vyšehrad, 2002). Drží se principů objektivní náhody a volné asociace. | |||||