 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 6 |
13. února – 26. dubna 2020
vernisáž 13. února 2020 v 16.00 h
Vybral si k tomu i jednu z nejstarších a nejoblíbenějších grafických technik, jíž je dřevořez. Technikou, kterou dodnes používá, se vyjadřuje jen nemnoho grafiků, avšak díky ní lze nalézt jadrnost, kompoziční pořádek, důsledné vedení linie, ale i barevné odstínění černých a bílých ploch s jemnými nuancemi šedé a v neposlední řadě i lapidárnost grafické výpovědi.
Tvorba Jana Šafránka vychází z jeho nejniternějších duševních stavů, které jsou inspirovány jeho vlastním životem, životem svých nejbližších, osudy přátel, sociálním klimatem společnosti i krajinou, která je mu domovem. Jeho tvorba je charakteristická tím, že své náměty zpracovává v cyklech. Důvodem tohoto přístupu je především to, že mu to dovoluje hlouběji proniknout do nitra ztvárňovaného motivu.
Tematicky lze v jeho díle oddělit v zásadě dvě inspirační linie. Jedna je zaměřena na přírodu, druhá pak na lidskou osobnost. Prvními inspiračními zdroji jeho grafik a kreseb byly krajiny kolem Prahy. Později na něho zapůsobila krajina jižního Slovenska. Jeho dřevořezy a kresby s tímto tématem a nejen s ním, jsou skutečně bravurní.
Motivy inspirované krajinou a rostlinnou vegetací v tvorbě Jana Šafránka pomalu ustupují začátkem devadesátých let.
V současné době vychází jeho tvorba z motivů inspirovaných kořeny. Hledá jakousi paralelu s vývraty stromů a se životem člověka. Mnohé lidské osudy mu připomínají spadané a zapomenuté listí na vinicích a sadech, sepjaté ruce pak vyjadřují lidství a jeho utrpení. To vše ho přivedlo k motivu člověka a jeho figury. Podoba není důležitá, jde o osud a vše je zachyceno v gestech. Zachycuje lidi bez sentimentu v základních atributech jejich existence. Nechce, aby lidé na jeho grafikách byli podrobeni rentgenovému vyšetření, ale aby byl zachycen stav jejich duší. Nejedná se v žádném případě o lidské portréty. Autor se snaží zachytit člověka ve chvílích, kdy stojí před rozhodováním, tedy v mezních situacích.
Jeho kresby a grafické listy jsou výrazem jeho introvertního přemýšlení a jeho psychického stavu. Autor v nich chce vyjádřit složitost lidské psychiky. Z jeho kreseb i grafik lze vycítit, že autor o svém díle intenzivně přemýšlí. Výsledným dílem je pak nepřikrášlená skutečnost autorem vnímaných mezilidských vztahů. Čas prověřil a dále prověřuje uměleckou hodnotu výtvarného díla Jana Šafránka. A podle mého názoru lze říci bez nadsázky, že v této prověrce jeho dílo obstálo.
Z textů Dr. Zbyňka Dudy a Prof. Jiřího Davídka.
Jan Šafránek se narodil 11. 4. 1947 v Praze.
V letech 1962–1965 se vyučil houslařem v Lubech u Chebu.
V roce 1973 odchází do Prahy kde se připravuje pod vedením akad. mal. Jiřího Eislera na Akademii výtvarných umění v Praze.
1976 je přijat do grafické speciálky Prof. Ladislava Čepeláka na AVU.
1982 úspěšně završuje studium.
Po studiu pracuje ve svobodném povolání jako grafik a v roce 1990 je přijat do Ústavu výtvarné tvorby fakulty architektury ČVUT v Praze (1990–1995), od roku 1995 působí jako odborný asistent na katedře architektury stavební fakulty kde pracuje do roku 2013.
Člen Sdružení českých umělců grafiků Hollar od roku 1990
Člen skupiny TOLERANCE 95
Zastoupení ve veřejných sbírkách:
Národní galerie v Praze, Ministerstvo kultury ČSR, Galerie výtvarného umění v Karlových Varech – Letohrádek Ostrov, Stredoslovenská galeria v Banskej Bystrici, Městské muzeum a galerie v Dačicích, Umělecké sbírky University Karlovy, Domácí a zahraniční soukromé sbírky
Uznání a ceny za grafiku
1981 čestné uznání rektora AVU
1986 cena na lX. mezinárodním bienále dřevořezu a dřevorytu v Banskej Bystrici
2001 cena SČUGH na 7. festivalu komorní grafiky Hollar
2002 čestné uznání na lll. středoevropském bienále kresby v Plzni – Čestný certifikát nejvyšší kvality – Short List
2013 19. ročník celostátní soutěže Grafika roku 2012 – nominace za tisk z výšky Clam-Gallasův palác
2014 20. ročník celostátní soutěže Grafika roku 2013 – Čestné uznání v kategorii malých grafických forem Clam-Gallasův palác
