 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 9 |
26. června–8. srpna 2021
vernisáž 26. června 2021 v 15.00 h
Když započítám i učednické léta, tak s keramickými materiály pracuji padesát let. První zásadní autoritou byl pro mě Jaroslav Podmol. Akademický sochař, který tehdy na bechyňské Střední průmyslové škole keramické učil výtvarné základy a práci s keramikou. Byl laskavý a inspirativní. Stálo za to sledovat a napodobovat jeho pracovní postupy a finální výsledky. On to byl, kdo mi doporučil další studium. Ovšem ne v keramickém, ale sochařském atelieru pražské VŠUP.
Roky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové byly těmi skutečně důležitými pro pozdější keramickou tvorbu. Modeloval jsem v atelieru množství studií portrétů a figur a učil se chápat pravidla proporcí spolu s vnímáním vztahů mezi formou a obsahem. Myslím si, že se pochopení a cit pro proporce odráží v každé práci, ať už se jedná o figurální práci nebo prostý džbánek či hrnek…
Po absolutoriu následovala léta na volné noze, doba hledání, experimentů a objevování. Ale už v půlce osmdesátek jsem přijal nabídku organizace ÚLUV (dnes bohužel zaniklé) a začal pro ni pracovat jako designer keramiky. Byla to velká výzva a dobrá škola. Navrhoval jsem rukodělné vzory pro majoliku, hrnčířinu i kameninu. Bylo skvělé, že mi tahle práce otevřela přístup do depozitářů muzeí k artefaktům předchozích generací keramiků. Designoval jsem ve velkém širokém záběru a než vznikla výkresová dokumentace, udělal jsem si pokaždé sám první vzorový kus. Návrhy podléhaly kritériím užitkovosti, vyrobitelnosti v dílenském provozu a schválením komise, jejíž součástí byli i etnografové. Za šest let to bylo asi osm set tvarů, většinou i s dekory.
Když ÚLUV skončil, tak jsem se znovu osamostatnil a začal s vlastní tvorbou. To mi vydrželo až do roku 2003, kdy jsem dostal milou nabídku, které si dodnes vážím, vrátit se po letech do Bechyně a vyučovat na škole, kde jsem jako keramik začínal. A tady jsem rád zůstal dodnes.
V autorské tvorbě volím komorní formáty, které ctí nezaměnitelné „keramické“ zpracování. Motivy hledám v současnosti a v poslední době také v historii. Pracuji s vysoko pálenou kameninou nebo příležitostně s porcelánem.
Za ta léta bych se asi nedopočítal všech solitérních nádob, souprav a plastik, které mi vznikly pod rukama. Věřím, že všechny kdesi lidem dobře slouží a dělají radost.
Miroslav Oliva, srpen 2020
