Výstavní síň na radnici 1. června–9. července 2023 vernisáž 1. června 2023 v 16.00 h
| Láďa Sýkora, 9. 11. – naostro S Láďou jsme se poprvé setkali v roce 2008, když měl na Zvíkově výstavu. Postupně přátelství narostlo, a tak se několikrát za rok navštěvujeme. Láďa žije na Šumavě v Dešenicích kousek od Klatov. Bydlí v bývalé faře. Láďa je zhruba středně vysoký, hubený. Nosí husté tmavé dlouhé vlasy svázané do malého culíku. Poslední roky si na tváři udržuje hustý vous. Hlavu zakončuje špičatá brada. Obléká se proletářsky. Nosí značně obnošené oblečení, ošoupané džíny. Oblékáním tedy nijak nevyniká.
Láďa se narodil v únoru 1964 v Plzni, kde se později vyučil instalatérem. Ještě za totality navštěvoval nějakého plzeňského výtvarníka, kde se učil grafiky nebo malbu. Na začátku 90. let se s manželkou Lenkou přestěhoval do výše zmíněných Dešenic. Má dvě děti – syna Šimona a dceru Báru. V současnosti pracuje jako údržbář na hradě, zámku a galerii Klenová. Pracuje hodně zajímavě – někdy jezdí s malým traktorem, z doslechu vím, že se o něj s kolegy často pohádá, udržuje zeleň, dřevo, celkovou podobu areálu... Láďa má velmi specifickou povahu, díky svému koníčku (o tom se zmíním později) – sarkastický, kritický téměř ke všemu, co si kritiku zaslouží. Ale také vtipný... Od druhé poloviny 80. let se Láďa věnuje malbě, grafice nebo také řezbě. Jeho koníček, tisk linorytů, teď už přerostl v téměř profesionální záležitost. Jeho výtvarný projev vypadal zpočátku ryze neškoleně. Teď naopak velmi školeně. Za týden je schopný nasekat několik grafik. Věnuje se také práci se dřevem. Doma má plno dřevěných plastik, do některých zakomponoval i kov. Mně se nejvíc líbí soška, kterou udělal při příležitosti svých padesátin, punker, který drží ceduli s nápisem K**vadrát 50. Zdroj jeho inspirace je jednoznačně šumavské prostředí, ve kterém žije. Ale i nedaleký Bavorský les. Tajemné kořeny, temné lesy, barevný podzim, sněhové obrazce. Nebo také výtvarné cesty – Rumunsko, Maďarsko, Berlín…
|