 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 2 |
25. dubna–30. června 2024
vernisáž 25. dubna 2024 v 16.00 h
Tomáš Honz (*1989) patří k mladší generaci autorů a absolventů pražské AVU. Do podvědomí vešel čistou a citlivou malbou v plenéru, kde neváhá ve snaze o autenticitu pracovat v extrémních podmínkách jako jsou sněhové vánice, odlehlá a divoká místa, noc anebo temné jeskyně.
Spoustu takových míst umí najít ve své rodné zemi. Existují ale motivy, které od útlého dětství probouzejí jeho fantazii a u nás je nenajdete. Jsou to lokality, na kterých byste klidně mohli potkat dinosaury a kde se cítíte jako trosečníci na jiné planetě. Tomáš si od mala představoval, že takovou divočinu objeví a uskuteční velké dobrodružství za poznáním tajemného – svou vlastní cestu do pravěku.
Tam nakonec nejel, ale v roce 2014 odletěl na půlroční stáž na Tchaj-wan. A tam, ačkoliv to vůbec nečekal, to všechno našel.
„Malování v plenéru je hardcore. Představte si, že se po sotva zřetelné stezce džunglí půl dne taháte s horou vybavení jen abyste se dostali na místo, kam potřebujete. Když tam začnete malovat, tak nejenže si musíte být stoprocentně jistí každým tahem štětce, ale zároveň bojujete s počasím, komáry, rychle se měnícím světlem a vlastní únavou.
Olejové barvy hrozně špiní, a tak si polovinu věcí umažete. Nemůžete si ani dát svačinu, protože barvu jíst nechcete. Cesta zpět s mokrým obrazem je ještě větší utrpení. Ale stejně to děláte znovu a znovu. A pokaždé jdete trochu dál a zkusíte to trochu líp. A i přes všechnu tu dřinu víte, že není nic, co byste dělali raději...“
Pokud tento Tomášův barvitý popis umístíme do zamlžené Tchaj-wanské džungle nebo rozeklaných skal na Tenerife, dojdeme k závěru, že jak schopnost v takových podmínkách pracovat, tak i jeho odhodlání nemají v kontextu současné malby mnoho paralel.
