RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK1957
Václav Rabas
grafika
Rabasova galerie v Rakovníku
Malá síň RG
květen–srpen 1982
     Národního umělce Václava Rabase (1885–1954) známe především jako malíře. Vešel do povědomí širokého okruhu milovníků výtvarného umění svými obrazy krajin ze západního cípu středních Čech, chmelařského kraje, Rakovnicka. Tady, v rodných Krušovicích žil a vytvořil celé svoje dílo. Výběr z jeho nejlepších maleb je nyní vystavován v centru oblasti kde vznikly, v Rakovníku ve stále expozici životního díla V. Rabase Rabasovy galerie.
     Ve výstavní síni Rabasovy galerie je pro návštěvníky připravena výstava v níž je představen jako grafik.
     Potom, co vo roce 1909 publikoval kritický článek o tehdejších poměrech na pražské Akademii výtvarných umění byl Václav Rabas nucen studium na této škole přerušit a tepúrve za dva rok mu profesor Max Švabinský v nově otevřené greafické speciálce umožnil je dokončit. Ziskem tohoto jinak formálního studia si odnesl hlubokou znalost grafických technik. A od té doby vedle díla malířského roste i jeho dílo grafické. Neveliké počtem, ale Rabasovu tvorbu rozšiřující o polohy jemo monumentalizujícímu pojetí se vymykající.
     Vystavený soubr je uveden listy z druhého desetiletí našeho století. Vznikaly příležitostně na okraji Rabasova malířského snažení. S náměty: od portrétu přes drobné žánrové záběry z domova nebo bojiště I. světové války až po první verzi symbolické rozsévačky a alegorické akty „Žní“ jsou realizovány širokou paletou grafických technik, dokazují technickou jistotu, ale zároveň se přesvědčujeme o původu jeho tehdejších alegoricko symblických kompozic v podnětech skutečnosti a doby.
     Středem celé výstavy je zajisté cyklus dřevorytů věnovaný matce. Motiv matky je v Rabasově díle velice závažný a v přeneseném významu jím v ustálených znacích obrazech rodinné legendy prochází od samých začátků až k lunetám souboru „Píseň míru“ jako symbol domova nebo země v nejširším smyslu. První list „Na sklonku dní“ přináší znovuhlavní téma obrazu „Vzpomínka na matku“ z roku 1914. Je to souhrn vzpomínek na dětství zosobněný maminkou, bytostí, se kterou malíře poutá nejhlubší pouto. S dalším posunem významu reálného východiska, které vysvětlil ve stati sám „Statečné srdce“ v r. 1938 se setkáváme v listu „Dvojí břímě“. Motiv těhotné rozsávačky, který Rabas opakoval ve stejnojmenné plastice, pozdější suché jehle i obraze „Stará je matka Zem“ z roku 1950 přechází od osudu jediněčné osoby až k metaforickému vyjádření přírodního děje. „Rozsévačka“, symbol naděje věčné obrody, nejhojněji zpracovávaného figurálního motivu v jeho díle čitelnými portrétními rysy nám připomene původní podněty ve skutečnosti. V dynamické kompozici dřevorytu „V svém království“ námětem žní se vracíme zpět k základu celé Rabasovy tvorby, ke krajině, v níž později nalezl nejplnější vyjádření představ světa.

1.  K 32 254 Krušovická krajina I. akvarel 47 ´ 68 cm 
2.  K 34 504 Krušovická krajina IV. akvarel 40,8 ´ 61,7 cm 
3.  R 15 348 Orání v holé krajině suchá jehla 253 ´ 331 mm 
4.  R 15 349 Dvojí břímě suchá jehla 215 ´ 301 mm 
5.  R 15 350 Rozsávačka suchá jehla 236 ´ 155 mm 
6.  R 15 353 Babička suchá jehla 335 ´ 240 mm 
7.  R 15 354 Dvojportrét mezzotinta 207 ´ 256 mm 
8.  R 15 358 Turgeněvův motiv suchá jehla 216 ´ 289 mm 
9.  R 15 359 Cesta se stromořadím suchá jehla 200 ´ 275 mm 
10.  R 15 360 Dva holé stromy v krajině suchá jehla 240 ´ 317 mm 
11.  R 15 361 Výslužka z přátelského večera šedesátin V. Rabase suchá jehla a vernis mou 146 ´ 210 mm 
12.  R 15 362 Útěk do Egypta suchá jehla 175 ´ 248 mm 
13.  R 15 384 Stromy litografie 412 ´ 529 mm 
14.  R 23 495 Měsíčná noc lept s akvatintou 330 ´ 385 mm 
15.  R 23 496 Z vojny suchá jehla a akvatinta 200 ´ 305 mm 
16.  R 23 763 Dvojí břímě dřevoryt 410 ´ 550 mm 
17.  R 23 766 Rozsévačka dřevoryt 529 ´ 408 mm 
18.  R 23 767 Žně dřevoryt 364 ´ 329 mm 
19.  R 24 761 Slovácké děvče dřevoryt 438 ´ 305 mm 
20.  R 126 813 Ve svém království dřevoryt 383 ´ 465 mm 
21.  R 126 814 Na sklonku dní dřevoryt 585 ´ 451 mm 
22.  R 149 781 Svačina suchá jehla 317 ´ 293 mm 
Všechna díla jsou z majetku Národní galerie v Praze.