RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK2175
Karel Souček
Soutěž k výzdobě Národního divadla 1953
Rabasova galerie v Rakovníku
Malá síň RG
23. ledna–březen 1983
vernisáž 23. ledna 1983 v 10.00 h
     Sedmdesátému výročí otevření Národního divadla před 30 lety předcházela řada akcí. Fasáda budovy byla ošetřena a očistěna, byly zrestaurovány zašlé Tulkovy lunety, do té doby pokládané za nezachranitelné. Pro malý foyer, které zůstalo od doby novostavby bez malířské výzdoby byla vypsána velká soutěž. Prvního kola se tehdy zúčastnil neobyčejně velký počet malířů všech generací, dalo by se říci, že z výmnamnějších umělců nechyběl téměř nikdo. Byl to nesmírně lákavý úkol. Znamenal změření sil s onou obrovskou generací umělců, která vytvořila v minulém století nejvýznamnější monument českého národního a kulturního obrození. Tvůrci malířské výzdoby budovy, která zaujala v českém národě vyjímečné a neopakovatelné postavení byli Aleš, Mařák, Hynais, Ženíšek, Tulka a Brožík.
     Stavba Národního divadla se tehdy stala záležitostí celého národa, byla projevem jeho vůle k životu, do té doby často zpochybňované. Samy slavnosti, pořádané k příležitosti kladení základního kamene byly jakousi mobilisací celého národa v Čechách i na Moravě, měst i venkova. Ze všech krajů byly sváženy symbolické základní kameny. Vyvrcholení pak přinesla vlastní slavnost kladení základního kamene 16. května 1868 za nebývalé účasti českého venkova.
     K myšlence celonárodní účasti na vybudování Národního divadla se vztahovaly i soutěžní podmínky z roku 1952 pro výzdobu malého foyeru a přilehlých prostor na 1. galerii. Pro realizaci bylo vymezeno 18 polí, jejichž tématické zaměření mělo připomenout slavnostní akt kladení základních kamenů.
     Většina soutéžících zvolila krajinu z míst, odkud se kameny dovážely, případně v kombinaci s alegorickými výjevy.
     Řešení, které tehdy zvolil Karel Souček, bylo pro porotu značně překvapující. Vytvořil sled figurálních námětů v řadě barvitých výjevů, dokumentujících a oslavujících význam Národního divadla v dějinách české společnosti a českého lidu od sbírek na zamýšlenou stavbu, svážení a kladení základního kamene, přes dělnické představení, život v prostorách divadla až po den, kdy se tento symbol národní kultury dočkal revoluce v květnu 1945.
     Karel Souček se již dříve rád vyjadřoval v tématicky vázaných cyklech a zůstal tomuto způsobu věrný až do konce života. Poskytoval mu možnost uplatnit smysl i schopnost rozvinout figurálně bohatý sled dějově výstižných scén. Pro cyklus k Národnímu divadlu je charakteristická živá epičnost invence, nekonvenčnost komposiční skladby, smysl pro atmosféru a vyspělá malířská kultura. Kvašové skici netají reminiscence na Navrátila a svět rokokové malby, které Součkovi byly prostředkem k tlumočení atmosféry doby. Soutěž Karlu Součkovi tehdy přinesla 2. cenu a první velké zadostiučinění jeho tvorby.
     Přítomná výstava má tedy připomenout nejen znovuotevření Národního divadla, ale také dílo velkého národního umělce, jehož odchodu na konci minulého roku hluboce želíme.
Libuše Jandová

Životopisná data:
     Narodil se 26. září 1915 v Kročehlavech. Studium v ateliéru prof. Jaroslava Bendy na Umělecko-průmyslové škole, prof. Viléma Nowaka na Akademii výtvarných umění do r. 1939. Studium ukončil po válce u prof. Jakuba Obrovského.
     1946–50 asistentem u prof. Vlastimila Rady. Člen skupiny 42 a výtvarného odboru Umělecké besedy. Od r. 1958 profesorem na AVU, 1965 laureátem státní ceny Klementa Gottwalda, jmenován zasloužilým umělcem. V r. 1974 jmenován národním umělcem, 1975 obdržel Řád práce.
     Zemřel 2. listopadu 1982 v Kladně.
     
1.  Lid přispívá na Národní divadlo kvaš 22,5 ´ 33 cm 
2.  Lid přispivá na Národní divadlo kvaš 21,8 ´ 32,9 cm 
3.  Vylomení základního kamene kvaš 22,5 ´ 33 cm 
4.  Cesta kamene z Práchně kvaš 22,5 ´ 33 cm 
5.  Cesta kamene z Řípu kvaš 31 ´ 33 cm 
6.  Cesta základního kamene kvaš 20 ´ 30 cm 
7.  Kladení základního kamene kvaš 31 ´ 33 cm 
8.  Staveniště Národního divadla kvaš 22,5 ´ 33 cm 
9.  Lid přichází do divadla kvaš 22,5 ´ 33 cm 
10.  Představení pro dělnictvo kvaš 23 ´ 33 cm 
11.  V hledišti o přestávce kvaš 22,6 ´ 33 cm 
12.  V šatně kvaš 23 ´ 21 cm 
13.  Orchestr kvaš 15 ´ 22 cm 
14.  Z interiéru divadla kvaš 13 ´ 21 cm 
15.  Květen 1945 kvaš 31 ´ 33 cm 
Všechny exponáty zapůjčila Národní galérie v Praze
     
     Výstavu uspořádala Rabasova galerie Okresního muzea a galerie v Rakovníku ve spolupráci s Náradní galerií v Praze.
     Výstavu připravila Dr. Libuše Jandová.
     Katalog v nákladu 300 výtisků vydalo Okresní muzeum a galerie v Rakovníku. Povalil OK ONV v Rakovníku 12. ledna 1983 pod č. 7/83.
     Vytiskly Tiskařské závody n. p. Praha, provoz 64 Rakovník – 3359 83.