výbìr z malÃøského a grafického dÃla z let 1942–1948 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rabasova galerie v RakovnÃku Malá sÃò RG 3. dubna–kvìten 1983 vernisáž 3. dubna 1983 v 10.00 h Stanice Barbes Rochechouart, 1947 Interier, 1946 | Narodil jsem se na samém konci prvnà svìtové války a na veøejnost poprvé umìlecky vystoupil v rámci „Skupiny 42“ uprostøed druhé svìtové váleèné katastrofy. Vyrùstal jsem v obdobà poznamenaném velkou hospodáøskou krizà jež otøásla svìtovou ekonomikou, nástupem italského a nìmeckého fašismu, obèanskou válkou ve Španìlsku a koneènì mnichovskou zradou, po nÞ následovala nacistická okupace Èeskoslovenska. Jsem tedy pøÃslušnÃkem umìlecké generace jejÞ osud byl pøedznamenán pøevratnými dìjinnými a politickými událostmi, které nemohly neovlivnit jejà svìtový názor i obèanskou orientaci, jež se vyvÃjela zákonitì na principech historického u dialektického materialismu. Jan Smetana Spoleèenská angažovanost má od dob národnÃho obrozenà v mašà kultuøe výraznou tradici. JejÃm zvláštnÃm rysem je vazba pokrokových idejà s novými progresÃvnÃmi formami umìleckého vyjádøenÃ. Pouèeni na živém pøÃkladu kubistické metody rozkladu stavebných prvkù skuteènosti a jejich pøestavby v zákonitostech umìleckého dÃla i na jedineènosti osobnà výpovìdi opÃrajÃcà se o nìkteré objevy surrealismu, mladà umìlci, kteøà poprvé pøedstoupili pøed veøejnost v roce 1943 pod názvem „Skupina 42“, stanovili svùj program analýzy modernÃho svìta, zejména modernÃho velkomìsta, v touze hledat a nalézat znovu odpovìdi na otázky po smyslu života a umìnÃ. Pøi spoleèné práci se tehdy sešli malÃøi, sochaø, fotograf, básnÃci i teoretici, mezi nimi malÃø Jan Smetana. Narodil se v roce 1918 v Praze. Od dìtstvà se zajÃmal o výtvarné umìnà a využÃval všech možnostÃ, které mu nabÃzely pražské výstavnà sÃnì k setkávánà s výsledky tradiènà i nejnovìjšà umìlecké tvorby našà i zahraniènÃ. DÃla klasikù modernÃho malÃøstvà a sochaøstvà poznával v tehdejšà Modernà galerii, ale také, pøedevšÃm obrazy Pabla Picassa, v soukromé sbÃrce dr. Vincence Kramáøe. Zájezd do PaøÞe na Svìtovou výstavu v roce 1937 byl pro tehdejšÃho studenta profesury výtvarné výchovy na fakultì architektury ÈVUT velkým zážitkem. Zhlédnutà slavného Picassova obrazu Guernica, dìl P. Bonnarda, G. Braqua, M. Ernsta, ale i starých mistrù v paøÞských muzeÃch bylo jistì silným popudem k pokusùm o vlastnà soustavnou malÃøskou práci. Jako funkcionáø levicového „Spolku posluchaèù architektury“ se aktivnì zapojil do veøejného a politického života. V prvnà perzekuènà vlnì proti èeské inteligenci je 17. listopadu 1939 zatèen a vìznìn nìmeckými okupanty v koncentraènÃm táboøe Sachsenhausen. Po návratu se setkává s JiøÃm KotalÃkem a postupnì i s ostatnÃmi pøáteli, kteøà se podÃleli na umìlecké aktivitì „Skupiny 42“. Vývoj samostatného Èeskoslovenska, jeho industrializace, provázà pøekotný rozvoj stavebnà èinnosti. Staletou krásu historických mìst stále vÃce obklopuje kruh ètvrtà èinžovnÃch domù, kouøÃcÃch továren, periferie nuzných obydlà a ohrad. Doba slavà vÃtìzstvà úèelnosti nad starou krásou. V kulisách konstruktivistických novostaveb pulzuje život a dokonává pøemìnu epochy. Téma mìsta tÃm v našem umìnà zÃskává nový, metaforický význam – hlavnÃho pøÃznaku modernà doby – dávajÃcà ve své šÃøi dostatek prostoru nejrùznìjšÃm umìleckým pøÃstupùm k hledánà poezie a krásy, k objevovánà pravdivého, esteticky dosud neotøelého poznánà svìta. I dnes po ètyøiceti letech ve zcela odlišných spoleèenských podmÃnkách, ale v obdobné situaci, kdy z nìkolika center se již rozlila budovatelská aktivita do mnoha malých mìst, aby zde zásadnì mìnila zpùsob života a vynucovala si øešenà øady otázek, má v souèasné tvorbì stále stejnou platnost. Pohled na mìsto v malbách mladého malÃøe Jana Smetany byl vìcný. NejvÃce èerpal z rozhranÃ, kde se stýká a støetává øád lidského dÃla s živelnostà pøÃrody. JednÃm z témat tohoto obdobà je napøÃklad technicky krásná konstrukce rozhledny vysouvajÃcà se z mìkkého koberce porostu petøÃnského svahu, ale také pøÃznaèné motivy mìstských dvorkù i osamìlých domù na konci prùmyslových okrajù Prahy, na samé hranici mìsta a volné krajiny. Soubìžnì s malbou rozvÃjà i svoji tvorbu grafickou. Mnohdy v úspornosti omezenà na jedinou barvu a soustavu linià a ploch mu umožnila vyprostit pøedmìty ze všeho podružného a takto jedrroznaènì podøÃzené výtvarnému øádu je pak stavìt do zamýšlených poetických vztahù. ZdùraznìnÃm souvislostà vlastnà konstrukce zpodobòované skuteènosti se skladebným øádem obrazu v motivech ulic interiérù a zátišà s petrolejovými lampami stavà základ svého osobitého vidìnÃ. V prvnÃm pováleèném roce 1946 navštÃvil se skupinou reprezentantù našà kultury znovu PaøÞ. MezinárodnÃm porovnávánÃm výsledkù dosavadnà práce si upevòuje a obohacuje svùj názor. Z podnìtù posbÃraných cestou do evropské metropole, do kypivého svìta kavárnièek na ulicÃch a okouzlujÃcà inženýrské krásy metra – pøÃbuzných tìm co pøed lety pøinesl ze svého paøÞského pobytu František Tichý – maluje vrcholné obrazy prvnà periody své tvorby. Suché jehly, lepty a litografie vznikajÃcà zároveò, nejsou jen odleskem maleb. V doøešených realizacÃch se jim plnì vyrovnávajÃ. Pohled na grafické listy Jana Smetany ozøejmuje jeho metodu variacÃ, postupného oèištovánà výchozÃho motivu, tøibenà a pøetváøenà vnášenà nových prvkù potøebných k jednotì umìleckého obrazu skuteènosti. Vážnou hru fantazie inspirovanou vnìjšà realitou ve spojenà s pøÃsnou tektonikou a osobnà výpovìdà o poetických hodnotách svìta kolem nás. ÂŽivotopisné údaje: Jan Smetana, malÃø a grafik, se narodil 3. øÃjna 1918 v Praze. Absolvoval studium profesury výtvarné výchovy na Èeském vysokém uèenà technickém v Praze v letech 1936–1939. Studia dokonèil na pedagogické fakultì UK v Praze v roce 1946. Byl zakládajÃcÃm èlenem „Skupiny 42“, od roku 1943 èlenem Výtvarného odboru Umìlecké besedy, od roku 1945 èlenem SÈUG Hollar. V roce 1968 byl jmenován vlaÃdou ÈSSR zasloužilým umìlcem. V roce 1967 povolán jako pedagog na AVU v Praze, kde byl v roce 1968 jmenován prezidentem republiky øádným profesorem a povìøen vedenÃm speciálnÃho malÃøského ateliéru. V roce 1978 mu bylo propùjèeno státnà vyznamenánà „Za zásluhy o výstavbu“. Svými dÃly je zastoupen v Národnà galerii v Prazc, v Galerii hl. m. Prahy, v Moravské galerii v Brnì, ve sbÃrkách všech regionálnÃch galerià v ÈSR i v mnoha sbÃrkách dalšÃch veøejných institucÃ. Uspoøádal øadu souborných výstav a podÃlel se svými dÃly na mnoha reprezentaènÃch výstavách èeskoslovenského výtvarného umìnà v ÈSSR i zahranièÃ. Prostorové možnosti výstaunà sÃnì dovolujà ukázat divákùm jen malý úsek z dÃla Jana Smetany, proto je výstava omezena pouze na dÃla z obdobà aktivity „Skupiny 42“ vybraná výhradnì ze sbÃrek Národnà galerie v Praze.
Výstavu uspoøádala Rabasova galerie OkresnÃho muzea a galerie v RakovnÃku ve spolupráci s Národnà galerià v Praze. Výstavu a text katalogu pøipravil Václav Zoubek. Katalog vydalo Okresnà muzeum a galerie v RakovnÃku v nákladu 300 výtiskù. Povolil OK ONV v RakovnÃku, 15. bøezna 1983 pod èÃslem 28/83 Vytiskly Tiskaøské závody n. p. Praha, provoz 64 RakovnÃk. 3618 83 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||