RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK2229
Město v kresbách a grafice malířů Skupiny 42
Rabasova galerie v Rakovníku
Středočeská galerie v Praze
Malá síň RG
3. května–konec června 1984
vernisáž 3. května 1984 v 16.30 h










     Moderní umění se od počátku dvacátého století vyvíjelo s výjimkou sociálního umění dvacátých let uzavřeně jakoby vzdáleno realitě a době, jen ve střídání, překonávávání a nahrazování přežilých forem. Názor na jeho společenskou funkci se proměnil teprve v událostech předcházejících vznik druhé světové války. Tehdy sílilo vědomí ohrožení základních lidských hodnot a dozrávaly myšlenky o aktivním přístupu umění k prožívané skutečnosti. Bylo nutné přehodnocovat základní zásady, kterými se dosud řídila umělecká tvorba a nahradit zaujetí pro dílčí výzkumy a výboje shrnujícím pohledem. Nebyla to snaha o popření minulého, naopak snaha ze zisků práce předešlých avantgard vybudovat novou řeč promlouvající k současnému divákovi o současném světě.
     Mladí výtvarní umělci nastupující na přelomu třicátých a čtyřicátých let se sdružili do několika programově odlišných skupin, neboť záměry, dát modernímu umění nový smysl a vrátit mu společenskou platnost zdaleka přesahovaly možnosti jednotlivců.
     Ve Skupině 42 se na spolkové základně Výtvarného odboru Umělecké besedy sešli umělci různých oborů; malíři, sochař a fotograf s básníky a teoretiky umění. Lišili se mírou zkušeností, školením i osobním založením. Nebyli ani stejnorodou skupinou vrstevníků, nejmladšího dělilo více jak deset let od nejstarších. Nevystoupili s přesně formulovaným programem, ten teprve vyrůstal dodatečně, dá-li se o něm vůbec hovořit, až z jejich úzké spolupráce. Přesto anebo právě proto v odkazu současnosti skupina shrnuje snahy a cíle i osudy celé své generace.
     Tvorba umělců skupiny se načas sbližovala aby se prostupovala a násobila v kolektivním usilování o všestrannou, pravdivou a poetickou výpověď o typických jevech soudobého světa. Za obecný příměr moderní doby brali obraz města, byl jim víc než dokument nebo pouhá studie prostředí, nejen určitý projev, ale sama forma moderního života – soužití člověka, staveb a strojů v harmonii složitého organismu.
     Inspirováni městskými krajinami Františka Grosse z konce třicátých let se vydávali za poznáváním struktur městských okrajů, moderní zástavby s monumenty průmyslových a inženýrských objektů, polointeriérů ulic a pasáží s tříští reflexů skla a leštěných kovů a konečně intimních prostorů lidských příbytků a dílen naplněných stroji a přístroji, aby prakticky ověřovali výsledky společných úvah o zdrojích nové poezie. Tak objevili pro umění (nejen naše) a to celou dosud opomíjenou tématickou oblast a zahájili dodnes neukončený proces v němž do umění vstupuje naše doba.

1. Karel Souček (1915–1982) Kadeřnice olej, plátno 104 ´ 90 cm 1944
2. Karel Souček (1915–1982) U kadeřníka barevný linořez, papír 330 ´ 567 mm 1943
3. Karel Souček (1915–1982) Automat barevný lept, papír 156 ´ 249 mm 1943
4. Karel Souček (1915–1982) Ulice v dešti lept s akvatintou, papír 240 ´ 340 mm 1943
5. Kamil Lhoták (1912) Planina se stroji olej, plátno 50,5 ´ 65 cm 
6. Kamil Lhoták (1912) Balony kresba tuší, papír 165 ´ 290 mm 1940
7. Kamil Lhoták (1912) Krajina s lahví kolorovaná kresba tuší, papír 210 ´ 325 mm 1944
8. Jan Smetana (1918) U mostu na Štvanici olej, sololit 49,5 ´ 65 cm (1942 ulice)
9. Jan Smetana (1918) Městský motiv akvarel, papír 210 ´ 270 mm 1945
10. Jan Smetana (1918) Nábřeží kresba tuší, akvarel, papír 222 ´ 297 mm 1944
11. František Gross (1909) Libeň akvarel, karton 231 ´ 335 mm 1942
12. František Gross (1909) Skleníky kvaš, papír 140 ´ 220 mm 1943
13. František Gross (1909) Městský motiv kolorovaná kresba tužkou, papír 219 ´ 228 mm 1944
14. František Hudeček (1909) Závory kresba tužkou, papír 255 ´ 366 mm 1942
15. František Hudeček (1909) Ulice v noci kresba tužkou, papír 210 ´ 297 mm 1944
16. František Hudeček (1909) Ulice s benzinovou pumpou akvarel, lepenka 205 ´ 335 mm 1943
17. František Hudeček (1909) Noční chodec II komb. technika, lepenka 360 ´ 265 mm 1943
18. František Hudeček (1909) Noční chodec X dřevoryt, papír 204 ´ 150 mm 1945
19. František Hudeček (1909) Postava lept, papír 298 ´ 230 mm 1945
20. František Hudeček (1909) Město lept, papír 24 ´ 173 mm 1947
     
     Všechny exponáty jsou zapůjčeny ze sbírky Středočeské galerie v Praze.
     Výstavu uspořádala Rabasova galerie Okresního muzea a galerie v Rakovníku ve spolupráci se Středočeskou galerií v Praze.
     Výstavu a text katalogu připravil Václav Zoubek.
     Katalog vydalo Okresní muzeum a galerie v Rakovníku v nákladu 300 výtisků. Povolil OK StčKNV v Praze pod č. j. kult. 949/84 dne 31. 3. 1984.
     Vytiskly Tiskařské závody n. p., Praha provoz 64 Rakovník.