RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK1692
Václav Rabas
Slovensko
krajina
Rabasova galerie v Rakovníku
Vojenské muzeum Vojensko historického ústavu v Praze
Malá síň RG
14. července–počátek září 1985
vernisáž 14. července 1985 v 10.00 h




     …země, v níž bylo dáno slovanství se uchovat v krystalické čistotě, že bylo možné z něho po celý věk i nám Čechům nabírat jako z pohádkové křišťálové schránky živé vody a osvěžovat jí vlastní okoralou výspu nejzápadnějších Slovanů, omývanou a bičovanou ze tří stran vlnami cizího moře, kde naše zem, jazyk náš a naše mravy déle než tisíciletí odolávaly a kde nemohly získávat v těch nárazech, záplavách a v tom míšení na půvabu ani na čistotě.
     Co by se bylo stalo, kdyby Josef Mánes nás nebyl v historické chvíli našeho probuzení poslovanil svým objevem stříbrného pramene lidové duše slovenské a nevnukl svému žáku Mikoláši Alši a nám všem představu naší dávné minulosti. Jak by se byl dál utvářel náš charakter, kdyby z logiky věcí mužova vlasteneckého postoje se nebyla octla Božena Němcová na Slovensku, aby tu v chýších pod horami našla ráj vlastního srdce a neroubovala a nešlechtila jej v šíř i dál v úhor noviny našeho života, neprobouzela v našem vědomí a podvědomí v příbuzenství citů ony nejčistší a nejsladší odstíny vlastností, jež národ náš činily druhdy slavným, zpěvným, bojovným, spravedlivým národem slovanským a jež platně určily naše historické místo v srdci Evropy.
     Zatím co Alois Jirásek hledá na Slovensku zbytky Tábora, stává se prvním malířem slovenské země a v řadě nezapomenutelných postav tvůrcem a spolu s Alšem spolutvůrcem slovenského dějinného typu.
     Je to Jirásek a s ním Aleš a po nich Jiránek, kteří tu z vrozeného malířského smyslu objevitelsky naráží na látky oběma kmenům dávno společné, dochované na Slovensku v nedotčené přírodnosti ve vší své svěžesti, jadrnosti a poctivosti hmotných výtvorů i duchovních projevů prostředí. Jsou to látky domova, každodenního podivuhodně oduševnělého života rolnického a pasteveckého lidu, jež vytvářely a určovaly po dlouhá staletí formy jeho národního bytí, sám nejvlastnější pojem domova, v němž vše, co k životu bylo třeba, chléb, oděv, náčiní, zdroj, dům, strop nad hlavou, hliněný střep, obuv i postroj na jízdné či tažné zvíře, všecko se rodilo s písní domova, pohádkou, bájí či baladou a bylo opracováno a formováno vlastníma rukama, vlastním nadáním a tvořivým taktem k vlastní podobě kulturního, zpěvného, statečného a zároveň spravedlivého, pohostinného lidu i k podobě země, z níž všecko vyrůstalo.

1.  Pohřeb tempera, lepenka 65 ´ 84 cm 
2.  Očová na Slovensku tempera, olej, překližka 68 ´ 98 cm 
3.  Slovenská krajina olej, tempera, plátno 78 ´ 104 cm 
4.  Píla tempera, plátno 75 ´ 95,5 cm 
5.  Tisovec tempera, lepenka 74 ´ 93 cm 
6.  Údolí Rimavy tempera, lepenka 51,5 ´ 73,5 cm 
7.  Nízké Tatry od Hronu olej, tempera, plátno 54,5 ´ 82 cm 
8.  Pohled od Lopej k Tatrám tempera, lepenka 75 ´ 101 cm 
9.  Muráň tempera, lepenka 47,5 ´ 61 cm 
10.  Náves v Ponikách tempera, lepenka 65 ´ 92 cm 
11.  Hamr v Tisovci tempera, lepenka 46,5 ´ 62,5 cm 
12.  Údolí horské dráhy Polchová–Tisovec akvarel, papír 24 ´ 31,5 cm 
13.  Tisovec akvarel, papír 28 ´ 39 cm 
14.  Očová v zimě tempera, lepenka 78 ´ 99 cm 
15.  Ponická krajina tempera, lepenka 73 ´ 98 cm 
16.  Pohled od Lopej k Tatrám olej, tempera, lepenka 74 ´ 93 cm 
17.  Tisovec od jihu tempera, papír 70 ´ 98 cm 
18.  Poniky tempera, olej, lepenka 71 ´ 100 cm 
19.  Studie krajiny tempera, papír 49 ´ 71 cm 
20.  Predajná akvarel, papír 39 ´ 28 cm 
Všechna díla vznikla v roce 1919
Všechny exponáty jsou zapůjčeny z majetku Vojenského muzea v Praze
     
     Výstavu uspořádala Rabasova galerie v Rakovníku ve spolupráci s Vojenským muzeem v Praze. Katalog vydalo Okresní muzeum a galerie v Rakovníku v nákladu 300 výtisků. V katalogu byl použit výňatek ze stati Václava Rabase „Chvála světa Martina Benky“ poprvé uveřejněné v čas. Nový život, Praha 1954, č. 3, str. 269–270. Povolil SKNV v Praze pod č. o320009185
     Vytiskly Tiskařské závody, n. p. Praha, provoz 64 Rakovník