RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK6200
České středohoří ve výtvarném umění 20. století
Rabasova galerie v Rakovníku
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Malá síň RG
26. ledna–počátek května 1986 (dvě části)
vernisáž 26. ledna 1986 v 11.00 h

     na slavnostním zahájení promluví PhDr. Jiří Dolejš


Václav Rabas – České středohoří, 1929


František Doležal – Pod Kamýkem, 1958


Václav Alois Šrůtek – Pod Řípem, 1970


Jan Kalous – Žižkův Kalich, 1971
     Jedinečná krása Českého středohoří, spočívající v nevyčerpatelné proměnlivosti krajinných panorámat, jednou dramaticky vzrušených, jindy zjemělých do melodických křivek krajiny máchovské, k sobě lákala malíře od samotných začátků probuzení romantického zájmu o krajinu a přírodu.
     Ve dvacátých letech 19. století maloval v krajině pod Milešovkou jeden z největších evropských romantiků Caspar David Friedrich, v krajině pod Hazmburkem získával nové podněty pro svou malbu Antonín Mánes, středohorské hrady Hazmburk, Kamýk, Střekov, Opárno, Skalku, Ostrý, Kalich a Vrabinec malovali němečtí i čeští malíři A. L. Richter, C. R. Croll, E. G. Doerell, Hugo Ullik, Alois Bubák, Josef Navrátil, středohorské motivy obdivovali J. W. Goethe, Richard Wagner, Alexander Humbolt atd. Do tváře krajiny, do 19. století utvářené především působením přírodních živlů, začal zvláště ve dvacátém století zasahovat člověk. V údolích a rovinách mezi vznosně vyklenutými kopci vznikly lány úrodných polí, sady, vinice.
     Malířské objevováni krajiny po osvobození a odsunu německé části obyvatelstva z pohraničního území začal Emil Filla (1882–1953) jenž na Středohoří a Říp vzpomínal jako na symboly milované vlasti v letech nejtěžšího strádání v nacistickém koncentračním táboře Buchenwaldu. Od roku 1947 do své smrti namaloval pozoruhodný cyklus středohorských obrazů, jimiž poměřujeme všechny následující pokusy o malířské ztvárnění středohorské krajiny.
     Z Fillových následovníků se usadil přímo v srdci Středohoří v Třebenicích, zasloužilý umělec František Hora (1913). Hora vytvořil ve svém díle skvělý doklad pro tvrzení, že skutečně tvůrčímu a přemýšlivému malíři nehrozí, jestliže žije mimo velká kulturní centra žádný provincialismus. Hora, poučený dokonale na světovém umění vytvořil vlastní malířský styl, s charakteristickou barevnou stupnicí i způsobem tvarového zjednodušování, v němž se projevuje někdejší zaujetí kubistickou zkratkou.
     Mezi nejcharakterističtější útvary Středohoří patří Říp. Po Josefu Mánesovi a Juliu Mařákovi jej malovali ve dvacátém století desítky umělců. Nejčastěji Antonín a Jan Kalousovi (1884–1960 a 1920–1975) oba usedlí v Roudnici. Antonín, jehož projev byl spíše kresebného typu, je řazen do krajinářské linie Vojtěcha Sedláčka, Jan, jehož díla se vyznačují přednesovou velkorysostí a expresivním rukopisem nezapíral své poučení u Jana Baucha.
     Po celý život se věnoval Středohoří jako jednomu ze svých ústředních témat zasloužilý umělec V. A. Šrůtek (1912). Maloval tuto krajinu podobně jako Václav Rabas, s vědomým soustředěním na činnost člověka, přetvářejícího krajinu k svému obrazu.
     Národní umělec Václav Rabas, malíř každodenní tváře dělné krajiny v trojúhelníku mezi Rakovníkem, Žatcem a Louny také považoval ztvárnění Středohoří za uměleckou výzvu pro svůj talent. Maloval je koncem dvacátých let, kdy v jeho dile doznívaly ohlasy sociálního období, ovlivněn představou krajiny máchovské a vrátil se do lounského Středohoří i v letech po osvobození, vždy věrný svému programu oslavení krajiny dělné a tvořivé práce.
     Novoromantický krajinářský entuziasmus se objevil v tvorbě celé skupiny malířů, kadaňského Huberta Kizsy, ústeckého Dana Richtra, mostecké Mileny Pilné (1923). Z této skupiny je s ohledem na omezené prostory výstavní síně do výstavního souboru zařazena jen Milena Pilná.
     Do rodné Roudnice a odtud do Středohoří přijížděl malovat i se svými žáky Otakar Nejedlý (1883–1957).
     Pro malbu Přemysla Straky (1926) je příznačná tónina reflexivní meditace, Miroslav Matouš (1920) s Bohumilou Horáčkovou (1905) malují Středohoří s pochopením pro sumární panoramatické pohledy, v nichž nejlépe vynikají charakteristické půvaby této krajiny.
     Vedle dalších severočeských malířů přicházeli do zdejší krajiny malovat i umělci z jiných krajů, nejčastěji z Prahy a západních Čech. Do výstavního souboru byla zařazena díla národního umělce Lva Šimáka (1896), zasloužilých umělců Aleny Čermákové (1926) a Václava Haise (1905) i dalších autorů Františka Doležala (1910), Jindřicha Helekala (1916) a Karla Zavadila (1946).
     V souboru jsou zastoupeni umělci různých generací, jejichž proměněný životní pocit i odlišná umělecká zkušenost se promítají do odlišných kompozičních řešení, barevné skladby, míry uměleckého zobecnění krajiny.
     Ve svém celku pak dokládaji různorodost tvůrčích přístupů, rozvíjených uvnitř základního realistického proudu současné krajinomalby.
PhDr. Jiří Dolejš

I. díl
1. Josef Brož Říp tempera, papír 46 ´ 65 cm 1952
2. Alena Čermáková Vinice v Žernosekách olej, tempera, karton 78 ´ 50 cm 1965
3. Emil Filla Kystra kombinovaná tech., papír 35 ´ 108 cm 1951
4. František Doležal Pod Kamýkem olej, plátno 36 ´ 70 cm 1958
5. Bohumila Horáčková Středohoří od Černčic olej, papír 42 ´ 51 cm (1956)
6. Antonín Hudeček Říp olej, karton 42 ´ 56 cm (30. léta 20. stol.)
7. Vilém Kafka Pohled na Polabí z Kamýku olej, plátno 32 ´ 40 cm 1947
8. Jan Kalous Roudnice olej, plátno 79,5 ´ 116 cm 1969
9. Karel Kupka Středohoří s Milešovkou a Kletečnou akvarel, papír 42 ´ 97 cm 1970
10. Kamil Lhoták Letadlo u Ranné olej, papír 18 ´ 40 cm Galerie Benedikta Rejta Louny
11. Václav Vojtěch Novák Podřipská krajina olej, karton 51 ´ 71 cm 1951
12. Otakar Nejedlý Středohoří olej, plátno 77 ´ 112 cm 1947
13. Václav Rabas Středohoří olej, plátno 37 ´ 93 cm 1947
14. Václav Rabas Ranná olej, plátno 52 ´ 94 cm 1947 Galerie Benedikta Rejta Louny
15. Lev Šimák Výhled z Milešovky olej, plátno 27 ´ 37 cm 1923
16. Lev Šimák Kamýk s Hazmburkem olej, plátno 27,5 ´ 37,5 cm 1924
17. Antonín Kalous Žně pod Hazmburkem pastel, papír 54 ´ 75 cm 1955
18. Emil Filla Od Slavětína kombinovaná techn., papír 36,5 ´ 73 cm 1950
19. Václav Rabas České středohoří olej, plátno 126 ´ 201 cm 1927
     
II. díl
1. František Doležal Na obzoru St. Victorei (Sedlo) olej, plátno 66 ´ 120 cm 1971
2. Václav Haise Hazmburk olej, plátno 60 ´ 80 cm (1957)
3. Jindřich Helekal Krajina u Ročova olej, sololit 87 ´ 104 cm (1972)
4. František Hora Žlutá pole pod Košťálovem olej, sololit 73 ´ 92 cm 1963
5. František Hora Kouř nad cementárnou olej, sololit 84 ´ 100 cm 1977
6. Jan Kalous Žižkův Kalich olej, sololit 95 ´ 120 cm 1971
7. Karel Klein Skála pod Radobýlem olej, plátno 60 ´ j0 cm 1978
8. Petr Menš Středohoří olej, plátno 99 ´ 79,5 cm 1981
9. Milena Pilná Bořeň pastel, papír 37 ´ 62 cm 1978
10. Michal Raný Krajina u Litoměřic (Hlinná) olej, plátno 98 ´ 77 cm (1975)
11. Přemysl Straka Starý sad ve Středohoří olej, plátno 95 ´ 162 cm 1978
12. Lev Šimák Žernoseky – Česká brána olej, plátno 73 ´ 100 cm 1969
13. Václav Alois Šrůtek Pod Milešovkou kombinovaná techn., papír 33 ´ 90 cm 1972
14. Václav Alois Šrůtek Starý sad ve Středohoří olej, sololit 50 ´ 122 cm 1973
15. Karel Zavadil České středohoří (Sutom) olej, plátno 82 ´ 105 cm 1977
16. Pavel Maur Středohoří olej, plátno 55 ´ 75 cm 1946
17. Milena Pilná České středohoří suchá jehla 260 ´ 770 mm 1972
Všechna díla jsou – není-li uvedeno jinak – v majetku Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích
     
     Výstavu uspořádala Rabasova galerie v Rakovníku ve spoluprácí se Severočeskou galerií výtvarného umění v Litoměřicích. Výstavu připravil a text katalogu napsal PhDr. Jiří Dolejš. Katalog vydalo Okresní muzeum a galerie v Rakovníku v nákladu 300 výtisků. Povolil SKNV v Praze pod čj. o 320016685. Vytiskly Tiskařské závody n. p. Praha, provoz 64, Rakovník – 8598 86