RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK1658
Václav Rabas
Slovensko
národopisné studie
Rabasova galerie v Rakovníku
Malá síň RG
červenec–září 1986


Jizba v Ponikách


Mladý zeť


Žena v kožuchu
     „Vstoupit pod trámový strop čistého srubu, vonícího smolnými vůněmi staletých kmenů, vyzrálých do tvrdosti spěže, znamenalo vstoupit do bezpečí, jaké jen domov může člověku dát. Na chudobné Kysúci, jako na slunné a hrdé Detvě, nebo v zeleném korytu Rimavské Baně, v dvorci ušlechtilého starce Dianišky v starém Tisovci v stínu vysoké temné hradby hor, či pod strmým skaliskem orlího Talafúsova hnízda v Muráni, nebo až nahoře na Polhoře, v dočista pohansky režné a dřevěné věkovité dědině dřevorubců, či až v Polvonce pod Červeným Kamenem, kde z rázu vyšívek a úboru žen v rohatých čepcích i příznačného nářečí tě ovane dalekým, dalekým východem, nebo zase po letech na rozloučenau u Zacharovců v zavátých Ponikách (ach Jano, ach Zuzo – „Slovenská nevěsto“ kolik je vám, kolik je vás, když v devatenáctém roce jste se sobášili) všude, všude, týž svět poctivé vlídné pohody, kotvící v oduševnělé kráse a jadrné pravosti prostředí, vlídné tvářnosti spravedlivého života slovenského člověka i jeho smyslu pro osobitou kulturu společenského vrozeného mu taktu srdce.“
     Citovaná slova Václava Rabase, napsaná při příležitosti výstavy Martina Benky v Praze v roce 1954, jsou vyznáním jeho lásky ke Slovensku. Hluboký a upřímný vztah umělce k této krajině se zrodil v roce 1919, kdy se český malíř poprvé setkal s krásou zdejší přírody, lidových zvyků a barevností krojů, s nimiž výrazně kontrastovaly těžké sociální podmínky života prostého lidu. V tomto roce totiž nastoupil Václav Rabas na žádost ministerstva národní obrany šestiměsíční vojenskou činnou službu, aby zde, společně s jinými malíři, dokumentoval výtvarnými prostředky místa bojů čs. vojáků v období první světové války. Vznikl tak cyklus obrazů s krajinářskou tématikou ze západního a středního Slovenska, z něhož část byla představena veřejnosti v loňském roce.
     Na svých cestách Slovenskem však malíř z vlastní iniciativy zachycoval i motivy, odrážející život slovenského lidu v jeho různých podobách a projevech. Jsou to především výjevy zobrazující lidové kroje, interiéry chalup, pracovní činnost mužů i žen, ale i slavnostní příležitosti, odehrávající se ve vesnickém prostředí. Nynější výstava kreseb a akvarelů dokládá ve výběru právě tuto stránku jeho tvorby.
     Každý exponát současné výstavy představuje především cenný hmotný doklad, vyprávějící nejen o dnes již zaniklém patriarchálním způsobu života slovenského venkava z konce prvního desetiletí dvacátého století, ale je i ukázkou osobního vztahu malíře k tomuto prostředí. Přesto není snadné charakterizovat stručně, výstižně a jednoznačně tyto národopisné studie z hlediska výtvarného. Profesionální kvalita vystavených prací je velmi různá, nebot malíř neměl čas, vzhledem ke krátké době pobytu, na propracování celkové kompozice ani jednotlivých detailů. Některé studie vyvolávají spíše dojem, že jsou to jen přípravné skici pro pozdější zpracování tématu, k němuž se již po návratu domů nevrátil. Nehledě na tuto skutečnost vyzařuje z nich autorův intenzivní prožitek reality i snaha o co nejvěrnější zaznamenání neopakovatelné atmosféry slovenského lidového prostředí, tak odlišného v této době od života venkovského lidu v Čechách.
     Ve vystaveném cyklu studií zřetelně vidíme i umělcův pronikavý pozorovací talent, jeho citový zájem o všední osudy prostých venkovanů, ale i jemu vlastní lidsky hlubokou soudružnost s vyobrazenými postavami. Díky tomuto rysu Rabasova umění proměňuje se celý soubor kreseb a akvarelů v pozoruhodný dobový sociální dokument mající podobu nelíčené reportáže o slovenském venkově v roce 1919. A právě toto umělecké pojetí určuje i výtvarný význam těchto prací. Nelze je proto z umělecko-teoretického hlediska hodnotit jen na základě profesionální kvality jednotlivých výtvorů, ale pouze jako celek, tvořící osobitý umělecký doklad inspirovaný krásou slovenských lidových zvyků a obyčejů. Z tohoto důvodu zaujímají národopisné studie ze Slovenska důstojné místo v rozsáhlé a rozmatnité tvorbě národního umělce Václava Rabase.
Dagmar Finková

1.  Mladý zeť tuš, akvarel, papír 67,8 ´ 48,7 cm Značeno vlevo dole: Rabas 19
2.  Oblékání nevěsty pero, tuš, akvarel, papír 39,8 ´ 29,6 cm Neznačeno
3.  Do kostele v Očové pero, tuš, akvarel, papír 32 ´ 23,9 cm Značeno vpravo dole: Rabas 19
4.  Svatba v Ponikách tužka, akvarel, papír 20,8 ´ 29,7 cm Značeno vpravo dole: Rabas 19 Poniky
5.  Přástky v Ponikách pero, tuš, akvarel 39,7 ´ 29,6 cm Značeno vpravo dole: Poniky 30. X. 19 Rabas
6.  Přástky pero, tuš, akvarel, papír 28,7 ´ 39,3 cm Neznačeno
7.  Chlapci na přástkách tužka, akvarel, papír 29,6 ´ 39,7 cm Značeno vpravo dole: Rabas Priatky Poniky
8.  Přástky v Očové akvarel, papír 29,7 ´ 39,7 cm Značeno vpravo dole: Rabas 19 Očová
9.  Žena z Ponik tužka, akvarel, papír 24,3 ´ 17,1 cm Značeno vpravo dole: Rabas 19, vlevo nahoře: Poniky
10.  Přástky – Jano Zachar tužka, akvarel, papír 39,7 ´ 29,6 cm Značeno vpravo dole: R 19, vlevo dole: Jano Zachar Priatky v Ponikách
11.  Gazda s kečkami tužka, akvarel, papír 43,5 ´ 29,9 cm Neznačeno
12.  Studie chlapa akvarel, papír 39,7 ´ 29,7 cm Neznačeno
13.  Clapec z Ponik tužka, akvarel, papír 24,7 ´ 17,1 cm Značeno vpravo dole: Rabas 19 Poniky
14.  Chlapec z Polomky tužka, akvarel, papír 28,8 ´ 20,7 cm Neznačeno
15.  Gazda z Ponik tužka, akvarel, papír 39,7 ´ 29,3 cm Značeno vpravo dole: Rabas 19
16.  Porobek pero, tuš, akvarel, papír 39,7 ´ 29,7 cm Značeno vpravo nad dolním okrajem: R 19
17.  Žena v kožuchu pero tuš, akvarel, papír 39,7 ´ 29,3 cm Značeno vlevo dole: Rabas 19
18.  Žena v kožuchu tužka, akvarel, papír 50,7 ´ 34,5 cm Neznačeno
19.  Žena v kožuchu tužka, akvarel, papír 47,7 ´ 23,7 cm Neznačeno
20.  Děvče z Očové tužka, akvarel, papír 39,7 ´ 29,6 cm Značeno vpravo dole: Rabas 19 Očová
21.  Děvčata barevné pastelky, papír 29 ´ 22 cm Neznačeno
22.  Třepačky lnu v Ponikách tužka, akvarel, papír 39,6 ´ 29,6 cm Značeno vpravo dole: Rabas; vlevo dole: Poniky X. 19
23.  Česání konopí tužka, akvarel, papír 39,7 ´ 29,6 cm Značeno vpravo dole: Rabas 19
24.  Vyšívačka Zuza Spičjak z Ponik tužka, akvarel, papír 39,7 ´ 29,6 cm Značeno vpravo dole: Rabas; vlevo dole Poniky
25.  Tlučení másla tužka, akvarel, papír 29,7 ´ 29,6 cm Značeno dole: Rabas 19 Poniky
26.  Studie mlatce – I. tužka, akvarel, papír 24,4 ´ 17,1 cm Neznačeno
27.  Studie mlatce – II. tužka, akvarel, papír 24,4 ´ 17,1 cm Neznačeno
28.  Studie mlatce – III. tužka, akvarel, papír 24,4 ´ 17,1 cm Neznačeno
29.  Studie mlatce – IV. tužka, akvarel, papír 24,4 ´ 28,4 cm Značeno vlevo nahoře: Rabas 19
30.  Bača tužka, akvarel, papír 22 ´ 28,4 cm Značeno vlevo nahoře: Rabas 19
31.  Kostel v Polomce tužka, akvarel, papír 17,1 ´ 24,4 cm Neznačeno
32.  Jizba tužka, akvarel, papír 21 ´ 30,3 cm Neznačeno
33.  Jizba v Ponikách tužka, akvarel, papír 29,5 ´ 39,5 cm Značeno vpravo dole: Rabas 19 Poniky
34.  Starý otec s vnučkou akvarel, papír 43,5 ´ 30 cm Značeno vpravo dole: Rabas Očová 19
35.  Mladá žena tužka, akvarel, papír 29,5 ´ 39,7 cm Neznačeno
36.  Děvčata z Polomky tužka, akvarel, papír 39,7 ´ 29,7 cm Neznačeno
37.  Postelkyně tužka, akvarel, papír 39,7 ´ 29,6 cm Značeno vpravo dole: Rabas 19 Očová
38.  Mlaďucha z Ponik tempera, plátno 104,5 ´ 75 cm Značeno vpravo dole: Rabas 19
Vystavená díla vznikla v roce 1919
Všechny exponáty jsou zapůjčeny z majetku Vojenského muzea v Praze
     
     Výstavu uspořádala Rabasova galérie ve spolupráci s Vojenským muzeem v Praze. Katalog vydalo Okresní muzeum a galérie v Rakovníku v nákladu 300 výtisků. Text napsala Dagmar Finková. V textu byl použit výňatek ze stati Václava Rabase „Chvála světa Martina Benky“ poprvé uveřejněné v čas. Nový život, Praha, 1954, č. 3. str 269–270. Povolil SKNV v Praze pod č. 0320007686 – Vytiskly Tiskařské závody n. p. Praha, provoz 64 Rakovník – 9494 86