Bohumil Heinz – rytiny, kresby, obrazy, poštovní známky

RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK

Bohumil Heinz
rytiny, kresby, obrazy, poštovní známky

Rabasova galerie v Rakovníku
Malá síň RG
25. září–30. listopadu 1988
vernisáž 25. září 1988 v 10.00 h

předloha k rytině poštovní známky „Bedřich Smetana“, 1934

     Ocelorytina už má svůj zlatý věk za sebou. V devatenáctém století to byla především reprodukční technika v tisku vysokých nákladů ilustrací knih, časopisů a dalších příležitostných publikací. Vývojem fotomechanické a elektronických metod reprodukce téměř ztratila praktický význam. V tisku cenných papírů, bankovek, a známek však zůstává jako nenahraditelná ochrana proti padělání i přes to, že je velmi nákladná. Ve volné umělecké grafice se také příliš neuplatňuje. Je řemesině velmi náročná, vytýká se jí nepříjemná, suchá, neosobní linie. Odolnost tiskové formy umožňující několikatisícový náklad se nedá využít. Proto je nahrazována méně náročným čárovým leptem, nebo kamenorytinou.
     Novodobá česká škola ocelorytu se udržuje dík zakázkám v tvorbě známek a bankovek ale i díky zájmu sběratelů o volnou uměleckon rytinu už více jak osmdesát let. K jejím zakladatelům patří i rytec Bohumil Heinz.
     Bohumil Heinz se narodil v Rakovníku 9. května 1894. Výtvarné vzdělání ziskal na odborné škole keramické v Bechyni, kterou absolvoval roku 1912. Po nucené přestávce prožité na bojištích I. světové války na ruské a italské frontě, studoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze (1918–1929) u profesorů Josefa Schussera, Vratislava Hugo Brunnera a Františka Kysely. Zásadní význam pro jeho další vývoj mělo roční stipendium Národní banky v rytecké škole Eduarda Karla (1922).
     Neobyčejné nadání pro ryteckou práci nemohl zpočátku uplatnit. Vytvářel návrhy pro propagační grafiku, hodně kreslil a maloval podle přírody. Bez objednávky vyryl podobizny Aloise Jiráska, Josefa Mánesa, Autoportrét Petra Brandla, Domov Josefa Mánesa ad. Od počátku třicátých let převádí do rytiny na novoročenky Národní banky Jaro a Znamení Lva od Josefa Mánesa a další vlastní návrhy.
     V létě 1933 podepsal smlouvu s londýnskou firmou De la Rue. Zavazovala ho k tomu, že bude přednostně pracovat na jejich zakázkách a naopak mu přinesla trvalé hmotné zajištění a práci na známkách a bankovkách pro zákazníky z celého světa.
     Pro československou poštu začal pracovat v roce 1934. První nabídkové tisky sice provedl již roku 1932 (M. Tyrš) později známky s námětem Prahy a B. Smetany, ale první skutečně vydaná československá známka rytá Bohumilem Heinzem je Antonín Dvořák 50 h (vyd. 22. 11. 1934) podle fotografie, rámec navrhl Václav Fiala.
     Tím začíná dlouhodobá spolupráce s československou poštovní správou. Postupně přebírá po Karlu Seinzingerovi většinu ryteckých úloh, nakonec musel vypovědět i smlouvu s firmou De la Rue (1937), aby je mohl splnit. Za šest let do své předčasné smrti, zemřel v Praze 22. května 1940, vyryl třicet tři celých známek, patnáct hodnotových odvozenin. Šest známek nebo aršíků vzniklo úpravou původních rytin.
     Ke třinácti známkám vytvořil osm kupónů.
     Pracoval podle návrhů předních umělců: J. Mánesa, J. V. Myslbeka, V. Brožíka, M. Švabinského a dalších, mnohé návrhy si však připravoval sám. Stal se tak příkladem pro následující generace českých rytců, kteří vždy spojovali a spojují mistrovské zvládání řemesla s vlastní tvůrčí invencí.

Václav Zoubek

     …Předlohou pro každou rytinu, tedy i pro rytinu známky, může býti jakákoli kresba, malba či fotografie, je však nezbytně nutno tyto předlohy upraviti jednak kompozičně, jednak graficky. V rytině musí býti vše vyjádřeno toliko čarami a body, což prakticky znamená, že rytec musí danou předlohu rozložiti lineárně, aby mohl přikročiti k technické části své práce, k rytí. Vše co bylo na velké kresbě patrno neozbrojeným okem, zmenšilo se tak, že rytec je nucen pracovati jen pomocí lupy.
     Rytina pro ocelotisk z hloubky je prováděna tak, že každá linie a bod, které mají tisknouti, jsou rydlem vyryty do ocelové desky, na níž musí rytec trpělivě řaditi čáru k čáře tak dlouho, až vše, co se má jeviti jako kresba, je zrcadlově vyryto do hloubky. Při každé čáře si ovšem musí vždy znovu a znovu uvědomiti její poslání v celkové kresbě a stejně si musí býti vědom, že každá chyba, ať již v přerytí nebo vybočeni rydla, by měla nemilý následek započíti s prací znovu na novou plotnu, i když by se tak stalo v konečném stadiu. Proto musí býti rytec dostatečně vyzbrojen technickými zkušenostmi, aby různými polohami, silou a hloubkou čar dovedl vyjádřiti odlišnost partií zobrazované předlohy. Látka vyžaduje zcela jiné techniky než partie obličejové, vous a vlasy nutno řešiti zcela jinak než pozadí apod.
     Platí železný zákon: na vykonané práci se nedá škrábat ani zahlazovat, plotna musí být ideálně rovná a linie ostře řezané, pracuje se jen šíří čar, ale nutno počítati i s hloubkou a mělkostí rytých linií, aby se docílil správný valeur, odpovídající předloze, po dokončení rytiny se zhotoví několik zkusných tisků a podle nich se provede zesílení neho prohloubení určitých partií až se dostane žádoucí výsledek.
     Rytecký nástroj je vlastně jen jeden, rytecké rydlo. Je zcela jednoduché, ovšem z nejlepší oceli. Průřez rydla je buď čtverec nebo kosodélník. Rydlo je zasazeno v dřevěném držadle a jeho hrot je šikmo zaostřený. Věrnou pomocnicí je pak dobrá lupa, kterou nutno stále práci kontrolovat, neboť po tisku bývá stejně kontrolováno lupou to, co pouhý zrak nevidí. A čím dokonaleji se jeví hotové dílo i v silném zvětšení, tím jemněji pracovala rytcova ruka. …Vše co následuje po vyrytí známky, všecky ty důmyslné a zodpovědné pochody, přenášení na molletu a tou na tiskovou desku, zpracování desky a tisk na strojích obdivuhodné výkonnosti, jsou stejně důležité jako práce rytcova. Ale zde se musí rytec odmlčeti a předati slovo tiskárně, tak jak jí předal hotovou rytinku na malé ocelové plotně.

Bohumil Heinz, Jak se ryjí známky, přednáška v českém rozhlase 19. listopadu 1935, podle záznamu vydaném u publikaci In memoriam Bohumila Heinze 1940, Zodiak, Karel Kryl, Kroměříž, 1942.

Mědirytiny a ocelorytiny

1.	Praha z Karlova mostu	40 ´ 60 mm	1922
2.	Hradčany	40 ´ 60 mm	20. léta 20. stol.
3.	Národní divadlo	40 ´ 60 mm	20. léta 20. stol.
4.	Alegorie léta	140 ´ 100 mm	20. léta 20. stol.
5.	Gratulantka	72 ´ 50 mm	před r. 1930
6.	Petr Brandl	70 ´ 55 mm	1930
7.	Alois Jirásek	52 ´ 46 mm	1930
8.	Jaro (Zima) (novoročenka NBČ)	113 ´ 90 mm	1930
9.	Alegorická podobizna (novoročenka NBČ)	74 ´ 74 mm	1931
10.	Josef Mánes	36 ´ 30 mm	1932
11.	Znamení Lva (novoročenka NBČ)	81 ´ 81 mm	1932
12.	Siamský císař	48 ´ 40 mm	1932
13.	Král Jiří V	32 ´ 16 mm	1933
14.	Perský šach Pahleví	47 ´ 42 mm	1935
15.	Kemal Attatürk	36 ´ 32 mm	1936
16.	Král Eduard VII	37 ´ 33 mm	1936
17.	Číňan	45 ´ 38 mm	1937
18.	James Cook	45 ´ 33 mm	1938
19.	Karlštejn	25 ´ 26 mm	1938

Keramika

1.		popelník (Vzpomínka na Jablunku)	bělnina	9 ´ 12 ´ 10 cm	1911
2.		Holanďanka s košem ovoce	červenice	v. 51 cm	1912

Kresby na kartonu

1.	Alpy	akvarel	315 ´ 168 cm	1917
2.	Podle staré mědirytiny	tuš	112 ´ 130 cm	1922
3.	Mrtvé děcko	tužka	210 ´ 190 cm	1922
4.	Skály	akvarel	222 ´ 168 cm	20. léta 20. stol.
5.	Podobizna sestry	tužka, akvarel	124 ´ 93 cm	20. léta 20. stol.
6.	Alegorie republiky	tužka	205 ´ 175 cm	20. léta 20. stol.
7.	Předloha k rytině „Domov“	tuš	230 ´ 285 cm	1928
8.	Josef Mánes	tužka	118 ´ 176 cm	kol. 1930
9.	Předloha k rytině „Znamení Lva“	tužka	200 ´ 240 cm	1932
10.	Návrh novoročenky	akvarel	80 ´ 70 cm	1932
11.	Karlštejn	tužka	130 ´ 130 cm	1938

Obrazy

1.	Podobizna sestry Milady	olej, plátno	45 ´ 35 cm	1920
2.	Hradčany	olej, plátno	35,5 ´ 50 cm	1920
3.	Hradčany	olej, plátno	47 ´ 63 cm	1920
4.	Čechův most	olej, plátno	47 ´ 63 cm	1921
5.	Dívka	olej, plátno	50 ´ 35 cm	1921

     Součástí výstavy je i úplná sbírka známek rytých B. Heinzem pro československou poštu 1934–1940.
     Exponáty jsou ze sbírky OMG Rabasovy galérie v Rakovníku a ze soukromé sbírky.

     Katalog vydalo Okresní muzeum a galérie v Rakovníku
     náklad 200 výtisků, autoři textů V. Zoubek a B. Heinz
     povoleno SKNV Praha pod č. o 320007788
     vytisky Tiskařské závody n. p. Praha, provoz 64 Rakovník