RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK3128
Josef Liesler
barevné litografie
Rabasova galerie v Rakovníku
Malá síň RG
5. listopadu–prosinec 1989
vernisáž 5. listopadu 1989 v 10.00 h




     Čteme-li podpis „Josef Liesler“ pod obrazem, kresbou, grafickým listem nebo v tiráži knihy, je to vždy záruka vysoké kvality. Abychom dnes tohle mohli o umělci tak prostě říci nebo napsat, muselo uběhnout téměř šedesát let pilné a poctivé práce v ateliéru a grafické dílně.
     Od přírody dostal talent a pak bylo třeba, aby se tahle vloha udržela a rozvinula, aby v Kadani našel svoji půdu s časopisy, ze kterých se dalo obkreslovat. Kadaňský pošmistr musel přemluvit jeho otce, aby ho poslal na studie do Karlových Varů. Na karlovarském gymnáziu musel učit profesor Alois Boháč, aby mu dal základy kresby. Musel se setkat se spolužákem Janem Rabasem, synem krušovického malíře Václava Rabase, a u nich doma poznat, jak se maluje. To už byl natolik silný vzor, aby zkusil malovat také. Pak už jen musel vystudovat „profesůru“ kreslení na pražské technice, ale hlavně musel být vnímavý k prostředí, ve kterém dozrával, a výtvarné kultuře, do které se právě chystal vstoupit.
     To všechno se událo do roku 1939.
     Najednou byl vystudovaný profesor kreslení bez místa a také už bez domova. Kadaň připadla říši. Začala válka.
     Dvacátého října toho roku zahájili v Praze u Topiče výstavu skupiny „Sedm v říjnu“. Byli to malíři: V. Hejna, J. Liesler, A. Paderlík, Z. Seydl, sklář V. Plátek, sochař J. R. Michálek, fotograf J. Lukas – za rok ho vyměnil malíř F. Jiroudek – teoretikem byl P. Kropáček. Neměli přesně definovaný program, spojoval je zájem o člověka, lidskou postavu kterou interpretovali v expresivní nadsázce v alegorických a symbolickvch dějích. Za tři roky, když se skupina rozpadia, byl už členem SVU Mánes. Vyrovnával se dál se světem a dobou kolem sebe obrazy, kresbami a stále víc i grafickými listy i přesto, že dostal příležitost k pedagogické práci. Zůstal už natrvalo svobodným umělcem. Podnikavě využíval každou příležitost k vystavování a získal si již určité uznání.
     Hned po osvobození reprezentoval mladé české umění ve Francii s ostatními účastníky výstavy jede do Paříže. To byla ještě lekce světového umění, nebylo to však nekritické přejímání cizích vzorů víc utrzování na nastoupené vlastní cestě.
     V padesátých letech hodně cestoval po Čechách a slovenském venkově – studuje, sbírá motivy a intenzivně ilustruje knihu za knihou, vytváří grafické listy, z prostředí divadla.
     Na konci padesátých a začátkem šedesátých let namaloval cyklus „Navzdory tobě, mé století“, v něm se pokouší shrnout dosavadní zkušenosti, vyjádřit svůj postoj ke světu tématickou malbou. Znovu vystoupil s některými umělci ze skupiny „Sedm v říjnu“ ve „Skupině 58“, která však byla ještě širšim sdružením. Cestuje a vystavuje po Evropě.
     Vedle grafické práce a znovuobjevené malby přibývá i známková tvorba. Od šedesátých let stoupá osobitost jeho projevu, sází zcela na osobní vidění, charakteristické kaleidoskopické řazení motivů do drůzovitých útvarů řadících reálné i fantazijní prvky do nových souvislostí a významů.
     To už je „Liesler“ – ve stovkách obrazů a tisících kreseb, grafik a ilustrací. Udivuje precizností podání, bohatou, nevyčerpatelnou fantazií, bystrým pozorovatelským talentem i hloubkou zamyšlení nad životem, který žije s námi, se svými diváky.
     K výstavě grafiky…
     Josef Liesler se narodil jako grafik, grafika snad nejvíc odpovídá jeho naturelu a grafickým jazykem – černou a bílou, ale také hýřivě pestrými tóny, ovšem graficky jednoznačně posazenými, se nejpřirozoněji vyjadřuje. Udělat linořez nebo litografii, vymyslet je barevně, to není jen tak, přesto tisk má jednu výhodu; unese neuzavřené, neucelené, prostě dílčí řešení. Může být tak trochu skicovitý, naznačený. Výtvarník si v něm může jen tak přemýšlet a zkoušet (tedy tvořit). A tenhle způsob práce si myslím Lieslerovi vyhovuje, jednou nadsadí obsahovou stránku, jindy si vyřeší formální problém, a vypadá-li list dobře, je dobrý. Není tu ten tlak závaznosti, jako když se maluje obraz, grafik se cítí svobodněji, i když ho tuze svazuje technika – ostatně grafické techniky Liesler zvládá virtuozně.
     Z toho, co jsem napsal, by mohlo vyplývat, že grafiky Josefa Leislera nejsou plnohodnotné a rovnocenné ostatnímu dílu, ale to by byl omyl. Chtěl jsem naopak zdůraznit, že jimi reaguje aktuálněji na vnější podněty, že jsou více z první ruky, prvního nápadu, jsou čerstvější a snad čistěji zrcadlí myšlení a pocity svého autora.
     Kdo se chce k dílu Josefa Lieslera přiblížit, měl by začít právě odtud, od grafiky.
Václav Zoubek

Hlavní životopisné údaje
     19. září 1912 se narodil ve Vidolicích u Kadaně
     1918–1926 prošel základními školami v Kadani
     1926–1934 studoval na českém gymnáziu v Karlových Varech
     1934–1939 studoval obor kreslení na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze
     1939 vystoupil se skupinou „Sedm v říjnu“
     1942 byl přijat za člena SVU Mánes
     1943 učil na výtvarné škole Mánesa
     1945–1949 učil na ČVUT po prof. O. Blažíčkovi
     1946 zúčastnil se výstavy Mladé československé umění v Paříži
     1958 stal se členem „skupiny 58“
     1969 byl jmenován zasloužilým umělcem
     1975 dostal první cenu v soutěži o nejkrásnější známku světa
     Žije a pracuje v Praze. Uspořádal téměř sedmdesát samostatných výstav a zúčastnil se víc než stovky společných a skupinových výstav doma i v zahraničí. Ilustroval víc než sto knih a bibliofilií. O jeho životě a díle pojednává dosud nejobsáhlejší monografie, kterou sestavila S. Hlošková a vydal Odeon v edici Umělecké profily, svazek 33, roku 1988 v Praze.
     
1.  Kde se to ikony touláte? barevná litografie  
2.  Měla ráda dravce barevná litografie  
3.  Atomová noc barevná litografie  
4.  Charles Baudelaire a jeho osudová láska barevná litografie  
5.  Pařížský necuda o jeho suita barevná litografie  
6.  Benátské ženy barevná litografie  
7.  Opuštěný pařížský výklad barevná litografie  
8.  Ve znamení scorpionu barevná litografie  
9.  Svatební košile barevná litografie  
10.  Mám Dürera v psacím stroji barevná litografie  
11.  Nikdy nic nevymysleja, ale vždycky byla u toho barevná litografie  
12.  Dali archanděl první kategorie barevná litografie  
13.  Sen o rybách barevná litografie  
14.  Vendetta alias Salome barevná litografie  
15.  Oživlé židle barevná litografie  
16.  Vzpomínka na jihočeský rybník barevná litografie  
17.  Dali a Gala odplouvají tam, kam odplouvají ryby barevná litografie  
18.  Šok v Louvru barevná litografie  
19.  Menhiry našich dnů barevná litografie  
20.  Tajemství odlétlo barevná litografie  
21.  To všecko dělá čas barevná litografie  
22.  Pocta Dürerovi barevná litografie  
23.  Den a noc barevná litografie  
24.  Když pádí čas barevná litografie  
Všechna díla jsou zapůjčena z majetku autora.
     
     Katatog vydalo Okresní muzeum a galérie v Rakovníku v nákladu 200 výtisků.
     Autor textu Václav Zoubek, fotografií Jaroslav Krejčí.
     Tisk: Polygrafický průmysl Praha, s. p., Tiskařské závody, sdružený podnik, provoz 64 – Rakovník.
     Povoleno OK SKVN pod č. o320012489
     ISBN 80-85 081-01-6.