RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK3139
Vladimír Pleiner
obrazy, kresby
Rabasova galerie v Rakovníku
Wintrova síň (obrazy) a Malá síň RG (kresby)
6. října–listopad 1991
vernisáž 6. října 1991 v 10.00 h ve Wintrově síni

     v úvodu zahraje na kytaru Zdeněk Dundr Capriccioso – Antona Diabelliho 1781–1858








     Vladimír Pleiner byl krajinář. Nevyhýbal se sice figurální kompozici ani zátiší, ale zájem o zobrazení přírody, výrazných architektonických dominant v krajině nebo městských vedut u něho zcela převládá. Je zřejmé, že k takovým úkolům používal tradiční realistickou metodu, kterou si přizpůsoboval svým romantickým sklonům.
     Jeho dílo je dnes roztroušené mezi soukromníky, pouze v pozůstalosti dosud držené rodinou v Praze, ale také v inventáři městského a okresního úřadu, spořitelně a galérii v Rakovníku lze studovat větší soubory. Zvlášť bohatá a cenná z hlediska poznání vývojové posloupnosti a tematického rozsahu Pleinerovy tvorby je sbírka kreseb, kterou uchovávají jeho děti.
     Tady jsou patrné kořeny z nichž se vyvíjel. Jinošské práce ještě řešící problémy zahradnických kompozic prozrazují nakolik přijal dobové vlivy secesního dekorativismu. Charakteristická geometrizace a chápání prostoru jako přiřazování plošných kulisovitých plánů byly nadlouho základem jeho amatérského malování. Od počátků je vidět snahu o vlastní osobitý rukopis.
     Studium ve škole Ot. Nejedlého nutí Pleinera k hlubšímu zamyšlení nad problémy malby. Uvolňuje se. Kresba ztrácí přísnou vázanost, je měkčí, světelnější, stavebnou funkci přebírá barva. Přesto, že většina jeho obrazů vznikala ve třicátých a čtyřicátých letech, není na ní poznatelný vliv soudobých tendencí modernistické malby. Romantické zahledění do minulosti v tématech i v podání jej vrací k hledání podnětů v malířství devatenáctého století. Motivy divoce pokroucených osamělých stromů a turistické záběry z italskýeh měst připomínají stavbou a hlavně koloritem nadšení pro C. Corota, stejně tak lze jinde najít inspirace barevností děl J. M. W. Turnera. K jejich průzračným tónům se pokoušel přiblížit zvláštní technikou.
     Malbou na astralon (astralon – průhledná folie, velmi dobře přijímá olejovou barvu) Pleiner využil transparentnost olejové barvy a maloval v obráceném sledu složitou vrstevnatou technikou, jako by napodoboval lidovou techniku obrázků malovaných „pod sklo“. Tak dosáhl vysoce svítivých tónů, aniž se vzdal efektů překrývání, částečné průhlednosti a dalších jemností klasické olejomalby.
     Dílo Vladimíra Pleinera je v celku nevýbojné, již ve své době mu vytýkali někteří konzervativismus. Myslím, že je to příliš jednostranný soud, naopak nelze mu upírat neobyčejnou životnost, která je schopná zaujmout i dnešního diváka.

     Narodil se 28. července 1891 v Brantu, jeho otec byl tehdy úředníkem tamějších uhelných dolů. Potom co odešel pracovat do lichtensteinské šamotky se Pleinerovi přestěhovali do Rakovníka a tady malý Vladimír chodil do školy. Roku 1911 skončil rakovnickou reálku a odešel na zahradnické učiliště do lichtensteinské Lednice. Měl se stát zahradním architektem. V létě 1914 byl mobilizován a odvelen na ruskou frontu, kde r. 1915 přešel do zajetí. Tehdy vstupuje do českých legií a v důstojnické hodnosti s nimi prošel celé Rusko až na tichomořské pobřeží a vrátil se do svobodné vlasti pověstnou cestou po lodích kolem celého kontinentu. Zůstává v československé armádě a roku 1927 odchází v hodnosti štábního kapitána do výslužby.
     Po letech diletantského malování, kdy přijímal jen nesystematicky poučení od svých učitelů Paška, Lexy a Pucholta v Rakovníku, Tůmy v Lednici a profesora Kolesnikova, ruského emigranta, jenž se pohyboval v legionářských kruzích, vstoupil do krajinářské speciální školy O. Nejedlého na pražské Akademii. Nejedlý ho považoval za velmi nadaného žáka a umožnil mu školení ukončit už po třech letech roku 1930. Vzdělání si pak ještě doplňoval cestami po významných evropských galériích.
     Vladimír Pleiner debutoval jako čtyřicátník, za svou dvacetiletou uměleckou kariéru uspořádal, pokud je mi známo, celkem devět samostatných výstav: 1932 – Topič, Praha, 1932 – Dělnický dům, Rakovník, 1934 – Obchodní akademie, Plzeň, 1936 – Rubeš, Praha, 1936 – Dům umění, Moravská Ostrava, 1938 – Dr. Feigl, Praha, 1938 – Muzeum Hradec Králové, 1942 – Muzeum, Rakovník, 1943 – Pošova galérie, Praha. Posmrtné výstavy uspořádaly r. 1953 středisko Aleš v Praze a 1983 Galérie Benedikta Rejta v Lounech. Zúčastňoval se i společných výstav spolků, především Myslbeka, vystavoval na Rakovnických salónech, výstavách čs. legionářů, Čsl. armády a při dalších příležitostech.
     Bydlel a pracoval v Praze, za motivy cestoval po Československu, ale i po celé západní a jižní Evropě. Zemřel v Praze 9. října 1952.
     
Obrazy
1.  Třeboň, Opatovický rybník olej, plátno 96 ´ 100 cm 
2.  Moře olej, lepenka 14 ´ 21 cm 
3.  Moříčko olej, lepenka 14 ´ 20 cm 
4.  Zátiší s jablky olej, lepenka 18 ´ 24,5 cm 
5.  Krajina se stromem olej, lepenka 26,5 ´ 34,5 cm 
6.  Slovensko olej, plátno 45 ´ 96 cm 
7.  Hráz rybníka olej, plátno 34 ´ 47 cm 
8.  Krajina u Rakovníka olej, plátno 50 ´ 70 cm 
9.  Park v Kolodějích olej, plátno 80 ´ 60 cm 
10.  Labská krajina u Litoměřic olej, lepenka 51 ´ 71 cm 
11.  Amsterodam olej, plátno 50 ´ 70 cm 
12.  Kvetoucí skalka olej, plátno 60 ´ 70 cm 
13.  Loštice olej, plátno 60 ´ 86 cm 
     
Astralony, kombinované techniky
1.  Košíře  33 ´ 41 cm 
2.  Staré usedlosti v Košicích  30 ´ 40 cm 
3.  Florencie  25 ´ 34 cm 
4.  Florencie II.  25 ´ 35 cm 
5.  Motolské údolí  37 ´ 49 cm 
6.  Italská krajina s mostem  24,5 ´ 35 cm 
     
Kresby rudkou
1.  Rakovnický motiv  32 ´ 41 cm 
2.  Rakovník – Vysoká brána  41 ´ 32 cm 
3.  Rakovník  32 ´ 41 cm 
4.  Litoměřice  32 ´ 40 cm 
5.  Hráz Rožmberského rybníka  32 ´ 41 cm 1941
6.  Košíře, studie  32 ´ 40 cm 
7.  Koloděje  41 ´ 32 cm 
8.  Koloděje  41 ´ 32 cm 
9.  Háje – Vernerova hráz  29 ´ 44 cm 
10.  Vesuv  26 ´ 30 cm 
11.  Florencie  26 ´ 30 cm 1934
12.  Římský dvorek u Vatikánu  26 ´ 30 cm 
13.  Stromořadí u silnice  32 ´ 41 cm 
14.  Krajina s piniemi  23 ´ 40 cm 
15.  Třeboň, studie vrby k obrazu „Hráz rybníka“  32 ´ 41 cm 1941
     
Kresby tužkou nebo uhlem
1.  Děvín  24 ´ 39 cm 
2.  Benátky  26 ´ 30 cm 1934
3.  Toulon  25 ´ 40 cm 
4.  Topolčianky, zámecký park  30 ´ 22 cm 
5.  Závišín  32 ´ 41 cm 
6.  Dvůr rakovnické radnice  23 ´ 30 cm 
7.  Podobizna manželky Heleny  14 ´ 10 cm 
     
Akvarely
1.  Rakovník, Jamka  34 ´ 26 cm 
2.  Park  29 ´ 21 cm 1920
3.  Motiv ze Sibiře  30 ´ 44 cm