Heroldova síò 10. záøí 1995
| Zderaz V obci se nachází synagoga z druhé poloviny 19. století, dnes nevyuívaná. Høbitov v polích mezi Zderazí a Oráèovem byl zaloen snad ji v 15. století. Nejstarí èitelné náhrobky pocházejí z 18. století. Zajímavé jsou pozùstatky zaklenuté vozovny. Nové Straecí dìjiny idù ve mìstì Nejstarí zpráva o idech v Novém Straecí pochází z roku 1677. 28. dubna tohoto roku uzavøel id Lazar se zdejí obcí smlouvu o pobytu a ivnosti na dobu dvou let. Mohl zde provozovat obchod za roèní poplatek 12 zl. Poèátkem 18. století ilo v Novém Straecí 6 idovských rodin, celkem 33 osob. První ètyøi rodiny se sem nastìhovaly v letech 16851708, poslední dvì rodiny po roce 1708. Bydleli buï v nájmu v køesanských domech nebo v obecních domech. Zajímavý je popis idovské osady z roku 1719. Z osmi idovských obchodníkù se ve mìstì narodili pouze tøi Izrael Haller, obchodník s kramáøským a kuchyòským zboím, Anl tume, obchodník s plátnem, vlnou, peøím a dobytkem a jeho bratr alamoun. Roku 1722 bylo rozhodnuto o zaloení ghetta. Z roku 1724 je první zmínka o idovském høbitovì za mìstskou zdí pøed Rakovnickou bránou. Hlavní ivností byl obchod, ale vìnovali se také krejèovství, vázání knih a vinopalnictví. idé bydleli ve tøech domcích, pøi popisu z roku 1771 neoèíslovaných, a teprve pøi popisu roku 1818 obdrely èísla 43, 44 a 45. Jednalo se o domky, z nich platili idé nájem. Nové Straecí synagoga Synagoga byla postavena snad poèátkem 19. století a pøestavbou roku 1858 získala svou dnení podobu. Od roku 1950 ji vyuívá ÈSCH. Pøi synagoze existovala jednotøídní idovská kola. Nové Straecí høbitov Starý høbitov byl zaloen v polovinì 17. století, zlikvidován byl po roce 1952. Nový høbitov byl zaloen roku 1835 u Horního Pecínova. Byla u nìho postavena obøadní síò s bytem hrobníka. Rakovník høbitov idovský høbitov v Rakovníku byl zaloen roku 1635 na jiním svahu Spravedlnosti. Zprvu byl nevelký, obehnán jen plaòkovým plotem. Roku 1680 byl høbitov obehnán zdí. Rozíøen byl v letech 1745, 1856 a 1891. Nejstarí èitelný náhrobek pochází z roku 16561657, a jedná se o náhrobek eny Chaima. Z roku 1699 (1669?) je náhrobek Meira, syna Jehudy. Pohøby se konají dodnes. Zajímavé je urnové oddìlení. Souèástí høbitova je hrobnický domek a obøadní síò z poèátku 20. století. Vchod na høbitov vede jednak eleznými møíovými vraty, jednak domkem hrobníka. Od elezných vrat vede celým høbitovem cesta, která je v dolní polovinì schoditìm. Jedná se o cenný høbitov s barokními a klasicistními náhrobky. Rakovník synagoga Synagoga byla stavìna souèasnì se kolou. V západní èásti v pøízemí byl byt pro rabína, v prvém patøe idovská kola a v nástavku ve druhém patøe byt koeráka. Po zruení koly byla v prvním patøe zasedací síò náboenské obce. Pod celou budovou jsou rozsáhlé sklepy. Synagoga vznikla na místì obytného domu v letech 17631764, v nìm byla od roku 1736 motlitebna. Údajnì v letech 1792 a 1865 byla znovu pøestavìna. Roku 1920 byla budova pokozena poárem. Opravou roku 1927 získala dnení podobu. Bohosluby se zde konaly do vzniku druhé svìtové války. Na základì dohody idovské náboenské obce s náboenskou obcí církve èeskoslovenské se zde v letech 19381941 pravidelnì støídaly sobotní idovské bohosluby s nedìlními bohoslubami køesanskými. lo o ojedinìlý pøípad v dìjinách èeských idovských náboenských obcí. Do roku 1950 byla synagoga vyuita jako sbor církve èeskoslovenské husitské. V souèasné dobì je synagoga opravena a slouí kulturním úèelùm. Rakovník kola Kdy pøesnì byla v Rakovníku zaloena kola nevíme. Ze soupisu idù z roku 1690 víme, e ve mìstì bydlel uèitel. kolu zøídil ve svém domì Enoch Perutz, v dnením èp. 228. 11. øíjna 1762 podal rakovnickému magistrátu ádost, aby mu bylo dovoleno vystavìt na svém pozemku kolu na vlastní náklady. Stavba je povolena s podmínkou, e její okna nesmìjí vést do ulice nabo na veøejné místo, kudy chodí køesané. Roku 1763 oilo stavenitì dnení synagogy stavebním ruchem byla budována Enoch Perutzische jued. Schule. Perutz nemìl na její stavbu dostatek finanèních prostøedkù, kola byla dána do draby a jejím majitelem se stal Josef Fluser a po nìm Wolf Heller, který pozdìji kolu daroval náboenské obci. Ve kole vyuèoval dìti místní rabín a kantor a do roku 1910, kdy byla kola zruena. Rakovník dìjiny idù ve mìstì Nejstarí zpráva o idech pochází od dìjepisce královského mìsta z roku 1444. V registrech berních z 15. století jsou zprávy o idu Abrahamovi, který pùjèoval peníze. Bydleli po celém mìstì v nájmu køesanských rodin. Roku 1476 se pøipomíná idovský soudce. V 15. a 16. století ily v Rakovníku pravdìpodobnì jen ojedinìlé idovské rodiny. ivily se obchodováním, pùjèováním penìz a polním hospodaøením. Do Bìlohorské bitvy sídlilo nìkolik idù v nedalekých Senomatech. Roku 1613 koupilo mìsto Rakovník senomatské panství a zdejí idé se tak stali jeho poddanými. V první polovinì 17. století sílily hlasy rakovnických obyvatel, usilujících o vyhnání idù z mìsta. Na krátkou dobu toho sice dosáhli, ale idé se do Rakovníka brzy vrátili. V prùbìhu 17. století se asi ustavila náboenská obec, úøednì legalizovaná a roku 1796. Roku 1690 ilo v Rakovníku 38 osob idovského vyznání, roku 1724 to bylo 7 rodin, po roce 1830 u 14 rodin, po polovinì 19. století asi 30 rodin Rakovník byl tehdy sídlem krajského rabína. Roku 1900 ilo ve mìstì 329 osob idovského vyznání, tj. 5% obyvatel, roku 1930 jen 153 osob, tj. 1%. Po druhé svìtové válce nebyla náboenská obec obnovena. Podle naøízení z 15. dubna 1678 byli idé pøestìhováni k Vysoké bránì. Za obydlí jim byl vykázán dùm se tøemi svìtnicemi a komorami, pravdìpodobnì v 19. století zboøený. Koncem 18. století mìli idé v Rakovníku 7 domù. Po roce 1820 se mohli idé usazovat kdekoli ve mìstì s výjimkou námìstí. Po roce 1848 si idé kupovali domy i na námìstí, v nich obchodovali, provozovali øemesla a zakládali podniky. Svinaøov Svinaøov byl pùvodním støediskem idù na Slabecku. První zprávy pocházejí z druhé poloviny 18. století. Místnosti pro motlitebnu a kolu byly v domì èp. 2. Z dopisu krajského rabína I.Perelesa z roku 1840 se dovídáme, e pøi lihovaru ve Svinaøovì byla ji 36 let teplá lázeò pro eny, své mrtvé pochovávali mezi Svinaøovem a Rousínovem na okraji lesa nad údolím Javornice. Høbitov byl zaloen roku 1858 a jeho vznikem byli zdejí idé vyøazeni z pohøebního bratrstva v Rakovníku. Opraven byl v letech 18691870. Po roce 1880 zpráv o idovském osídlení na Slabecku ubývá, mnoho idù se vystìhovalo. Roku 1922 byla náboenská obec pøestìhována do Rakovníka. Slabce Po znièení synagogy ve Svinaøovì èást idù v této oblasti poádalo okresní úøad v Rakovníku 16. prosince 1866 o pøeloení synagogy do Slabec. Ve prospìch tohoto øeení rozhodlo darování pozemku pro stavbu synagogy Mojíem Popperem zdarma a také nejvyí poèet idovských rodin ve Slabcích jedenáct. V letech 18661867 byla ve Slabcích postavena synagoga, zboøená po roce 1970.
|