Antonín Lhota (18121905), Albín Lhota (18471889) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rabasova galerie v Rakovníku Malá síò RG 6. èervna25. srpna 1996 vernisá 6. èervna 1996 v 16.00 h Rodokmen rakovnické vìtve rodu Lhotù Antonín Lhota Madona na trùnì, olej, plátno, 104 58 cm, 1881, signováno vpravo dole; A. Lhota 1881, na rubu: K upomínce na sòatek naeho milovaného syna Aug. Lhoty s Mathildou Burkovou, uzavøeného 23. èervence 1881 v Rakovníku, vìnují tento obraz upøímní rodièové Antonín a Marie Lhota, Praha, dne 2. èervence 1881. Antonín Lhota Podobizna mladíka z pøíbuzenstva, olej, plátno, 56 45 cm, (nedatováno), nesignováno Antonín Lhota Podobizna eny, olej, lepenka, 28 25 cm, (nedatováno), nesignováno (autorství Ant. Lhoty nejisté) Antonín Lhota Autoportrét, olej, plátno, 60 49 cm, kol. 1860, nesignováno Antonín Lhota Antonín Lhota, malíøùv vnuk, olej, plátno, 98 73 cm, 1888, signováno vlevo dole; A. Lhota sen. 1888 Antonín Lhota Madona, olej, plátno, 91,5 62 cm, 1901, nesignováno, na ruhu plátna je nalepený papírový títek s textem: Tento obraz maloval jsem v mém 88 roku mého stáøí. Budi zachován v rodinì Lhotové 6. èervna 1901, A. Lhota. Antonín Lhota Augustin Lhota, olej, plátno, 61,5 53 cm, asi 1855, nesignováno Antonín Lhota Maxmilián ve vìzení, olej, plátno, 56 46,5 cm, (nedatováno), nesignováno, na rubu plátna: Maxmiliánu ve vìzení nabízí jeho aek v pøestrojení v mnicha svobodu, namaloval Ant. Lhota, è. 3 Antonín Lhota (18121905), Augustin Lhota (18541931), Antonín Lhota (18841985), listopad 1886 Antonín Lhota (18841956), Augustin Lhota (18541931), Mirko Lhota (1921), kolem 1925 Albín Lhota Rybník, olej, døevo, 19 30 cm, (nedatováno), signatura dodateèná (obnovena pøi restaurování) vlevo dole Albín Lhota Podzim, olej, plátno, 15,5 25 cm, (nedatováno), signatura vpravo dole Albín Lhota Zimní krajina, olej, plátno, 15 25 cm, (nedatováno), signatura vpravo dole Albín Lhota Zima, olej, plátno, 22 35 cm, (nedatováno), nesignováno Albín Lhota Horský potok, olej, plátno, 32,5 35,5 cm, (nedatováno), signatura vpravo dole Antonín Lhota Nanebevstoupení Krista, olej, plátno, 114 86 cm, (nedatováno), nesignováno | Malíøská dynastie Lhotù významnì zasáhla do kulturní historie Rakovníka, její èlenové se podíleli na výzdobì rakovnických chrámù a po dvì generace patøili k duchovní elitì mìsta. Vcelku pozitivní pøínos rodiny vak v podvìdomí rakovnièanù zakrývá neomluvitelný morální poklesek Josefa Lhoty. Abychom byli spravedliví a zkorigovali leckdy mylné soudy, vznikla tato výstava. Pøedstavuje nikdy nevystavená díla Antonína a Albína Lhoty, jak se zachovala v rodinné sbírce rakovnické vìtve rodu. Máme tak jedineènou pøíleitost seznámit se s díly dvou významných èeských umìlcù devatenáctého století u kterých mùeme prokázat úzkou vazbu k naemu regionu. Antonín Lhota syn mlynáøe v Kutné hoøe, se narodil 2. ledna 1812. Studoval od roku 1828 na akademii v Praze, u profesorù Josefa Berglera, Frantika Waldherra a Frantika Tkadlíka. Roku 1837 se vydal na zkuenou do Vídnì, do koly Josefa Führicha na akademii, pak do Mnichova a pøes Benátky do Øíma. Specializoval se na monumentální malbu a freskaøství. Od roku 1847 pracoval na akademii v Praze v oddìlení Christiana Rubena jako druhý uèitel a korektor. Pedagogickou èinnost pøeruil po odchodu Rubenovì do Vídnì r. 1853 a vìnoval se tvorbì historických a oltáøních obrazù. Roku 1867 se vrátil jako profesor na akademii zpìt a dvacet let vedl pøípravnou kolu. Roku 1880 se stal prvním voleným rektorem akademie. Od roku 1877 byl èlenem poroty, posuzující návrhy na výzdobu Národního divadla v Praze. V roce 1887 odeel na odpoèinek a il vìtinou ve Volyni u svého syna Emila, kde zemøel 9. 9. 1905. Lhotovi synové byli vichni výtvarníci. Emil øídil místní prùmyslovou kolu. Augustin uèil kreslení na reálce v Rakovníku v letech 18781909. Pøehled pedagogické a umìlecké èinnosti Antonína Lhoty Poprvé byl povolán na akademii v Praze øeditelem Christianem Rubenem roku 1847. Funkci druhého uèitele a korektora vykonával do roku 1853, kdy Ruben odeel do Vídnì, aby tamní kolu reorganizoval podle praského vzoru. Lhotovo postavení bylo na Rubenovì podpoøe zcela závislé, proto se nemohl na kole v dobì bachovské perzekuce revoluèních a nacionalistických ivlù udret. Na akademii se vrátil po Bachovì pádu v r. 1867. Potom co Spoleènost vlasteneckých pøátel umìní rozhodla, e místo jmenovaného øeditele bude akademii vést rektor volený mezi profesory koly, se Lhota stal prvním voleným rektorem (188081). Roku 1887 odeel na odpoèinek. V této dobì bylo zvykem, e se ák zapisoval k jednomu uèiteli na dva roky. Lhota vedl pøípravu malíøù. V následující tabulce je v abecedním poøádku uveden výbìr jeho studentù, ze kterých se staly významné umìlecké osobnosti. Bartonìk Vojtìch, Broík Václav, Bubeníèek Jindøich, Èerný Vìnceslav, Dítì Emanuel ml., Doubek Frantiek Bohumil, Hergesel Frantiek ml., Hette Josef Ferdinand, Chittussi Antonín, Jansa Václav, Ondrùek Frantiek, Roubalík Bohumír, Seeling Bernard, Socháò Pavel, Sochor Václav, Úprka Joa Antonín Lhota sledoval pøíklad svého uèitele Frantika Tkadlíka v zamìøení na religiozní témata. Hluboký zájem ho pøivedl i k malbì historického ánru z èeských národních dìjin. Jeho malba nevyboèovala z rámce obvyklých akademických postupù té doby zvlá v poslední ètvrtinì století se jevila opodìná za aktuálním vývojem a proto si vyslouila nespravedlivý pauální odsudek dneních umìnovìdcù. Po pravdì Lhotovo dílo lze povaovat i pøes výraznou nevýbojnost za hodnotný a ve srovnání se soudobou produkcí pièkový projev èeské kultury. Pøehled postihuje nejdùleitìjí veøejné zakázky a sleduje èasovou posloupnost jak vznikaly: V Praze se uvedl podílem na výmalbì kaplièek na Petøínì (podle Josefa Führicha), roku 1843 maloval oltáøní obrazy pro Knìmost (smrt sv. Josefa, Frantiek z Assisi), Sedlici a Blovice, r. 1845 maloval v Libìchovì nástìnný obraz Obrácení Prusù na køesanství. Na pøelomu padesátých let pracoval na nástìnných malbách v Salmovském paláci a letohrádku královny Anny (Køest kníete Boøivoje) v Praze. Namaloval madonu umístìnou v Santa Maria del Anima v Øímì a pro císaøovnu Albìtu Sv. Albìtu. Navrhoval okna pro praský chrám sv. Víta (sv. Silvestr, Arnot z Pardubic) a chrám P. Marie pøed Týnem. Z èeských dìjin vytvoøil kompozice Libuino proroctví, Jaromír u mrtvoly Oldøichovy, Bøetislav na zøíceninách Velehradu, Karel IV. na Karltejnì (z r. 1858), Karel IV. s Petrarcou v Mantovì (pùvodnì v kapli sv. Kateøiny na Karltejnì), Zástupcové koncilu u Jeronýma v aláøi a Filipina Welserová. Roku 1850 odevzdal oltáøní obraz pro kostel v Hodkovicích u Liberce, 1854 dodal tøi malby do chrámu v Kardaovì Øeèici, r. 1856 zdobil kostel v Dráchovì u Tøebonì, roku 1859 vznikl obraz pro Bratronice, 1863 pro Roseè u Jindøichova Hradce, pak pro Maleice u Støíbra a Chvaliny u Èeského Krumlova. Významnou zakázku na výzdobu novostavby karlínského chrámu (zemtí svatí patroni) dostal snad na úkor Josefa Mánesa. Zdobil chrám na Karlovì v Praze. Dílo Antonína Lhoty je vak podstatnì rozsáhlejí, vdy pracoval témìø a do své smrti a zemøel ve vìku 93 let. Albín Lhota synovec Antonína Lhoty, se narodil 16. prosince 1847 v Kunraticích, proel kolením na praské a výmarské akademii, podnikl studijní cestu do Paøíe. Maloval drobné krajinky, oblíbené u sbìratelù, ale il v nouzi. Zemøel v Praze ve vìku ètyøiceti dvou let roku 1889. Do rakovnické rodinné sbírky se dostalo snad nìkolik desítek obrázkù z Albínovy pozùstalosti. V prùbìhu èasu byly vak rozptýleny, proto vystavujeme posledních pìt.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||