RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK2553
Malířská dynastie Lhotů a Rakovník
Antonín Lhota (1812–1905), Albín Lhota (1847–1889)
Rabasova galerie v Rakovníku
Malá síň RG
6. června–25. srpna 1996
vernisáž 6. června 1996 v 16.00 h


Rodokmen rakovnické větve rodu Lhotů




Antonín Lhota – Madona na trůně, olej, plátno, 104 ´ 58 cm, 1881, signováno vpravo dole; A. Lhota 1881, na rubu: K upomínce na sňatek našeho milovaného syna Aug. Lhoty s Mathildou Burkovou, uzavřeného 23. července 1881 v Rakovníku, věnují tento obraz upřímní rodičové Antonín a Marie Lhota, Praha, dne 2. července 1881.


Antonín Lhota – Podobizna mladíka z příbuzenstva, olej, plátno, 56 ´ 45 cm, (nedatováno), nesignováno


Antonín Lhota – Podobizna ženy, olej, lepenka, 28 ´ 25 cm, (nedatováno), nesignováno (autorství Ant. Lhoty nejisté)


Antonín Lhota – Autoportrét, olej, plátno, 60 ´ 49 cm, kol. 1860, nesignováno


Antonín Lhota – Antonín Lhota, malířův vnuk, olej, plátno, 98 ´ 73 cm, 1888, signováno vlevo dole; A. Lhota sen. 1888


Antonín Lhota – Madona, olej, plátno, 91,5 ´ 62 cm, 1901, nesignováno, na ruhu plátna je nalepený papírový štítek s textem: Tento obraz maloval jsem v mém 88 roku mého stáří. Budiž zachován v rodině Lhotové 6. června 1901, A. Lhota.


Antonín Lhota – Augustin Lhota, olej, plátno, 61,5 ´ 53 cm, asi 1855, nesignováno


Antonín Lhota – Maxmilián ve vězení, olej, plátno, 56 ´ 46,5 cm, (nedatováno), nesignováno, na rubu plátna: Maxmiliánu ve vězení nabízí jeho šašek v přestrojení v mnicha svobodu, namaloval Ant. Lhota, č. 3


Antonín Lhota (1812–1905), Augustin Lhota (1854–1931), Antonín Lhota (1884–1985), listopad 1886


Antonín Lhota (1884–1956), Augustin Lhota (1854–1931), Mirko Lhota (1921), kolem 1925


Albín Lhota – Rybník, olej, dřevo, 19 ´ 30 cm, (nedatováno), signatura dodatečná (obnovena při restaurování) vlevo dole


Albín Lhota – Podzim, olej, plátno, 15,5 ´ 25 cm, (nedatováno), signatura vpravo dole


Albín Lhota – Zimní krajina, olej, plátno, 15 ´ 25 cm, (nedatováno), signatura vpravo dole


Albín Lhota – Zima, olej, plátno, 22 ´ 35 cm, (nedatováno), nesignováno


Albín Lhota – Horský potok, olej, plátno, 32,5 ´ 35,5 cm, (nedatováno), signatura vpravo dole


Antonín Lhota – Nanebevstoupení Krista, olej, plátno, 114 ´ 86 cm, (nedatováno), nesignováno
     Malířská dynastie Lhotů významně zasáhla do kulturní historie Rakovníka, její členové se podíleli na výzdobě rakovnických chrámů a po dvě generace patřili k duchovní elitě města. Vcelku pozitivní přínos rodiny však v podvědomí rakovničanů zakrývá neomluvitelný morální poklesek Josefa Lhoty.
     Abychom byli spravedliví a zkorigovali leckdy mylné soudy, vznikla tato výstava. Představuje nikdy nevystavená díla Antonína a Albína Lhoty, jak se zachovala v rodinné sbírce rakovnické větve rodu. Máme tak jedinečnou příležitost seznámit se s díly dvou významných českých umělců devatenáctého století u kterých můžeme prokázat úzkou vazbu k našemu regionu.

Antonín Lhota
     syn mlynáře v Kutné hoře, se narodil 2. ledna 1812. Studoval od roku 1828 na akademii v Praze, u profesorů Josefa Berglera, Františka Waldherra a Františka Tkadlíka. Roku 1837 se vydal na zkušenou do Vídně, do školy Josefa Führicha na akademii, pak do Mnichova a přes Benátky do Říma. Specializoval se na monumentální malbu a freskařství. Od roku 1847 pracoval na akademii v Praze v oddělení Christiana Rubena jako druhý učitel a korektor. Pedagogickou činnost přerušil po odchodu Rubenově do Vídně r. 1853 a věnoval se tvorbě historických a oltářních obrazů. Roku 1867 se vrátil jako profesor na akademii zpět a dvacet let vedl přípravnou školu.
     Roku 1880 se stal prvním voleným rektorem akademie. Od roku 1877 byl členem poroty, posuzující návrhy na výzdobu Národního divadla v Praze. V roce 1887 odešel na odpočinek a žil většinou ve Volyni u svého syna Emila, kde zemřel 9. 9. 1905. Lhotovi synové byli všichni výtvarníci. Emil řídil místní průmyslovou školu. Augustin učil kreslení na reálce v Rakovníku v letech 1878–1909.
     
Přehled pedagogické a umělecké činnosti Antonína Lhoty
     Poprvé byl povolán na akademii v Praze ředitelem Christianem Rubenem roku 1847. Funkci druhého učitele a korektora vykonával do roku 1853, kdy Ruben odešel do Vídně, aby tamní školu reorganizoval podle pražského vzoru. Lhotovo postavení bylo na Rubenově podpoře zcela závislé, proto se nemohl na škole v době bachovské perzekuce revolučních a nacionalistických živlů udržet. Na akademii se vrátil po Bachově pádu v r. 1867. Potom co Společnost vlasteneckých přátel umění rozhodla, že místo jmenovaného ředitele bude akademii vést rektor volený mezi profesory školy, se Lhota stal prvním voleným rektorem (1880–81). Roku 1887 odešel na odpočinek. V této době bylo zvykem, že se žák zapisoval k jednomu učiteli na dva roky. Lhota vedl přípravu malířů. V následující tabulce je v abecedním pořádku uveden výběr jeho studentů, ze kterých se staly významné umělecké osobnosti.
     
Bartoněk Vojtěch, Brožík Václav, Bubeníček Jindřich, Černý Věnceslav, Dítě Emanuel ml., Doubek František Bohumil, Hergesel František ml., Hetteš Josef Ferdinand, Chittussi Antonín, Jansa Václav, Ondrůšek František, Roubalík Bohumír, Seeling Bernard, Socháň Pavel, Sochor Václav, Úprka Joža
     
     Antonín Lhota sledoval příklad svého učitele Františka Tkadlíka v zaměření na religiozní témata. Hluboký zájem ho přivedl i k malbě historického žánru z českých národních dějin. Jeho malba nevybočovala z rámce obvyklých akademických postupů té doby – zvlášť v poslední čtvrtině století se jevila opožděná za aktuálním vývojem a proto si vysloužila nespravedlivý paušální odsudek dnešních uměnovědců. Po pravdě Lhotovo dílo lze považovat i přes výraznou nevýbojnost za hodnotný a ve srovnání se soudobou produkcí špičkový projev české kultury. Přehled postihuje nejdůležitější veřejné zakázky a sleduje časovou posloupnost jak vznikaly:
     V Praze se uvedl podílem na výmalbě kapliček na Petříně (podle Josefa Führicha), roku 1843 maloval oltářní obrazy pro Kněžmost (smrt sv. Josefa, František z Assisi), Sedlici a Blovice, r. 1845 maloval v Liběchově nástěnný obraz Obrácení Prusů na křesťanství. Na přelomu padesátých let pracoval na nástěnných malbách v Salmovském paláci a letohrádku královny Anny (Křest knížete Bořivoje) v Praze. Namaloval madonu umístěnou v Santa Maria del Anima v Římě a pro císařovnu Alžbětu Sv. Alžbětu. Navrhoval okna pro pražský chrám sv. Víta (sv. Silvestr, Arnošt z Pardubic) a chrám P. Marie před Týnem. Z českých dějin vytvořil kompozice Libušino proroctví, Jaromír u mrtvoly Oldřichovy, Břetislav na zříceninách Velehradu, Karel IV. na Karlštejně (z r. 1858), Karel IV. s Petrarcou v Mantově (původně v kapli sv. Kateřiny na Karlštejně), Zástupcové koncilu u Jeronýma v žaláři a Filipina Welserová.
     Roku 1850 odevzdal oltářní obraz pro kostel v Hodkovicích u Liberce, 1854 dodal tři malby do chrámu v Kardašově Řečici, r. 1856 zdobil kostel v Dráchově u Třeboně, roku 1859 vznikl obraz pro Bratronice, 1863 pro Roseč u Jindřichova Hradce, pak pro Malešice u Stříbra a Chvalšiny u Českého Krumlova. Významnou zakázku na výzdobu novostavby karlínského chrámu (zemští svatí patroni) dostal snad na úkor Josefa Mánesa. Zdobil chrám na Karlově v Praze.
     Dílo Antonína Lhoty je však podstatně rozsáhlejší, vždyť pracoval téměř až do své smrti a zemřel ve věku 93 let.
     
Albín Lhota
     synovec Antonína Lhoty, se narodil 16. prosince 1847 v Kunraticích, prošel školením na pražské a výmarské akademii, podnikl studijní cestu do Paříže. Maloval drobné krajinky, oblíbené u sběratelů, ale žil v nouzi. Zemřel v Praze ve věku čtyřiceti dvou let roku 1889. Do rakovnické rodinné sbírky se dostalo snad několik desítek obrázků z Albínovy pozůstalosti. V průběhu času byly však rozptýleny, proto vystavujeme posledních pět.
     
1. Antonín Lhota Maxmilián ve vězení olej, plátno 56 ´ 46,5 cm (nedatováno), nesignováno, na rubu plátna: Maxmiliánu ve vězení nabízí jeho šašek v přestrojení v mnicha svobodu, namaloval Ant. Lhota, č. 3
2. Antonín Lhota Podobizna mladíka z příbuzenstva olej, plátno 56 ´ 45 cm (nedatováno), nesignováno
3. Antonín Lhota Podobizna ženy olej, lepenka 28 ´ 25 cm (nedatováno), nesignováno (autorství Ant. Lhoty nejisté)
4. Antonín Lhota Autoportrét olej, plátno 60 ´ 49 cm kol. 1860, nesignováno
5. Antonín Lhota Augustin Lhota olej, plátno 61,5 ´ 53 cm asi 1855, nesignováno
6. Antonín Lhota Madona na trůně olej, plátno 104 ´ 58 cm 1881, signováno vpravo dole; A. Lhota 1881, na rubu: K upomínce na sňatek našeho milovaného syna Aug. Lhoty s Mathildou Burkovou, uzavřeného 23. července 1881 v Rakovníku, věnují tento obraz upřímní rodičové Antonín a Marie Lhota, Praha, dne 2. července 1881.
7. Antonín Lhota Madona olej, plátno 76 ´ 56 cm asi 1881, signováno vpravo dole; A.Lhota, na rubu: Naší milé neti Johaně Jandové ku památce jejího sňatku odbývaného 14. února 1882 věnují tento obraz manželé Ant. a Marie Lhotovi.
8. Antonín Lhota Antonín Lhota, malířův vnuk olej, plátno 98 ´ 73 cm 1888, signováno vlevo dole; A. Lhota sen. 1888
9. Antonín Lhota Nanebevstoupení Krista olej, plátno 114 ´ 86 cm (nedatováno), nesignováno
10. Antonín Lhota Madona olej, plátno 91,5 ´ 62 cm 1901, nesignováno, na ruhu plátna je nalepený papírový štítek s textem: Tento obraz maloval jsem v mém 88 roku mého stáří. Budiž zachován v rodině Lhotové 6. června 1901, A. Lhota.
11. Albín Lhota Horský potok olej, plátno 32,5 ´ 35,5 cm (nedatováno), signatura vpravo dole
12. Albín Lhota Zima olej, plátno 22 ´ 35 cm (nedatováno), nesignováno
13. Albín Lhota Rybník olej, dřevo 19 ´ 30 cm (nedatováno), signatura dodatečná (obnovena při restaurování) vlevo dole
14. Albín Lhota Zimní krajina olej, plátno 15 ´ 25 cm (nedatováno), signatura vpravo dole
15. Albín Lhota Podzim olej, plátno 15,5 ´ 25 cm (nedatováno), signatura vpravo dole