Rabasova galerie v Rakovníku Výstavní síò na radnici 6. února16. bøezna 1997 vernisá 6. února 1997 v 15.00 h
| Pøi národních oslavách bratøí Èapkù, které se konaly v Malých Svatoòovicích v èervnu roku 1946 bylo dohodnuto zaloit spoleènost, která by sdruovala pøátele tvorby a ctitele osobností obou bratøí. Ustavující schùze Spoleènosti bratøí Èapkù se konala 6. bøezna 1947 ve výstavní síni Topièova salonu v Praze. Prvním pøedsedou byl zvolen národní umìlec malíø Václav Rabas, který zastával tuto funkci do roku 1949. V letech 19491965 byl pøedsedou národní umìlec MUDr. Frantiek Langer, po nìm v letech 19651975 editor Èapkova díla dr. Miroslav Halík. V èele spoleènosti v letech 19751987 stál dr. Frantiek Krèma, kterého vystøídal v období 19871991 herec Vinohradského divadla Vlastimil Fiar. V souèasné dobì je pøedsedou universitní profesor dr. Frantiek Èerný. Nyní sdruuje spoleènost 1204 èlenù, z toho 825 praských a 379 mimopraských. V období 19471957 uspoøádala spoleènost 49 veèerù, na kterých promluvili èlenové rodiny, sestra Helena Èapková Palivcová, manelka Karla Èapka Olga Scheinpflugová a významné osobnosti kulturního ivota napø. Edmond Konrád, Frantiek Langer, Oldøich Králík, Albert Praák, Pavel Eisner, Jiøí Kotalík, Jan Patoèka, Otakar Voèadlo, Václav Èerný a dalí. Po roce 1957 a do roku 1976 byla pøednáková èinnost pøeruena. Od roku 1983 usilovala spoleènost o to, aby byl v Praze postaven pomník, vìnovaný Karlovi a Josefu Èapkùm. Byly vypsány dvì veøejné anonymní soutìe a po vleklých jednáních byl koneènì 9. 1. 1990, v den stých narozenin Karla Èapka, odhalen základní kámen k pomníku bratøí Èapkù pøed Vinohradským divadlem na námìstí Míru v Praze. Pomník, jeho autorem je Pavel Opoèenský, byl slavnostnì odhalen 29. dubna 1995. V roce 1976 obnovila spoleènost veøejnou èinnost a podstatnì se zvýil poèet jejích èlenù. Kromì oblíbených a hojnì navtìvovaných veèerù, poøádá spoleènost zájezdy po místech pobytu obou bratøí, vydává èasopisy a pøíleitostné tisky. Pro bìnou informovanost o dìní v èapkovském svìtì vydává spoleènost ètyøikrát roènì Zprávy. Zprávy jsou vydávány od roku 1985 v titìné formì, mají výraznou grafickou úpravu s mnostvím obrazového materiálu. Jako pøíloha Zpráv vychází Documenta Èapkiana. Dosud vylo 43 èísel Zpráv a 35 èísel pøílohy. Zprávy a Documenta dostávají èlenové také zdarma. Od roku 1977 vydává spoleènost Zpravodaj. Zpoèátku byl rozmnoován na cyklostylu, od èísla 15 vycházel tiskem. Jeho rozsah se stále zvìtoval, od èísla 20 vychází ve výrazné grafické úpravì a texty jsou doplòovány obrazovým materiálem. Dosud bylo vydáno 35 èísel a v souèasné dobì vychází jedenkrát roènì. Èlenové jej dostávají zdarma. Zpravodaj uveøejòuje kninì nepublikované práce bratøí Èapkù a rozsáhlejí odborné studie o jejich ivotì a díle. Pamìtní listy SBÈ vychází k význaèným jubileím bratøí Èapkù a pøedstavitelù spoleènosti. Vedle obrazové dokumentace obsahují i vybrané texty ozøejmující význam jubilea. Jako roèní prémie pro èleny nebo ke zvlátním pøíleitostem vydává spoleènost pøíleitostné tisky. Dosud byly vydány grafické listy: Dvojportrét bratøí Èapkù, litografie Václava Rabase, 1947 Portrét Karla Èapka, mìdiryt J. A. vengsbíra, 1951 a 1985 Litografie Cyrila Boudy na námìt hry Ze ivota hmyzu Kniní záloka s karikaturou bøí Èapkù od A. Hoffmeistra, 1987 Kniní publikace: Vyznání mrtvým, k vánocùm 1948 Karel Èapek: O zvlátních vínech, s výzdobou C. Boudy, 1981 Bøí Èapkové: Dopisy z mládí, 1983 Karel Èapek: Pomìr estetiky a dìjin umìní a Josef Èapek: Umìní pøírodních národù, 1985 Frantiek Langer: Vzpomínka va Vinohradské divadlo, 1988 Karel Èapek: Chvála øeèi èeské, s graf. listem J. Anderleho, 1990 Arthur Miller: O Karlu Èapkovi, 1990 Spoleènost bratøí Èapkù se podílela na uspoøádání sympozií v Trenèianských Teplicích k 50. výroèí úmrtí Karla Èapka 1988 a v Hronovì k 50. výroèí úmrtí Josefa Èapka 1995. Po Frantiku Langrovi Ústa nejpovolanìjí uvedla zámìr spoleèenství, je se právì formálnì ustavuje, aby prohlubovalo poznání èapkovské mylénky a ji dále pøedávalo, prubovalo a tìpovalo. Zpøítomnila nám slovy vroucího svìdectví vlastní cesty, vlastního mládí i spoleèného zrání povahu èapkovské noviny, je po lidské i umìlecké stránce bytostnì byla tá. Touili jsme zpøítomniti si v této chvíli oba bratry, jak jsme se uèili je poznávat v jejich osobitosti a pøirozenosti, v tom zdùraznìném bratrství, s ním vnáeli v domácí ná svìt novinu svìtoobèanství a zároveò i novì chápaného a cítìného lidového, demokratického èeství i s tou definicí umìní jako sluby. Toto bratrství, jemu bylo dáno objeviti u jiné Èechy, ne byly Èechy Holeèkovy a Alovy, ale stejnì kvalitní a skuteèné, ovìøované na nejvednìjích skuteènostech pokroèivího civilní ho, zprùmyslovìného ivota národa, lidu. Touili jsme je tu mít v té jejich podobì dvou nejkompletnìjích, nejharmoniètìjích a nejpøíkladnìjích zjevù souèasnosti. Nech ivé èapkovské slovo je dokreslí a zároveò zasvìtí ná zámìr odevzdati duchovní odkaz Josefa i Karla dobì ohlíející se po odnáných a stateèných srdcích, jako po vykupitelích, usmìròovatelích a vyrovnatelích na novì dobytých pevninách èeství, pøedznaèeného vývojem vìcí i prudkým spádem èasu k svìtovosti. Pøeèteme si Josefovu báseò z koncentráku: Za bratrem Karlem Na to se ujme slova p. pøedseda Dr. Halík a povede valnou hromadu do konce. Rabas Závìr (po volbách pøedsedy zvoleného výboru) Váení, ne tedy stesk a smutek, ale skutek, co odkaz té èapkovské a zároveò tak svìe a typicky èeské veobjímací lásky dobré pohody humoru i nejvyí vánosti a astné, volné síly v ní oba bratøi Karel i Josef svìtu i domovu nové pevniny objevili! Nikoliv sten nezhojené bolesti a výèitky nad velkými mrtvými, ale oddaná sluba ivému duchu jejich díla. Tu propagujeme v závìru dnení valné schùze spoleènosti, která tímto okamikem vstupuje v ivot. Dìkujeme Vám za dùvìru. Poèítáme s Vámi vemi. Èas teprve nalezne vyvolené mezi povolanými. Mylenka èapkovská si teprve sama objeví nejschopnìjí pracovníky. Zatím chceme ze vech sil se snaiti, abychom nezklamali. Dìkujeme Vám
|