Rabasova galerie v Rakovníku Státní okresní archiv Nadace pro obnovení pomníku T. G. Masaryka v Rakovníku Wintrova síò záøí 1997
| Tomá Garrigue Masaryk (18501937) filozof, sociolog, politik, první prezident a tvùrce samostatného èeskoslovenského státu. Narodil se v chudých pomìrech v Hodonínì na Moravském Slovácku 7. 3. 1850. Díky zásahu nìkolika vlivných osob a katolických knìí se nadanému chlapci otevøela cesta z kovárny v Èejèi ke studiím. Nejdøíve na gymnáziu v Brnì, poté na gymnáziu a univerzitì ve Vídni. Tam té na filozofické fakultì r. 1876 promoval. Roku 1882 pøiel do Prahy na znovu otevøenou èeskou univerzitu jako mimoøádný profesor filozofie, poté co pobýval nìjaký èas v Lipsku a Americe, odkud si pøivezl i svoji manelku Charllottu. Jako filozof vstoupil ve známost svojí nìmecky psanou knihou o sebevradì, kde poprvé formuluje své mylenky humanity, optimistického nazírání na svìt a náboenského teismu (roku 1880 pøestoupil Masaryk od katolictví k protestantismu) nevázaného na ádnou z církevních podob. Ve studii Konkrétní logika zdùraznil svùj pøístup k vìdeckému bádání, a to pøedevím znalost faktù, støízlivé, kritické mylení a vìdecká odbornost se mìly stát vdy základnou poznání. Studiem èeských dìjin se zaèal zabývat od 80. let, jeho koncepce vývoje národních dìjin zhruba od kladnì chápaného husitství pøes reformaci, osvícenství k obrození a vlastenectví, v nich vidìl demokracii národa a boj o jeho svébytnost a svobodu, byla èasto probírána a z rùzných pohledù kritizována. Na dìjinných studiích a filozofických závìrech pak postavil Masaryk svùj politický program, jen nazval realismem. Znamenal pøedevím racionální kritiènost a støízlivost. V tomto duchu vstoupil r. 1886 do boje o rukopisy na stranì tìch, je zpochybòovali jejich pravost a vyvolal tím proti sobì znaènou vlnu nevole a odmítnutí v èeském veøejném ivotì. Podobnì tomu bylo r. 1899, kdy se zastal ida Hilsnera a odmítl tvrzení, e dùvod vrady v Polné byl rituální a e prý idé potøebují i do velikonoèních macesù køesanskou krev. (Teprve r. 1969 vylo najevo, e Hilsner vùbec nebyl vrahem Aneky Hrùzové). Vládní moc rakousko-uherskou si proti sobì postavil zase díky tzv. záhøebskému procesu. Vùbec úèast Masaryka ve vídeòském parlamentu (jako mladoèech 189193, od 1900 jako poslanec vlastní strany realistické) ho pøesvìdèila, e Rakousko-Uhersko je nereformovatelné a jediné východisko z krize je vznik svobodných by malých národních státù. Po tomto poznání a po vypuknutí I. svìtové války vìnoval se Masaryk zcela snaze pøesvìdèit vlivné politiky a pøedstavitele dohodových státù, e je nutné nechat habsburskou monarchii zaniknout a dát ve Støední Evropì prostor národním státùm. V prùbìhu války stál spolu s dr. Edvardem Beneem v èele zahranièního odboje a mimo jiné se jim podaøilo vytvoøit sbor èeských legionáøù z uprchlíkù z rakouské armády. Ve Francii, v Anglii a v Americe jednal pak Masaryk té se slovenskou emigrací a s americkými Slováky o vytvoøení spoleèného státu národa pøíbuzného si pokrevnì, spoleèným jazykem, dìjinami. Deklaraci nezávislosti Èeskoslovenské republiky vypracoval TGM ve Filadelfii 18. 10. 1918 a pøijata byla americkým prezidentem Woodrow Wilsonem. 26. 10. 1918 ji tamté profesor Masaryk pøeèetl z tého místa, odkud George Washington prohlásil nezávislost USA na Anglii. Po vzniku samostatného státu byl Masaryk zvolen prvním prezidentem Ès. republiky. Roku 1920, 1927 a 1934 bylo zvolení opìtovné. V nesnadných podmínkách první republiky, je se mimo jiné vyznaèovala rozdrobeností politických stran a znaènou neloajalitou nìmeckého meninového obyvatelstva, se snail nadstranicky v duchu svých ideí udrovat demokracii, øád a relativní klid v zemi. Stal se jetì za ivota legendou, oním tatíèkem Masarykem, silným, cílevìdomým, moudrým a pøitom laskavým muem, obdivovaným a respektovaným valnou vìtinou celého národa. Prezident Masaryk pod tíhou let roku 1936 na funkci abdikoval. O rok pozdìji v Praze umírá.
Mgr. Eva Skalická Návtìva mìsta Rakovníka Tomá Garrigue Masaryk si jako letní prezidentské sídlo kromì Topolèianek na Slovensku vybral také zámek Lány, je byl pro tyto úèely také upraven. V Lánech èasto prezident pobýval, scházel se tu s politiky, spisovately, diplomaty, ale hlavnì odpoèíval, spoustu èasu vìnoval procházkám a projíïkám na koni. Blízkost Lán Rakovníku vedla radní k èetným pozváním na návtìvu do mìsta. 17. 7. 1926 prezident republiky Rakovník navtívil. Zde záznam z rakovnické mìstské kroniky: Významnou událostí pro Rakovník byla návtìva pana prezidenta republiky T. G. Masaryka, který podle svého slibu jako blízký soused Rakovníka (v letním sídle Lánech) navtívil mìsto 17. èervence. Pøijel do Rakovníka autem Podìbradovou ulicí pøed 5. hodinou k radnici, kde byl uvítán starostou mìsta a zástupci úøadù. Nato se odebral do zasedací sínì v radnici, kde mu byly pøedstaveny pøední osoby a zapsal se do pamìtní knihy. Z radnice se odebral do Sokolovny; cestou byl nadenì zdraven davy lidu, je vyplòovaly celé námìstí. Pøed Sokolovnou byl uvítán zástupci Sokola. Potom si pan prezident prohlédl v Jandaèovì sále uspoøádanou výstavku mìstských archiválií, fotografií a plánù nových objektù v mìstì apod. Nato seel na letní cvièitì u Sokolovny, kde posvaèil v pìknì zøízeném stanu v pøátelském hovoru s mnohými osobami. Veèer po 7. hodinì odejel zase do Lán. Druhého dne zajel si na Køivoklát.
Mgr. Eva Skalická K historii mylenky vybudovat pomník Tomáe G. Masaryka v Rakovníku (19281930) V roce 1928 díky zvlátní snaze rakovnické jednoty Èsl. obce legionáøské objevily se první mylenky postavit prezidentu osvoboditeli v Rakovníku pomník, který by budoucím pøipomínal jeho osobnost a zásluhu o vznik samostatného Èsl. státu. Od mylenky, je se zrodila, vedla celkem krátká ji cesta k zaloení Výboru pro zøízení pomníku presidenta T.G.M. v Rakovníku. Ustavující schùze se konala 21. 2. 1928 na radnici. Seli se tam zástupci Èsl. obce legionáøské, mìstské rady, Tìlovýchovné jednoty Sokol, Dìlnické akademie, Kulturní komise národních socialistù a zástupci Spoøitelny. Shromádìní podpoøilo podnìt na zøízení pomníku jako formu uctìní ivota a díla TGM. Zároveò byl èestným pøedsedou výboru zvolen tehdejí okresní hejtman JUDr. Frantiek Malza, výkonným pøedsedou pan Èenìk Vanìèek starosta mìsta, jednatelem mjr. Emil Touimský, pokladníkem pan Frantiek Ulrich a místopøedsedou MUDr. Zdenìk Zeman. Výbor rozhodl zpùsob financování akce, její cena byla odhadnuta na Kè 150 000,. Schváleno té bylo poádat rakovnické podniky o udìlení pøíspìvkù a zbytek mìl být uhrazen výnosem zábavních akcí èi sbírkou mezi obyvatelstvem. V naprosté shodì byl vybrán i umìlec, jen mìl dílo stvoøit. Legionáøi chtìli, aby jím byl umìlec místního pùvodu, krajan profesor Umìlecké prùmyslové koly, akademický sochaø Josef Fojtík, který se koneckoncù rakovnickým pøedstavil ji meními pracemi (socha tefánika, Smetany, Masarykova busta pro Spoøitelnu). Pøi pøítí schùzi Výboru 23. 6. 1928 bylo oznámeno, e finanèní akce skonèila úspìnì. Pøedsedové JUDr. Malza a starosta Vanìèek navtívili místní podniky, z nich amotka darovala Kè 15 000,, firma Otta Kè 10 000,, pivovar Kè 5000,, Ing. Vltavský Kè 5000,, Èenìk Vanìèek Kè 5000,, továrny Jan Linhart, Keram a Stadion po Kè 3000,, Josef Münz a Michal Perutz po Kè 2500, a Rakovnická Spoøitelna Kè 50 000,. Tím mohla být akce zahájena. Dne 29. 6. byla provedena pochùzka mìstem a èlenové Výboru spolu s architekty Librou, doc. Snikem, Kumpánem, prof. Lexou, prof. Pucholtem a akadem. sochaøem Fojtíkem hledali vhodné místo pro pomník Masaryka. Vybráno bylo sadové prostranství mezi kostelem sv. Bartolomìje a Sokolovnou. Zbytek roku 1928 a rok 1929 byly vyhraeny práci prof. Fojtíka, rada rovnì zahájila úpravu sadového prostranství. Ve mìlo být hotovo do doby oslav 80. narozenin Masarykových èi do 12. výroèí vzniku republiky. Dalí schùze výboru se konala 25. 1. 1930 a èlenové mohli zhlédnout nedávno vypracované dílo Fojtíkovo. 9. bøezna v rámci oslav Masarykových narozenin byl koneènì proveden slavnostní poklep a poloení základního kamene k pomníku. Pomník samotný byl odhalen slavnostnì 28. 10. 1930 k pøíleitosti 12. výroèí samostatnosti. Hned po 10. hodinì ranní el pestrý prùvod kol, spolkù a obèanù vedený mìstskou radou a doprovázený hudbou od nádraí mìstem k pomníku v sadech proti Sokolovnì zahalenému bílou roukou. Slavnost zahájil starosta mìsta Èenìk Vanìèek, po projevech v 11 hodin spadla rouka a shromádìným se odkrývá socha v plné své kráse. TGM je na ní zobrazen jako státník ve svém charakteristickém postoji s rukama za zády sloenýma s listinou v rukou.
Mgr. Eva Skalická Osudy pomníku TGM po roce 1945 Pùvodní pomník TGM vydrel na místì pøed Sokolovnou 10 let. Roku 1940 byl stren a odvezen. Po válce velmi záhy zaèala snaha o jeho obnovení. Dne 10. øíjna 1945 byla ustavena pøi Mìstském národním výboru Místní osvìtová rada, je mìla ve mìstì dbát o kulturu, oslavy, výstavy ad. Hned na ustavujícím shromádìní vystoupil Karel Mejstøík s návrhem obnovy rakovnických pomníkù a to pøedevím znovuodhalení pomníku TGM, ale také Palackého, Havlíèka a busty Smetanovy. Na organizaèních vìcech mìl nejvìtí podíl místopøedseda MNV Ladislav Mièka. Na tøetí schùzi v prosinci 1945 pøedseda ji informoval o zahájení jednání s akademickým sochaøem Fojtíkem, jeho se úèastnili pánové Krb, Mejstøík, ubert, Koubek a Mièka. Bylo dohodnuto a radou schváleno, e pomník TGM bude restaurován nákladem 26 000, a 30 000, Kè a znovuodhalen v sadech pøed Sokolovnou v den narození prvního èsl. prezidenta 7. 3. 1946. Peníze na pomník mìly být získány pøi veøejné sbírce (na pomníky napø. jen potovní zamìstnanci vybrali více ne 181 000, Kè). Nakonec se práce na pomníku pøece jen opozdily a tak Mìstská rada rozhodla odkrýt sochu v prùbìhu oslav 5.9. kvìtna 1946. Program byl následující: 3. 5. 1946 byla otevøena výstava na staré potì, 4. 5. 1946 bylo provedeno slavnostní pøejmenování ulic a pøi této pøíleitosti byl uspoøádán prùvod od mìstského høitì do pøedmìtných ulic. Veèer bylo uspoøádáno recitaèní pásmo, oslavnou báseò tehdy pøednáela dcera sochaøe Fojtíka, 5. 5. 1946 v 10.00 hod. byl uvítán ministr generál Hasal a uspoøádána oslava na námìstí, na ní pøednesl slavnostní øeè tehdejí pøedseda MNV Frantiek Laitner. Odpoledne se konala veselice a veèer divadelní pøedstavení v Tylovì divadle. 9. 5. 1946 pak koneènì po roce od osvobození dolo k slavnostnímu odhalení pomníku TGM. Sraz na mìstském høiti a prùvod pøes mìsto k sadùm byl pozmìnìn a prùvod el mìstem od Vysoké brány místy, kudy vstoupila Rudá armáda do mìsta. Zároveò byly poloeny souèasnì k pomníku TGM a k hrobùm padlých ruských vojákù a obìtí nacismu kytice. Celkové náklady na slavnost a obnovení pomníku nakonec byly: honoráø sochaøi Fojtíkovi Kè 20 000, za odlitek pomníku Kè 44 500, za práci kamenickou K. Havlíèkovi Kè 14 960, Co dodat, snad jen to, e obnovená socha vydrela na svém místì krátkou dobu. Na základì spousty rezolucí z dubna 1953, jak je dochováno v zápisech Rady MNV Rakovník dolo v pátek 30. 4. 1953 k její zbourání. Záleitostí se zabývalo mìsto jetì na kvìtnové schùzi dne 8. 5. za pøedsedování Frantika Louenského, kdy byl povìøen pan Zdenìk Hauner definitivním roztøídìním materiálu z døívìjího pomníku.
Mgr. Eva Skalická |