keramika | ||||||
Rabasova galerie v RakovnÃku Malá sÃò RG 25. záøÖ9. listopadu 1997 vernisáž 25. záøà 1997 v 16.00 h AntonÃn Bartoš – Dávka s konìm AntonÃn Bartoš – Èlovìk – loutka Lisbeth Bartošová – Torzo Lisbeth Bartošová – MÃsa | HlÃnu èlovìk ztváròuje a obdìlává odnepamìti k obrazu svému. Ale ne každý ji dokáže ztvárnit tak, aniž by ji cokoliv ubral na pùvodnosti – na užitku a na kráse. Keramika nespornì patøà k nejstaršÃm lidským výtvarným projevùm a vždy se dokázala prosadit mezi ostatnÃmi výtvarnými disciplÃnami. Nejinak je tomu i dnes, dokonce se zdá, že je to právì keramika, která nacházà stÃránÃm rozdÃlu mezi svou užitnou a výtvarnou funkcà stále vìtšà uplatnìnà v našich domovech. A je to èeská keramika, která spoleènì s èeským sklem zÃskává v poslednÃch desetiletÃch svìtový ohlas a ocenìnÃ. Manželé Lisbeth a AntonÃn Bartošovi již tøicet let jsou právem mezi tìmi, kteøà na tom majà svou nepopiratelnou zásluhu. AntonÃn Bartoš je keramikem robustnÃho projevu, technického a technologického novátorstvÃ, ale v neposlednà øadì také umìlcem s citlivou dušà a dobrým srdcem. Keramika je pro nìj pøedevšÃm výtvarným projevem a užitná funkce je mu spÚe východiskem než cÃlem. Dokáže se stejnì vžÃt do dìtského svìta fantazie a hravé radosti (èetné realizace pro školy, školky a jesle) jako do naléhavých problémù souèasnosti èi nedávné minulosti (plastika HnÃzdo èi figurálnà tvorba z poslednà doby). Osobitý pøÃstup k tematice pak umocòuje širokou stupnicà možných vyjádøenÃ. Sochaøské zpracovánà podtrhuje optický výraz, zároveò má smysl i pro jemný detail, netøÚtà tvar, oživuje jej strukturou, barvou s využitÃm všech možnostà materiálu vèetnì jejich vlastnà výraznosti a symboliènosti. Od roku 1967 spojila svùj osobnà i umìlecký život s Bartošovým jménem keramièka mu po lidské i tvùrèà stránce nejbližšà – Lisbeth Bartošová, tato žaèka švýcarského profesora Bena Geigera jde samozøejmì svou vlastnà cestou, ale od svého manžela se lišà jen jiným cÃtìnÃm materiálu, glazur, tvarù a barev, ale vnitønà svìt majà spoleèný, i když se obèas mùže jevit jako urèitý protipól v tom nejlepšÃm slova smyslu. Køehkost váz, jemnost kresby v kombinaci s reliéfem, ale i robustnìjšà figura èi zpracovánà tam, kde to námìt a myšlenka potøebujÃ, to vše jsou typické atributy jejà tvorby. Keramika pro dny všednà i sváteènÃ, pro potìchu i k hlubšÃmu zamyšlenÃ. Úcta k materiálu, k øemeslu, ale pøedevšÃm k èlovìku, to je pak typické pro oba umìlce. Schopnost vstøebávat život v plnosti jeho rozporù a zároveò jej umìlecky pøetavit a zachytit v hlÃnì a ohni je pak onÃm velkým a vzácným poslánÃm, kterému se nikdo z nich dosud nezpronevìøil. PhDr. Ivan Hrdina AntonÃn Bartoš Narozen 27. øÃjna 1933 v HostìtÃnì, okres Uherské Hradištì, vyuèen malÃøem porcelánu v Duchcovì. Studia: Støednà prùmyslová škola keramická v Bechyni (1952–1956), Vysoká škola umìleckoprùmyslová v Praze, prof. O. Eckert (1956–1962) Jeho keramická tvorba byla ocenìna støÃbrnou medailà – Washington 1965, zlatou medailà AIC – Istambul 1967, zlatou medailà – Faenza 1971, støÃbrnou medailà – Vallauris 1972, støÃbrnou plaketou – Faenza 1982. Lisbeth Bartošová Narozena 7. února 1943 v Zürichu Studia: Keramická a umìlecko-prùmyslová škola v Bernu, prof. Bena Geiger (1964–1967) Jejà tvorba byla ocenìna mimo jiné zlatou medailà a bavorskou státnà cenou v Mnichovì. Oba autoøi se zúèastnili øady kolektivnÃch výstav doma i v zahranièÃ. Samostatnì vystavovali napøÃklad v Hamburku, Norimberku, Zürichu, Washingtonu, Gdaòsku, Faenze èi na ostrovì Fehrman nebo v Husovì domì v Kostnici. | |||||