RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK2371
Zdeněk Veselý
malby
Rabasova galerie v Rakovníku
Výstavní síně RG
18. února–28. března 1999
vernisáž 18. února 1999 v 16.00 h












     Malovat není těžké pro toho, kdo to neumí...
Edgar Degas
     
     Malíř není moderní proto, že maluje aktuální téma! Není tradiční proto, že se drží historických scén. Není pornografický, protože maluje akty. Přilba nedělá hasiče...
Georges Roualt

     ...Je to Tvé vidění světa z jakéhosi „archaického“ hlediska, tak jak je vytvářen vesmírnými silami, energiemi, hmotami, vidíš v něm stále se projevující prasílu, která uhnětla jeho planety, kameny, moře, stromy, krajiny ... ta „paleolitická“ síla se projevuje i v některých Tvých malých plastikách z přírodnin, ve Tvých cestách za takovými živly jako je moře, mraky, skály, kameny, hory a lesy, vesnice a lidé, hrající si se smrtí jako toreadoři...
Emil Juliš, básník
z katalogu k výstavě
     
     ...jeho jednotlivé listy, které předtím věnoval především krajinám a městům, mu umožnily jeho tvůrčí typus. Obecně by se dalo říci, že tvořivě rozvíjí principy Pařížské školy... Veselý je bytostný lyrik, který viděnou skutečnost přetavuje do přeludné, snové, oblačné, někdy až zázračně lehké a čisté podoby, v níž nezůstává nic z její tíže, nic z její naléhavosti či odpudivosti; ne nadarmo se jeden z cyklů jmenuje přímo Sny.
Josef Hlaváček, teoretik
úvodní slovo k výstavě
     
     ...Tak vznikla řada neobyčejně bezprostředních při tom však komposičně promyšlených kreseb, neobyčejného kultivovaného přednesu. Vedle těchto prací vzniklých přímo na místě, vrací se Veselý k jihofrancouzské tématice i po návratu domů v kompozicích složitějších a promyšlenějších, vzniká tak cyklus Corrida, bezprostředních a dramatických, evokujících atmosféru býčích zápasů. Toto téma je zajisté výtvarně zajímavé a přitažlivé, ale na druhé straně nesmírně obtížné. Vedle Goyi a Picassa je těžké obstát. Domnívám se, že Z. Veselý obstál dobře, aniž bych ho chtěl srovnávat s těmito velikány. Z. Veselý se stále vrací k těmto motivům, aby osvědčil českost svého výtvarného projevu a názoru...
prof. Stanislav Novotný, Chrudim
úvodní slovo k výstavě
     
     ...Sledujeme-li vývoj Zdeňka Veselého zaujme nás syntetické myšlení, které v sobě spojuje malířský a grafický cit v jedinou hodnotu. Z estetického hlediska se to projevuje například v citlivém smyslu pro valér v psychologické charakteristice figur, zejména v epických námětech, dále v postupném změkčování kontury, linie, která zůstává podstatným rysem grafiky. Dalším pozoruhodným rysem výtvarného cítění je autorův vytříbený smysl pro literární druh a žánr. Nevytváří nijaké paralely, které by jen doprovázely literární předlohu, nýbrž naučí čtenáře výtvarně myslet v duchu literárního obsahu a formy... Zdeňku Veselému se daří vytvářet osobitý svět, který je v dialogu se světem literatury...
Miroslav Klivar, teoretik
z katalogu k výstavě
     
     Veselý je mnohostranný umělec, který se v minulosti představil na celé řadě výstav u nás i v zahraničí. Přesto, že je znám především jako grafik, zdá se, že grafika i malba jsou mu dvěma neoddělitelnými způsoby vyjádření, které se vzájemně podmiňují a významově obohacují.
     Krajinomalba tvoří v díle Zdeňka Veselého významnou tematickou oblast, ve které dovede najít cestu k uplatnění čistého výtvarného výrazu. Ve vývojovém kontinuu vychází tato tvorba z té větve malířského přednesu, který vyrůstá z oné heroické epochy moderního malířství, vyznačující se odklonem od impresivního pojetí krajiny k soustředění se na podstatné významové znaky.
Jan Nízký, teoretik
z katalogu k výstavě
     
     ...Svět do ateliéru vchází jako mýtus a Veselý tímto světem jako mýtem prochází. V jakém smyslu to mluvím o mýtu? Mýtus je u Veselého přítomem především jako protiklad rozumového chápání světa a jeho dějů. Rozum vše vykládá beze zbytku. V mýtu se stává základním to utajené, to v pozadí, to příšeří, z něhož jen tu a tam něco zahlédáme.
     ...Odedávna mělo k mýtu blízko právě umění, z něhož pak nejvíce umění výtvarné a v něm zase tendence romantisující. Přiznání k těmto směřováním čteme jasně z Veselého cyklů Máchovských variací, které nám jasně napovídají, proč se v současné mnohotvářné situaci výtvarného umění postavil právě tam, kde stojí: k projevu, jenž optickou skutečnost respektuje ne proto, aby ji reprodukoval, ani proto, aby ji zneužil jako znak pro skutečnosti jiné, ale hlavně proto, aby ji dovedl do souvztažností, v nichž teprve vydává počet o světě, jak ho Zdeněk Veselý vidí: o světě mýtu.
Josef Hlaváček, teoretik
úvodní slovo k výstavě
     
     ...náhle se vynořuje podsaditý vousáč z Teplic, je avizován básníkem Julišem, takže to má svoji váhu, ale avizují ho i drobné grafické listy, na nichž je neživá příroda hnízdem přírody živé a celek je snový, veskrze snový, teprve potom se znenadání, jak se sluší a patří, objevil, rozbil stan a mizel a objevoval se se svým vozítkem, neboť na stráni vyrůstal táborák a ten si žádá své už předem a jeho žár pak teprv a přitom pořád zbývá dost páry na zvídavost vědět třeba i o tom, co dosud není, totiž o muzeu Otokara Kubína zvaného Coubine v Boskovicích, a být při tom dychtiv dočasného cíle, jímž tehdá byl jihomoravský pozůstatek moře, totiž Pálava, ale ta jižní Morava je spjata i se soudkem červeného vína, jenž je zase spjat s naším objektem tak, že si jej vysluhoval každoroční manuální pomocí na vinobraní kdesi u Hustopečí...
     ...Vzpomínám si, jak byl Zdeněk Veselý před lety fascinován, když se doslechl, že v Boskovicích je stálá expozice díla Otakara Kubína, a že v témže areálu je i možnost pořádat výstavy. Přímo zahořel vášní vystavovat v sousedství svého Mistra: dnes – v době velkého splňování snů – se mu jeho touha splňuje.
Ludvík Kundera, básník
(z promluvy na zahájení výstavy v Praze)
     
     ...Od sklonku padesátých let sleduje proměny podkrušnohorské krajiny Zdeněk Veselý. Byl prvním severočeským malířem, který se věnoval pohnutým událostem dělnického hnutí, střelbě do dělníků u duchcovského viaduktu (1931), mostecké stávce (1932), katastrofě na dole Nelson (1934). V monumentálních dílech věnovaným těmto událostem však tvoří krajina jen pozadí centrálních figurálních výjevů. Dramatický osud hornických obcí v okolí Teplic jej přiměl k práci na cyklu Mizející krajiny. Jedním z jeho obrazů jsou Moravany z roku 1978. Veselého trvalá inklinace k dramatickému výrazu zde našla své vnitřní zdůvodnění...
Jiří Dolejš, teoretik
(z publikace Krajinomalba severních Čech)
     
     ...Nevyhovuje mi uzavřít se do určitého projevu, rukopisu či formy nebo metody a té podřídit tvorbu, ta byla ostatně inspirována mnoha tématy. Proto nutně se musí lišit moje krajiny z Provence, Skandinavie či krajiny z Podbezdězí. Jinak by nebyly pravdivé. Ale nemyslím si, že bych se ztrácel za motivem. Provence, a další témata malovala jedna a táž ruka. A pokud si historici umění budou chtít dát práci, pak na to přijdou také.
     ...Takové osudové nesetkání bylo s panem Coubinem-Kubínem. Znal jsem ho z doby svých studií, a když jsem v šedesátém devátém roce pobýval na jihu Francie, jel jsem za ním do Simianu u Aptu. Nenašel jsem ho. Ten den, 17. října 1969, jak jsem se později dozvěděl, umíral v nemocnici v Marseille. Doufám, že se naše „setkání“ uskuteční letos na podzim na zámku v Boskovicích, kde bude vystavovat kresby z Provence.
     ...Nepovažuji se za tak starého, aby mi příslušelo udílet rady. Ale přesto: u nás se každá mladá generace asi vyznačuje chvatem, jakým chce zaujmout místa svých předchůdců. Ve Francii jsem kupříkladu zaznamenal, jak si generace předávají a přijímají tu štafetu v kumštu; totiž zcela plynule. Minulá generace má dostatek času vyslovit vše, čím je povinována ke generaci nastupující. Ta má pak na co navazovat a rozvíjet. Nemyslete si, že je tam nějaká selanka. Ale je tam samozřejmostí být slušný a tolerantní k druhým. Cítíte, že se u nich neodehrává vývoj „odezdikezdi“. Tenhle pocit jsem neměl vždycky v tuzemských poměrech. Snad pro tyto jistoty je Francie stále „Mekkou“ umění. A pak si myslím, ten chvat, se kterým se mnozí snaží vyrovnat světu, nutně poznamenává kvalitu tvůrčích činů. Nehledě na to, že honba za něčím, co tady kolem už bylo, vyjde stejně na prázdno. Jenomže si aktéři namlouvají, že jsou světoví. Vím, že v dnešní době asi pokora není moderní. Ale nevztahuje se to na pokoru před přírodou, dějinami a dílem minulých generací. Pravdou je, že čím víc člověk zná a ví, tím je skromnější a méně se staví na odiv. Přesvědčila mne o tom prostota velkých lidí.
(z rozhovoru autora s J. D. pro časopis Dialog v roce 1990)
     
Zdeněk Veselý
     Narodil se 9. 6. 1932 ve Svitavách, žije v Teplicích v Čechách.
     Akademii Výtvarných umění v Praze, po studiích u prof. M. Holého, K. Hladíka a V. Silovského absolvoval v r. 1959.
     
Samostatné výstavy:
     1963 – Chrudim
     1964 – Varnsdorf
     1965 – Vídeň a Ústí nad Labem
     1969 – Se`quret, Francie
     1970 – Most, Teplice, Ústí n. Labem
     1972 – Karlovy Vary, Chrudim, Duchcov
     1973 – Zrenjanin, Subotica, Baška Topoli – Jugoslavie
     1974 – Duchcov
     1976 – Ústí nad Labem, Dvůr Králové, Duchcov, Teplice
     1977 – Ústí nad Labem
     1979 – Duchcov
     1980 – Děčín
     1982 – Most, Praha, Litoměřice, Olomouc
     1990 – Boskovice
     1992 – Teplice
     1994 – Marienburg SRN
     1996 – Gera SRN
     
     Zúčastnil se řady kolektivních výstav, získal ceny a odměny za grafiky a ilustrace, je zastoupen ve sbírkách v Československu i v zahraničí (USA, Francie, Jugoslavie, Bulharsko).
     
     Zúčastnil se sympózií v České Lípě, Železné Rudě, na Lipně, v Úštěku, v zahraničí Se`quret, Ečka, Sozopol, Kazanlak, Stražica.
     
1.  Casares olej 29 ´ 22,5 cm 1997
2.  Ulička v Andalusii olej 30 ´ 19,5 cm 1997
3.  Port Banús olej 29 ´ 21 cm 1997
4.  Canselada olej 25 ´ 26 cm 1997
5.  Z Andalusie olej 30 ´ 21 cm 1997
6.  Costa del sol olej 30 ´ 21 cm 1997
7.  Arena v Rondě olej 28 ´ 21 cm 1997
8.  Casa Monte mayor olej 46,5 ´ 39,5 cm 1997
9.  Zima v Teplicích olej 51 ´ 43 cm 1993
10.  Bruggy olej 70 ´ 50 cm 1996
11.  Ulička v Bruggách olej 70 ´ 50 cm 1996
12.  V Srdově olej 70 ´ 50 cm 1997
13.  Krajina s mrakem olej 68 ´ 57 cm 1990
14.  Céligny olej 70 ´ 50 cm 1994
15.  Bruggy II. olej 70 ´ 50 cm 1996
16.  Amsterodamský motiv olej 70 ´ 50 cm 1996
17.  Červené střechy olej 80 ´ 61 cm 1990
18.  U nás olej 70 ´ 50 cm 1990
19.  Pod mrakem olej 50 ´ 40 cm 1990
20.  Červené střechy II. olej 50 ´ 35 cm 1990
21.  Anatomie lesa I. olej 40 ´ 54 cm 1990
22.  Anatomie lesa II. olej 60 ´ 40 cm 1990
23.  Anatomie lesa III. olej 60 ´ 40 cm 1990
24.  Z Vysočiny II. olej 50 ´ 40 cm 1989
25.  V Němčičkách olej 50 ´ 35 cm 1990
26.  Do vinic olej 80 ´ 61 cm 1990
27.  Pod vinicemi olej 80 ´ 61 cm 1990
28.  Finka I. olej 43,5 ´ 32 cm 1998
29.  Finka II. olej 44 ´ 33 cm 1998
30.  Finka III. olej 44 ´ 33 cm 1998
31.  Osuna olej 50 ´ 40 cm 1998
32.  V Estěponě olej 50 ´ 40 cm 1998
33.  V zeleni olej 39,5 ´ 27,5 cm 1998
34.  Do Azohii olej 32 ´ 32 cm 1998
35.  Finka v horách olej 32 ´ 32 cm 1998
36.  Zimní dvůr olej 34 ´ 20 cm 1997
37.  Zimní dvůr II. olej 47 ´ 43,5 cm 1993
38.  Zimní dvůr III. olej 47 ´ 43,5 cm 1993
39.  První sníh olej 47 ´ 43,5 cm 1993
40.  Večer přichází olej 47 ´ 43,5 cm 1993
41.  Čas adventu olej 47 ´ 43,5 cm 1993
42.  Malhostice I. olej 47 ´ 43,5 cm 1993
43.  Malhostice II. olej 47 ´ 43,5 cm 1993
44.  Bílý dvůr olej 48,5 ´ 38 cm 1990
45.  El Saladillo olej 65 ´ 50 cm 1998
46.  Zelená krajina pastel 31 ´ 22 cm 1998
47.  Mrak pastel 36 ´ 22 cm 1998
48.  Bretaňský motiv pastel 28 ´ 21 cm 1994
49.  Vjezd do vsi pastel 29 ´ 21 cm 1998
50.  Ze Středohoří pastel 28 ´ 20 cm 1997
51.  Bretaňský motiv II. pastel 28 ´ 21 cm 1995
52.  Cadaques I. pastel 39 ´ 31 cm 1998
53.  Cadaques II. pastel 36 ´ 31 cm 1998
54.  Z Rondy pastel 38 ´ 31 cm 1998
55.  Ze Šumavy pastel 29,5 ´ 23,5 cm 1998
56.  Krušné hory pastel 29 ´ 23 cm 1997
57.  Na horách pastel 29 ´ 22,5 cm 1998
58.  Růžová v Cadaques pastel 29 ´ 21 cm 1998
59.  Modravo pastel 34 ´ 24 cm 1998
60.  Před deštěm pastel 34 ´ 24 cm 1998
61.  Od Vražkova pastel 41,5 ´ 31 cm 1998
62.  Z Malagy pastel 27,5 ´ 19,5 cm 1998
63.  Motiv z Rondy pastel 50 ´ 34 cm 1998
64.  V zeleni enkaustika 25 ´ 26 cm 1995
65.  Na jaře enkaustika 36 ´ 21 cm 1997
66.  Pobřeží tempera 50 ´ 40 cm 1998
67.  Corrida II. tempera 62 ´ 50 cm 1985
68.  Corrida III. tempera 62 ´ 50 cm 1985
69.  Útesy tempera 70 ´ 33 cm 1998
70.  Na hranicích komb. tech. 60 ´ 51 cm 1998
71.  Na Mníšku komb. tech. 60 ´ 51 cm 1998
72.  Pařížská kavárna kvaš 38,5 ´ 28 cm 1975
73.  Corrida křída 45 ´ 35 cm 1998