RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK107
Drahé kameny a minerály
ze sbírek členů občanského sdružení REDEO
Rabasova galerie v Rakovníku
Výstavní síň na radnici
22. února–2. dubna 2000
vernisáž 22. února 2000 v 16.00 h
















     Drahé kameny doprovázejí člověka od samého počátku lidských dějin. Pro své nápadné vlastnosti, výjimečnost a vzácnost výskytu bývaly a někde dosud i jsou symbolem bohatství a moci. Dříve byly drahé kameny členěny na drahokamy, levnější polodrahokamy a ozdobné kameny. Toto dělení však nemá příliš pevný podklad, protože hranice mezi vlastním drahokamem, polodrahokamem a ozdobným kamenem není možné klást přesně. Těchto pár stránek by vám, vážení návštěvníci, mělo tedy spíše malinko pomoci v orientaci výstavou a popřípadě podat pár odpovědí na otázky, které vás při prohlídce mohou napadnout. Při sestavováni tohoto průvodce jsem použil jako podkladové materiály knihy: Svět drahých kamenů autorů – Rudolf Ďuďa a Luboš Rejl – r. 1996. Atlas drahých kamenů autorů – Vladimír Bouška a Jiří Kouřimský – r. 1985

PYRIT
     Disulfid železa, FeS2, soustava krychlová
     Německý mineralog J. F. Henckel označil pyrit vtipným názvem „Honza na všech ulicích“. Podnětem k tomu byl jeho hojný výskyt. Tvoří se téměř za všech genetických podmínek a setkáme se s ním proto prakticky všude, ve všech horninách i na rudních žilách. V sedimentech tvoří hlízy nebo vrstvičky s ledvinitým povrchem.
     Pyrit krystalizuje nejčastěji v krychlích. Použití pyritu k účelům šperkařským je známé již ze starověku. Přirozený lesk kamene se tím totiž ještě zvyšuje. Nejoblíbenějším se stal zhruba v 18. století. Dnes jeho popularita jako šperkového kamene poklesla. Hlavními světovými producenty jsou Španělsko, Japonsko, USA.
     
FLUORIT
     Fluorid vápenatý, CaF2, soustava krychlová
     Obyčejně se vyskytuje v hrubě zrnitých agregátech, ale dosti často i v dokonalých pěkných krychlích nebo v krystalových spojkách. Barva se často střídá v zónách. V přírodě vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se na rudních žilách, ale často tvoří i samostatné žíly nebo vystupuje společně s barytem. U nás se nachází např. v Liticích, Horním Slavkově, Běstvině, Jáchymově, Cínovci a na mnoha dalších lokalitách. Světoví producenti jsou USA, Čína, Anglie.
     
HEMATIT
     Oxid železitý, Fe2O3, soustava klencová
     Jménem hematit se obyčejně označují jen odrůdy krystalované a krystalické, kovově lesklé černošedé barvy a také tvrdší než odrůdy známé pod názvem krevel. Hematit krystalizuje v různých podobách. Železná slída je označení pro lístkový hematit. Horninotvorný hematit se nazývá itabirit. Hematit tvořící v dutinách polokulovité agregáty se jmenuje lebník.
     U nás se krásné lebníky nacházejí v Krušných horách, hlavně v Horní Blatné a Hradišti u Kadaně.
     
KŘEMEN
     Oxid křemičitý, SiO2, soustava klencová
     Křemen je jedním z hlavních nerostů zemské kůry. Křemen je podstatnou složkou mnohých hornin vyvřelých, přeměněných i usazených. Barevné odrůdy jsou: fialový ametyst, hnědá záhněda, žlutý citrín, růžový růženín a černý morión.
     Křišťál je nejčistší krystalický křemen, úplně bezbarvý a průhledný. Římané mluvili o zkamenělém ledu, když měli na mysli nádherné sloupce křišťálu z alpských nalezišť. Tato Alpská naleziště jsou proslavená již od starověku. V roce 1719 byl v Bernských Alpách ve Švýcarsku nalezen tzv. křišťálový sklep, z něhož bylo vytěženo přes 100 000 kg křišťálu s krystaly jedinečné krásy. Dnešními nejbohatšími nalezišti křišťálu jsou Madagaskar, jižní Brazílie a Arkansas v USA.
     Velmi oblíbenou krystalovou odrůdou křemene je ametyst, zbarvený fialově až purpurově tmavočerveně. Toto zabarvení je způsobeno radioaktivním ozářením a příměsí železa. Při zahřátí na 250oC přechází zabarvení do žlutých tónů. Nejbohatší naleziště jsou Brazílie nebo Uruguay.
     Záhněda je krystalová odrůda křemene vyznačující se kouřově hnědou až černohnědou barvou v různých tónech. Černá, téměř neprůsvitná odrůda záhnědy se nazývá morión. Proslulá naleziště jsou v Alpách, největší světová potom na Urale, v Brazílii, na Madagaskaru a v Coloradu v USA.
     Pravý citrín je příjemně žlutě zbarvený křemen. Jeho zbarvení způsobuje oxid železitý. V přírodě je vzácný. Nejkrásnější se dovážejí z Brazílie a z Uralu.
     Nejoblíbenější kusovou odrůdou křemene je růženín s příjemnou růžovou barvou často s odstínem do fialova. Jeho zbarvení je způsobeno malou příměsí oxidu manganu. Krystalický byl nalezen zatím jen v Brazílii.
     Z kusových křemenů dále zaslouží zmínku mléčný a hlavně železitý křemen. Kusový železitý křemen je znám z ložisek železných rud u Hořovic a Rokycan.
     Zvláštností je avanturín. Jde o kusový křemen s hojnými šupinkami slíd nebo hematitu, což zvyšuje jeho třpyt.
     
CHALCEDON
     Oxid křemičitý, SiO2
     Chalcedony jsou zvláštní skupinou odrůd křemene, která se řadou svých vlastností i způsobem vzniku z rosolovité křemičité hmoty liší od ostatních. V přírodě tvoří obyčejně vrstvy s ledvinitým povrchem, které jsou vždy zakalené a pouze průsvitné. Podle zabarvení rozlišujeme: Karneol, zbarvený krevelem do masově červena, plazma je zbarvena různými chloritickými příměsemi, mechový achát je chalcedon prostoupený dendrity, ať již železa (hnědé) a manganu (černé), nebo chloritických nerostů (zelené). Kašolong je křídověbílá směs chalcedonu a opálu. Posledním z řady je chryzopras, zbarvený vodnatými křemičitany niklu do jablečné zelené.
     
JASPIS
     Oxid křemičitý, SiO2
     Jaspis je směs chalcedonu křemene a opálu. Naše nejlepší ukázky pocházejí přibližně z týchž nalezišť jako chalcedony a vynikají pestrostí barev. Proslulá naleziště jsou na Urale, v Indii a v Německu. Zelená odrůda jaspisu nebo chalcedonu s pravidelnými červenými skvrnami se nazývá heliotrop.
     
ACHÁT
     Nerost se skládá z vrstviček jemně vláknitého křemene, chalcedonu a opálu, je beztvarý
     Vrstvičky achátu bývají pestře zbarveny a jednotlivé proužky zpravidla vyjadřují průběh tvaru dutiny, ve které se srážel gel oxidu křemičitého. Uprostřed neúplně vyplněných achátů nacházíme často krystalky křišťálu, záhnědy nebo ametystu. Podle barvy dostaly acháty dodatečná jména. Známe obláčkový achát, okatý achát, zříceninový achát, hvězdový achát apod. Samostatný název má achát proužkovaný černě a bíle, tzv. onyx. Achát s proužky červenohnědými a bílými je sardonyx. Jinak jsou další barvy a odrůdy odvozeny od chalcedonu. Světová naleziště jsou Brazílie, Ural, Přední Indie, Čína, Mongolsko.
     
OPÁL
     Vodnatý oxid křemičitý, SiO2·nH2O (obsah vody kolísá od 1 % do 20 %)
     Podobně jako u chalcedonu existuje i u opálu množství druhů, které se liší hlavně obsahem různých příměsí. Bezbarvý opál s ledvinovitým povrchem se jmenuje hyalit (opál skelný). Jeho nejhojnější naleziště bylo v dutinách čedičů u Valče v Doupovských Horách. Nejcennějším a nejvyhledávanějším opálem je opál drahý. Je to jediný drahý kámen vynikající podivuhodnou hrou barev neboli opalizací. Tento jev je způsoben právě obsahem vody, na jejichž molekulách se rozkládá světelný paprsek. Nejkrásnější drahé opály pocházejí z Austrálie, Etiopie a donedávna ze Slovenska. Další rozdělení už je stejné jako u ostatních křemičitanů : opál obecný, opál masový, opál voskový, opál dendritický. Výjimkou je ještě opál dřevitý, který vznikl proniknutím opálové hmoty do dřeva při zachování struktury dřeva.
     
RUTIL
     Rutil je oxid titaničitý, TiO2, soustava čtverečná
     Rutil je jedním z nejhojnějších titanových nerostů v přírodě, obsahuje kolem 60% titanu. V přírodě tvoří sloupečkovité, podélně rýhované krystaly, často dvojčatně srostlé. Vždy dva jedinci se k sobě přikládají pod úhlem 65o 35´. U nás se nachází na Soběslavsku, u Golčova Jeníkova a na mnoha dalších místech. Pokud rutil vykrystaluje do křemene v podobě vlasových snopků krystalů, mluvíme o sagenitu. Největší ložiska jsou v Brazílii, Rusku a Švýcarsku.
     
KALCIT
     Uhličitan vápenatý, CaCO3, soustava klencová
     Kalcit je po křemenu nejrozšířenějším nerostem na zemském povrchu a zároveň nejrozmanitějším nerostem vůbec. Krystaluje nejčastěji v dokonale štěpných klencových krystalech, seskupených zpravidla v úhledné drůzy. Mnohem více se však uplatňují jeho kusové odrůdy hrubozrnné, jemnozrnné až celistvé, vytvářející mohutné horninové komplexy – vápence. Tyto horniny mají nejrůznější názvy: travertiny jsou např. pórovité vápence usazené ze sladkých vod, mramory jsou krystalické vápence různých barev. Nejznámější naleziště krystalového kalcitu jsou kromě Islandu u Joplinu i v USA, v Evropě Bajdar na Krymu, v Anglii ( Alston Moor, Egremont ), Sběrateli zvláště vyhledávaný je tzv. „cvočkovec“, charakteristický pro Příbram nebo Stříbro v Čechách. Tvoří je zajímavě uspořádané rovnoběžné srůsty nízkých klencových krystalů.
     
ARAGONIT
     Uhličitan vápenatý, CaCO3, soustava kosočtverečná
     Krystaly aragonitu mají vzhled sloupečkovitý až jehlicovitý. U nás se nacházejí pěkné krystaly v dutinách čedičů u Hořence poblíž Bíliny a Hřídelce u Nové Paky nebo na Vinařické hoře u Kladna. Keříčkovité agregáty pocházejí ze Zbrašovských jeskyní u Teplic nad Bečvou a z Ochtinské aragonitové jeskyně. Perleť v lasturách mnohých mlžů a součást hmoty perel je v podstatě také aragonit. Největší obliby dosáhly obě odrůdy aragonitu známé z Karlových Varů. Jsou to vřídlovec a hrachovec, oba vylučované po tisíciletí z horkých karlovarských pramenů, jejichž voda má v sobě rozpuštěno mnoho nerostných látek, hlavně oxidu uhličitého. Při ochlazování vody u povrchu se nerostné součástky z vody vylučují a usazují. Vzniká vrstevnatý vřídlovec, kterým se zanášejí potrubí lázeňských zařízení a který již v dávných dobách začal vyplňovat údolí říčky Teplé. Hrachovec je mnohem vzácnější. Vznikal hlavně v dobách, kdy vody horkých pramenů vytékaly volně do řečiště říčky Teplé. Tam obalovaly zrnka písku či úlomečky žuly vrstvy aragonitu, stmelovaly se a vznikal hrachovec.
     
MALACHIT
     Zásadité uhličitany mědi, Cu2((OH)2CO3), soustava jednoklonná
     Malachit vzniká jako produkt větrání mědi a měděných rud. Není ani jediné ložisko těchto rud, ať již sulfidických či oxidických, na němž by se ve svrchních částech hojně nevyskytovaly. Nejslavnějším nalezištěm malachitu jsou rozsáhlé oblasti na Urale, především okolí Gumeševska, Bogoslovska a Nižního Tagilska. Nejcennějším býval malachit z Gumeševska, charakteristický ledvinitými, krápníkovitými a trubičkovitými útvary. Největší naleziště malachitu jsou dnes v Katanze (Zaire), Tsumebu (Namíbie), Bisbee v Arizoně (USA) a na nalezišti Burraburra u Adelaide (Austrálie)
     
AZURIT
     Zásaditý uhličitan mědi, Cu3((OH)CO3)2, soustava jednoklonná
     Azurit má krásně tmavě modrou barvu a v kombinaci s malachitem vytváří líbivé mineralogické vzorky. Největším nalezištěm azuritu je stejně jako u malachitu Tsumeb v Namíbii a další naleziště shodná s nalezišti malachitu. Azurit nevytváří ledvinovité útvary jako malachit, ale krystalizuje ve shlucích krásně modrých krystalů.
     
SÁDROVEC
     Vodnatý síran vápenatý, CaSO4·2H2O, soustava jednoklonná
     Sádrovec tvoří krystaly v podobě tabulek připomínajících slídu (mariánské sklo) nebo sloupců. Různé zbarvení je způsobeno příměsmi. Jemně zrnitý, čistě bílý a světle prosvítající se nazývá alabastr, vláknitý pak selenit. Sádrovec můžeme rýpat již nehtem. Nejznámější ložiska jsou v Itálii, Španělsku, USA, Rusku a jinde. Na mnoha místech Sahary se odedávna nacházejí dokonale vyvinuté sádrovcové krystaly, ležící volně v písku, tzv. pouštní růže.
     
TYRKYS
     Vodnatý zásaditý fosforečnan hliníku a mědi, CuAl6((OH)2PO4)4·4H2O, soustava trojklonná
     Tyrkys se vyskytuje prakticky pouze skrytě krystalický. Bývá ledvinitý,krápníkovitý, nejčastěji však tvoří povlaky. Nejvíce se cení sytě modré tyrkysy, které bývají dosti vzácné a většinou prostoupené hnědými skvrnami (sloučeniny železa ). Hlavním nalezištěm tyrkysu jsou už od starověku ložiska u Mešhedu a Maadenu u Nišapúru v Iránu. Další významná naleziště jsou v Číně, v Jižní Americe, v Austrálii a v Rusku.
     
OLIVÍN
     Křemičitan železa a hořčíku, (Mg, Fe)2(SiO4), soustava kosočtverečná
     Historicky nejznámější ložiska byla na ostrově Zebirget v Rudém moři. Těžba zde byla nejméně 3500 let stará. Odtud také pochází největší olivín na světě, který má rozměry 45 ´ 40 ´ 23 mm a váží 346,5 ct. U nás se nacházejí krásné i když malé olivíny na Kozákově, na lokalitě Rovné u Semil a ve Smrčí u Železného Brodu. Největší kus kozákovského drahokamového olivínu byl nalezen v roce 1910 a váží 15,67 ct. Je uložen v Národním muzeu v Praze. Olivíny se nacházejí takřka na celém světě, ale nejkrásnější a také v současné době největší se nacházejí v pákistánské části Pamíru.
     
GRANÁT
     Je to velká skupina křemičitanů, soustava krychlová
Hlavní druhy:
     Pyrop: křemičitan hořečnato–hlinitý, Mg3Al2(SiO4)3, obvykle sytě červený je zbarven příměsí oxidu chromitého. Nejkrásnější pyropy (české granáty) pocházejí z našich nalezišť, hlavně z okolí Podsedic a Třebívlic u Loun. Pyropová zrna dosahují malých rozměrů. U nás se velmi vzácně dají nalézt zrna o velikosti 10mm v průměru obvykle je však 20 až 30 zrn na jeden gram. Větší zrna pocházejí z Afriky, nacházejí se zrna velikosti až 2 cm v průměru.
     Almandin: křemičitan železnato–hlinitý, Fe3Al2(SiO4)3, má červenou až červenofialovou barvu. Krystaly almandinu dosahují až několik desítek centimetrů. Nejdůležitější oblastí výskytu a těžby jsou drahokamová rýžoviska na Cejlonu a v Přední Indii. Bohatá naleziště jsou také v Jihoafrické republice. U nás se nacházejí až jako pěst veliké almandiny mezi Zbyslaví a Starkočí na Čáslavsku. Almandinové složení má také granát z Granátové skály v Táboře.
     K červeným granátům patří ještě rhodolit, hnědočervený hessonit, vzácnější pak spessartin. Další skupinou granátu jsou granáty zelené, kam patří především tsavorit, grosulár, démantoid, uvarovit, topazolit a andradit. Tyto druhy granátů až na grosulár jsou v drahokamové kvalitě a velikosti nad jeden karát velmi vzácné. Jediným černým granátem je melanit. Toto rozdělení však platí pouze pro specifické kameny pro daný druh, protože barevně se mohou velmi prolínat.
     
ZIRKON
     Křemičitan zirkoničitý, Zr(SiO4), soustava čtverečná
     V přírodě je velmi častý, ale jen vzácně tvoří velké, drahokamové krystaly. Nejčastěji jsou neprůsvitné a mají šedohnědou barvu. Drahokamové krystaly jsou menší velikosti, ale nacházejí se zirkony až 7 kg těžké (Renfrew v Kanadě). Zirkon je mnohobarevný minerál, jeho paleta barev jde od světle žluté přes odstíny červené, zelené a modré až po černou. Největší rozsah barev se nachází na nalezištích Srí Lanky (Ratnapur a Matara ). Další naleziště drahokamových zirkonů jsou v Austrálii, JAR, Tanzánii, Brazílii, Rusku a mnoha dalších zemích. U nás se dá nalézt v náplavách řeky Jizery a Otavy ale i v čedičových štěrcích v Českém středohoří.
     
TOPAZ
     Křemičitan hlinitý, Al2(F2SiO4), soustava kosočtverečná
     Topaz je jedním z nejznámějších a také nejstarších drahých kamenů. Z hlediska dostupnosti je také pro sběratele nejdostupnější. Krystaly topazu bývají sloupcovité, většinou omezené hranolem s hojnoplochým jehlanovitým zakončením. Krystaly topazu překvapují svou velikostí. Nejsou vzácností 100 kg, ale i 300 kg krystaly. I broušené topazy patří mezi drahokamy k těm největším. Pocházejí většinou z Brazílie a váží až 7700 ct (1 ct = 0,2 g). I u topazu nacházíme různé zabarvení, ale na rozdíl od zirkonu jsou to barvy světlé pastelové. Největší naleziště jsou tedy v Brazílii, a to hlavně ve státě Minas Gerais, dále v oblasti Marambaya, Don Bosco a jinde. Další velká světová naleziště jsou v USA, Rusku, Austrálii, Srí Lance, Pákistánu a několika státech Afriky. Nejznámější evropské naleziště, které už je bohužel vyčerpáno, je v Německu lokalita Schneckenstein.
     
BERYL
     Křemičitan berylnato-hlinitý, Be3Al2(SiO3)6, soustava šesterečná
     Beryl je jako minerál samostatně v přírodě velmi nenápadný. Má světle modrou barvu, která přechází místy ve světle zelenou nebo šedou barvu. O to krásnější a barevnější jsou jeho drahokamové odrůdy:
     Nejznámější je odrůda s barvou „svěží jarní louky“ - smaragd, který se těšil obrovské vážnosti až pobožného uctíváni již řadu tisíciletí před Kristem. Smaragd byl těžen ve starém Egyptě, zdobil římské císaře a jejich manželky, uctívali jej jihoameričtí Indiáni. V současnosti jsou největšími producenty doly v Kolumbii, Brazílii, Austrálii, dále pak v jižní Africe a Rusku. V Evropě se nacházel v Habachtalu v Rakousku.
     Barvu mořské vody má další drahokam ze skupiny berylu, a tou je modrý akvamarín. Není ve srovnání se smaragdem tak ceněný, protože se v přírodě nachází v poměrně velkých krystalech drahokamové jakosti. Největším dodavatelem drahokamových kamenů je Brazílie, zvláště pak státy Minas Gerais a Bahia. Dále se těží v mnoha státech Afriky, Asie, USA a v Rusku. V Čechách se nacházel vzácně v lomu U obrázku u Písku.
     Zlatožlutou barvu má minerál s názvem heliodor. První nález tohoto kamene je z Namíbie z roku 1910. Tyto kameny však obsahují slabou příměs uranu a jsou mírně radioaktivní. Největší kameny se nacházejí v okolí Žitomiru na Ukrajině, dále pak na Madagaskaru, v Brazílii a na Srí Lance. V minulosti se nacházel i v Čechách spolu s akvamarínem u Písku.
     Poslední dvě odrůdy jsou růžově zbarvený morganit a červeně zbarvený bixbit. Morganit se nachází v USA, v Brazílii, na Madagaskaru a v jižní Africe. Bixbit je znám zatím pouze z USA a je také velmi ceněn.
     
CORDIERIT
     Hlinitokřemičitan hořečnatý, Mg2(Al4Si5O18), soustava kosočtverečná
     Cordierit se vyskytuje v podobě zrn, krátce sloupcovitých krystalů, nebo bývá kusový. Pro svůj výrazný pleochroismus byl též nazýván dichroit (dvojbarevný). Naleziště jsou v Brazílii, na Srí Lance, na Madagaskaru, v Tanzánii a Namíbii.
     
TURMALÍN
     Složitý borokřemičitan hliníku, železa, hořčíku, vápníku, alkálií a případně dalších prvků (v jeho barevných odrůdách převažují vždy některé z uvedených prvků ), soustava klencová
     Do Evropy byly přivezeny v roce 1703 holandskými mořeplavci ze Srí Lanky pod názvem „turmali“. Byl odedávna používán jako drahý kámen. Je to minerál velmi barevně proměnlivý, podobně jako granát. Barevné rozmanitosti vděčí za poměrně snadné pronikání různých oxidů do krystalické mřížky nerostu.
     Rozeznáváme tedy: bílé až červené rubelity, bílé až modré indigolity, nažloutlé až tmavě zelené verdelity, nažloutlé až tmavě hnědé, ale i modré dravity, černé skoryly, bezbarvé achroity, tmavě hnědé uvity. U turmalínu se jako u jednoho z mála nerostů projevuje zcela běžně efekt fantomu, kdy v jednom krystalu jsou jakoby na sobě narostlé barevně odlišné varianty téhož minerálu. Takže po příčném rozříznutí krystalu můžeme vidět různě zbarvené linky kopírující tvar krystalu. Jeden z takto zbarvených turmalínů se jmenuje „ vodní meloun“, který barevně přesně kopíruje dobře známou zeleninu. Největší naleziště jsou Brazílie,Rusko, Srí Lanka a USA. Velká naleziště jsou také v Namíbii a dalších zemích Afriky.
     
OBSIDIÁN
     Vulkanické sklo, amorfní
     Lidstvu je znám odedávna. Obsidián těžil již pravěký člověk, který jej díky jeho snadné opracovatelnosti používal jako škrabátka, hroty šípů ale i ozdobné předměty. Obsidián může být v barvě kouřového skla, ale je i proužkovaný, neprůhledný a různě barevný. Nádherně zbarvený je „duhový obsidián“ z Mexika, který má efekt lomu světla podobný jako duha. Obsidián se nachází v sopečných oblastech na celém světě.
     
ŽIVCE draselné
     Skupina hlinitokřemičitanů draselných, soustava jednoklonná nebo trojklonná
     Jsou to důležité horninotvorné minerály. Amazonit je znám jako drahý kámen už od časů egyptských faraónů. Draselné živce máme rozděleny do několika skupin: Ortoklas – může být v čiré formě jako samostatný drahý kámen ale je to i horninotvorný nerost.
     Plagioklas – v čiré formě a nažloutlý se nazývá slunečním kamenem, namodralý pak měsíčním kamenem. Kameny s tímto označením mají efekt „kočičího oka“, což vypadá tak, že na lesku přechází z jednoho kraje vybroušeného kamene na druhý svítící proužek jako u oka kočky.
     Mikroklín – drahokam z této řady se jmenuje amazonit. Má příjemnou zelenomodrou barvu s bílými vrostlicemi.
     Drahokamové odrůdy draselných živců se nacházejí takřka na celém světě. Amazonit např. v Jižní Americe ale i v Rusku, ortoklas v Africe ale i Asii atd.
     
ŽIVCE sodnovápenaté
     Skupina hlinitokřemičitanů sodnovápenatých, soustava jednoklonná nebo trojklonná
     I tato skupina živců má velký význam coby horninotvorné minerály. Nejznámějšími jsou labradorit a albit. Labradorit vyniká krásnou hrou barev, která se po vyleštění ještě zvýrazňuje. Byl zpracováván odedávna na ozdobné předměty a židé si z něho zhotovovaly náhrobní kameny. Jeho největším nalezištěm je Kanada, dále pak USA, Mexiko, Austrálie a Madagaskar. Do faset se brousí odrůda labradoritu zvaná spektrolit.
     
KŘEMENNÉ HMOTY
     Do této skupiny patří různé železité křemeny, různé typy rohovců, prokřemenělé rostliny a živočichové a jiné, ale přesnější vymezení je dosti problematické. V podstatě jsou to nerosty pro ozdobné zpracování. Rohovec je nerost velmi podobný opálu, ale je tvořen malými krystalky křemene. V přírodě se vyskytuje v různé škále barev. O železitém křemenu jsme se zmiňovali v odstavci „křemen“, jen stojí za zmínku, že největší výskyty jsou v Brazílii, Indii a na Ukrajině.
     Mezi zkamenělá dřeva (prokřemenělé rostliny) řadíme tzv. psaronie – což jsou jedny z nejstarších rostlin takto dochovaných. Vyznačují se zřetelnými výživnými kanálky, které jsou pěkně vidět po rozříznutí a vyleštění kamene. Dalším velice rozšířeným typem jsou araukarity. Tyto se vyznačují normální strukturou dřeva a patří sem jak listnaté tak jehličnaté pravěké porosty. Tyto zkameněliny se nacházejí v mnoha zemích světa, nejznámější jsou však z Arizony v USA. U nás se pěkné ukázky dají nalézt v Podkrkonoší, okolí Plzně a na jižní Moravě. V okolí Rakovníka se nacházejí zkamenělá dřeva ve větším množství na Hlavačově a na polích v okolí letiště.
     
1.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
2.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
3.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
4.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
5.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
6.  Křišťál – Brazílie   
7.  Křišťál – Brazílie   
8.  Křišťál – Brazílie   
9.  Křemen – Běstvina   
10.  Křišťál – Brazílie   
11.  Křemen s dolomitem – Maroko   
12.  Křišťál – Banská Belá   
13.  Žezlový křemen – Bobrová   
14.  Křemen – Jeseníky   
15.  Citrín – Českomoravská vysočina   
16.  Citrín – Českomoravská vysočina   
17.  Citrín – Českomoravská vysočina   
18.  Citrín – Českomoravská vysočina   
19.  Citrín – Českomoravská vysočina   
20.  Citrín – Českomoravská vysočina   
21.  Citrín – Českomoravská vysočina   
22.  Křišťál – Brazílie   
23.  Křemen – Běstvina   
24.  Citrín – Českomoravská vysočina   
25.  Citrín – Rusko   
26.  Citrín – Jihoafrická republika   
27.  Záhněda – Telč   
28.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
29.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
30.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
31.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
32.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
33.  Křišťál – Madagaskar   
34.  Křemen – Těžkov   
35.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
36.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
37.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
38.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
39.  Záhněda – Bory   
40.  Záhněda – morión – Bochovice   
41.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
42.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
43.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
44.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
45.  Záhněda – Českomoravská vysočina   
46.  Sagenit – Brazílie   
47.  Sagenit – Brazílie   
48.  Ametyst – Zambie   
49.  Ametyst – Brazílie   
50.  Ametyst – Maroko   
51.  Ametyst – Rusko   
52.  Ametyst – Brazílie   
53.  Ametyst – Doubravice   
54.  Ametyst – Doubravice   
55.  Ametyst – Doubravice   
56.  Ametyst – Doubravice   
57.  Ametyst – Maroko   
58.  Křemen – Maroko   
59.  Růženín   
60.  Růženín   
61.  Růženín   
62.  Růženín   
63.  Růženín   
64.  Růženín   
65.  Křemen – Maroko   
66.  Ametyst – Bochovice   
67.  Baryt – Běstvina   
68.  Kalcit – Sýkořice   
69.  Pyrit – Peru   
70.  Křemen – Běstvina   
71.  Kalcit s ametystem – Doubravice   
72.  Kalcit – Příbram   
73.  Kalcit – Litice v Čechách   
74.  Fluorit s barytem – Běstvina   
75.  Živec – ortoklas – Radešín   
76.  Aragonit – Chorvatsko   
77.  Cvočkový kalcit – Litice v Čechách   
78.  Pyrit   
79.  Kalcit – Slovensko   
80.  Aragonit – Sahara, Maroko   
81.  Dolomit – Slovensko   
82.  Fluorit – Běstvina   
83.  Fluorit – Běstvina   
84.  Fluorit – Běstvina   
85.  Fluorit – Běstvina   
86.  Fluorit – Běstvina   
87.  Fluorit – Kožlí   
88.  Fluorit – Kožlí   
89.  Fluorit – Kožlí   
90.  Fluorit – Litice v Čechách   
91.  Fluorit – Čína   
92.  Ametyst   
93.  Ametyst   
94.  Ametyst   
95.  Ametyst