Rabasova galerie v Rakovníku Výstavní síò na radnici 22. února2. dubna 2000 vernisá 22. února 2000 v 16.00 h
| Drahé kameny doprovázejí èlovìka od samého poèátku lidských dìjin. Pro své nápadné vlastnosti, výjimeènost a vzácnost výskytu bývaly a nìkde dosud i jsou symbolem bohatství a moci. Døíve byly drahé kameny èlenìny na drahokamy, levnìjí polodrahokamy a ozdobné kameny. Toto dìlení vak nemá pøíli pevný podklad, protoe hranice mezi vlastním drahokamem, polodrahokamem a ozdobným kamenem není moné klást pøesnì. Tìchto pár stránek by vám, váení návtìvníci, mìlo tedy spíe malinko pomoci v orientaci výstavou a popøípadì podat pár odpovìdí na otázky, které vás pøi prohlídce mohou napadnout. Pøi sestavováni tohoto prùvodce jsem pouil jako podkladové materiály knihy: Svìt drahých kamenù autorù Rudolf Ïuïa a Lubo Rejl r. 1996. Atlas drahých kamenù autorù Vladimír Bouka a Jiøí Kouøimský r. 1985
PYRIT Disulfid eleza, FeS2, soustava krychlová Nìmecký mineralog J. F. Henckel oznaèil pyrit vtipným názvem Honza na vech ulicích. Podnìtem k tomu byl jeho hojný výskyt. Tvoøí se témìø za vech genetických podmínek a setkáme se s ním proto prakticky vude, ve vech horninách i na rudních ilách. V sedimentech tvoøí hlízy nebo vrstvièky s ledvinitým povrchem. Pyrit krystalizuje nejèastìji v krychlích. Pouití pyritu k úèelùm perkaøským je známé ji ze starovìku. Pøirozený lesk kamene se tím toti jetì zvyuje. Nejoblíbenìjím se stal zhruba v 18. století. Dnes jeho popularita jako perkového kamene poklesla. Hlavními svìtovými producenty jsou panìlsko, Japonsko, USA. FLUORIT Fluorid vápenatý, CaF2, soustava krychlová Obyèejnì se vyskytuje v hrubì zrnitých agregátech, ale dosti èasto i v dokonalých pìkných krychlích nebo v krystalových spojkách. Barva se èasto støídá v zónách. V pøírodì vzniká krystalizací z horkých vodných roztokù. Vyskytuje se na rudních ilách, ale èasto tvoøí i samostatné íly nebo vystupuje spoleènì s barytem. U nás se nachází napø. v Liticích, Horním Slavkovì, Bìstvinì, Jáchymovì, Cínovci a na mnoha dalích lokalitách. Svìtoví producenti jsou USA, Èína, Anglie. HEMATIT Oxid elezitý, Fe2O3, soustava klencová Jménem hematit se obyèejnì oznaèují jen odrùdy krystalované a krystalické, kovovì lesklé èernoedé barvy a také tvrdí ne odrùdy známé pod názvem krevel. Hematit krystalizuje v rùzných podobách. elezná slída je oznaèení pro lístkový hematit. Horninotvorný hematit se nazývá itabirit. Hematit tvoøící v dutinách polokulovité agregáty se jmenuje lebník. U nás se krásné lebníky nacházejí v Kruných horách, hlavnì v Horní Blatné a Hraditi u Kadanì. KØEMEN Oxid køemièitý, SiO2, soustava klencová Køemen je jedním z hlavních nerostù zemské kùry. Køemen je podstatnou slokou mnohých hornin vyvøelých, pøemìnìných i usazených. Barevné odrùdy jsou: fialový ametyst, hnìdá záhnìda, lutý citrín, rùový rùenín a èerný morión. Køiál je nejèistí krystalický køemen, úplnì bezbarvý a prùhledný. Øímané mluvili o zkamenìlém ledu, kdy mìli na mysli nádherné sloupce køiálu z alpských nalezi. Tato Alpská nalezitì jsou proslavená ji od starovìku. V roce 1719 byl v Bernských Alpách ve výcarsku nalezen tzv. køiálový sklep, z nìho bylo vytìeno pøes 100 000 kg køiálu s krystaly jedineèné krásy. Dneními nejbohatími naleziti køiálu jsou Madagaskar, jiní Brazílie a Arkansas v USA. Velmi oblíbenou krystalovou odrùdou køemene je ametyst, zbarvený fialovì a purpurovì tmavoèervenì. Toto zabarvení je zpùsobeno radioaktivním ozáøením a pøímìsí eleza. Pøi zahøátí na 250oC pøechází zabarvení do lutých tónù. Nejbohatí nalezitì jsou Brazílie nebo Uruguay. Záhnìda je krystalová odrùda køemene vyznaèující se kouøovì hnìdou a èernohnìdou barvou v rùzných tónech. Èerná, témìø neprùsvitná odrùda záhnìdy se nazývá morión. Proslulá nalezitì jsou v Alpách, nejvìtí svìtová potom na Urale, v Brazílii, na Madagaskaru a v Coloradu v USA. Pravý citrín je pøíjemnì lutì zbarvený køemen. Jeho zbarvení zpùsobuje oxid elezitý. V pøírodì je vzácný. Nejkrásnìjí se dováejí z Brazílie a z Uralu. Nejoblíbenìjí kusovou odrùdou køemene je rùenín s pøíjemnou rùovou barvou èasto s odstínem do fialova. Jeho zbarvení je zpùsobeno malou pøímìsí oxidu manganu. Krystalický byl nalezen zatím jen v Brazílii. Z kusových køemenù dále zaslouí zmínku mléèný a hlavnì elezitý køemen. Kusový elezitý køemen je znám z loisek elezných rud u Hoøovic a Rokycan. Zvlátností je avanturín. Jde o kusový køemen s hojnými upinkami slíd nebo hematitu, co zvyuje jeho tøpyt. CHALCEDON Oxid køemièitý, SiO2 Chalcedony jsou zvlátní skupinou odrùd køemene, která se øadou svých vlastností i zpùsobem vzniku z rosolovité køemièité hmoty lií od ostatních. V pøírodì tvoøí obyèejnì vrstvy s ledvinitým povrchem, které jsou vdy zakalené a pouze prùsvitné. Podle zabarvení rozliujeme: Karneol, zbarvený krevelem do masovì èervena, plazma je zbarvena rùznými chloritickými pøímìsemi, mechový achát je chalcedon prostoupený dendrity, a ji eleza (hnìdé) a manganu (èerné), nebo chloritických nerostù (zelené). Kaolong je køídovìbílá smìs chalcedonu a opálu. Posledním z øady je chryzopras, zbarvený vodnatými køemièitany niklu do jableèné zelené. JASPIS Oxid køemièitý, SiO2 Jaspis je smìs chalcedonu køemene a opálu. Nae nejlepí ukázky pocházejí pøiblinì z tých nalezi jako chalcedony a vynikají pestrostí barev. Proslulá nalezitì jsou na Urale, v Indii a v Nìmecku. Zelená odrùda jaspisu nebo chalcedonu s pravidelnými èervenými skvrnami se nazývá heliotrop. ACHÁT Nerost se skládá z vrstvièek jemnì vláknitého køemene, chalcedonu a opálu, je beztvarý Vrstvièky achátu bývají pestøe zbarveny a jednotlivé prouky zpravidla vyjadøují prùbìh tvaru dutiny, ve které se sráel gel oxidu køemièitého. Uprostøed neúplnì vyplnìných achátù nacházíme èasto krystalky køiálu, záhnìdy nebo ametystu. Podle barvy dostaly acháty dodateèná jména. Známe obláèkový achát, okatý achát, zøíceninový achát, hvìzdový achát apod. Samostatný název má achát proukovaný èernì a bíle, tzv. onyx. Achát s prouky èervenohnìdými a bílými je sardonyx. Jinak jsou dalí barvy a odrùdy odvozeny od chalcedonu. Svìtová nalezitì jsou Brazílie, Ural, Pøední Indie, Èína, Mongolsko. OPÁL Vodnatý oxid køemièitý, SiO2·nH2O (obsah vody kolísá od 1 % do 20 %) Podobnì jako u chalcedonu existuje i u opálu mnoství druhù, které se lií hlavnì obsahem rùzných pøímìsí. Bezbarvý opál s ledvinovitým povrchem se jmenuje hyalit (opál skelný). Jeho nejhojnìjí nalezitì bylo v dutinách èedièù u Valèe v Doupovských Horách. Nejcennìjím a nejvyhledávanìjím opálem je opál drahý. Je to jediný drahý kámen vynikající podivuhodnou hrou barev neboli opalizací. Tento jev je zpùsoben právì obsahem vody, na jejich molekulách se rozkládá svìtelný paprsek. Nejkrásnìjí drahé opály pocházejí z Austrálie, Etiopie a donedávna ze Slovenska. Dalí rozdìlení u je stejné jako u ostatních køemièitanù : opál obecný, opál masový, opál voskový, opál dendritický. Výjimkou je jetì opál døevitý, který vznikl proniknutím opálové hmoty do døeva pøi zachování struktury døeva. RUTIL Rutil je oxid titanièitý, TiO2, soustava ètvereèná Rutil je jedním z nejhojnìjích titanových nerostù v pøírodì, obsahuje kolem 60% titanu. V pøírodì tvoøí sloupeèkovité, podélnì rýhované krystaly, èasto dvojèatnì srostlé. Vdy dva jedinci se k sobì pøikládají pod úhlem 65o 35´. U nás se nachází na Sobìslavsku, u Golèova Jeníkova a na mnoha dalích místech. Pokud rutil vykrystaluje do køemene v podobì vlasových snopkù krystalù, mluvíme o sagenitu. Nejvìtí loiska jsou v Brazílii, Rusku a výcarsku. KALCIT Uhlièitan vápenatý, CaCO3, soustava klencová Kalcit je po køemenu nejrozíøenìjím nerostem na zemském povrchu a zároveò nejrozmanitìjím nerostem vùbec. Krystaluje nejèastìji v dokonale tìpných klencových krystalech, seskupených zpravidla v úhledné drùzy. Mnohem více se vak uplatòují jeho kusové odrùdy hrubozrnné, jemnozrnné a celistvé, vytváøející mohutné horninové komplexy vápence. Tyto horniny mají nejrùznìjí názvy: travertiny jsou napø. pórovité vápence usazené ze sladkých vod, mramory jsou krystalické vápence rùzných barev. Nejznámìjí nalezitì krystalového kalcitu jsou kromì Islandu u Joplinu i v USA, v Evropì Bajdar na Krymu, v Anglii ( Alston Moor, Egremont ), Sbìrateli zvlátì vyhledávaný je tzv. cvoèkovec, charakteristický pro Pøíbram nebo Støíbro v Èechách. Tvoøí je zajímavì uspoøádané rovnobìné srùsty nízkých klencových krystalù. ARAGONIT Uhlièitan vápenatý, CaCO3, soustava kosoètvereèná Krystaly aragonitu mají vzhled sloupeèkovitý a jehlicovitý. U nás se nacházejí pìkné krystaly v dutinách èedièù u Hoøence poblí Bíliny a Høídelce u Nové Paky nebo na Vinaøické hoøe u Kladna. Keøíèkovité agregáty pocházejí ze Zbraovských jeskyní u Teplic nad Beèvou a z Ochtinské aragonitové jeskynì. Perle v lasturách mnohých mlù a souèást hmoty perel je v podstatì také aragonit. Nejvìtí obliby dosáhly obì odrùdy aragonitu známé z Karlových Varù. Jsou to vøídlovec a hrachovec, oba vyluèované po tisíciletí z horkých karlovarských pramenù, jejich voda má v sobì rozputìno mnoho nerostných látek, hlavnì oxidu uhlièitého. Pøi ochlazování vody u povrchu se nerostné souèástky z vody vyluèují a usazují. Vzniká vrstevnatý vøídlovec, kterým se zanáejí potrubí lázeòských zaøízení a který ji v dávných dobách zaèal vyplòovat údolí øíèky Teplé. Hrachovec je mnohem vzácnìjí. Vznikal hlavnì v dobách, kdy vody horkých pramenù vytékaly volnì do øeèitì øíèky Teplé. Tam obalovaly zrnka písku èi úlomeèky uly vrstvy aragonitu, stmelovaly se a vznikal hrachovec. MALACHIT Zásadité uhlièitany mìdi, Cu2((OH)2CO3), soustava jednoklonná Malachit vzniká jako produkt vìtrání mìdi a mìdìných rud. Není ani jediné loisko tìchto rud, a ji sulfidických èi oxidických, na nìm by se ve svrchních èástech hojnì nevyskytovaly. Nejslavnìjím nalezitìm malachitu jsou rozsáhlé oblasti na Urale, pøedevím okolí Gumeevska, Bogoslovska a Niního Tagilska. Nejcennìjím býval malachit z Gumeevska, charakteristický ledvinitými, krápníkovitými a trubièkovitými útvary. Nejvìtí nalezitì malachitu jsou dnes v Katanze (Zaire), Tsumebu (Namíbie), Bisbee v Arizonì (USA) a na naleziti Burraburra u Adelaide (Austrálie) AZURIT Zásaditý uhlièitan mìdi, Cu3((OH)CO3)2, soustava jednoklonná Azurit má krásnì tmavì modrou barvu a v kombinaci s malachitem vytváøí líbivé mineralogické vzorky. Nejvìtím nalezitìm azuritu je stejnì jako u malachitu Tsumeb v Namíbii a dalí nalezitì shodná s naleziti malachitu. Azurit nevytváøí ledvinovité útvary jako malachit, ale krystalizuje ve shlucích krásnì modrých krystalù. SÁDROVEC Vodnatý síran vápenatý, CaSO4·2H2O, soustava jednoklonná Sádrovec tvoøí krystaly v podobì tabulek pøipomínajících slídu (mariánské sklo) nebo sloupcù. Rùzné zbarvení je zpùsobeno pøímìsmi. Jemnì zrnitý, èistì bílý a svìtle prosvítající se nazývá alabastr, vláknitý pak selenit. Sádrovec mùeme rýpat ji nehtem. Nejznámìjí loiska jsou v Itálii, panìlsku, USA, Rusku a jinde. Na mnoha místech Sahary se odedávna nacházejí dokonale vyvinuté sádrovcové krystaly, leící volnì v písku, tzv. poutní rùe. TYRKYS Vodnatý zásaditý fosforeènan hliníku a mìdi, CuAl6((OH)2PO4)4·4H2O, soustava trojklonná Tyrkys se vyskytuje prakticky pouze skrytì krystalický. Bývá ledvinitý,krápníkovitý, nejèastìji vak tvoøí povlaky. Nejvíce se cení sytì modré tyrkysy, které bývají dosti vzácné a vìtinou prostoupené hnìdými skvrnami (slouèeniny eleza ). Hlavním nalezitìm tyrkysu jsou u od starovìku loiska u Mehedu a Maadenu u Niapúru v Iránu. Dalí významná nalezitì jsou v Èínì, v Jiní Americe, v Austrálii a v Rusku. OLIVÍN Køemièitan eleza a hoøèíku, (Mg, Fe)2(SiO4), soustava kosoètvereèná Historicky nejznámìjí loiska byla na ostrovì Zebirget v Rudém moøi. Tìba zde byla nejménì 3500 let stará. Odtud také pochází nejvìtí olivín na svìtì, který má rozmìry 45 ´ 40 ´ 23 mm a váí 346,5 ct. U nás se nacházejí krásné i kdy malé olivíny na Kozákovì, na lokalitì Rovné u Semil a ve Smrèí u elezného Brodu. Nejvìtí kus kozákovského drahokamového olivínu byl nalezen v roce 1910 a váí 15,67 ct. Je uloen v Národním muzeu v Praze. Olivíny se nacházejí takøka na celém svìtì, ale nejkrásnìjí a také v souèasné dobì nejvìtí se nacházejí v pákistánské èásti Pamíru. GRANÁT Je to velká skupina køemièitanù, soustava krychlová Hlavní druhy: Pyrop: køemièitan hoøeènatohlinitý, Mg3Al2(SiO4)3, obvykle sytì èervený je zbarven pøímìsí oxidu chromitého. Nejkrásnìjí pyropy (èeské granáty) pocházejí z naich nalezi, hlavnì z okolí Podsedic a Tøebívlic u Loun. Pyropová zrna dosahují malých rozmìrù. U nás se velmi vzácnì dají nalézt zrna o velikosti 10mm v prùmìru obvykle je vak 20 a 30 zrn na jeden gram. Vìtí zrna pocházejí z Afriky, nacházejí se zrna velikosti a 2 cm v prùmìru. Almandin: køemièitan eleznatohlinitý, Fe3Al2(SiO4)3, má èervenou a èervenofialovou barvu. Krystaly almandinu dosahují a nìkolik desítek centimetrù. Nejdùleitìjí oblastí výskytu a tìby jsou drahokamová rýoviska na Cejlonu a v Pøední Indii. Bohatá nalezitì jsou také v Jihoafrické republice. U nás se nacházejí a jako pìst veliké almandiny mezi Zbyslaví a Starkoèí na Èáslavsku. Almandinové sloení má také granát z Granátové skály v Táboøe. K èerveným granátùm patøí jetì rhodolit, hnìdoèervený hessonit, vzácnìjí pak spessartin. Dalí skupinou granátu jsou granáty zelené, kam patøí pøedevím tsavorit, grosulár, démantoid, uvarovit, topazolit a andradit. Tyto druhy granátù a na grosulár jsou v drahokamové kvalitì a velikosti nad jeden karát velmi vzácné. Jediným èerným granátem je melanit. Toto rozdìlení vak platí pouze pro specifické kameny pro daný druh, protoe barevnì se mohou velmi prolínat. ZIRKON Køemièitan zirkonièitý, Zr(SiO4), soustava ètvereèná V pøírodì je velmi èastý, ale jen vzácnì tvoøí velké, drahokamové krystaly. Nejèastìji jsou neprùsvitné a mají edohnìdou barvu. Drahokamové krystaly jsou mení velikosti, ale nacházejí se zirkony a 7 kg tìké (Renfrew v Kanadì). Zirkon je mnohobarevný minerál, jeho paleta barev jde od svìtle luté pøes odstíny èervené, zelené a modré a po èernou. Nejvìtí rozsah barev se nachází na nalezitích Srí Lanky (Ratnapur a Matara ). Dalí nalezitì drahokamových zirkonù jsou v Austrálii, JAR, Tanzánii, Brazílii, Rusku a mnoha dalích zemích. U nás se dá nalézt v náplavách øeky Jizery a Otavy ale i v èedièových tìrcích v Èeském støedohoøí. TOPAZ Køemièitan hlinitý, Al2(F2SiO4), soustava kosoètvereèná Topaz je jedním z nejznámìjích a také nejstarích drahých kamenù. Z hlediska dostupnosti je také pro sbìratele nejdostupnìjí. Krystaly topazu bývají sloupcovité, vìtinou omezené hranolem s hojnoplochým jehlanovitým zakonèením. Krystaly topazu pøekvapují svou velikostí. Nejsou vzácností 100 kg, ale i 300 kg krystaly. I brouené topazy patøí mezi drahokamy k tìm nejvìtím. Pocházejí vìtinou z Brazílie a váí a 7700 ct (1 ct = 0,2 g). I u topazu nacházíme rùzné zabarvení, ale na rozdíl od zirkonu jsou to barvy svìtlé pastelové. Nejvìtí nalezitì jsou tedy v Brazílii, a to hlavnì ve státì Minas Gerais, dále v oblasti Marambaya, Don Bosco a jinde. Dalí velká svìtová nalezitì jsou v USA, Rusku, Austrálii, Srí Lance, Pákistánu a nìkolika státech Afriky. Nejznámìjí evropské nalezitì, které u je bohuel vyèerpáno, je v Nìmecku lokalita Schneckenstein. BERYL Køemièitan berylnato-hlinitý, Be3Al2(SiO3)6, soustava estereèná Beryl je jako minerál samostatnì v pøírodì velmi nenápadný. Má svìtle modrou barvu, která pøechází místy ve svìtle zelenou nebo edou barvu. O to krásnìjí a barevnìjí jsou jeho drahokamové odrùdy: Nejznámìjí je odrùda s barvou svìí jarní louky - smaragd, který se tìil obrovské vánosti a poboného uctíváni ji øadu tisíciletí pøed Kristem. Smaragd byl tìen ve starém Egyptì, zdobil øímské císaøe a jejich manelky, uctívali jej jihoameriètí Indiáni. V souèasnosti jsou nejvìtími producenty doly v Kolumbii, Brazílii, Austrálii, dále pak v jiní Africe a Rusku. V Evropì se nacházel v Habachtalu v Rakousku. Barvu moøské vody má dalí drahokam ze skupiny berylu, a tou je modrý akvamarín. Není ve srovnání se smaragdem tak cenìný, protoe se v pøírodì nachází v pomìrnì velkých krystalech drahokamové jakosti. Nejvìtím dodavatelem drahokamových kamenù je Brazílie, zvlátì pak státy Minas Gerais a Bahia. Dále se tìí v mnoha státech Afriky, Asie, USA a v Rusku. V Èechách se nacházel vzácnì v lomu U obrázku u Písku. Zlatolutou barvu má minerál s názvem heliodor. První nález tohoto kamene je z Namíbie z roku 1910. Tyto kameny vak obsahují slabou pøímìs uranu a jsou mírnì radioaktivní. Nejvìtí kameny se nacházejí v okolí itomiru na Ukrajinì, dále pak na Madagaskaru, v Brazílii a na Srí Lance. V minulosti se nacházel i v Èechách spolu s akvamarínem u Písku. Poslední dvì odrùdy jsou rùovì zbarvený morganit a èervenì zbarvený bixbit. Morganit se nachází v USA, v Brazílii, na Madagaskaru a v jiní Africe. Bixbit je znám zatím pouze z USA a je také velmi cenìn. CORDIERIT Hlinitokøemièitan hoøeènatý, Mg2(Al4Si5O18), soustava kosoètvereèná Cordierit se vyskytuje v podobì zrn, krátce sloupcovitých krystalù, nebo bývá kusový. Pro svùj výrazný pleochroismus byl té nazýván dichroit (dvojbarevný). Nalezitì jsou v Brazílii, na Srí Lance, na Madagaskaru, v Tanzánii a Namíbii. TURMALÍN Sloitý borokøemièitan hliníku, eleza, hoøèíku, vápníku, alkálií a pøípadnì dalích prvkù (v jeho barevných odrùdách pøevaují vdy nìkteré z uvedených prvkù ), soustava klencová Do Evropy byly pøivezeny v roce 1703 holandskými moøeplavci ze Srí Lanky pod názvem turmali. Byl odedávna pouíván jako drahý kámen. Je to minerál velmi barevnì promìnlivý, podobnì jako granát. Barevné rozmanitosti vdìèí za pomìrnì snadné pronikání rùzných oxidù do krystalické møíky nerostu. Rozeznáváme tedy: bílé a èervené rubelity, bílé a modré indigolity, naloutlé a tmavì zelené verdelity, naloutlé a tmavì hnìdé, ale i modré dravity, èerné skoryly, bezbarvé achroity, tmavì hnìdé uvity. U turmalínu se jako u jednoho z mála nerostù projevuje zcela bìnì efekt fantomu, kdy v jednom krystalu jsou jakoby na sobì narostlé barevnì odliné varianty tého minerálu. Take po pøíèném rozøíznutí krystalu mùeme vidìt rùznì zbarvené linky kopírující tvar krystalu. Jeden z takto zbarvených turmalínù se jmenuje vodní meloun, který barevnì pøesnì kopíruje dobøe známou zeleninu. Nejvìtí nalezitì jsou Brazílie,Rusko, Srí Lanka a USA. Velká nalezitì jsou také v Namíbii a dalích zemích Afriky. OBSIDIÁN Vulkanické sklo, amorfní Lidstvu je znám odedávna. Obsidián tìil ji pravìký èlovìk, který jej díky jeho snadné opracovatelnosti pouíval jako krabátka, hroty ípù ale i ozdobné pøedmìty. Obsidián mùe být v barvì kouøového skla, ale je i proukovaný, neprùhledný a rùznì barevný. Nádhernì zbarvený je duhový obsidián z Mexika, který má efekt lomu svìtla podobný jako duha. Obsidián se nachází v sopeèných oblastech na celém svìtì. IVCE draselné Skupina hlinitokøemièitanù draselných, soustava jednoklonná nebo trojklonná Jsou to dùleité horninotvorné minerály. Amazonit je znám jako drahý kámen u od èasù egyptských faraónù. Draselné ivce máme rozdìleny do nìkolika skupin: Ortoklas mùe být v èiré formì jako samostatný drahý kámen ale je to i horninotvorný nerost. Plagioklas v èiré formì a naloutlý se nazývá sluneèním kamenem, namodralý pak mìsíèním kamenem. Kameny s tímto oznaèením mají efekt koèièího oka, co vypadá tak, e na lesku pøechází z jednoho kraje vybroueného kamene na druhý svítící prouek jako u oka koèky. Mikroklín drahokam z této øady se jmenuje amazonit. Má pøíjemnou zelenomodrou barvu s bílými vrostlicemi. Drahokamové odrùdy draselných ivcù se nacházejí takøka na celém svìtì. Amazonit napø. v Jiní Americe ale i v Rusku, ortoklas v Africe ale i Asii atd. IVCE sodnovápenaté Skupina hlinitokøemièitanù sodnovápenatých, soustava jednoklonná nebo trojklonná I tato skupina ivcù má velký význam coby horninotvorné minerály. Nejznámìjími jsou labradorit a albit. Labradorit vyniká krásnou hrou barev, která se po vyletìní jetì zvýrazòuje. Byl zpracováván odedávna na ozdobné pøedmìty a idé si z nìho zhotovovaly náhrobní kameny. Jeho nejvìtím nalezitìm je Kanada, dále pak USA, Mexiko, Austrálie a Madagaskar. Do faset se brousí odrùda labradoritu zvaná spektrolit. KØEMENNÉ HMOTY Do této skupiny patøí rùzné elezité køemeny, rùzné typy rohovcù, prokøemenìlé rostliny a ivoèichové a jiné, ale pøesnìjí vymezení je dosti problematické. V podstatì jsou to nerosty pro ozdobné zpracování. Rohovec je nerost velmi podobný opálu, ale je tvoøen malými krystalky køemene. V pøírodì se vyskytuje v rùzné kále barev. O elezitém køemenu jsme se zmiòovali v odstavci køemen, jen stojí za zmínku, e nejvìtí výskyty jsou v Brazílii, Indii a na Ukrajinì. Mezi zkamenìlá døeva (prokøemenìlé rostliny) øadíme tzv. psaronie co jsou jedny z nejstarích rostlin takto dochovaných. Vyznaèují se zøetelnými výivnými kanálky, které jsou pìknì vidìt po rozøíznutí a vyletìní kamene. Dalím velice rozíøeným typem jsou araukarity. Tyto se vyznaèují normální strukturou døeva a patøí sem jak listnaté tak jehliènaté pravìké porosty. Tyto zkamenìliny se nacházejí v mnoha zemích svìta, nejznámìjí jsou vak z Arizony v USA. U nás se pìkné ukázky dají nalézt v Podkrkonoí, okolí Plznì a na jiní Moravì. V okolí Rakovníka se nacházejí zkamenìlá døeva ve vìtím mnoství na Hlavaèovì a na polích v okolí letitì.
1. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 2. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 3. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 4. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 5. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 6. | | Køiál Brazílie | | | | 7. | | Køiál Brazílie | | | | 8. | | Køiál Brazílie | | | | 9. | | Køemen Bìstvina | | | | 10. | | Køiál Brazílie | | | | 11. | | Køemen s dolomitem Maroko | | | | 12. | | Køiál Banská Belá | | | | 13. | | ezlový køemen Bobrová | | | | 14. | | Køemen Jeseníky | | | | 15. | | Citrín Èeskomoravská vysoèina | | | | 16. | | Citrín Èeskomoravská vysoèina | | | | 17. | | Citrín Èeskomoravská vysoèina | | | | 18. | | Citrín Èeskomoravská vysoèina | | | | 19. | | Citrín Èeskomoravská vysoèina | | | | 20. | | Citrín Èeskomoravská vysoèina | | | | 21. | | Citrín Èeskomoravská vysoèina | | | | 22. | | Køiál Brazílie | | | | 23. | | Køemen Bìstvina | | | | 24. | | Citrín Èeskomoravská vysoèina | | | | 25. | | Citrín Rusko | | | | 26. | | Citrín Jihoafrická republika | | | | 27. | | Záhnìda Telè | | | | 28. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 29. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 30. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 31. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 32. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 33. | | Køiál Madagaskar | | | | 34. | | Køemen Tìkov | | | | 35. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 36. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 37. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 38. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 39. | | Záhnìda Bory | | | | 40. | | Záhnìda morión Bochovice | | | | 41. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 42. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 43. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 44. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 45. | | Záhnìda Èeskomoravská vysoèina | | | | 46. | | Sagenit Brazílie | | | | 47. | | Sagenit Brazílie | | | | 48. | | Ametyst Zambie | | | | 49. | | Ametyst Brazílie | | | | 50. | | Ametyst Maroko | | | | 51. | | Ametyst Rusko | | | | 52. | | Ametyst Brazílie | | | | 53. | | Ametyst Doubravice | | | | 54. | | Ametyst Doubravice | | | | 55. | | Ametyst Doubravice | | | | 56. | | Ametyst Doubravice | | | | 57. | | Ametyst Maroko | | | | 58. | | Køemen Maroko | | | | 59. | | Rùenín | | | | 60. | | Rùenín | | | | 61. | | Rùenín | | | | 62. | | Rùenín | | | | 63. | | Rùenín | | | | 64. | | Rùenín | | | | 65. | | Køemen Maroko | | | | 66. | | Ametyst Bochovice | | | | 67. | | Baryt Bìstvina | | | | 68. | | Kalcit Sýkoøice | | | | 69. | | Pyrit Peru | | | | 70. | | Køemen Bìstvina | | | | 71. | | Kalcit s ametystem Doubravice | | | | 72. | | Kalcit Pøíbram | | | | 73. | | Kalcit Litice v Èechách | | | | 74. | | Fluorit s barytem Bìstvina | | | | 75. | | ivec ortoklas Radeín | | | | 76. | | Aragonit Chorvatsko | | | | 77. | | Cvoèkový kalcit Litice v Èechách | | | | 78. | | Pyrit | | | | 79. | | Kalcit Slovensko | | | | 80. | | Aragonit Sahara, Maroko | | | | 81. | | Dolomit Slovensko | | | | 82. | | Fluorit Bìstvina | | | | 83. | | Fluorit Bìstvina | | | | 84. | | Fluorit Bìstvina | | | | 85. | | Fluorit Bìstvina | | | | 86. | | Fluorit Bìstvina | | | | 87. | | Fluorit Kolí | | | | 88. | | Fluorit Kolí | | | | 89. | | Fluorit Kolí | | | | 90. | | Fluorit Litice v Èechách | | | | 91. | | Fluorit Èína | | | | 92. | | Ametyst | | | | 93. | | Ametyst | | | | 94. | | Ametyst | | | | 95. | | Ametyst | | | |
|