RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK184
Jaromír Blažek
sochy
Rabasova galerie v Rakovníku
Výstavní síně RG
4. května–18. června 2000
vernisáž 4. května 2000 v 16.00 h


Torzo III., 1996


Torzo II., 1996


Hlava jako džbán, 1996


E. T. mimozemšťan, 1996


Jaruščina tůňka, 1999


Léto (pocta sochaři Makovskému), 1996


Řeka III.


Žena se džbánem, 1998


Polibek, 1996


Adam a Eva, 2000




Žena se džbánem


Adam a Eva




Žena se džbánem


Torzo I., 1978


bez názvu, 1999


bez názvu, 1999


bez názvu, 1999


bez názvu, 1999


bez názvu, 1999


Myšlenka, 2000


Vodní šnek, 2000


bez názvu, 1999


Škeble, 2000


bez názvu, 2000


Znamení raka, 1999


Šnek, 2000


Stroj, 1999


Květ, 1999


bez názvu, 2000


bez názvu, 2000






     Jarda Blažek?
     Nezdá se, ale vyzná se
     je to něžnej chlap.
     Pracuje s opukou
     a opuka puká,
     když Jaromírova ruka
     kutá, kutá a kutá.
     Puká totiž blahem
     celá blažená
     z Blažkových rukou
     totálně zjitřená
     jitřená
     třená
     …
Jana Koubková
29. 4. 2000

     Umělec musí mít co říci, protože jeho posláním není formu zvládnout, ale přizpůsobit ji obsahu.
Wassily Kandinsky
     
     Sochař Jaromír Blažek patří mezi ty tvůrce, pro které je základní platformou a pevným stavebním kamenem jejich silný smysl a cit pro zvolený materiál a kde jeho konečné zpracování je korunováno skrze důkladně pochopenou a cítěnou znalost řemesla.
     Sochař sám poměrně dlouhou dobu strávil v dílnách a ateliérech předních a renomovaných českých sochařů.
     A právě v nich, po vzoru staré kamenické tradice pracoval v klasickém vztahu mistr – učeň, tovaryš. Svůj cit projevil i tehdy, když plně pochopil a akceptoval mistrův rukopis, když sám jen participoval na skulpturách, které z dílen vyšly.
     Vše v lidském konání má svůj pevně odměřený čas a osud nelze obelstít. Tak i pro sochaře Jaromíra Blažka nadešel okamžik, kdy opouští ony symbolické vazby s mateřskými dílnami a hledá vlastní nevyšlapanou cestu, vedoucí k svébytnému a individuálnímu projevu. Není snadné a jednoduché oprostit se od minulosti, zpřetrhat veškeré souvislosti jež sice částečně omezovaly vlastní tvůrčí ambice, ale přinášely zároveň i určitý pocit bezpečí a jistoty.
     A není ani ostudou přiznat dílnu mistra odkud pocházím, v dobách minulých to dokonce patřilo k dobrému tónu, neboť co může vzejít dobrého z mysli, kdy ve zlobě a křeči neguje místa, kde zrál a rostl jeho tvůrčí duch.
     Mnohem důležitější je najít vnitřní sílu s invencí a důvěrně známé formě vtisknout svůj otisk, svůj příběh s obsahem a poselstvím. Sochař Jaromír Blažek je díky své vitalitě pevně ukotven k řádu řemesla, ten ho vede k tvůrčí pokoře, která je zárukou i pro jeho další umělecký vývoj a tvůrčí cestu. Každé tvůrčí hledání je nelehké a bolestivé.
     Sochařská díla vytvořená autorem však díky své prožité vnitřní pravdivosti obracející se k mytickým archetypálním kořenům, jsou slibným příslibem, že i další díla vzešlá z jeho rukou si naleznou pevné a důstojné místo v kontextu českého sochařství.
Tak jsem řekl
Petr Svoboda 28. 4. 2000
     
JAROMÍR BLAŽEK – sochař
     nar. 29. 6. 1950 ve Šlapanicích u Brna
     Po absolvování Střední umělecko-průmyslové školy v Uherském Hradišti v letech 1966–1970 obor reprodukční sochařství a restaurování kamene v ateliéru ak. sochaře Jana Habarty nastoupil do Výrobního družstva kamene Blansko, kde pracoval jako kamenosochař od roku 1973 a spolu s kolektivem se podílel na sochařských pracích, které jsou ozdobou mnoha měst po celé republice.
     Po celou dobu úzce spolupracuje se sochaři Konrádem Babrajem, Sylvou Lacinovou, Milošem Axmanem, Jiřím Markem, Karlem Vašutem a po příchodu do Prahy v roce 1983, kde pracuje pro Kamenoprůmysl Příbram, se sochaři: Janem Hánou, Alešem Veselým, Jaroslavem Urbánkem, Petrem Šedivým, Josefem Kadlčíkem, Josefem Vajcem a od roku 1994 pak spolupracuje s ak. sochařem profesorem Stanislavem Hanzíkem při realizaci kamenných soch pro Komerzbank Praha (kašna), Roudnice nad Labem (sv. Vojtěch) a Příbram (sv. Václav).
     Od roku 1995 se stal účastníkem Mezinárodního sochařského sympozia Džbán, které spolu s Rabasovou galerií v Rakovníku pořádá společnost Spongilit PP, s. r. o., Hředle. Po celou dobu usiluje o vlastní uměleckou tvorbu v kameni, který je přes třicet let velice blízkým materiálem.
     
     SPONGILIT PP, s. r. o. • MISIT, s. r. o. • foto: Hana Hamplová