RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK111
Heroldův Rakovník - DUO SERAPHIM
Heroldova síň
17. září–17. září 2008
vernisáž 17. září 2008 v 19.00 h

     Jana Semerádová – klasicistní flétna
     Monika Knoblochová – kladívkový klavír


DUO SERAPHIM
     Program:
     Jan Ladislav Dusík - Sonata III G dur (Allegro, Andante quasi Larghetto, Rondo Vivace)
     Vojtěch Jírovec - Sonáta g moll, op. 17 (Allegro, Andantino, Rondo Allegretto)
     J. F. J. Naderman/J. L. Tulou - Tyrolienne et Rondoletto
     - přestávka -
     Vojtěch Jírovec - Sonáta D dur, op. 61 (Allegro moderato, Andante con motto, Allegro)
     Ferdinand Rie - Onzieme Fantaisie pour le Pianoforte avec, accompagnement de Flute obligé, sur une Romance de Méhul, Op. 133, No. 2

     Období klasicismu netvoří jen slavná trojice vídeňských skladatelů Haydn, Mozart a Beethoven, ale též řada dalších ve své době proslulých a uznávaných autorů. V posledních letech se k těmto autorům naštěstí interpreti opět vrací a snaží se oživovat jejich téměř dvě století opomíjená díla a ukazovat tak dobu klasicismu ve své nejširší podobě. Řada skladatelů přelomu 18. a 19. století byla zároveň i vynikajícími hráči na nejrůznější nástroje a jako virtuosové cestovali po Evropě. Množství jejich skladeb je pak často rozptýleno po různých koutech Evropy a někdy i ztraceno.
     Osud klavírního virtuosa cestujícího celou Evropu prožil i Jan Ladislav Dusík. Dusík pocházel z Čáslavi a k hudbě ho přivedla jeho maminka, která byla sama výbornou harfenicí. Po studiích v Jihlavě a Kutné Hoře přijal místo varhaníka v Belgii. Ke klavírní hře jej obrátilo prý až setkání s Carlem Philippem Emanuelem Bachem v roce 1783 a od té doby začíná Dusík cestovat po Evropě. Prožil poměrně dramatické životní události, v Paříži byl v době Velké francouzské revoluce a pak se na deset let usadil v Londýně. Zde zasahoval i do vývoje stavby klavíru. Na Dusíkův popud se začaly vyrábět klavíry s větším rozsahem, než bylo do té doby obvyklé. Spolu s tchánem založil i hudební nakladatelství, které však brzy zkrachovalo a Dusík z Londýna před věřiteli musel utéct do Hamburku. Roku 1802 pak uspořádal tři velice úspěšné koncerty v Praze a konec života strávil v Magdeburgu a v Paříži. Hudební řeč Dusíka je poměrně svérázná, jako by již předjímala hudbu romantismu.
     Také Vojtěch Jírovec se narodil v Čechách, konkrétně v Českých Budějovicích, ale většinu svého života strávil též v zahraničí. Po škole se na doporučení hraběte Troyera dostal do Vídně, do kruhu v té době nejlepších skladatelů, Dittersdorfa, Haydna a Mozarta. Mozart dokonce roku 1785 dirigoval jednu z jeho symfonií. Jírovec měl poměrně štěstí na mecenáše, s římským knížetem Ruspolim procestoval téměř celou Itálii a později za svého pobytu v Londýně díky známostem ze šlechtických kruhů pomohl i Haydnovi uchytit se v tamní společnosti. Roku 1804 přijal místo ředitele dvorních divadel ve Vídni, kde mezi jeho povinnosti mimo jiné patřilo i zkomponovat jednu operu a jeden balet ročně. Jírovec se dožil vysokého věku, 93 let, ale posledních dvacet let strávil v ústraní a nekomponoval. Zajímavostí je, že v té době sepsal svůj vlastní životopis.
     Jean Francois Joseph Naderman pocházel ze slavné pařížské hudebnické a nástrojařské rodiny. Byl vynikajícím hráčem na harfu, královským komorním skladatelem a zároveň prvním profesorem harfy na pařížské konzervatoři. Jeho učebnice hry na harfu je použitelným didaktickým materiálem dodnes. A právě na pařížské konzervatoři působil v té době také nejuznávanější pařížský flétnový virtuos a pedagog a nástrojař Jean-Louis Tulou.
     Posledním ze skladatelů, jehož dílo máte možnost na dnešním koncertě slyšet, je Ferdinand Ries. Ries pocházel z Bonnu a jeho rodiče se dobře znali s Beethovenem, ke kterému byl mladý Ries poslán do učení. Beethoven jej učil hře na klavír a pomohl mu také později sehnat učitelská místa v aristokratických rodinách. Ries též pracoval nějakou dobu jako Beethovenům sekretář a kopista. Naopak později, když už sám Ries cestoval po Evropě jako klavírista, nezapomněl na svého učitele a pomáhal mu například s vydáváním děl v Londýně.
     Jana Kvochová a Michal Matzner
     
     DUO SERAPHIN
     Spolupráce Jany Semerádové a Moniky Knoblochové začala již v průběhu jejich studia na Pražské konzervatoři v letech 1990–1996. Jejich repertoár zprvu zahrnoval komorní hudbu 19. a 20. století, ale ještě při studiu na konzervatoři se začaly vážně zajímat o historicky poučenou interpretaci barokní hudby. Monice učarovalo cembalo a Jana se zamilovala do starých fléten. Společně absolvovaly kurzy interpretace staré hudby v Praze, v Drážďanech a ve Valticích; na čas je pak rozdělila studia v zahraničí, v Birminghamu, Würzburgu, Haagu, Kolíně nad Rýnem, Mnichově...
     Jejich společná koncertní dráha zahrnuje vystoupení na domácích i zahraničních podiích, ať už jako duo seraphim, nebo s jejich souborem Collegium Marianum, jenž usiluje o oživení zapomenutých hudebních a tanečních památek střední Evropy 17. a 18. století.
     Vedle řady nejrůznějších ocenění na mezinárodních soutěžích je jedním z jejich posledních společných úspěchů získání titulu laureáta na prestižní „16. Grosser Förderpreiswettbewerb 2003“ v Mnichově v kategorii dua.
     
     Jana Semerádová
     1990–1996 Konzervatoř v Praze (zakládající členkou Dechového kvinteta Pražské konzervatoře, turné USA, V. Británie, Německo, Rakousko, Holandsko)
     1994 stáž na konzervatoři v Birminghamu
     1996–99 studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor teorie a provozovací praxe staré hudby, ve spolupráci s Collegium Marianum – Týnskou školou
     1997–99 – studium na Královské konzervatoři v Den Haagu, Flauto traverso u Wilberta Hazelzeta
     2003 obdržela 3. cenu na mezinárodní soutěži „Telemann-Wettbewerb für historische Holzblasinstrumente“ v Magdeburku. Rovněž v prestižní mnichovské soutěži „16. Grosser Förder-preiswettbewerb“ v kategorii dua získala spolu s Monikou Knoblochovou 3. cenu
     Od r. 2000 je uměleckou vedoucí hudebně-tanečního souboru Collegium Marianum (dramaturgie programů), badatelská činnost v českých a zahraničních archivech, pořádá interpretační kurzy staré hudby.
     Sólová vystoupení s mj. Musicou Aeternou Musicou Floreou, Capricciem Basel, Batzdorfer Hofkapelle…
     Diskografie: Česká mše vánoční (Deutsche Gramophon), Händel in Dresden (Kammerton), Hudba barokní Prahy (Collegium Marianum).