RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK2553
Otakar Synáček
Výstavní síně RG
10. října–4. ledna 2009
vernisáž 10. října 2008 v 16.00 h


Dívka v pampeliškách


Dvojice


Nedělní odpoledne


Brod


Okno v noci


Bramborové pole


Rozkvetlá jabloň


Sklenice vody II.


Pražská ulice večer


Ze Šumavy


Při poslechu hudby
     Malířská tvorba Otakara Synáčka je v mnohém ohledu typická pro poválečný vývoj československého výtvarného umění.
     Od počátku čtyřicátých let, kdy bylo přerušeno jeho spojení s okolním evropským děním, žilo autonomně jen ze svých zdrojů. Vedle širokého proudu tradicionálních přístupů opřených o postimpresionistická východiska, tu žila česká avantgarda, navazující na surrealismus. Jen v krátkém mezidobí po osvobození měla pražská veřejnost možnost se seznámit s aktuálními ten­dencemi v evropských zemích, ale nově i se soudobým oficiálním americkým a sovětským uměním, ale tato lekce zůstala bez větší bezprostřední odezvy.
     Profil umělecké tvorby většinou určovala tradiční učiliště, do výchovy uměleckého dorostu se zapojily výrazné osobnosti dvacátých let. Synáčkovým učitelem na akademii se stal Miloslav Holý, poučený na nej­lepší tradici francouzské postimpresionistické malby (P. Gaugin, P. Bonnard), který žákům vštěpoval pevné základy realistické kresby, bohatý kolorit a vysoce kulti­vovanou techniku malby.
     Otakaru Synáčkovi to školení zřejmě vyhovovalo, záhy si definoval tematické okruhy, které, jak se nakonec ukázalo, se staly celoživotní náplní jeho tvorby. Jeho doménou byl moderní žánr, někdy dovedený k monumentálnímu zobecnění, a krajinomalba. Specificky synáčkovsky laděné kompozi­ce z intimního života rodiny, mezilidských vztahů i meditativní prožívání středočeské krajiny ho zařadily na okraj oficiálně uznávané tvorby, ale za­bezpečovaly mu pozitivní přijetí publikem.
     V šedesátých letech vystupňoval výraz svých obrazů až na pokraj abstrakce, v letech sedmdesátých se obrátil k poezii všedních motivů a pro­hluboval jejich kultivované podání.
     Díla z tohoto závěrečného období jsou srovnatelná s nejlepšími příkla­dy francouzské malby přelomu století, zároveň jsou nová, nabitá atmosférou současnosti a znovu kladou otázku potřeby kulturních tradic pro naši dobu.
     ak. mal. Václav Zoubek

     Otakar Synáček (*17. března 1931 †3. února 2005)
     Studia
     1946–1948 Škola dekorativních umění Jaroslava Masáka – Praha
     1948–1953 Akademie výtvarných umění v Praze (prof. Miloslav Holý)
     1953–1954 čestný rok na AVU
     1954–1956 Ateliér restaurátorských a konzervačních technik AVU (prof. Bohuslav Slánský)
     
     Pedagogická činnost
     1957–1965 asistentura na AVU
     
     Členství
     1952–1956 Středisko Mánes
     1961–1970 Skupina ETAPA
     1990–2005 Sdružení Pražských malířů
     
     Významné samostatné výstavy
     1959 Galerie Václava Špály – Praha
     1960 Galerie Cypriána Majerníka – Bratislava (spolu s Františkem Ronovským)
     1977 Ústřední kulturní dům železničářů – Praha
     1979 Galerie Karlovy Vary
     1980 Galerie Václava Špály – Praha
     1991 Galerie Platýz – Praha
     2000 klub Golem – Praha
     2000 Městské muzeum – Lanškroun (spolu s Josefem Klimešem)
     2003 Středočeská energetika, a.s. – Praha
     2006 Galerie Václava Špály – Praha
     
     Kolektivní výstavy
     1952–1956 členské výstavy střediska Mánes
     1961 výstava skupiny Etapa – Galerie V. Špály – Praha
     1963 výstava skupiny Etapa – Nová síň – Praha
     1964 výstava skupiny Etapa – Káhira – Egypt
     1966 výstava skupiny Etapa – Galerie V. Špály – Praha
     1970 výstava skupiny Etapa – Nová síň – Praha
     1961 Bienále mladých Paříž – Francie
     1962 Bienále mladých Mánes – Praha
     1963 Současná výtvarná tvorba – Rychnov n. Kněžnou
     1964 Současná výtvarná tvorba – Rychnov n. Kněžnou
     1966 Výstava mladých ČSVU – Moravská galerie – Brno
     1980 Československé umění – Helsinky, Švédsko
     1990–2005 členské výstavy Sdružení pražských malířů
     
     Zastoupení ve sbírkách státních galerií
     Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, České muzeum výtvarných umění v Praze, Galerie umění v Karlových Varech, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Muzeum umění  Olomouc, Galerie výtvarného umění v Ostravě; Východočeská galerie v Pardubicích, Galerie moderního umění v Roudnici n. Labem, Galerie výtvarného umění v Hodoníně, Galerie Klatovy/Klenová